Exportní semináře v regionech 2012

Prezentace na téma: "Exportní semináře v regionech 2012"— Transkript prezentace:

1 Exportní semináře v regionech 2012
EXPORTNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY PRO OBDOBÍ 2012 – 2020 – hlavní cíle a principy Zahajuji projekt Exportní semináře v regionech ve spolupráci MPO a HK RNDr. Petr Nečas předseda vlády 3

2 Cíle proexportní podpory - celkově
Růst objemu exportu Diverzifikace exportu mimo EU a mimo převládající exportní odvětví Posun v produkčních řetězcích směrem k činnostem s vyšší přidanou hodnotou Prorůstová a vyvážená exportní strategie vycházející vstříc potřebám exportérů (DIVERSIFIKACE) Poptávkou tažená tvorba proexportních nástrojů a politik Vyvážený přístup k tomu, v čem už dobří jsme, i k tomu, v čem bychom dobří mohli být Synergie (INTEGRACE) pro vyšší kvalitě a efektivitě proexportních nástrojů - redukce plýtvání prostředků na dublující se a nekoordinované aktivity - Maximální využití zkušeností a know-how všech institucí, jejichž činnost s proexportními aktivitami souvisí Zahajuji projekt Exportní semináře v regionech ve spolupráci MPO a HK RNDr. Petr Nečas předseda vlády 3

3 Regionální proexportní iniciativy
Cíle: vyšší zapojení exportérů z regionů, zajištění vazby na SMK, specifická podpora malých a středních firem v blízkém okolí Cílové ukazatele: počet exportérů, počet nových exportérů objem exportu počet akcí na podporu exportu v regionech počet členů klastrů, aliancí, vývozních operací KDO? KLASTRY/ ALIANCE/VYSOKÉ ŠKOLY… jako oborová sdružení firem vč. regionálních a místních sdružení V návaznosti i na předchozí Strategii a její plnění zvyšujeme účast exportních firem a dalších skupin - regionů, oborových sdružení, klastrů…, podobně jako je běžné ve světě. Úspěch na trhu je stále více výslednicí mnoha součinitelů. Usilujeme tak současně o „emancipaci“ proexportních aktivit i na regionální úrovni - což je součást i projektového zaměření nové Exportní strategie. 3

4 Co říkají statistiky k vývoji exportu v r. 2012 – zahraniční trhy
Celkový vývoz v 1. pololetí 2012 stoupl o 8,5 % a podíl EU na vývozu z ČR se snížil z 83,9 % na 81,1 % c 12 prioritních zemí: Brazílie, Čína, Indie, Irák, Kazachstán, Mexiko, Rusko, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA, Vietnam 25 zájmových zemí: Angola, Argentina, Austrálie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Egypt, Etiopie, Ghana, Chile, Chorvatsko, Izrael, Japonsko, JAR, Kanada, Kolumbie, Maroko, Moldavsko, Nigérie, Norsko, Peru, Senegal, Singapur, SAE, Švýcarsko, Thajsko obchodní příležitosti a informace a akce pro vytvoření těchto příležitostí Index 2012/2011 1. pololetí 2011 (mil. Kč) 1. pololetí 2012 (mil. Kč) Celkový vývoz 108,5 EU 104,9 Prioritní země 136,9 Zájmové země 112,6 75 779 85 319 Celkově zahraniční obchod vykazuje růst, který má ale také svá úskalí. Dlouhodobě se soustředíme na prioritní země a snížení závislosti na trhu EU, jakkoliv je stále zcela dominantní –cca 82% z celkového objemu cca 3 bil. Kč/rok .

5 Počet vývozců v letech 2007 - 2010
V neposlední řadě chci říct, že potřebujeme otočit trend, kdy počet vývozců klesá a český vývoz se koncentruje na zhruba desítku firem, které tvoří až polovinu celkového vývozu. Je tedy jasné, že potřebujeme vtáhnout do zahraničního obchodu více malých a středních podniků. Dnešní tisková konference reaguje právě na tyto okolnosti a je vyvrcholením konzultací s širokou odbornou veřejností napříč republikou. Společných jednání o nové exportní strategii se účastnily jak podnikatelské reprezentace, tak i vývozci samotní. Společně s ministerstvem průmyslu a obchodu se zamýšleli nad klíčovými faktory ovlivňující postavení České republiky ve světě. O co se opírá úspěch českých firem na zahraničních trzích? Co stojí za tím, že s výjimkou roku 2009 rostl vývoz v posledních letech vždy dvouciferným tempem? Do jaké míry jsou klíčové faktory, od nichž se odvíjely dřívější přednosti České republiky – tj. relativně levná, avšak kvalifikovaná pracovní síla nebo polohová renta – dlouhodobě udržitelné. Co znamená pro Českou republiku fakt, že je ze všech členských států Evropské unie nejvíce závislá na vnitro-unijím obchodu a že do evropské Sedmadvacítky směřuje 83 procent českého vývozu? Jak si stojíme na trzích třetích zemí mimo EU ve srovnání s rostoucí konkurencí? A jaké výzvy, příležitosti či hrozby přináší skutečnost, že Česká republika je malou, otevřenou a silně proexportně zaměřenou ekonomikou? Je ekonomický model založený na růstu vnější poptávky tím, který by Česká republika následovat i v příštích letech. Do jaké míry proexportní politika státu odráží trendy mezinárodních trhů a potřeb českých firem, těch malých a středních, stejně tak jako těch velkých? Dámy a pánové, na mnohé otázky vám pan ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, který představí opatření, která obsahuje nová Exportní strategie. 3

