Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař

Prezentace na téma: "Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař"— Transkript prezentace:

1 Ochrana knihovních fondů 19. a 20. století Mgr. Jan Hutař
klimatické podmínky prostředí hmyz plísně elektronické dokumenty kyselý papír optická media – CD a DVD

2 Úvod komplexní problematika řízení sbírek
vzrůstající množství poškozeného materiálu moderní media a nové postupy změna formátu informací-digitální dokumenty to vše je potřeba chránit

3 ochrana dokumentů (preservation) - komplexní činnost zahrnující zajištění a udržování vhodných klimatických podmínek prostředí, podmínek uložení, odpovídající manipulaci, zpřístupnění a jinou prevenci poškození tak, aby se zajistila maximální životnost dokumentů Degradace, poškození je fyzická nebo chemická změna ve stavu objektu. Je to nevyhnutelný přírodní proces, při němž objekt dosáhne stavu chemické nebo fyzické rovnováhy s jeho okolím. Oba typy, chemická i fyzická degradace, se většinou objevují zároveň

4 Cíle ochrany Uchování původní fyzické formy knihovního nebo archivního materiálu v nejneporušenější formě a/nebo uchování intelektuálního obsahu zaznamenaných informací jejich přenosem na jiná media.

5 klimatické podmínky prostředí
relativní vlhkost (dále jen RV), teplota znečištění ovzduší (vnitřní i vnější) působení světla --nevhodné klimat. podmínky vyvolávají chemické reakce, biologické procesy (plesnivění, napadení hmyzem…)

6 Relativní vlhkost a teplota
RV - poměr (vyjádřen v %) množství vodních par v určitém množství vzduchu vztažený ku skutečnosti, kolik vlhkosti toto množství vzduchu může udržet za stejné teploty a tlaku. RV a teplota jsou na sobě závislé, proto se měří a udávají současně, např. při zvyšování teploty RV klesá a naopak

7 Velké a rychlé změny teplot a RV totiž vedou ke smršťování, rozpínání, krčení a vrásnění papíru, odlupování inkoustu, deformaci vazeb, praskání emulze na fotografiích Je akceptovatelné kolísání RV během roku, ale kolísání během dne je nepřípustné klimatizace, od-zvlhčovače, větrání…

8 doporučené hodnoty RV a T
teplota < 21°C a stabilní RV v rozmezí %. V zásadě, čím nižší teplota je, tím je to pro materiál lepší rozdíly teplot v depozitáři a v čítárně KOMPROMIS - teplota 16-21°C a RV 40 až 60% RV nad 70%plísně, hmyz, RV pod 40% vysoušení, smršťování, tvrdnutí, praskání a křehnutí materiálů

9 monitorování RV a T proč? dokumentace pro připravované změny
kontrola prostředí a výkyvů jak? teploměr vlasové vlhkoměry psychrometr datalogger

10 ovlivnění a úpravy RV a T
vhodné a fungující topení ventilace řízené větrání centrální klimatizace – chladí, filtruje, topí, zv/odvlhčuje zv/odvlhčovače

11 znečištění ovzduší spojeno s městským a průmysl. prostředím
vnější znečištění – plynné (oxidy dusíku) i prachové částice vnitřní znečištění - ze sublimace nestálých materiálů použitých v místnosti uložení, např. nábytek, nátěry aj.

12 řízení kvality vzduchu
filtry v klimatizaci pračky vzduchu větrání – cirkulace vzduchu ochranné obaly vyřazení zdroje znečištění

13 Světelné podmínky Světlo urychluje degradaci knihovních a archivních materiálů Způsobuje křehnutí celulózových vláken, blednutí, žloutnutí i tmavnutí papíru Ovlivňuje také jiná media a barvy, které ztrácejí barevnost a blednou !!! účinky světla jsou kumulativní !!!

