Rozvoj nových technologií na síti SŽDC

Prezentace na téma: "Rozvoj nových technologií na síti SŽDC"— Transkript prezentace:

1 Rozvoj nových technologií na síti SŽDC
Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie MOBILITA BUDOUCNOSTI, EUROTRANS, Brno, 8. října 2013

2 Hlavní priority rozvoje infrastruktury
Dokončení modernizace koridorů a uzlů (s max. využitím fondů EU). Kapacita pro příměstskou dopravu. Zvyšování kapacity a rychlosti pro nákladní dopravu. Železniční napojení Letiště Václava Havla Praha: povinnost vyplývající z trans-evropských sítí TEN-T, nutno řešit současně s kapacitním spojením Praha – Kladno. Nová Rychlá spojení (RS) pro dálkovou a rychlou meziregionální osobní dopravu. Naplňování požadavků pro interoperabilitu (ETCS, GSM-R). Nové technologie – např. dálkové řízení (DOZ), automatické vedení vlaku (AVV), automatické stavění vlakových cest (ASVC), rekuperace trakční energie. Zlepšování parametrů sítě (zdvojkolejnění, nové zastávky). Elektrizace tratí (u tratí se silnou nákladní a příměstskou dopravou). Využití regionálních tratí (technicky podudržovaných). Rozvoj nových technologií na síti SŽDC, Brno, 8. října 2013

3 Dokončení modernizace koridorů a uzlů
Snaha dokončit maximum staveb ze stávajícího OPD 1, OPD 2 a CEF. Po roce 2015 se předpokládá nutnost dokončit uzly Plzeň (část), Praha (část), Kralupy n. V., Pardubice, Česká Třebová, Brno a Ostrava. Z traťových úseků železničních koridorů budou po roce 2015 zbývat zejména úseky Praha – Beroun, Choceň – Ústí nad Orlicí nebo Nemanice – Ševětín. Hlavním účelem modernizace železničních koridorů bylo odstranění dlouhodobé podudržovanosti a zabránění dalšímu snižování traťové rychlosti. S výjimkou části IV. TŽK (Benešov – Tábor – České Budějovice) jsou stávající modernizované koridory rychlostně či kapacitně nedostačující, nelze je považovat za cílový stav železnice nebo dokonce označovat jako „vysokorychlostní“. Dokončení modernizace koridorů a uzlů je velmi důležité i z mezinárodního hlediska. V cílovém stavu bude možné zkrátit jízdní dobu mezi Prahou a Vídní o dalších cca 30 minut. Dokončení 4. koridoru má zásadní význam pro kvalitní spojení mezi ČR a středomořskými přístavy. Jejich význam v budoucnu pravděpodobně vzroste na úkor severomořských, neboť spojení do Asie je z nich výrazně kratší (o cca 400 km). Rozvoj nových technologií na síti SŽDC, Brno, 8. října 2013

4 Rychlá spojení (RS) Nová politika TEN-T předpokládá zvýšení konkurenceschopnosti železnice modernizací tratí pro vyšší rychlosti (200 až 350 km/h). Zahájením stavby VRT bude zahájeno snižování více než 40letého náskoku silniční dopravy. V podmínkách ČR je koncept rozpracováván do podoby tzv. rychlých spojení (RS). Vedle vysoké traťové rychlosti je velkým přínosem také významné zkrácení trasy (např. Praha – Brno o 50 km). Nové tratě budou využitelné i pro rychlou nákladní dopravu. Bez zásadních investic do novostaveb tratí nelze od železnice očekávat nabídku moderních služeb. Rozvoj nových technologií na síti SŽDC, Brno, 8. října 2013

5 Rychlá spojení (RS) X X Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013

6 Rychlá spojení (RS) – přínos pro dopravní obslužnost v rámci ČR
1 hod - síť RS) 1 hod dnes 1 hod –síť RS – přínos pro dopravní obslužnost v rámci ČR Praha Brno Rozvoj nových technologií na síti SŽDC, Brno, 8. října 2013

7 Moderní výhybkové systémy
(Zatím) nejrychlejší výhybka na síti SŽDC pilotní nasazení v ŽST Poříčany (výhybka číslo 3) od roku 2007 výhybka J60 1:26,5-2500 celkem 6 přestavníků pro změnu polohy Konstrukční rychlost v přímém směru 300 km/h v odbočném směru 130 km/h (omezena z důvodu navazujícího oblouku na 120 km/h) Další vývoj výhybka 1:33,5-8000/4000 v přímém směru 350 km/h v odbočném směru 160 km/h provozní ověření připravováno v ŽST Prosenice Rozvoj nových technologií na síti SŽDC, Brno, 8. října 2013

