Informační a komunikační technologie ve vzdělávání II. E-learning II. Ročník studentské vědecké konference Aktuální problémy pedagogiky ve výzkumech studentů.

Prezentace na téma: "Informační a komunikační technologie ve vzdělávání II. E-learning II. Ročník studentské vědecké konference Aktuální problémy pedagogiky ve výzkumech studentů."— Transkript prezentace:

1

2 Informační a komunikační technologie ve vzdělávání II. E-learning II. Ročník studentské vědecké konference Aktuální problémy pedagogiky ve výzkumech studentů doktorských studijních programů David Nocar

3 Vzdělávací proces a současnost nové aspekty  odlišnost od tradičních metod  jako hlavní fenomém současnosti (budoucnosti) se jeví distanční forma vzdělávání (DiV) reakce na měnící se potřeby a požadavky studujících v návaznosti na potřeby a požadavky společnosti  vzrůstající důležitost a možnosti využití ICT a Internetu nové období DiV nová forma vzdělávání  e-learning

4 Úvod do elektronického vzdělávání Definice pojmu e-learning e-learning electronic (z angl. = elektronické) learning (z angl. = učení se) Definice: E-learning lze chápat jako multimediální podporu vzdělávacího procesu spojenou s moderními informačními a komunikačními technologiemi pro zkvalitnění vzdělávání.

5 Vznik a vývoj elektronického vzdělávání 1/2 1837 – vznik distančního vzdělávání (Isaac Pitman, výuka těsnopisu formou korespondenčních kurzů rozesílaných poštou, Velká Británie) 1895 – Barchese Guglielmo Marconi, bezdrátový telegraf (rádio)  rychlé šíření informací (auditivních) 1923 – Vladimír Zworykin, elektronka  „otec televizoru“  rychlé šíření informací (audiovizuálních) 1971 – Intel, mikroprocesor, PC  obrovské multimediální možnosti studijních materiálů 1971 – odeslání prvního e-mailu  nové možnosti komunikace (rychlé)

6 Vznik a vývoj elektronického vzdělávání 2/2 80. léta – začátek rozvoje vdělávání prostřednictvím počítačů (CBT) 1991 – Tim Berners-Lee, World Wide Web (www)  rozvoj Internetu  nový způsob elektronic. vzdělávání (WBT) 1999 – e-learning, vznik vzdělávacích portálů Podrobné informace: http://www.pbs.org/asl/dlweek/history/index.html

7 Vývoj distribuce studijního obsahu s využitím dostupných technologií 1. rozhlas 2. televize 3. počítač CD ROM Internet Off-line On-line

8 Vzdělávání (především DiV) s e-learningovou podporou a bez ní

9 Nevýhody e-learningu Náročná tvorba kurzů Závislost na funkčnosti ICT Praktické zkušenosti studujícího s ICT Nerovný přístup k ICT Nekompatibilita Nevhodnost pro určité typy kurzů Nevhodnost pro určité typy studentů

10 Praktické zkušenosti studujícího s ICT Nevhodnost pro určité typy studentů znalost a zkušenost využívání ICT motivace a chuť studovat netradičním způsobem schopnost samostudia

11 Nekompatibilita Standardy v e-learningu Dodržované normy: AICC (The Aviation Industry CBT Commitee) IMS (Instructional Management System) ADL (Advanced Distributed Learning Initiative)  SCORM (Sharable Content Object Reference Model)

12

13 Výhody e-learningu Vyšší efektivnost výuky Zapamatovatelnější forma informací Vyšší míra interaktivity Aktuálnost informací Přístup k materiálům kdykoliv Přístup k materiálům odkudkoliv Větší možnosti testování znalostí Překonání případných zdravotních bariér Nižší náklady na vzdělávání

14 zapamatovatelnější forma informací Smyslové vnímání člověka získávání informací Zapojení smyslů ve škole získávání informací obrázky, animace, videosekvence

15 Formy e-learningu Elektronické vzdělávání Off-line výukaOn-line výuka asynchronnísynchronní on-line komunikace: e-mail, diskusní fórum, chat, netmeeting (videokonference)

16 Základní úrovně elektronického vzdělávání (EV) CBT WBT EV přes LMS

17 CBT CBT (Computer-Based Training) neboli „vzdělávání za podpory počítačů“  multimedialita

18 WBT WBT (Web-Based Training) neboli „vzdělávání za podpory webových technologií“  on-line distribuce  on-line komunikace

19 EV přes LMS LMS (Learning Management System) neboli „systém pro řízení výuky“. komplexní systém pro podporu výuky soubor nástrojů, které umožňují tvorbu, správu a užívání kurzů v elektronickém prostředí

20 Virtuální třída

21 Vztah jednotlivých úrovní elektronického vzdělávání

22 Příklady LMS EDEN eDoceo iTutor Unifor Barborka WebCT Learning Space Class Server

23 Závěr „Skutečná síla e-learningu není v poskytování informací kdykoliv, odkudkoliv a komukoliv, ale v jeho možnostech poskytovat správné informace správným lidem ve správném čase a na správném místě.“ (B. W. Ruttenbur)

24 Odkazy na zdroje: A Brief History of Distance Learning [online]. [cit. 30. 4. 2004] Dostupné na WWW: http://www.pbs.org/als/dlweek/history/index.html http://www.pbs.org/als/dlweek/history/index.html BAREŠOVÁ, A. E-learning ve vzdělávání dospělých. Praha: VOX, 2003. EGER, L. a kol. Příprava tutorů pro distanční výuku s využitím on-line formy studia. 1. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2002, s. 59. KOLIBÁČ, R., MALČÍK, M. Problematika vzniku a převodu učební opory k její eLearningové verzi. In Information and Communication Technology in Education 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, 2002, s. 161-167. NOCAR, D. a kol. E-learning v distančním vzdělávání. CDV UP. Olomouc: VUP, 2004. 78 s. SHEPARD, C. Skilling up - learning about e-learning. E-learning‘s Greatest Hits. © 2002 Fastrak Consulting Ltd. Dostupné na WWW: http://www.fastrak-consulting.co.uk/tactix/Features/skillingup.htm http://www.fastrak-consulting.co.uk/tactix/Features/skillingup.htm VESELÝ, V. Virtuální vzdělávání. Virtuální inovační park. Poslední aktualizace: 7.6.1999. Dostupné na WWW: http://www.park.cz/article.asp?itm=122http://www.park.cz/article.asp?itm=122 ZLÁMALOVÁ, H. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách. 2002. Dostupné na WWW: http://icosym.cvut.cz/telel/zlamalova.html

25 Děkuji za pozornost Mgr. David Nocar asistent katedry matematiky Pedagogické fakulty Univerzity Palackého & metodik distančního vzdělávání pro oblast e-learningu a LMS Univerzity Palackého