Slavná jména fyziky Jméno: Elznic Jakub Třída: 9.C Datum odevzdání

Prezentace na téma: "Slavná jména fyziky Jméno: Elznic Jakub Třída: 9.C Datum odevzdání"— Transkript prezentace:

1 Slavná jména fyziky Jméno: Elznic Jakub Třída: 9.C Datum odevzdání
Vedoucí učitel: B.C. František Vlasák

2 Úvod Velice mě zajímají slavní fyzici a jejich objevy, proto jsem si vybral téma Slavná jména fyziky. Zvolil jsem si dva fyziky a jednu fyzičku. Alberta Einsteina pro jeho slavnou rovnici E=mc², Wilhelma Conrada Röntgena pro jeho přínos do medicíny a rentgenové paprsk a Marii Curii Skłodowskou, která byla první ženou ve fyzice a chemii.

3 Historie fyziky První zmínky o fyzice už ve starověku
Velký vývoj nastal v renesanci ( Galileo Galilei – princip relativity, Johannes Kepler – zákony pohybu nebeských těles ) Konec 17. století Isaac Newton – Matematické základy filozofie přírody, zákony pohybu a zákon gravitace Coulomb, Volt a Ampér – elektrické jevy, Michael Faraday – indukce Druhá polovina 19. století James Clerk Maxwell – elektromagnetické pole 1895 Roentgen – rentgenové záření, Thomson – elektron

4 1905 Albert Einstein- teorie relativity, E=mc²
Počátek 20. století Heisenberg – maticová mechanika, Schrödinger - vlnová mechanika Přelom 20. století – elektromagnetismus Na pomezí fyziky, matematiky a počítačové vědy od 70. let 20. století vznikl nový směr poznání, nazývaný teorie chaosu. UNESCO vyhlásilo rok 2005 Světovým rokem fyziky.

5 Fyzika a jiné obory Fyzika se někdy označuje jako věda fundamentální. Kdybychom disponovali neomezenou výpočetní silou, celá chemie by se redukovala na řešení rovnic kvantové teorie. Skutečnost je ale taková, že přímé výpočty ze základních rovnic jsou dnes proveditelné jen pro jednodušší případy. Proto chemie vychází z fyziky jen částečně. Obdobný vztah (přinejmenším podle redukcionistického pohledu) platí pro biologii, ale protože biologické systémy jsou ještě složitější, přímé výpočty jsou ještě méně praktické. Na pomezí mezi fyzikou, biologií a chemií leží biofyzika. Kromě výpočtů chování molekul mají velké uplatnění v biologii i lékařství zobrazovací metody založené na složitějších fyzikálních základech (NMR, PET, spektroskopie a další). Fyzika těsně souvisí s astronomií.

6 Albert Einstein

7 Albert Einstein 14. března 1879 Ulm, Německo – 18. dubna 1955 Princeton, New Jersey, USA Byl teoretický fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob, často je označován za největšího vědce 20. století, případně spolu s Newtonem za nejvýznamnějšího fyzika vůbec Mezi jeho příspěvky fyzice patří speciální teorie relativity (1905), myšlenka kvantování elektromagnetického pole a vysvětlení fotoefektu (1905), vysvětlení Brownova pohybu(1905) Snad nejvíce obecná teorie relativity (1915), která doposud nejlépe popisuje vesmír ve velkých měřítkách. V roce 1921 byl oceněn Nobelovou cenou za fyziku za „vysvětlení fotoefektu a zásluhy o teoretickou fyziku“.

8 Na jeho počest po něm byla pojmenována fotochemická jednotka einstein, chemický prvek einsteinium a planetka 2001 Einstein.

9 Maria Curie-Skłodowska

10 Maria Curie-Skłodowska
7. listopadu 1867 Warszawa, Polsko – 4. července 1934 Sancellemoz, Francie Byla významná vědkyně polského původu, která většinu života působila ve Francii, zabývala se výzkumy v oblasti fyziky a chemie. Teorie radioaktivity Technika dělení radioaktivních izotopů Objev dvou nových chemických prvků: radia a polonia. Pod jejím osobním vedením byly též prováděny první výzkumy léčby rakoviny pomocí radioaktivity.

11 Dvakrát byla vyznamenána Nobelovou cenou
Dvakrát byla vyznamenána Nobelovou cenou. Poprvé v roce 1903 z fyziky spolu s manželem Pierrem Curie za výzkumy radioaktivity a jejím objevitelem Henri Becquerelem, a podruhé v roce 1911 z chemie za izolaci čistého radia.

12 Wilhelm Conrad Röntgen

13 Wilhelm Conrad Röntgen
27.března 1845 Lennep, Prusko - 10.února 1923 Mnichov, Německo Byl německý fyzik, jeden z nejtalentovanějších experimentátorů 19. století 1879 byl povolán za řádného profesora a ředitele Fyzikálního ústavu univerzity v Giessenu, tam zůstal až do roku 1888. Uznání svých kolegů se dočkal až ve čtyřiceti letech, když šťastnou náhodou objevil paprsky, které potom dostaly jeho jméno, mu bylo ještě o deset let více V roce 1901 mu byla za objev rentgenového záření udělena první Nobelova cena za fyziku

14 Závěr Závěrem této práce bych chtěl říci, že vyhotovením této práce jsem se dozvěděl mnoho nových informací, jak o samotné fyzice tak i o jejích fyzicích a fyzičkách.