MECHANICKÁ PRÁCE A ENERGIE

Prezentace na téma: "MECHANICKÁ PRÁCE A ENERGIE"— Transkript prezentace:

1 MECHANICKÁ PRÁCE A ENERGIE
Podmínky používání prezentace Stažení, instalace na jednom počítači a použití pro soukromou potřebu jednoho uživatele je zdarma. Použití pro výuku jako podpůrný nástroj pro učitele či materiál pro samostudium žáka, rovněž tak použití jakýchkoli výstupů (obrázků, grafů atd.) pro výuku je podmíněno zakoupením licence pro užívání software E-učitel příslušnou školou. Cena licence je 250,- Kč ročně a opravňuje příslušnou školu k používání všech aplikací pro výuku zveřejněných na stránkách Na těchto stránkách je rovněž podrobné znění licenčních podmínek a formulář pro objednání licence. Pro jiný typ použití, zejména pro výdělečnou činnost, publikaci výstupů z programu atd., je třeba sjednat jiný typ licence. V tom případě kontaktujte autora pro dojednání podmínek a smluvní ceny. OK © RNDr. Jiří Kocourek 2013

2 MECHANICKÁ PRÁCE A ENERGIE
© RNDr. Jiří Kocourek 2013

3 Mechanická práce Mechanickou práci konáme, pokud na těleso působíme silou a vlivem této síly ho přemísťujeme po jisté dráze ve směru působící síly.

4 Mechanická práce Mechanickou práci konáme, pokud na těleso působíme silou a vlivem této síly ho přemísťujeme po jisté dráze ve směru působící síly. Příklady: - zvedání tělesa do výšky

5 Mechanická práce Mechanickou práci konáme, pokud na těleso působíme silou a vlivem této síly ho přemísťujeme po jisté dráze ve směru působící síly. Příklady: - zvedání tělesa do výšky F

6 Mechanická práce Mechanickou práci konáme, pokud na těleso působíme silou a vlivem této síly ho přemísťujeme po jisté dráze ve směru působící síly. F Příklady: - zvedání tělesa do výšky s

7 Mechanická práce Mechanickou práci konáme, pokud na těleso působíme silou a vlivem této síly ho přemísťujeme po jisté dráze ve směru působící síly. Příklady: - zvedání tělesa do výšky - tažení tělesa po podložce (překonávání odporu třecí síly)

8 Mechanická práce Mechanickou práci konáme, pokud na těleso působíme silou a vlivem této síly ho přemísťujeme po jisté dráze ve směru působící síly. Příklady: - zvedání tělesa do výšky - tažení tělesa po podložce (překonávání odporu třecí síly) F

9 Mechanická práce Mechanickou práci konáme, pokud na těleso působíme silou a vlivem této síly ho přemísťujeme po jisté dráze ve směru působící síly. Příklady: - zvedání tělesa do výšky - tažení tělesa po podložce (překonávání odporu třecí síly) F s

10 Mechanická práce Mechanickou práci konáme, pokud na těleso působíme silou a vlivem této síly ho přemísťujeme po jisté dráze ve směru působící síly. Příklady: - zvedání tělesa do výšky - tažení tělesa po podložce (překonávání odporu třecí síly) - rozjíždění auta působením síly motoru

11 Mechanická práce Mechanickou práci konáme, pokud na těleso působíme silou a vlivem této síly ho přemísťujeme po jisté dráze ve směru působící síly. Příklady: - zvedání tělesa do výšky - tažení tělesa po podložce (překonávání odporu třecí síly) - rozjíždění auta působením síly motoru F

12 Mechanická práce Mechanickou práci konáme, pokud na těleso působíme silou a vlivem této síly ho přemísťujeme po jisté dráze ve směru působící síly. Příklady: - zvedání tělesa do výšky - tažení tělesa po podložce (překonávání odporu třecí síly) - rozjíždění auta působením síly motoru s

13 Mechanická práce Mechanickou práci konáme, pokud na těleso působíme silou a vlivem této síly ho přemísťujeme po jisté dráze ve směru působící síly.