6 Porovnání dynamiky dovozové náročnosti exportu 1995 - 2005
ČR a Slovensko vbyniká mimořádnou mírou podílu subdodávek ze zahraničí - což souvisí s vysokým podílem nadnárodních korporací a vysokým podílem jejich vnitrofiremního obchodu na českém zahraničním obchodu.  RNDr. Petr Nečas předseda vlády 3

7 Komoditní struktura vývozu České republiky (mld. Kč)
Dominantní skupinou ve vývozu jsou auta (tmavě modrá), stroje a zařízení (oranžová), počítače a telekomunikační zařízení (bledě modrá)  RNDr. Petr Nečas předseda vlády 3

8 Objem exportu per capita (2000 – 2010) - trend
Exportní semináře v regionech ve spolupráci MPO a HK RNDr. Petr Nečas předseda vlády 3

9 Zahraniční obchod ČR v prioritních a zájmových zemích a zemích EU ve faktech
Snímek představuje současný stav na trzích, které jsou zájmem strategie a navrhují pro ně konkrétní opatření. - prioritní - zájmové - EU Celkový vývoz - 2,8 bil. Kč (2011), 1,54 bil.Kč ( ) trend mld. Kč ve vývozu Vývoz do EU – 1, 750 mld. Kč /1,25 ( trend %) Vývoz do prioritních zemí – mld.Kč/ 132 mld, trend % (UKR +67,2 %) Vývoz do zemí zájmu mimo EU – 136,5 mld.Kč 3

10 Vývoz do vybraných zemí (1993 – 2010) trendy
Exportní semináře v regionech ve spolupráci MPO a HK RNDr. Petr Nečas předseda vlády 3

11 Zvýšení objemu exportu MSP Zvýšení objemu vývozu služeb
KVALITATIVNÍ PARAMETRY ROZVOJE EXPORTU dle Exportní strategie – přínosy z realizace PROČ? Zvýšení objemu exportu, který není vázán na vnitrokoncernový obchod a zvýšení objemu exportu přímo ke koncovému zákazníkovi Zvýšení objemu exportu MSP Zvýšení objemu vývozu služeb Zvýšení objemu vývozu high-tech produktů/služeb (včetně technologických celků) a inovací Odstraňování bariér volnému obchodu Cílová změna kvality čs. vývozu 3

12 Zvýšení hodnoty exportu na obyvatele na úroveň obdobných zemí EU 15
KVANTITATIVNÍ PARAMETRY ROZVOJE EXPORTU dle Exportní strategie – přínosy z realizace – PROČ? Zvýšení hodnoty exportu na obyvatele na úroveň obdobných zemí EU 15 Dosažení pozitivní obchodní bilance se státy mimo EU27 Udržení pozitivní obchodní bilance se státy EU27 Růst příspěvku růstu exportu k růstu HDP Růst zaměstnanosti v souvislosti s exportem Růst výnosů pro veřejné rozpočty Sledované ukazatele plnění exportní strategie 3

13 Regionální řídící a komunikační platforma – regionální proexportní aktivity
Ministerstvo průmyslu a obchodu/resorty agentury CzechTrade a CzechInvest…. Hospodářská komora ČR Svaz průmyslu a dopravy místní oborová sdružení a podnikatelská business centra Výzkum / vývoj / VŠ…. Přeshraniční spolupráce/spolupráce na třetích trzích i směrem do center sousedních zemí Regionální podnikatelská zastoupení v příhraničí Regiony – Hejtman místní samosprávy a krajská sdružení ČEB Financování a pojišťování exportu EGAP celostátní projekty - CT, CI, EEN, HK… FIRMY Informace a vzdělávání MPO, CT, CI Projekty REM v regionech, vývozní aliance V regionech působí mnoho institucí, které chceme podpořit v jejich vzájemné koordinaci a provázanosti - vznikají zde někdy i propojené sítě celostátních i místních institucí. Ideálně bychom chtěli napomoci ustanovení místních „Exportních klubů“ a k jejich podpoře působení exportních řídících/koordinačních rad, jak je to ve světě obvyklé. To je obsaženo i v řadě cílů nové Exportní strategie do r.2020. 3