14 podstata světla Světlo je forma elektromagnetické energie nazývaná záření části záření jsou charakterizovány vlnovou délkou Čím je vlnová délka kratší, tím nese vlnění vyšší energii (UV viditelné světlo) Slunce, žárovkové světlo, horské slunce, halogenové lampy na bázi kovů i zářivky jsou příklady nejvíce nebezpečných zdrojů UV světla

15 zdroje světla přírodní x umělé (žárovka, halogenová žárovka, zářivka)
Viditelné světlo je měřeno v luxech (lumen na metr čtvereční). Luxmetr měří jen úroveň osvětlení UV musí být měřeno jako složka světla. Měří se v mikrowattech na lumen µW/lm. Nejběžnější UV měřič je Crawfordův monitor

16 zamezení účinkům UV záření
limit UV pro uložení materiálů je 75 µW/1m Každý zdroj s většími UV emisemi se musí filtrovat folie, okenice, žaluzie, nátěry, obaly

17 zamezení účinkům viditelného světla
je mnohem více náročná a problematická toto světlo je kumulativní vystavení při 100 lux na 5 hodin = vystavení při 50 lux na 10 hodin doporučuje se zatemnění prostor (okenice, žaluzie, světelná čidla, timery, obaly, depozitáře bez OKEN … optimální je rozmezí od 55 luxů do 165 luxů

18 Plísně a hmyz Knihovní materiály jsou většinou organické  napadány biologickými činiteli podporováno vysokou teplotou, vlhkostí, prachem, špínou i špatnou cirkulací vzduchu způsobují změnu barev, lámání, křehnutí … !!!spory plísní jsou ve vzduchu stále, čekají jen na svou aktivaci!!!!!!

19 co jsou a kdy a proč rostou??
označení pro mnoho typů houbovitých organismů – asi 100 tis. druhů Čím vyšší je RV, tím lépe se plísni daří, RV nad 70% je jistý výskyt plísní Ideální pro ochranu je RV 55% nebo nižší, teplota pod 21°C plísním pomáhá i temno, nehybný vzduch

20 ošetření plísní napadených dokumentů
Postřik nejpoužívanější metoda při lokálním napadení zmrazení – nezabije spory Přirozené vysoušení vlhkých dokumentů inaktivuje plísně Mechanické čištění knih a papíru Vystavení prostředí s minimem kyslíku

21 hmyz škody nejen na knihách, ale i na zařízení knihovny, archivu nebo muzea hmyz není lákán jen papírem, ale i lepidly, škroby a klihem, celulózou, kůží, pergamenem. Některé druhy se specializují na mokré hadry, prach, odumřelou lidskou kůži apod. používají se pesticidy- bohužel nepůsobí jako prevence a jsou často jedovaté i pro lidi dnes hlavně nechemické metody

22 koho můžete potkat;-) červotoč umrlčí, kapucínek nosorožík
vrtavec bylinářský, hrotnatec páskový, pisivka bledá, rusík obecný a šváb obecný, rovněž rušník muzejní rybenky knižní vši moli a švábi

23 klimatické podmínky pro výskyt hmyzu
hmyz má rád malé, klidné, tmavé a vlhké prostory Hmyz je aktivní při teplotě mezi 5-45°C rozmnožuje se při teplotě okolo 30°C Optimální teplotou pro většinu hmyzu je 20-30°C  UDRŽUJ teplotu v depozitáři pod 20°C

24 ošetření napadených dokumentů
chemické metody (spreje, návnady, repelenty, pesticidy, vykuřovadla – ETO) nechemické metody (modifikovaná atmosféra, redukce kyslíku, vzácné plyny…, zmrazení na –30°C)

25 Kyselý papír od ½ 19.st. kdy se hadry nahradily dřevní hmotou
továrníci hledali nový materiál (měli málo hadrů pro výrobu papíru)  dřevo papír z dřevoviny obsahuje Lignin kyselostí na napadeno až 40% papíru z 19. století tehdy se stala výroba papíru průmyslem (parní stroj)

26 kyselý papír problémy působí KAMENCOVÉ KLÍŽIDLA
papír z bavlny nebo konopí a lnu je pevnější, má delší vlákna  papír je pevnější dřevovinová drť je levnější, ale méně odolnější – vlákna jsou rozemleta  papír je málo pevný+chemická klížidla=kyselost drť se připravuje vařením (chemická celulóza) nebo drcením (mechanická celulóza) problémy působí KAMENCOVÉ KLÍŽIDLA