14 Mechanická práce Mechanickou práci konáme, pokud na těleso působíme silou a vlivem této síly ho přemísťujeme po jisté dráze ve směru působící síly. Mechanická práce je skalární fyzikální veličina. V případě, že síla působí ve směru trajektorie a je po celou dobu pohybu konstantní, je její hodnota dána součinem velikosti síly a dráhy, kterou těleso urazilo.

15 Mechanická práce joule
Mechanickou práci konáme, pokud na těleso působíme silou a vlivem této síly ho přemísťujeme po jisté dráze ve směru působící síly. Mechanická práce je skalární fyzikální veličina. V případě, že síla působí ve směru trajektorie a je po celou dobu pohybu konstantní, je její hodnota dána součinem velikosti síly a dráhy, kterou těleso urazilo. joule Jednotka:

16 Mechanická práce joule
Mechanickou práci konáme, pokud na těleso působíme silou a vlivem této síly ho přemísťujeme po jisté dráze ve směru působící síly. Mechanická práce je skalární fyzikální veličina. V případě, že síla působí ve směru trajektorie a je po celou dobu pohybu konstantní, je její hodnota dána součinem velikosti síly a dráhy, kterou těleso urazilo. joule Jednotka: Poznámka: Pokud by síla nemířila ve směru pohybu, nebo by nebyla po celou dobu konstantní, museli bychom mechanickou práci určovat pomocí složitějších vztahů.

17 Mechanická práce joule F
Mechanickou práci konáme, pokud na těleso působíme silou a vlivem této síly ho přemísťujeme po jisté dráze ve směru působící síly. Mechanická práce je skalární fyzikální veličina. V případě, že síla působí ve směru trajektorie a je po celou dobu pohybu konstantní, je její hodnota dána součinem velikosti síly a dráhy, kterou těleso urazilo. joule Jednotka: Poznámka: Pokud by síla nemířila ve směru pohybu, nebo by nebyla po celou dobu konstantní, museli bychom mechanickou práci určovat pomocí složitějších vztahů. Například pokud působí konstantní síla, ale její směr svírá se směrem pohybu (konstantní) úhel a , ... F a

18 Mechanická práce joule F
Mechanickou práci konáme, pokud na těleso působíme silou a vlivem této síly ho přemísťujeme po jisté dráze ve směru působící síly. Mechanická práce je skalární fyzikální veličina. V případě, že síla působí ve směru trajektorie a je po celou dobu pohybu konstantní, je její hodnota dána součinem velikosti síly a dráhy, kterou těleso urazilo. joule Jednotka: Poznámka: Pokud by síla nemířila ve směru pohybu, nebo by nebyla po celou dobu konstantní, museli bychom mechanickou práci určovat pomocí složitějších vztahů. Například pokud působí konstantní síla, ale její směr svírá se směrem pohybu (konstantní) úhel a , ... F a

19 Mechanická práce joule F
Mechanickou práci konáme, pokud na těleso působíme silou a vlivem této síly ho přemísťujeme po jisté dráze ve směru působící síly. Mechanická práce je skalární fyzikální veličina. V případě, že síla působí ve směru trajektorie a je po celou dobu pohybu konstantní, je její hodnota dána součinem velikosti síly a dráhy, kterou těleso urazilo. joule Jednotka: Poznámka: Pokud by síla nemířila ve směru pohybu, nebo by nebyla po celou dobu konstantní, museli bychom mechanickou práci určovat pomocí složitějších vztahů. Například pokud působí konstantní síla, ale její směr svírá se směrem pohybu (konstantní) úhel a , určíme vykonanou práci podle vztahu: F a s

20 Polohová energie Příklad:

21 Polohová energie Příklad: Zvedneme-li těleso do výšky h (konáním mechanické práce), ... F

22 Polohová energie Příklad: Zvedneme-li těleso do výšky h (konáním mechanické práce), změníme tím jeho stav. F h

23 Polohová energie Příklad: Zvedneme-li těleso do výšky h (konáním mechanické práce), změníme tím jeho stav. Dopadne-li toto těleso zpět, ... F

24 Polohová energie Příklad: Zvedneme-li těleso do výšky h (konáním mechanické práce), změníme tím jeho stav. Dopadne-li toto těleso zpět, ...

25 Polohová energie Příklad: Zvedneme-li těleso do výšky h (konáním mechanické práce), změníme tím jeho stav. Dopadne-li toto těleso zpět, může samo vykonat odpovídající práci.

26 Polohová energie Těleso ve výšce h nad zemí je z hlediska konání mechanické práce v odlišném stavu, než těleso ležící na zemi. Těleso ve výšce může samovolně vykonat jistou mechanickou práci (při dopadu na zem). Těleso ležící na zemi žádnou práci nevykoná.

27 Polohová energie Těleso ve výšce h nad zemí je z hlediska konání mechanické práce v odlišném stavu, než těleso ležící na zemi. Těleso ve výšce může samovolně vykonat jistou mechanickou práci (při dopadu na zem). Těleso ležící na zemi žádnou práci nevykoná. Říkáme, že těleso ve výšce má vyšší polohovou (potenciální) energii. F Jeho polohová energie je vyšší o mechanickou práci, kterou jsme museli vykonat na jeho vyzdvižení: m h

28 Polohová energie F FG FG = m · g m h
Těleso ve výšce h nad zemí je z hlediska konání mechanické práce v odlišném stavu, než těleso ležící na zemi. Těleso ve výšce může samovolně vykonat jistou mechanickou práci (při dopadu na zem). Těleso ležící na zemi žádnou práci nevykoná. Říkáme, že těleso ve výšce má vyšší polohovou (potenciální) energii. F Jeho polohová energie je vyšší o mechanickou práci, kterou jsme museli vykonat na jeho vyzdvižení: m FG Pokud jsme těleso zvedali rovnoměrným pohybem, pak síla byla po celou dobu konstantní a rovná tíze tělesa. h FG = m · g

29 Polohová energie F FG FG = m · g m h
Těleso ve výšce h nad zemí je z hlediska konání mechanické práce v odlišném stavu, než těleso ležící na zemi. Těleso ve výšce může samovolně vykonat jistou mechanickou práci (při dopadu na zem). Těleso ležící na zemi žádnou práci nevykoná. Říkáme, že těleso ve výšce má vyšší polohovou (potenciální) energii. F Jeho polohová energie je vyšší o mechanickou práci, kterou jsme museli vykonat na jeho vyzdvižení: m FG Pokud jsme těleso zvedali rovnoměrným pohybem, pak síla byla po celou dobu konstantní a rovná tíze tělesa. h FG = m · g

30 Polohová energie Polohová (potenciální) energie tělesa o hmotnosti m ve výšce h : m h

31 Polohová energie Polohová (potenciální) energie tělesa o hmotnosti m ve výšce h : m Jednotka energie musí být stejná jako jednotka práce – tedy joule. h

32 Polohová energie Polohová (potenciální) energie tělesa o hmotnosti m ve výšce h : m Jednotka energie musí být stejná jako jednotka práce – tedy joule. h Poznámka: Vztah pro potenciální energii platí obecně, i když je těleso vyzdviženo nerovnoměrně, nebo po libovolné trajektorii.

33 Polohová energie Pokud posouváme těleso vodorovně, nepůsobí síla ve směru pohybu a práce se tudíž nekoná. Polohová energie je tedy stále stejná. h

34 Polohová energie Pokud posouváme těleso vodorovně, nepůsobí síla ve směru pohybu a práce se tudíž nekoná. Polohová energie je tedy stále stejná. h h

35 Polohová energie Pokud posouváme těleso vodorovně, nepůsobí síla ve směru pohybu a práce se tudíž nekoná. Polohová energie je tedy stále stejná. Jakou hodnotu výšky však máme do vzorce dosadit ? h h h

36 Polohová energie Pokud posouváme těleso vodorovně, nepůsobí síla ve směru pohybu a práce se tudíž nekoná. Polohová energie je tedy stále stejná. Jakou hodnotu výšky však máme do vzorce dosadit ? Při výpočtu polohové energie musíme vždy zvolit jistou úroveň, na níž je energie tělesa nulová. Nazývá se hladina nulové potenciální energie. Bez určení nulové hladiny by neměla hodnota potenciální energie žádný smysl. h h h

37 Polohová energie Pokud posouváme těleso vodorovně, nepůsobí síla ve směru pohybu a práce se tudíž nekoná. Polohová energie je tedy stále stejná. Jakou hodnotu výšky však máme do vzorce dosadit ? Při výpočtu polohové energie musíme vždy zvolit jistou úroveň, na níž je energie tělesa nulová. Nazývá se hladina nulové potenciální energie. Bez určení nulové hladiny by neměla hodnota potenciální energie žádný smysl. h Ve většině běžných případů volíme nulovou hladinu na povrchu země.

38 Pohybová energie Příklad: Uvedeme-li těleso do pohybu, ....

39 Pohybová energie Příklad: Uvedeme-li těleso do pohybu, změníme tím jeho stav. F

40 Pohybová energie Příklad: Uvedeme-li těleso do pohybu, změníme tím jeho stav. Pohybující se těleso pak může samo vykonat odpovídající mechanickou práci.

41 Pohybová energie Těleso pohybující se rychlostí v (vzhledem k dané vztažné soustavě) je z hlediska konání mechanické práce v odlišném stavu, než těleso, které je v klidu. Pohybující se těleso může samovolně vykonat jistou mechanickou práci (např. při nárazu). Těleso, které je v klidu samo žádnou práci nevykoná. v

42 Pohybová energie Těleso pohybující se rychlostí v (vzhledem k dané vztažné soustavě) je z hlediska konání mechanické práce v odlišném stavu, než těleso, které je v klidu. Pohybující se těleso může samovolně vykonat jistou mechanickou práci (např. při nárazu). Těleso, které je v klidu samo žádnou práci nevykoná. Říkáme, že pohybující se těleso má vyšší pohybovou (kinetickou) energii. v

43 Pohybová energie Těleso pohybující se rychlostí v (vzhledem k dané vztažné soustavě) je z hlediska konání mechanické práce v odlišném stavu, než těleso, které je v klidu. Pohybující se těleso může samovolně vykonat jistou mechanickou práci (např. při nárazu). Těleso, které je v klidu samo žádnou práci nevykoná. Říkáme, že pohybující se těleso má vyšší pohybovou (kinetickou) energii. Jeho pohybová energie je vyšší o mechanickou práci, kterou jsme museli vykonat na jeho uvedení do pohybu: s F

44 Pohybová energie F 1 ( F = m · a ; v = a · t ; s = – a · t2 ) 2 s
Těleso pohybující se rychlostí v (vzhledem k dané vztažné soustavě) je z hlediska konání mechanické práce v odlišném stavu, než těleso, které je v klidu. Pohybující se těleso může samovolně vykonat jistou mechanickou práci (např. při nárazu). Těleso, které je v klidu samo žádnou práci nevykoná. Říkáme, že pohybující se těleso má vyšší pohybovou (kinetickou) energii. Jeho pohybová energie je vyšší o mechanickou práci, kterou jsme museli vykonat na jeho uvedení do pohybu: Předpokládejme, že jsme na těleso působili konstantní silou a pohyb tak byl rovnoměrně zrychlený. 1 ( F = m · a ; v = a · t ; s = – a · t2 ) 2 s F

