Tělní tekutiny Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Prezentace na téma: "Tělní tekutiny Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky."— Transkript prezentace:

1 Tělní tekutiny Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

2 Tělní tekutiny Nacházejí se v našem těle jednak uvnitř buněk, jednak mimo buňky. Mimobuněčné tekutiny jsou: tkáňový mok míza krev

3 Tělní tekutiny Nitrobuněčná (intracelulární) tekutina
až 40 % tělesné hmotnosti obsahuje hlavně ionty K+, méně Mg2+ a ionty fosforečné (PO43-) Mimobuněčná (extracelulární) tekutina 20 % tělesné hmotnosti dělí se na krev (6-9 %) - tekutina proudící v cévách mízu (lymfa) - tekutina proudící v cévách tkáňový mok (14 %) - životní prostředí všech tkáňových buněk; není specializovanou tekutinou (jako krev)

4 Tkáňový mok Vytváří prostředí pro buňky tkání.
Zprostředkovává látkovou výměnu mezi buňkami a tělními tekutinami. Od krve je oddělen stěnami cév. Tyto stěny jsou ale prostupné pro vodu i další látky. Neprostupné jsou pro velké molekuly bílkovin (TM je neobsahuje). Tím se taky odlišuje od krevní plazmy. Vzniká z krevní plazmy.

5 Míza - lymfa Nažloutlá tekutina vznikající z TM.
Za 24 hod. se jí v těle vytvoří asi 2,5 l. Soustavou mízních cév je odváděna zpět do krevního řečiště. Mízní uzliny – důležitá součást systému obrany těla před infekcí. Jsou umístěny v mízních cévách. Největší mízní uzlina je slezina.

6 Krev Krev je červená, neprůhledná, vazká tekutina sladkokyselé chuti.
Krev proudí v uzavřeném cévním oběhu. Složení: krevní plazma 55 % krevní buňky 45 % červené krvinky (erytrocyty) bílé krvinky (leukocyty) krevní destičky (trombocyty)

7 Krevní plazma Slámově zbarvená, lepkavá tekutina bez krevních buněk.
Složení - 91 % voda, v ní rozpuštěných 8 % látek organických a 1 % látek anorganických. Z organických látek jsou to bílkoviny, živiny a vitamíny. Z anorganických chlorid sodný a hydrogenuhličitan sodný.

8 Červené krvinky - erytrocyty

9 Červené krvinky - erytrocyty
Okrouhlé, dvojduté (bikonkávní tvar - zvyšuje povrch krvinky o 1/3 až ½ oproti povrchu koule), na průřezu piškotovité. Bezjaderné buňky => nemohou se již dále dělit a rozmnožovat, žijí 90 – 120 dní. Jsou pružné a deformovatelné krevními vlásečnicemi. Obsahují nejvíce Fe ze všech buněk těla. V 1 mm3 u mužů 5-5,5 milionu, u žen 4,5 milionu červených krvinek. Jejich počet se může měnit - zvyšuje se, např. u těžce pracujících lidí, při nedostatku kyslíku ve vzduchu (=> ve větších nadm. výškách, při nitroděložním vývoji).

10 Funkce erytrocytů Přenos O2 a CO2, funkční složkou je červené krevní barvivo (hemoglobin). Sloučenina kyslík+hemoglobin se nazývá oxyhemoglobin - má jasně červenou barvu. Přenos kyslíku: Hb (hemoglobin) + O2 => HbO2 Po uvolnění O2 z této vazby vznikne redukovaný hemoglobin => tmavě červená barva krve. Vazba hemoglobinu s CO2 - karbaminohemoglobin. Obě vazby (s O2 i s CO2) málo pevné. Při otravě CO vytváří karbonylhemoglobin (= karboxyhemoglobin) - pevně vázaná sloučenina => hemoglobin ztrácí schopnost přenosu plynů v krvi (kuřáci - únava), při větším nasycení smrt. Chudokrevnost (anémie) - snížení hladiny hemoglobinu.

11 Vznik erytrocytů (erytropoéza)
Tvoří se a dozrávají v červené kostní dřeni Vznikají: v dřeni kostních epifýz v kostní dřeni kostí lebky a trupu z nediferenciovaných (kmenových) buněk (krvetvorných) k tvorbě (erytropoéze) jsou potřeba: Fe - využíváno z rozpadlých erytrocytů, zbytek je doplňován potravou (vejce, zelenina, játra, špenát,…) vitamín B12 - přítomný v kostní dřeni; z potravy kyselina listová erytropoetin - hormon, tvořen v ledvinách, hlavně při nedostatku kyslíku aminokyseliny porucha erytropoézy - anémie - nedostatek Fe nebo B12

12 Zánik erytrocytů (hemolýza)
Hemolýza je vlastně praskání erytrocytů a uvolnění hemoglobinu (vylije se do okolního prostředí). V buňkách sleziny (vychytány fagocytujícími buňkami), jater, kostní dřeně. Z uvolněného hemoglobinu se vytváří Fe a žlučová barviva bilirubin a biliverdin. Životnost červených krvinek dní.

13 Bílé krvinky - leukocyty
Pravé buňky (obsahují buněčné jádro). Mají nepravidelný a proměnlivý tvar. Obsaženy v krvi, míze, tkáňovém moku i ve tkáních (brzlík, slezina). Schopnost leukocytů améboidního (měňavkovitého) pohybu - je to způsobeno stažitelnými bílkovinami uvnitř buňky - tím se dostane ke zdroji infekce. Diapedéza - schopnost leukocytů vystoupit stěnou z vlásečnic (kapilár) do mezibuněčných prostor a cestovat tkáněmi. Chemotaxe (pozitivní) - u všech leukocytů - chemické signály, tj. látky, které vznikají při metabolismu mikroorganismů (bakterií). Fagocytóza (pohlcování choroboplodných zárodků) - leukocyt obklopí bakterii buněčnými výběžky, ty je uzavřou do vakuoly; vylučují proteolytické enzymy => rozklad bílkovin; velikost µm Délka života leukocytů - různá, od několika hodin (neutrofily) do 100 dnů (monocyty a T-lymfocyty). Počet leukocytů V 1 mm3  (popř ) - kolísá mezi těmito hodnotami (4-10 x 109 v litru). V počtu není rozdíl mezi muži a ženami.

14 Bílé krvinky - leukocyty

15 Krevní destičky - trombocyty
nejmenší krevní tělíska nepravidelného tvaru nejsou to buňky, ale bezbarvé úlomky buněk kostní dřeně vyplavovány odtud do krve žijí jen několik dnů (2-4 dny v krvi) v 1 mm3  trombocytů (největší počet mají novorozenci), po narození se počet snižuje mají význam při srážení krve (hemokoagulaci) = zástava krvácení (nastane tehdy, když se krev dostane mimo uzavřený oběh)

16 Zdroje informací Černík, V., Bičík, V., Martinec, Z. Přírodopis 3 pro 8. ročník základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií. Praha: Libertas, a. s., 1. vydání. ISBN Jelínek, J., Zicháček, V. Biologie pro gymnázia. Olomouc: Nakladatelství OLOMOUC, ISBN Vlastní tvorba Obrázky byly vyhledány ve wikipedii jako Creativ Commons nebo Public Domain: In:cs.wikipedia.org [online]. [cit ]. Obrázek ve formátu svg. Dostupné z:  In:cs.wikipedia.org [online]. [cit ]. Obrázek ve formátu svg. Dostupné z: