Planetky Filip Aron.

Prezentace na téma: "Planetky Filip Aron."— Transkript prezentace:

1 Planetky Filip Aron

2 Co to je? Malé těleso obíhající kolem Slunce nebo jiné hvězdy
Za planetky se považují obvykle tělesa větší než 100 m. (100m> meteority) Nejvyšší výskyt v hlavním pásu

3 Planetky Známo 457 026 katalogizovaných planetek s dobře určenou drahou, z toho 14 226 je pojmenováno, ale jejich počet rychle roste.

4 Vlastnosti Tvar - Největší planetky mají přibližně kulový tvar. Typická planetka menší než 100 km je protažené těleso s typickým poměrem os. Albendo - Nejtmavší mají albedo až 0,02 nejsvětlejší přes 0,4. Hustota – kg/m3 Chemické ložení

5 Vznik planetek Podle nejstarší teorie planetky vznikly rozpadem nějaké velké planety. Bodeova řada. Problémy s teorií (menší než měsíc, nízká hmotnost, vymyká planeta Neptun, zatímco Pluto do Titius-Bodeovy řady zapadá.) Podle současné teorie se jedná o planetesimály, jejichž akrece na planetu byla předčasně ukončena zřejmě gravitačním vlivem Jupiteru. (ty které se nezúčastnily akreace zůstali v podobě planetek a meteoritů.) Problémy s teorií (třením o plyn se snižuje jejich oběhová rychlost a spadnou do Slunce, simulace)

6 Akrece

7 Rozdělení Planetky obíhající uvnitř dráhy Země:
Vulkanoidy-podle planety Vulkán , což je hypotetická planeta z 19. století. (neexistují) Apohely-planetky s afeliem menším než 1 AU. Doposud známé 2003 CP20 a 2004 JG6, těžko pozorovatelné. (1 AU = ± 6 m)

8 Rozdělení Blízkozemní planetky:
Trojáni země - potvrzený zástupce této skupiny je planetka 2010 TK7 . planetky koorbitální se Zemí -vykonávají vůči Zemi složitou dráhu připomínající podkovu; mohou na desítek až stovek let stát měsíci .Dva případy. Ateni - kříží dráhu Země, jejich dráha je z větší části uvnitř zemské dráhy. Oběh okolo slunce kratší než rok. (2062) Aten Apolla - kříží dráhu Země, oběh okolo Slunce delší než jeden rok. (1862) Apollo Amoři - jejich dráhy se zvnějšku blíží k dráze Země, ale nekříží ji. (1221) Amor.

9 Rozdělení planetky blízké Marsu:
Martovi trojáni – planetky v komensurabilitě 1:1 s Marsem (5261 Eureka) Křížiči dráhy Marsu – jejich dráhy kříží dráhu planety Marsu.

10 Rozdělení Planetky hlavního pásu:
Obíhají mezi drahami Marsu a Jupiteru, ve vzdálenostech od 2 AU do 4 AU. Rozdělení podle Kirkwoodových mezer. 2,06 AU (4:1 rezonance) ; 2,5 AU (3:1 rezonance), domov skupiny Alinda ; 2,82 AU (5:2 rezonance) ; 2,95 AU (7:3 rezonance) ; 3,27 AU (2:1 rezonance), Hlavní pás Jupiter

11 Rozdělení planetky svázané s Jupiterem:
Trojáni – stejná dráha jako u Jupiteru, komensurabilita 1:1, seskupeny v libračních centrech (588 Achilles, řečtí hrdinové) planetky koorbitální s Jupiterem - vykonávají vůči Jupiteru složitou dráhu připomínající podkovu. Zatím nejsou známy případy, ale některé měsíce by to mohly být.

12 Rozdělení tělesa s perihelem mezi drahami Jupiteru a Neptunu:
Kentauři - jsou to tělesa, jejichž celá dráha se nachází v prostoru mezi Jupiterem a Neptunem. (1. listopadu 1977 (2060) Chiron, kometární aktivita) Damokloidy - jsou to tělesa na velmi excentrických drahách s perihelem ležícím uvnitř dráhy Neptunu. Oběžné dráhy podobné kometám. Původ nejspíše v Oortenově oblaku (5335, Damocles)

13 Rozdělení Neptunovi trojáni Přibližně stejná dráha jako Neptun.
Zatím je známo pouze několik těchto těles. 2001 QR322, 2004 UP10, 2005 TN53, 2005 TO74, 2006 RJ103 a 2007 VL305

14 Rozdělení Transneptunická tělesa (TNO)
Svým charakterem velmi odlišná od ostatních planetek a proto je jim věnováno samostatné heslo.