45 Pohybová energie F 1 ( F = m · a ; v = a · t ; s = – a · t2 ) 2 s
Těleso pohybující se rychlostí v (vzhledem k dané vztažné soustavě) je z hlediska konání mechanické práce v odlišném stavu, než těleso, které je v klidu. Pohybující se těleso může samovolně vykonat jistou mechanickou práci (např. při nárazu). Těleso, které je v klidu samo žádnou práci nevykoná. Říkáme, že pohybující se těleso má vyšší pohybovou (kinetickou) energii. Jeho pohybová energie je vyšší o mechanickou práci, kterou jsme museli vykonat na jeho uvedení do pohybu: Předpokládejme, že jsme na těleso působili konstantní silou a pohyb tak byl rovnoměrně zrychlený. 1 ( F = m · a ; v = a · t ; s = – a · t2 ) 2 s F

46 Pohybová energie Pohybová (kinetická) energie tělesa o hmotnosti m , které se vůči dané vztažné soustavě pohybuje rychlostí v : v

47 Pohybová energie Pohybová (kinetická) energie tělesa o hmotnosti m , které se vůči dané vztažné soustavě pohybuje rychlostí v : Jednotka kinetické energie musí být opět stejná jako jednotka práce (joule). v

48 Pohybová energie Pohybová (kinetická) energie tělesa o hmotnosti m , které se vůči dané vztažné soustavě pohybuje rychlostí v : Jednotka kinetické energie musí být opět stejná jako jednotka práce (joule). v Poznámka: Vztah pro kinetickou energii platí obecně, i když je těleso uvedeno do pohybu jiným než rovnoměrně zrychleným pohybem.

49 Mechanická energie Celková mechanická energie tělesa (soustavy těles): Součet kinetické a potenciální energie.

50 Mechanická energie Příklad: Sledujme těleso konající volný pád a určeme hodnotu jeho mechanické energie v různých fázích pohybu.

51 Mechanická energie Příklad: Sledujme těleso konající volný pád a určeme hodnotu jeho mechanické energie v různých fázích pohybu. 1. Těleso vypouštíme (nulovou rychlostí) z počáteční výšky h: m h

52 Mechanická energie Příklad: Sledujme těleso konající volný pád a určeme hodnotu jeho mechanické energie v různých fázích pohybu. 1. Těleso vypouštíme (nulovou rychlostí) z počáteční výšky h: m h

53 Mechanická energie Příklad: Sledujme těleso konající volný pád a určeme hodnotu jeho mechanické energie v různých fázích pohybu. 1. Těleso vypouštíme (nulovou rychlostí) z počáteční výšky h: m h

54 Mechanická energie Příklad: Sledujme těleso konající volný pád a určeme hodnotu jeho mechanické energie v různých fázích pohybu. 1. Těleso vypouštíme (nulovou rychlostí) z počáteční výšky h: m h

55 Mechanická energie m h x
Příklad: Sledujme těleso konající volný pád a určeme hodnotu jeho mechanické energie v různých fázích pohybu. 2. Těleso je v průběhu pádu v jisté výšce x ; část jeho potenciální energie se přeměnila na kinetickou: m h x

56 Mechanická energie m h x
Příklad: Sledujme těleso konající volný pád a určeme hodnotu jeho mechanické energie v různých fázích pohybu. 2. Těleso je v průběhu pádu v jisté výšce x ; část jeho potenciální energie se přeměnila na kinetickou: m h x

57 Mechanická energie m h x
Příklad: Sledujme těleso konající volný pád a určeme hodnotu jeho mechanické energie v různých fázích pohybu. 2. Těleso je v průběhu pádu v jisté výšce x ; část jeho potenciální energie se přeměnila na kinetickou: Těleso urazilo dráhu: m h x