14 Realizace Exportní strategie – I. – Akční plán
Akční plán pro export a internacionalizaci obsahuje 12 konkrétních projektů pro realizaci zmíněných tří pilířů stanoví řídicí mechanismus implementace Exportní strategie Řídicí výbor složený ze zástupců zainteresovaných resortů (MPO, MZV, MF, MŽP, MZe, MMR, MO) a zástupců zaměstnavatelských organizací útvar implementace (podpora řídicího výboru ve struktuře MPO) 12 týmů pro jednotlivé projekty Řídicí výbor již absolvoval 1. jednání ( ) Do konce srpna běží lhůta pro nominaci členů projektových týmů; první setkání týmů se předpokládají v průběhu měsíce září Rozhodujícím dokumentem Exportní strategie mimo Analýzy a dalších částí je Akční plán - dostupný na webu:

15 Co děláme v podpoře exportu ?
Navazuje na poptávkové pojetí Analýzy Základní informační a vzdělávací nástroje Rozšířené informační a vzdělávací nástroje Asistenční a analytické služby PR, marketing, lobbying Financování a pojištění Řešení problémů Budování příležitostí, odstraňování překážek, politika Návaznost na další politiky – synergie, integrace… Zahraniční, inovační, investiční, podpora průmyslu a podnikání, zemědělská, vzdělávací, kulturní a regionální CO děláme pro exportéry katalog služeb Podpora exportu se státní účastí směřuje do uvedených oblastí 3

16 Portál: www.BusinessInfo.cz
Portál je mj. rozcestník k většině služeb, které systém podpory exportu se státní účastí zajišťuje. Interaktivní profil prioritní země 3

17 Služby MPO pro podnikatele v oblasti vnitřního trhu
Proč to děláme Služby MPO pro podnikatele v oblasti vnitřního trhu Součástí integrovaného poradenského systému MPO jsou tyto služby: SOLVIT - Systém alternativního řešení sporů na vnitřním trhu EU Řeší bezplatně a rychle mimosoudní cestou stížnosti na postup zahraničních úřadů, který je v rozporu s legislativou a principy vnitřního trhu. SOLVIT se zabývá zejména případy týkajícími se volného pohybu zboží, přeshraničního poskytování služeb, či vrácení DPH. ProCoP - poradenství v oblasti obchodování s výrobky na vnitřním trhu EU Informuje podnikatele o technických požadavcích na neharmonizované výrobky a o aplikaci principu vzájemného uznávání v praxi. Jednotná kontaktní místa (JKM) – poradenství pro poskytovatele služeb Informují o podmínkách poskytování služeb v ČR a jiných členských státech EU, zejména pro tzv. přeshraniční poskytování služeb. Poskytují kontakty a informace o relevantních zahraničních úřadech a zprostředkovávají podání na příslušné české úřady. Existuje 15 fyzických JKM zřízených na živnostenských úřadech 13 krajských měst a Prahy 1 a 7. JKM Brno za první pololetí 2012 zodpovědělo 162 dotazů a řadí se tak mezi nejvytíženější JKM v ČR. Tyto 3 podnikatelské poradenské služby tvoří integrovaný poradenský systém MPO. SOLVIT SOLVIT centrum řeší mimosoudní cestou stížnosti na postup zahraničních úřadů, který je v rozporu s legislativou a principy vnitřního trhu (volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu). Centrum problémy řeší bezplatně, ve lhůtě max. 10 týdnů a dosahuje přitom téměř 90% úspěšnosti. Díky SOLVIT centru se podnikatelé mohou vyhnout zdlouhavým a finančně náročným soudním sporům. SOLVIT pomáhá zejména s případy týkajícími se volného pohybu zboží, přeshraničního poskytování služeb, či vrácení DPH. ProCoP Informuje podnikatele o technických požadavcích, které jsou na výrobky spadající do neharmonizované sféry kladeny národními a evropskými předpisy při jejich uvádění na trh v ČR nebo v jiném státě EU (např. zda výrobek v ČR podléhá povinnosti předchozího schválení nebo registrace). ProCoP rovněž poskytuje obecné informace o fungování Nařízení o vzájemném uznávání a o uplatňování principu vzájemného uznávání. JKM Informují o podmínkách poskytování služeb v ČR a jiných členských státech (zejména tzv. přeshraniční poskytování služeb), poskytují kontakty a informace o relevantních zahraničních úřadech a zprostředkovávají podání na příslušné české úřady. Jejich hlavním přínosem je možnost získat všechny potřebné informace a vyřídit veškeré formality související se vstupem do podnikání v ČR na jednom místě nebo elektronicky. PRO DOMO: existuje 15 fyzických JKM zřízených na živnostenských úřadech 13 krajských měst a Prahy 1 a 7. JKM Brno od prosince července 2012 zodpovědělo dotazy 114 klientů čímž se z pohledu vytíženosti řadí na 5 místo z 15 JKM. 3

18 Jak naše služby využívat?
Proč to děláme Jak naše služby využívat? Všechny 3 služby jsou přístupné centrálně přes podnikatelský portál Zde najdete mnoho dalších užitečných informací a odkazů a Váš dotaz bude prostřednictvím jednotného formuláře automaticky předán na SOLVIT, ProCoP či některé z 15 JKM. Případně můžete zkontaktovat či osobně navštívit jedno z 15 JKM, či SOLVIT/ProCoP přímo na MPO Informace a kontakty na jednotlivá JKM, SOLVIT centrum či ProCoP naleznete na internetových stránkách MPO pod: MPO od roku 2011 své poradenské a asistenční služby pro podnikatele v oblasti vnitřního trhu EU nabízí formou integrované sítě JKM, ProCoP a SOLVIT centra. Jednou z výhod tohoto systému je skutečnost, že s žádostí o pomoc či poskytnutí informací se lze obrátit na kterýkoliv článek sítě nebo přes oficiální portál pro podnikatele a exportéry čímž odpadá složité hledání konkrétní kontaktní osoby. Případně můžete zkontaktovat či osobně navštívit jedno z 15 JKM, SOLVIT centrum nebo ProCoP na MPO. Informace a kontakty na JKM, SOLVIT a ProCoP naleznete na internetových stránkách MPO pod: 3

19 Obchodní politika – Dohody o volném obchodu
Proč to děláme Obchodní politika – Dohody o volném obchodu graf znázorňuje země a uskupení s nimiž má EU sjednány/rozjednány/zamýšlí sjednat dohody o volném ochodu a uvádí podíl obchodu (pouze se zbožím) s danými zeměmi/uskupeními na celkovém zahraničním obchodu ČR na první pohled je zřejmé, jak nízké je české angažmá v těchto zemích, neboť téměř 75 % zahraničního obchodu ČR je realizováno s ostatními státy EU zhruba 6% připadá na Čínu a necelých 5% Rusko, s nimiž je zatím sjednávání dohody o volném obchodu téměř nereálné – s Čínou především kvůli centrálně řízené ekonomice, s Ruskem se v současné době velmi obtížně sjednává nová nepreferenční dohoda o partnerství a spolupráci, přičemž pokrok v obchodních a investičních kapitolách je nejpomalejší, Rusko nejeví zájem se dohodnout, navíc je celá situace komplikována existencí celní unie Rusko-Bělorusko-Kazachstán z grafu dále vyplývá, že pokud by se podařilo uzavřít všechny rozjednané/zamýšlené dohody, pouze 15 % zahraničního obchodu ČR by se pak nerealizovalo za zvýhodněných podmínek (z toho 11% připadá na Rusko a Čínu) Dohody o volném obchodu nové generace (které liberalizují nejenom přístup na trh pro zboží, ale i služby, investice, veřejné zakázky a stanoví společné standardy, či zvýšenou ochranu duševního vlastnictví) vidíme jako velmi efektivní nástroj diverzifikace. Dobré zkušenosti s volným obchodem máme z předvstupního období, kdy se podařilo přesměrovat náš obchod z východu na západ. Nyní věříme, že může být tento nástroj využit ke stejnému účelu. První dohoda nové generace, která se již uplatňuje (Korejská republika) tuto naději potvrzuje. Podmínkou je proaktivní přístup všech zainteresovaných. 1) země/uskupení s nimiž EU (a tudíž i ČR) již obchoduje na základě dohody o volném obchodu: Korejská republika, Mexiko, JAR, v rámci Evropy ESVO a Švýcarsko, některé ze zemí AKT (Afrika, Karibik, Tichomoří) 2) země/uskupení s nimiž EU jedná o dohodě o volném obchodu a) Andské společenství (pouze Kolumbie a Peru) Střední Amerika (dohody již podepsány, ještě ale nevstoupily v platnost) b) Kanada, Indie, ASEAN (zatím se jedná se Singapurem, Malajsií a nově i Vietnam), MERCOSUR, Východní partnerství (Ukrajina, Moldavsko, Arménie, Gruzie – zatím se nejedná s Ázerbájdžánem a Běloruskem – kromě jiného nejsou členové WTO), většina zemí AKT 3) země/uskupení s nimiž je reálné zahájit jednání o dohodě o volném obchodu v nejbližší době: Japonsko, USA, Jižní Středomoří (konkrétně Egypt, Jordánsko, Maroko, Tunisko),ASEAN (Indonésie, Thajsko) - Dohody s partnery na stejné hospodářské úrovni a se stejnými ambicemi - např. dohoda s Kanadou, Korejskou republikou - nové moderní dohody s vysokými ambicemi, zahrnujícími hlubší liberalizaci a široký rozsah pravidel, pokrývající zboží, služby, IPRs, veřejné zakázky. - Dohody zahrnující rozvojové aspekty - cílem prohloubení liberalizace i dosažení rozvoje, zpravidla sjednávány s celým regionem – dohody se zeměmi AKT 3

