STAROVĚKÁ ČÍNA III. - období válčících států, císařství,

Prezentace na téma: "STAROVĚKÁ ČÍNA III. - období válčících států, císařství,"— Transkript prezentace:

1 STAROVĚKÁ ČÍNA III. - období válčících států, císařství,
vláda dynastií Chan a Thang

2 Zpracovala Mgr. Jana Říhová ZŠ Brno, Kamínky 5
Kontakt:

3 OBDOBÍ VÁLČÍCÍCH STÁTŮ
zahrnuje krvavé století př.n.l. neustálé spory knížat řešeny válkami situace vyřešena vítězstvím jednoho z nich - Čchi Š-chuang- ti, který přijal titul Prvního císaře a založil dynastii ČCHIN, podle níž má země i jméno

4 OBDOBÍ VÁLČÍCÍCH STÁTŮ

5 CÍSAŘSTVÍ 221 - 206 př.n.l. První císař a zakladatel nové dynastie
ČCHIN - Čchi Š-chuang-ti - vládl pouze 15 let, ale podařilo se mu sjednotit říši. ZAVEDL: jednotný systém měr, vah a platidel zjednodušení znakového písma sjednocení šířky náprav vozů propojení Dlouhé zdi

6 PRVNÍ CÍSAŘ používal kruté tresty (čtvrcení, pohřbívání zaživa)
byl zodpovědný za smrt tisíců lidí - při dostavbě Velké zdi a při budování své hrobky nechal pálit knihy Evropané začali nazývat Zemi středu - ČÍNOU - podle jeho jména Čchin svým lidem byl nenáviděn

7 DOSTAVBA VELKÉ ZDI

8 STAVBA VELKÉ ČÍNSKÉ ZDI
byla budována na obranu před opakovanými nájezdy kočovníků ze severu je jedinou lidskou stavbou zřetelně viditelnou z Měsíce nejprve byly stavěny její jednotlivé úseky byla opravována a budována až do 15. století svůj strategický význam měla až do 17. století její délka dosahovala 6500 km a na výšku měla 9 m šířka zdi umožňovala projíždění i 5 jezdců vedle sebe součástí zdi byly v pravidelných intervalech rozmístěné brány a strážní věže (celkový počet )

9 DOSTAVBA VELKÉ ZDI

10 BUDOVÁNÍ CÍSAŘSKÉ HROBKY
hrobka byla objevena náhodnou při kopání studny v roce 1974 byla zařazena do seznamu světového dědictví UNESCO hrobka měla být střežena armádou z terakoty - speciální druh hlíny - s použitelnými zbraněmi z bronzu čítala přes vojáků, 6 000 koní, 125 vozů hrob císaře nebyl odkryt

11 HROBKA V XI‘AN (SIAN)

12 SJEDNOCENÍ TVARU MINCÍ
Za Prvního císaře se prosadil kruhový tvar mince se čtvercovým středem – tzv. BAN-LIANG

13 VLÁDA DYNASTIÍ CHAN A TCHANG
zahrnuje 2.století př.n.l století n.l. podle dynastie Chan se Číňané sami nazývají Chanové, pro zbytek světa jim však zůstal název podle předchozí dynastie Čchin státní ideologií je konfucionismus období rozkvětu země na úkor rolníků objevují se dokonce manufaktury výnosný export po Hedvábné stezce vynálezy: papír, kompas, střelný prach, knihtisk filozofie: zenbuddhismus

14 VLÁDA DYNASTIÍ CHAN A TCHANG

15 HEDVÁBNÁ STEZKA významná obchodní spojnice mezi Asii a Evropou (přes 6500 km) ve starověku se rozvíjela v období císařství Římské říše do Evropy se dováželo nejen hedvábí, ale i koření, čaj, porcelán, exotické ovoce, pistácie atd.

16 VYNÁLEZ PAPÍRU vynález papíru je připisován Cchai-Lunovi (105 n.l.)
vynález papíru je připisován Cchai-Lunovi (105 n.l.) papírovou kaši vyrobil máčením kůry, konopí a hadrů (i hedvábí) po rozvaření se kaše lila do forem, lisovala a sušila vyráběly se: deštníky, vějíře, kapesníky, papírové peníze (970 n.l.)

17 TRADIČNÍ PAPÍROVÉ VÝROBKY
papírová bankovka 10. stol.

18 KERAMIKA

19 KORMIDLO A KOMPAS čínská džunka - plachetnice s bambusovými plachtami
čínská džunka - plachetnice s bambusovými plachtami o prvních je zmínka ve 3. stol. př.n.l. na zádi měly kormidlo s otvory pluly na řekách i po moři Číňané nazývali kompas „ukazatel jihu“ (ukazatel - lžíce - byl vyroben z magnetovce a směřoval na jih kompas byl znám od 4. stol. př.n.l., v Evropě až koncem 12. století

20 různé tvary zápalných šípů
STŘELNÝ PRACH představuje směs složenou z ledku, síry a dřevěného uhlí nejprve se užíval k ohňostrojům, později k vojenským účelům různé tvary zápalných šípů

21 KNIHTISK předchůdci knihtisku byla pečetítka a razítka
předchůdci knihtisku byla pečetítka a razítka tisk textu z dřevěných desek je znám ze 7. století - tzv. technika xylografie z roku 868 pochází první čínská kniha později byly nahrazeny deskami keramickými

22 BUDDHISMUS šíření buddhismu z Indie do Číny souvisí s budováním obchodních cest a s misijní činností buddhistických mnichů díky zájmu císaře Ming-ti z dynastie Chan o učení Buddhy se začínají zakládat první kláštery a pořizovat překlady posvátných textů - súter Klášter v Luoyangu

23 ZENBUDHISMUS slovo zen je přeloženo z čínského čchan a znamená meditaci, na níž je toto učení založeno vzniklo v 5. století v Číně po příchodu indického Mistra Bodhidharmy a prosperovalo až do 17. století, kdy začaly vznikat nové školy rozšířilo se v Japonsku, kde se stalo kultem samurajů na rozdíl od buddhismu, mniši v klášterech pracují a mistři vyžadují od svých žáků tvůrčí přístup v učení a ne učení nazpaměť

24 BOJOVÉ UMĚNÍ dějiny bojových umění začaly příchodem Bodhidarmy do čínského kláštera Shaolin, kde vyučoval zenbudhismus a gymnastické bojové umění

25 Zdroje: Pečírka, J.: Dějiny pravěku a starověku II, SPN, Praha 1979
Volný, Z.: Toulky minulostí světa, 4. díl, VIA FACTI, Praha 2002