58 Mechanická energie m h x
Příklad: Sledujme těleso konající volný pád a určeme hodnotu jeho mechanické energie v různých fázích pohybu. 2. Těleso je v průběhu pádu v jisté výšce x ; část jeho potenciální energie se přeměnila na kinetickou: Těleso urazilo dráhu: m h x

59 Mechanická energie m h x
Příklad: Sledujme těleso konající volný pád a určeme hodnotu jeho mechanické energie v různých fázích pohybu. 2. Těleso je v průběhu pádu v jisté výšce x ; část jeho potenciální energie se přeměnila na kinetickou: Těleso urazilo dráhu: m h x

60 Mechanická energie m h x
Příklad: Sledujme těleso konající volný pád a určeme hodnotu jeho mechanické energie v různých fázích pohybu. 2. Těleso je v průběhu pádu v jisté výšce x ; část jeho potenciální energie se přeměnila na kinetickou: Těleso urazilo dráhu: m h Rychlost tělesa: x

61 Mechanická energie m h x
Příklad: Sledujme těleso konající volný pád a určeme hodnotu jeho mechanické energie v různých fázích pohybu. 2. Těleso je v průběhu pádu v jisté výšce x ; část jeho potenciální energie se přeměnila na kinetickou: Těleso urazilo dráhu: m h Rychlost tělesa: x

62 Mechanická energie m h x
Příklad: Sledujme těleso konající volný pád a určeme hodnotu jeho mechanické energie v různých fázích pohybu. 2. Těleso je v průběhu pádu v jisté výšce x ; část jeho potenciální energie se přeměnila na kinetickou: Těleso urazilo dráhu: m h Rychlost tělesa: x

63 Mechanická energie Příklad: Sledujme těleso konající volný pád a určeme hodnotu jeho mechanické energie v různých fázích pohybu. 3. Těleso je těsně před dopadem v nulové výšce; celá jeho potenciální energie se přeměnila na kinetickou: h m

64 Mechanická energie Příklad: Sledujme těleso konající volný pád a určeme hodnotu jeho mechanické energie v různých fázích pohybu. 3. Těleso je těsně před dopadem v nulové výšce; celá jeho potenciální energie se přeměnila na kinetickou: h m

65 Mechanická energie Příklad: Sledujme těleso konající volný pád a určeme hodnotu jeho mechanické energie v různých fázích pohybu. 3. Těleso je těsně před dopadem v nulové výšce; celá jeho potenciální energie se přeměnila na kinetickou: Těleso urazilo dráhu: h m

66 Mechanická energie Příklad: Sledujme těleso konající volný pád a určeme hodnotu jeho mechanické energie v různých fázích pohybu. 3. Těleso je těsně před dopadem v nulové výšce; celá jeho potenciální energie se přeměnila na kinetickou: Těleso urazilo dráhu: h m

67 Mechanická energie Příklad: Sledujme těleso konající volný pád a určeme hodnotu jeho mechanické energie v různých fázích pohybu. 3. Těleso je těsně před dopadem v nulové výšce; celá jeho potenciální energie se přeměnila na kinetickou: Těleso urazilo dráhu: Rychlost tělesa: h m

68 Mechanická energie Příklad: Sledujme těleso konající volný pád a určeme hodnotu jeho mechanické energie v různých fázích pohybu. 3. Těleso je těsně před dopadem v nulové výšce; celá jeho potenciální energie se přeměnila na kinetickou: Těleso urazilo dráhu: Rychlost tělesa: h m

69 Mechanická energie Příklad: Sledujme těleso konající volný pád a určeme hodnotu jeho mechanické energie v různých fázích pohybu. 3. Těleso je těsně před dopadem v nulové výšce; celá jeho potenciální energie se přeměnila na kinetickou: Těleso urazilo dráhu: Rychlost tělesa: h m

70 Mechanická energie Příklad: Sledujme těleso konající volný pád a určeme hodnotu jeho mechanické energie v různých fázích pohybu. Závěr: V každém okamžiku je celková mechanická energie tělesa stejná (rovná počáteční potenciální energii mgh)

71 Mechanická energie Zákon zachování mechanické energie:
Při libovolných mechanických dějích se může potenciální energie tělesa (soustavy těles) měnit na kinetickou a naopak. Celková mechanická energie izolované soustavy však zůstává konstantní.