20 Obchodní politika – řešení konkrétních potíží
Proč to děláme Obchodní politika – řešení konkrétních potíží Strategie pro přístup na trh (MAS) – součást obchodní politiky EU Spolupráce unijních institucí, členských zemí a podnikatelské sféry s cílem identifikovat a prostřednictvím společného a koordinovaného tlaku odstranit nebo zmírnit konkrétní problémy na trzích mimo EU překážky vývozu zboží, služeb a investic vč. účasti na veřejných zakázkách; překážky přístupu k surovinám; tarifní i netarifní překážky (celní postupy, technické předpisy a normy, nedostatečná ochrana práv duševního vlastnictví, zneužívání sanitárních a fytosanitárních opatření, diskriminační státní podpory, zneužívání nástrojů na ochranu obchodu, dvojí ceny .….) Databáze překážek (MADB) – ucelený, pravidelně aktualizovaný a pro subjekty z EU bezplatný přehled podmínek vývozu na všechny významné vývozní trhy mimo EU aplikované celní sazby, průvodce dovozními formalitami, statistiky, databáze obchodních překážek, registr stížností V ČR nízká míra využití, přestože se propaguje. Proč? vývozci z jiných členských zemí výhod plynoucích z členství v EU využívají MAS = Market Access Strategy – je široká množina aktivit, zaměřených na odstraňování konkrétních problémů, se kterými se vývozci z EU na třetích trzích setkávají. Na významu tyto činnosti nabyly s hospodářskou krizí a vývojem v EU, kdy je potřeba hledat nová odbytiště a čelit rostoucím tendencím k protekcionismu na trzích s růstovým potenciálem. Činnosti pod hlavičkou MAS sahají od řešení konkrétních případů v teritoriu ve spolupráci s delegaturou EU, přes provozování tzv. databáze přístupu na trh, až po zpracovávání ucelených přehledů o překážkách obchodu, které jsou základem pro diskusi ve WTO či G20. MAS je také důležitým zdrojem informací pro bilaterální jednání EU o dohodách o volném obchodu. Tam kde jsou dohody již sjednané, je důraz kladen na dodržování jejich podmínek. MADB = Market Access Database – provozuje Evropská komise z unijního rozpočtu. Jedná se o unikátní zdroj informací pro vývozce, svazy a komory, ale i národní administrativy, jehož použití je bezplatné. Pokus zaměřený na porovnání rychlosti získání informací z MADB a jiných zdrojů ukázal, že využití MADB je třicetkrát rychlejší (zjišťovaly se podmínky vývozu 3 produktů do 7mi zemí, přičemž v MADB se tyto informace našly v průměru za 5 minut, zatímco hledání z jiných zdrojů zabralo průměrně 153 minut). Bohužel, využití databáze ze strany exportérů je stále nízké, a to zejména v ČR – nezbytná další propagace. Výsledky evaluace MADB v r. 2011 Zaměření a cílové skupiny nástroj na podporu vývozu – vývozci, agentury a zprostředkovatelé, svazy a komory monitorovací nástroj – národní administrativy a EU instituce, svazy a komory, agentury Míra využití (data 2010) Ø 1,704 vstupů v pracovní dny; celkem > 490,000 vstupů z 26,000 adres; míra využití stabilní, jednoznačně nevyužitý potenciál velké rozdíly mezi ČS – důvody: podíl na vývozu mimo EU, znalost AJ, povědomí o MADB (ČR mezi zeměmi s nejnižší mírou využití) nejoblíbenější aplikované celní sazby (65%), dále průvodce dovozními formalitami (23%), méně statistiky a databáze obchodních překážek (8%), téměř se nepoužívá registr stížností (< 1%) Typologie uživatelů > 55% exportéři – převážně velké výrobní podniky; minimálně 12% poradenské firmy; z veřejných institucí převážně centrální orgány, méně agentury na podporu vývozu; podnikatelské svazy – zejména mezioborové Propagace a povědomí o MADB povědomí stále nízké – málo odkazů na MADB (nejvíce DE, ES, CZ – nekoreluje s mírou využití MADB!), nelze najít prostřednictvím webových vyhledávačů, při „mystery shopping“ jen 2 z 14ti oslovených agentur na podporu vývozu pohotově doporučily MADB (a celkem jen 6) 3