27 papíry archivní kvality
kyseliny zaviní lámavost, křehkost, ztrátu barevnosti kyselost migruje mezi dokumenty  alkalická rezerva – neutralizuje kyseliny v dokumentech tzv. alkalický papír, permanentní papír

28 alkalický papír obsahuje alkalickou rezervu přidanou ve výrobě
od r. 1901 přidáván uhličitan vápenatý CaCO3 nezaměňovat za papír permanentní (ten musí mít ještě další vlastnosti)

29 permanentní papír permanence: „schopnost papíru vydržet nejméně několik set let bez podstatných známek degradace, za normálního použití a podmínek uložení v knihovnách a archivech“ vyroben výhradně z chemické drti v neutrálním nebo alkalickém roztoku, bez ligninu alkalická rezerva více než 2% odolnost proti roztržení, pH 7,5-10…

30 odkyselování - deacidifikace
Rozklad papíru v důsledku kyselé hydrolýzy lze zastavit neutralizací volných kyselin přítomných v papíru – odkyselení rozklad je jen zpomalen, oddálen kyselých dokumentů je mnoho metody hromadného odkyselování do papíru se zavede alkalická rezerva

31 požadavky na hromadné odkyselování
vytvoření dostatečné alkalické rezervy v papíru jejího rovnoměrného rozložení netřídit ani nerozvazovat písemnosti před odkyselením, aplikovatelnost na všechny druhy papíru zvýšení pH na dostatečnou hodnotu, nepoškození psacích látek a dalších materiálů. bezpečný postup-neškodlivé zdraví

32 vedoucí institucí ve výzkumu je asi Kongresová knihovna ve Washingtonu
žádná ze současných metod není ideální využití organických rozpouštědel nebo plynů vedoucí institucí ve výzkumu je asi Kongresová knihovna ve Washingtonu

33 metody odkyselení – DEZ 1982
DEZ 1982 – neutralizačním činidlem je dietylzinek ((C2H5)2Zn) v plynné formě. Výhodou této metody je odkyselování papíru látkou v plynném skupenství klesá riziko rozpuštění psacích látek. zápory - dietylzinek je citlivý na stopová množství vody a je enormně hořlavý, vzněcuje se při teplotách nad 150°C  rozhodnutí zrušit další práci na technologii DEZ vzhledem k nevalným komerčním vyhlídkám

34 Battelle proces Battelle – Odkyselovacím činidlem je podvojný etooxid hořčíku a titanu (METE). Od r instalován v Deutsche Bibliothek v Lipsku. Kapacita zařízení je knih na jeden cyklus. Celý proces trvá 3 hodiny. nedostatky - 40% knih a 2 ze 3 archivních materiálů poklesla pevnost papíru, ztráta barvy

35 WEI T’O Wei T’o. Kanadská NK, od 1981,
neutralizace metanolovým roztokem metoxidu hořčíku ve směsi s HFC. nedostatky - nutná selekce knih (asi 30% knih nelze odkyselit), použití metanolu ve směsi rozpouštědel (rozpouští inkousty a lepidla) a zavedení nízké alkalické rezervy, Celý proces trvá asi hodinu. Kapacita je okolo 150 tisíc svazků ročně

36 Bookkeeper velmi perspektivní, využíván Kongresovou knihovnou ve Washingtonu. Odkyselovací látkou jsou mikročástice kysličníku hořečnatého nevyžaduje před reakcí třídění a sušení papírových sbírek a probíhá v plynné fázi (odpadá vliv na inkousty, razítka, atd). nedostatkem metody je tvorba nedostatečně velké alkalické rezervy u hodně klížených papírů a knih se silným knižním blokem. trvá dvě hodiny

37 OPTICKÉ NOSIČE V druhé ½ 20. století rozmach počítačů nová úložná media mechanická (děrné štítky) magnetická media (kazety, pásky) nejnověji optická media (CD, DVD…)

38 CD-ROM (compact disc read only memory) 4
CD-ROM (compact disc read only memory) 4.72’’ plastový disk, lisovaný z polykarbonátů, potažený reflexivním materiálem. Dnes je možné na tento disk i zapisovat. nejasná životnost Může jít o CD-DA (digital audio) s hudbou, CD-R zapisovatelné, CD-RW přepisovatelné. Obdobou je DVD.