72 Mechanická energie Zákon zachování mechanické energie:
Při libovolných mechanických dějích se může potenciální energie tělesa (soustavy těles) měnit na kinetickou a naopak. Celková mechanická energie izolované soustavy však zůstává konstantní. Poznámky: 1. Celkovou mechanickou energií soustavy těles rozumíme součet kinetických a potenciálních energií všech těles, z nichž je soustava složena.

73 Mechanická energie Zákon zachování mechanické energie:
Při libovolných mechanických dějích se může potenciální energie tělesa (soustavy těles) měnit na kinetickou a naopak. Celková mechanická energie izolované soustavy však zůstává konstantní. Poznámky: 1. Celkovou mechanickou energií soustavy těles rozumíme součet kinetických a potenciálních energií všech těles, z nichž je soustava složena. 2. Zákon zachování mechanické energie byl odvozen pouze pro volný pád, avšak platí pro libovolné mechanické děje.

74 Mechanická energie Zákon zachování mechanické energie:
Při libovolných mechanických dějích se může potenciální energie tělesa (soustavy těles) měnit na kinetickou a naopak. Celková mechanická energie izolované soustavy však zůstává konstantní. Poznámky: 1. Celkovou mechanickou energií soustavy těles rozumíme součet kinetických a potenciálních energií všech těles, z nichž je soustava složena. 2. Zákon zachování mechanické energie byl odvozen pouze pro volný pád, avšak platí pro libovolné mechanické děje. 3. Zákon zachování mechanické energie je částí daleko obecnějšího zákona zachování energie, který platí pro libovolné fyzikální děje, nejen pro děje mechanické a zahrnuje možnost přeměny mechanické energie na jiné formy (vnitřní energie, elektrická energie, světelná energie atd.)

75 Mechanický výkon Příklad:

76 Mechanický výkon Příklad: Zvedneme-li těleso do výšky h jednou pomalu .... F

77 Mechanický výkon Příklad: Zvedneme-li těleso do výšky h jednou pomalu .... h

78 Mechanický výkon Příklad: Zvedneme-li těleso do výšky h jednou pomalu, podruhé rychle, ... F h

79 Mechanický výkon Příklad: Zvedneme-li těleso do výšky h jednou pomalu, podruhé rychle, ... F h

80 Mechanický výkon Příklad: Zvedneme-li těleso do výšky h jednou pomalu, podruhé rychle, vykonáme v obou případech stejnou práci. h h

81 Mechanický výkon Příklad: Zvedneme-li těleso do výšky h jednou pomalu, podruhé rychle, vykonáme v obou případech stejnou práci. Chceme-li charakterizovat „rychlost“, s jakou byla práce vykonána, zavádíme veličinu výkon. h h

82 Mechanický výkon Mechanický výkon: W ... vykonaná práce
Příklad: Zvedneme-li těleso do výšky h jednou pomalu, podruhé rychle, vykonáme v obou případech stejnou práci. Chceme-li charakterizovat „rychlost“, s jakou byla práce vykonána, zavádíme veličinu výkon. Mechanický výkon: Průměrný výkon je vyjádřen podílem vykonané práce a doby, za kterou byla tato práce vykonána. W ... vykonaná práce t ... doba, za kterou byla vykonána