21 Obchodní politika – řešení konkrétních potíží
Proč to děláme Obchodní politika – řešení konkrétních potíží Součástí databáze je i manuál pro uživatele, dostupný ve všech jazycích EU. Jinak je databáze jen v aj, a s ohledem na průběžné aktualizace se provozování jazykových mutací nejeví jako reálné. 3

22 Realizace Exportní strategie – III. – Síť obchodních misí MPO
K sloučení sítí zahraničních kanceláří agentur CzechTrade a CzechInvest vytvoření sítě Obchodních misí MPO – 38 kanceláří Očekávání související se vznikem Obchodních misí MPO sjednocení marketingu podpory exportu a investičního incomingu navýšení kapacity pro exportéry - primárně prioritní země a zájmové země (mimo EU) zlepšení kvality (i rychlosti) servisu pro exportéry oborová a teritoriální specializace činností/sítě vyšší efektivita a flexibilita nové sítě (dle poptávky firem i státu) optimalizace zdrojů a nákladů (sjednocení zdrojů financování) zapojení podnikatelských reprezentací (SPD ČR, HK ČR, KZPS, ICC apod.) Zásadní změna provází činnost zahraniční sítě.

23 Realizace Exportní strategie – III. – Služby pro exportéry
Nové zaměření agentury CzechTrade Změna orientace na vyšší počet exportérů (malé a střední podniky) namísto dosavadního soustředění spíše na velké obchodní případy Úzká spolupráce s investory v regionech (přehled o domácí nabídce) Orientace na 5 klíčových segmentů (přehled o poptávce v zahraničí) Poskytování širšího spektra služeb s nižším počtem pracovníků a nižším rozpočtem (snížení na polovinu) Vyhledávání a zpracování obchodních příležitostí a poptávek z regionu Networking s významnými institucemi v teritoriu, přístupy do databází, tendrů na regionální úrovni Specifické příručky k obchodu na trhu, celní simulace, obchodní bariéry, legislativní rádce a rozcestníky k informacím

24 Integrovaná síť obchodních misí MPO v zahraničí
CzechTrade CzechInvest Česká exportní banka Vývozců mimo EU do EU Ročně se na podporu exportu vynakládá přes půl miliardy korun ( tedy bez dotaci pro Českou exportní banku a Exportní garanční a pojišťovací společnost). V současné ekonomické situaci nelze klást zvýšený nárok na státní rozpočet, a to ani nehodláme dělat. V souladu s odstraňovaním duplicit v rámci mnou řízeného resortu jsme schopni tuto strategii realizovat za stávajích rozpočtových podmínek v rámci kapitoly MPO. Integrace nástrojů v rámci resortu MPO umožní téměř zdvojnásobit počet zahraničních zastoupení na trzích se značným potenciálem. Jednotný systém řízení vygeneruje značné úspory. Je nutné si uvědomit, že investice s exportem velmi úzce souvisí, a že téměř 80 procent exportu tvoří právě společnosti se zahraničním kapitálem, který zde investoval. Je tedy na místě této synergie maximálně využít. Hodláme integrovanou síť postavit na stávajících kapacitách zahraničních zastoupení CzechTrade a CzechInvest. 3

25 Realizace Exportní strategie – III. – Síť obchodních misí MPO
OBCHODNÍ MISE CÍLOVÝ STAV SOUČASNÝ STAV PRIORITNÍ ZEMĚ (12) 28 16 ZÁJMOVÉ ZEMĚ (25) 25 7 ZEMĚ EU (15) 17 14 CELKEM 70 37 Síť zahraničních kanceláří MPO bude do konce roku navýšena na cílový stav. 3