39 CD a DVD CD - Compact Disc,
DVD původně z Digital Video Disc, potom i Digital Versatile Disc. Oba disky jsou optická media laserový paprsek při čtení dat na nich uložených. CD/DVD mechanika zaměří paprsek na disk a „přečte“ data. prohlubně a „bubliny“

40 typy CD nebo DVD komerční CD, produkované masově - hudební CD, CD-ROM, CD-I a CD-V (od r. 1981). zapisovatelné disky (pouze 1x) - CD-R (od r. 1992) a DVD-R (od r. 1997) přepisovatelné disky - CD-RW (od r. 1996) a DVD-RW (od r. 1998)

41 struktura CD/DVD disků
Polykarbonátová (plastová) podkladová vrstva – je pouze 1 u CD, nebo 2 u DVD Datová vrstva- lisovaná - DVD/CD-ROM z organických barviv -DVD/CD-R z kovových slitin - DVD/CD-RW Kovová vrstva - reflexní -DVD/CD-ROM Al, Si, Au, Ag -DVD/CD-R vrstvu Au, Ag nebo jeho slitiny -DVD/CD-RW z Al Vrstva laku

42 životnost disků závisí na: typu disku; výrobní kvalitě; kvalitě nahrávání; manipulaci; údržbě a podmínkách prostředí -R disky od 100 do 200 let nebo více, -RW pouze 25 let - RW disky se dají přepisovat a je jasné, že čím více se disk přepisuje, tím více se snižuje jeho životnost CD-ROM a DVD-ROM asi od 20 do 100 let.

43 klimatické podmínky Pro dlouhodobé skladování – TEPLOTA mezi 7-20°C nebo chladnější a RV 45-50%. pro archivní uložení smíšených sbírek CD a DVD: teplota 4-20°C, RV 20-50%. Vzdušné polutanty mají významně negativní roli - Prachové částice - oxidy, způsobují korozi kovové vrstvy

44 manipulace neohýbat nepopisovat ostrými předměty
pozor na různé fixy s rozpouštědly čistota nevystavovat světlu nelepíme štítky bereme za střed nebo za okraj disku

45 uložení disků v chladném, suchém, tmavém a čistém prostředí.
ve vlastním obalu a po použití do musí být ihned navrácen. Běžné obaly na CD, poskytují dobrou ochranu před poškrábáním, prachem, světlem a změnami vlhkosti. do krabice či skříně, vždy ve vertikální poloze. Pro dlouhodobé uložení je vhodné vytáhnout z obalu booklet a dát jej zvenčí do obálky

46 digitální dokumenty v posledních letech se spousta publikací a jiných dokumentů rodí a zůstává POUZE v digitální podobě velmi zranitelné skrz svůj formát a technologie potřebné k jejich zobrazení = zastarání HW i SW kladem je lehký přístup odkudkoliv, kopírování …

47 1. vydavatel – buduje si vlastní archiv riziko- může to smazat
Kdo nebo co, jaká organizace nebo systém bude uspokojovat potřeby ochrany elektronických materiálů? 1. vydavatel – buduje si vlastní archiv riziko- může to smazat 2. knihovna - náročnost a duplikace 3. národní instituce – mezinárodní spolupráce, databáze  vyloučení duplikace

48 Kongresová knihovna ukládá:
velké webové stránky elektronické knihy elektronické časopisy digitálně zachycený zvuk digitální filmy vysílání digitální televize vše je tzv. „born digital“

49 archivace WWW Web – více než 5 miliard veřejných stránek, 550 miliard dokumentů v tzv. deep webu (výsledky hledání, převody (např. měn), dynamicky tvořené stránky, slovníky, znalostní databáze Web je psán v 220 jazycích Denně přibude více než 7 milionů stránek a současně jich spousta mizí Průměrná životnost webové stránky je 44 dní

50 projekty český WebArchiv, www.webarchiv.cz
USA - Archiv celosvětové webu – Internet Archive, vyhledávací služba Wayback Machine PANDORA – Austrálie NEDLIB – EU KULTURW3 - Švédsko EVA - Finsko otázka zpřístupnění uložených dokumentů

51