83 Mechanický výkon Mechanický výkon: W ... vykonaná práce
Příklad: Zvedneme-li těleso do výšky h jednou pomalu, podruhé rychle, vykonáme v obou případech stejnou práci. Chceme-li charakterizovat „rychlost“, s jakou byla práce vykonána, zavádíme veličinu výkon. Mechanický výkon: Průměrný výkon je vyjádřen podílem vykonané práce a doby, za kterou byla tato práce vykonána. W ... vykonaná práce t ... doba, za kterou byla vykonána Okamžitý výkon určíme tak, že dobu zvolíme co nejkratší (obdobně jako např. při určení okamžité rychlosti). čím kratší je doba D t, tím přesnější je hodnota okamžitého výkonu

84 Mechanický výkon watt Mechanický výkon: W ... vykonaná práce
Příklad: Zvedneme-li těleso do výšky h jednou pomalu, podruhé rychle, vykonáme v obou případech stejnou práci. Chceme-li charakterizovat „rychlost“, s jakou byla práce vykonána, zavádíme veličinu výkon. Mechanický výkon: Průměrný výkon je vyjádřen podílem vykonané práce a doby, za kterou byla tato práce vykonána. W ... vykonaná práce t ... doba, za kterou byla vykonána Okamžitý výkon určíme tak, že dobu zvolíme co nejkratší (obdobně jako např. při určení okamžité rychlosti). Jednotka: čím kratší je doba D t, tím přesnější je hodnota okamžitého výkonu watt

85 Účinnost W ... vykonaná práce ; E ... dodaná energie
Pracuje-li s jistým výkonem nějaký mechanický stroj, určujeme, jaká část dodané energie se využije na užitečnou práci. W ... vykonaná práce ; E ... dodaná energie Účinnost (stroje): Vyjadřuje, jaká část dodané energie se využila na užitečnou práci.

86 Účinnost W ... vykonaná práce ; E ... dodaná energie
Pracuje-li s jistým výkonem nějaký mechanický stroj, určujeme, jaká část dodané energie se využije na užitečnou práci. W ... vykonaná práce ; E ... dodaná energie Účinnost (stroje): Vyjadřuje, jaká část dodané energie se využila na užitečnou práci. Účinnost je bezrozměrná veličina (nemá jednotku); často ji vyjadřujeme v procentech:

87 Účinnost W ... vykonaná práce ; E ... dodaná energie
Pracuje-li s jistým výkonem nějaký mechanický stroj, určujeme, jaká část dodané energie se využije na užitečnou práci. W ... vykonaná práce ; E ... dodaná energie Účinnost (stroje): Vyjadřuje, jaká část dodané energie se využila na užitečnou práci. Účinnost je bezrozměrná veličina (nemá jednotku); často ji vyjadřujeme v procentech: Účinnost lze rovněž vyjádřit pomocí výkonu:

88 Účinnost W ... vykonaná práce ; E ... dodaná energie
Pracuje-li s jistým výkonem nějaký mechanický stroj, určujeme, jaká část dodané energie se využije na užitečnou práci. W ... vykonaná práce ; E ... dodaná energie Účinnost (stroje): Vyjadřuje, jaká část dodané energie se využila na užitečnou práci. Účinnost je bezrozměrná veličina (nemá jednotku); často ji vyjadřujeme v procentech: Účinnost lze rovněž vyjádřit pomocí výkonu: P0 ... příkon (stroje)

89 Účinnost W ... vykonaná práce ; E ... dodaná energie
Pracuje-li s jistým výkonem nějaký mechanický stroj, určujeme, jaká část dodané energie se využije na užitečnou práci. W ... vykonaná práce ; E ... dodaná energie Účinnost (stroje): Vyjadřuje, jaká část dodané energie se využila na užitečnou práci. Účinnost je bezrozměrná veličina (nemá jednotku); často ji vyjadřujeme v procentech: Účinnost lze rovněž vyjádřit pomocí výkonu: Poznámka: Hodnota účinnosti je vždy číslo mezi 0 a 1 (resp. mezi 0% a 100%) P0 ... příkon (stroje)

90 Obrázky, animace a videa použité v prezentacích E-učitel jsou buď originálním dílem autora, nebo byly převzaty z volně dostupných internetových stránek.