26 Proč to děláme Hlavní směry sjednocení zahraniční sítě MPO z agentur CT a CI (Integrace x Diversifikace) - cíle: sjednocení marketingu podpory exportu a investičního incomingu navýšení kapacity pro exportéry - primárně prioritní země a zájmové země (mimo EU) zlepšení kvality (i rychlosti) servisu pro exportéry oborová a teritoriální specializace činností/sítě vyšší efektivita a flexibilita nové sítě (dle poptávky firem i státu) optimalizace zdrojů a nákladů (sjednocení zdrojů financování) ZK - Front Office Back-Office – Praha (Centrum MPO a CzechTrade) Dostupnost pro exportéra: A/ přímo FO B/ přes ústředí BO či C/ REM (Regionáoní exportní Místo / Manager) Hlavní strategické cíle v řízení a organizaci zahraniční sítě MPO 3

27 Centrum sdílených služeb a služby pro exportéry
Back office Firmy Kraje / komory / svazy Front office v zahraničí Exportérům je jedno, která instituce jim poskytne informace o podpoře exportu a internacionalizaci, chtějí se dostat k informacím, jednoduše, rychle a pohodlně. Jde o snadnou dostupnost nabízených služeb z místa podnikání – vč. Regionů. Centrum sdílených služeb se zaměřuje na synergie, neboli maximální využívání již existujících zdrojů a informací a jejich poskládání tak, aby byly co možná nejkomfortněji využívány exportéry. Jednou ze složek je back-office, která bude mít na starosti přípravu analýz a sběr dat k identifikaci změn v globální poptávce a k přípravě podkladů pro adaptaci služeb pro export a k řízení zahraniční sítě a bude sloužit jako operativní řízení proexportních činností a strategickému řízení podpory exportu. Konsolidace zahraniční sítě a jejich služeb posílí dopady služeb v back-office a je nutná pro budování image a značky ČR jako spolehlivého a konkurenceschopného obchodního partnera na zahraničních trzích, jejíž hlavní prioritou je prosazení českých výrobků a služeb v zahraničí. 3

28 1.8.2012 - vznik jednotné sítě zahraničních kanceláří MPO - posílení
Brazílie Sao Paulo Brasilia Čína Peking Šanghaj Chengdu Kanton Indie New Delhi Mumbai Chennai Irák Bagdád Erbil Kazachstán Astana Almaty Mexiko Rusko Moskva Jekatěrinburg Petrohrad Samara Srbsko Bělehrad Turecko Ankara Istanbul Ukrajina Kyjev Doněck USA Washington Chicago New York San Francisco Vietnam Hanoj Ho Chi Minh Nejsilněji by se mělo projevit posílení zahraniční sítě MPO u prioritních zemí exportního zájmu. 3

29 Bezplatné služby státu na podporu exportu poskytované českými zastupitelskými úřady a generálními konzuláty: poskytování základních informací o ekonomických vztazích s teritoriem; poskytování základních kontaktních údajů na potenciální obchodní partnery (nebo doporučení optimálních místních informačních zdrojů těchto údajů) na základě dostatečně specifikované a kvalifikované žádosti.; konzultace při získávání některých doplňujících informací o konkrétní firmě (nebo doporučení místních informačních zdrojů těchto údajů), konzultace o obchodně-ekonomickém a podnikatelském prostředí v zájmovém teritoriu doporučení služeb právních kanceláří, obchodních komor, bank a dalších institucí v zemi působení; podpora při navazování kontaktů s vládními institucemi příslušné země; pomoc při zabezpečování podnikatelských misí; pomoc při účasti na veletrzích a výstavách v zemi působení; pomoc při zajišťování tendrových dokumentů a informací o veřejných zakázkách. pomoc při zapojení do mezinárodních soutěží, výrobních kooperací apod., poskytování informací o příležitostech na zahraničním trhu, .

30 2010 – obslouženo 164 subjektů v objemu 2,7 mld. Kč
Exportní financování ČEB a EGAP Instituce ČEB a EGAP jsou neziskové a nečerpají přímo prostředky ze státního rozpočtu, probíhá v nich samofinancování z exportních operací V činnosti se uplatňuje specificky podpora prioritním zemím a zemím zájmu, diversifikace a usnadnění přístupu zejména MSP z regionů: 2010 – obslouženo 164 subjektů v objemu 2,7 mld. Kč 2011 – obslouženo 338 subjektů v objemu 4,5 mld. Kč ČEB: základní kapitál 4 mld. Kč umožňuje pokrýt veškerou potřebu – přiměřenost čerpána na cca 50% Jakkoliv budou následovat vystoupení představitelů obou institucí, chci upozornit na tato fakta! 3