15 Transneptunická tělesa (TNO)
Plutína Kubewana Objekty rozptýleného disku (SDO) Objekty oděleného disku Objekty z Oortova oblaku Nepojmenované

16 Trpasličí planety Obíhá okolo Slunce.
Má dostatečnou hmotnost, aby jeho vlastní gravitace překonala vnitřní síly pevného tělesa, takže dosáhne tvaru odpovídajícího hydrostatické rovnováze (přibližně kulového). Nevyčistilo okolí své dráhy. není měsícem (satelitem). V současné době známe pět trpasličích planet: Ceres, Eris, Haumea, Makemake a Pluto.

17 Eris Objev 2003 ( Michael Brown, Chad Trujillo)
2005 pojmenováno Xena (měsíc Gabrielle ). 2006 Eris , Dysnomia V rozptýleném disku Průměr není známí Spitzerův vesmírný dalekohled nezpozoroval. (průměr až 3000 km a albedo nejméně 0,55.) Těleso s nejodrazivějším povrchem ve sluneční soustavě. (vyjímka Enceladus)

18 Albendo odhadované na 0,86 (hubbleův teleskop).
2500km Měsíc Dysnomia – jediný přirozený satelit

19 Pluto Je druhou nejhmotnější známou trpasličí planetou.
1930 objevil Clyde Tombaugh. Obíhá po vysoce výstřední a nakloněné dráze. Retrográdní rotace Voyager1, Voyager2 New Horizons 2015 Atlas V 551 Start 19. ledna 2006.

20 Pravděpodobná diferencovaná struktura složení.
Předpoklad podpovrchového oceánu.( km) Je větší než Eris? (Uhlovodíkový opar) Průměr k roku km Zmrzlý dusík 1700km Vodní led Kamené jádro

21 Atmosféra 60 km, dusíkatá slupka, s methanem a oxidem uhelnatým
Atmosféra 60 km, dusíkatá slupka, s methanem a oxidem uhelnatým. Inverzního charakteru. Na povrchu 43 kelvinů (-230°C) v horních vrstvách až 100 K (-173°C) 4 známé přirozené satelity. (Charon, Hydra, Nix, P4)

22 Ceres Ceres byla objevena 1. ledna Když ji sicilský astronom G. Piazzi objevil, předpokládal, že jde o kometu, následně byla považována za planetu. 1850 byla označena za planetku . Představuje asi 30 % celkové hmotnosti všech planetek uvnitř sluneční soustavy. 2006 se stala trpasličí planetou.

23 obsahuje velké množství uhlíku i organické látky.
V září odstartovala sonda Dawn.

24 Makemake 31. března 2005 Michael E. Brown,Chad Trujillo, David Rabinowitz S průměrem 1300–1900 km je třetí největší trpasličí planetou. Makemake obíhá Slunce ve vzdálenosti 38–53 AU. Albendo 0,8 (zmrzlá atmosféra)

25 Haumea („santa“) 7. března 2003 (Ortiz); 28. prosince 2004 (Brown)
Nestabilní oběžná dráha Nejrychlejší rotace z těles větší (nad 100km) Jednou za 4 hodiny. Má 2 měsíce. Namaka Hi‘iaka

26

27 Kuiperův pás KBO Zmrzlý methan, amoniak, voda.
Kenneth Edgeworth, hypotéza o velké množství těles za Neptunem. 30-55AU

28 Rozptýlený disk SDO 30–35 AU až 100 AU
rozptýlená tělesa Kuiperova pásu.

29 Oortův oblak Je hypotetický kulovitý oblak komet na okraji naší sluneční soustavy za Kuiperovým pásem. Pozůstatek původní planetární mlhoviny

30 Planetky Vesta 4. – Viditelná okem, druhá nejhmotnější v hlavním pásu.
Pallas - 2. svými rozměry o druhý největší objekt mezi drahami Marsu a Jupiteru. Juno - 3. Ida – Mesíc Dactyl Mathilde - Eros - Srážka s meteoritem před 1 Ga Gaspra – 600 pozorovatelných kráterů. Eros

31 Pallas Vesta Juno Gaspra Ida Mathilde

32 Planetky z našich luhů a hájů
Černovice, Táborsko, Kámen - M. Tichý Jarda - L. Šarounová Diviš, Nezval, Křižík, Bivoj – A. Mrkos

33 Zdroje http://cs.wikipedia.org/wiki/Planetka