31 Exportní financování a pojišťování
Navýšení pojistných fondů EGAP o 1 mld.Kč (na celkem 12,5 mld. Kč) Vyšší limity a kapacity EGAP a ČEB pro prioritní země 660 mil.Kč na podporu činnosti ČEB v rozpočtu ČR ke stávajícím 2 mld. Kč 150 mil.Kč na zavedení systému dorovnávání úrokových rozdílů IMU 2012 – do srpna kapacita EGAP čerpána na 78% z 250 mld. Kč ( jen v r přibylo 143 nových pojistných smluv v objemu 45 mld. Kč) - na základě vyšší poptávky, průběžný plán roku 2012 zvýšen o 20% Co Exportér obdrží? Úvěr - profinancování výroby, dodávky, překlenutí splatnosti, odkup pohledávek.... v úrovni 25 mld. Kč a více Platební styk (L/C, P/D…) Garance ČEB pro MSP – specifický program s nižší náročností na exportéra Pojištění – vývozce a dalších subjektů prostřednictvím EGAP v úrovni 12,5 mld. pojistné kapacity pro krytí exportních úvěrů ČEB Zásadní význam pro úspěch českých firem na zahraničních trzích je přístup k exportnímu financování. Velmi v tomto ohledu spoléhám na privátní bankovnictví, které v tomto procesu hrají klíčovou roli. Nezanedbatelné je ovšem také státem podporované financování a pojišťování exportu poskytované Českou exportní bankou a Exportní, garanční a pojišťovací společností. Počítáme s řadou opatření, přičemž jsem rád, že už teď mohu zmínit, že některá z nich jsou připravena k realizaci jako součást protikrizových opatření. V první řadě jde o to, aby obě státem zřízené instituce měly dostatek zdrojů pro svou činnost. Opatření proto počítají s alokovaným navýšením pojistných fondů pro EGAP o 1 mld. Kč v roce 2012, s poskytnutím dotace pro ČEB na podporu jejích aktivit ve výši 660 miliónů Kč a s dalšími opatřeními na podporu dostatečné likvidity ČEB. Těmito opatřeními vytvoříme kapacit někde v rozsahu 75 miliard Kč ve vývozu, které podpoříme prostřednictvím činnosti ČEB a EGAP. Další opatření se zaměřují na zlepšení efektivity činnosti obou institucí a na jimi nabízené nové produkty. Půjde nám o to, abychom zjednodušili přístup ke státem podporovanému exportnímu financování, abychom obsloužili co nejvíce firem, včetně těch malých a středních, a abychom podpořili diversifikaci českého exportu. 3

32 Katalogový přehled produktů MPO a agentury CzechTrade k podpoře exportu: Export v kostce 2. pol. 2012 1 Zelená linka pro export 2 Portál BusinessInfo.cz 6 3 Bezplatné služby státu na podporu exportu poskytované českými zastupitelskými úřady a generálními konzuláty v zahraničí 8 4 Vnitřní trh EU – praktické informace a užitečné kontakty 9 5 Přístup evropských podnikatelů na třetí trhy – databáze pro přístup na trh (Market Access Database) 16 6 Prosazování exportních zájmů českých podnikatelských subjektů v rámci "smíšených komisí" 17 7 CzechTrade – přehled poskytovaných služeb 8 Financování a pojištění – přehled služeb poskytovaných ČEB a EGAP 23 Zásady prezentace na tuzemských veletrzích a výstavách v roce Tuzemské akce - incomingy a workshopy v II. pololetí 11 Zásady pro organizování a financování národních výstav a českých oficiálních účastí na mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí v roce 12 Plánované oficiální účasti ČR v zahraničí – II. pololetí 13 Program Marketing v rámci Operačního programu Podnikání a inovace 37 14 Seznam veletrhů podporovaných v II. pololetí 2012 v rámci společných účastí na specializovaných výstavách a veletrzích v zahraničí v programu Marketing OPPI 15 Licenční správa 16 Účast v evropských programech – projekty a programy spolufinancované EU 44 17 Exportní akademie CzechTrade 18 Mezinárodní obchodní komora v ČR (ICC ČR) 19 Exportní semináře v regionech ČR 20 Síť zastupitelských úřadů a generálních konzulátů České republiky v zahraničí 49 21 Kontaktní spojení na zahraniční kanceláře CzechTrade/MPO 22 Hlavní kontaktní spojení a adresy Katalogový seznam : Export v kostce, aktualizovaný na web stranách MPO: 3

33 Exportní semináře v regionech 2012 Vaše dotazy? Zdeněk Vališ, MA, PhD
ředitel sekce podpory exportu Ministerstvo průmyslu a obchodu Děkuji za pozornost 3