8 Evropský systém ERTMS ERTMS (European Railway Traffic Management System) Evropský železniční řídící systém umožňuje jízdu vlaku bez omezení po celé síti vybavené ERTMS. Dvě části: GSM-R a ETCS (rádiová síť a zabezpečovací zařízení jako náhrada národních zabezpečovačů). Primárně v tranzitních směrech za účelem zvýšení atraktivity pro tranzit. GSM-R Stavby – v realizaci Ostrava – st. hranice SR a Přerov – Č.Třebová (196 km, 07/ /2013), Kolín – Lysá n. L. – Ústí n. L. Střekov – Děčín (160 km, 12/ /2013) Stavby v přípravě Brno – Havlíčkův Brod – Kolín (95 km, předpoklad realizace 2012 – 2014) Uzel Praha: Beroun – Praha – Benešov (96 km, záměr realizace ) ETCS V realizaci: ETCS Kolín – Břeclav státní hranice km v období 2012 – 2014 předpokládané celkové investiční náklady tis. Kč spolufinancování stavby traťové části ETCS L2 ve výši 50 % z EU (TEN-T) Rozvoj nových technologií na síti SŽDC, Brno, 8. října 2013

9 GSM-R GSM-R (Global System for Mobile communications – Railway)
Globální systém pro mobilní komunikaci na železnici. Interoperabilní evropská železniční rádiová síť pro hlasovou komunikaci a přenos dat mezi železničním vozidlem a radiovou centrálou. Děčín st. hranice – Kolín, 201 km, dokončeno Kolín – Břeclav st. hranice, 327 km, dokončeno Břeclav – Petrovice u Karviné, 216 km, dokončeno 2010. Propojení sítí GSM-R SŽDC, DB, ÖBB, ProRail a roaming v síti domácího operátora. Rozvoj nových technologií na síti SŽDC, Brno, 8. října 2013

10 GSM-R GSM-R dokončeno v realizaci v přípravě 2015: 1540 km (cca 16 % sítě) Rozvoj nových technologií na síti SŽDC, Brno, 8. října 2013

11 ETCS ETCS (European Train Control System)
Interoperabilní evropský vlakový zabezpečovací systém. Sestává z traťové a mobilní části. Systém umožňuje předávat strojvedoucímu informace o povolení k jízdě a v reálném čase kontrolovat jejich dodržení. V ČR aplikován systém ETCS Level 2, který umožňuje kontinuální přenos informací mezi vlakem a infrastrukturou. Realizace systému na vybrané železniční síti ČR vyplývá z mezinárodních závazků ČR a probíhá dle přijatého národního implementačního plánu. Rozvoj nových technologií na síti SŽDC, Brno, 8. října 2013

12 ETCS GSM-R Rozvoj nových technologií na síti SŽDC, Brno, 8. října 2013
dokončeno v realizaci v přípravě 2018 2018 2015 2018 2018 2015 Rozvoj nových technologií na síti SŽDC, Brno, 8. října 2013

13 Automatické stavění vlakových cest
ASVC – automatické stavění vlakových cest nahrazuje rutinní činnosti zaměstnanců při přímém řízení provozu využívá pro svoji činnost graficko-technologickou nástavbu (zobrazení dopravní situace formou GVD) pracuje s denním jízdním řádem vlaků obsahuje modul pro výpočet výhledové dopravy s řešením konfliktů základní simulační modul ASVC - očekávané přínosy snížení zátěže pracovníků řízení dopravy a tím i snížení jejich chybovosti zkvalitnění dopravních řídících procesů a tím i bezpečnosti železniční dopravy ASVC - plánované pilotní nasazení Tanvald - Liberec Rozvoj nových technologií na síti SŽDC, Brno, 8. října 2013

14 Automatické vedení vlaku - AVV
AVV - automatické vedení vlaku systém pro automatizaci řízení vlaku, tj. pro provozní ovládání pohonu a brzd sestává z traťové části (magnetických informačních bodů) a mobilní části (vozidla) udržení rychlosti s přesností na 1 km/h, cílové brzdění s přesností na 1 m optimalizuje jízdu vlaku tak, aby do následující stanice dojel právě včas a s minimem spotřeby energie vyloučení projetí stanice či zastávky garance zastavení vlaku na stanoveném místě snížení psychické zátěže strojvedoucího další bezpečnostní přínosy zvýšení přesnosti dodržování jízdního řádu vybavení sítě SŽDC - zejména na modernizovaných úsecích 1. a 2. tranzitního koridoru vybaveno cca 250 vozidel v ČR nyní připravujeme další rozvoj systému AVV na tratích, kde je velká část vozidel vybavená mobilní částí AVV Rozvoj nových technologií na síti SŽDC, Brno, 8. října 2013

15 Řízení provozu - DOZ DOZ - dálkové ovládání zabezpečovacího zařízení
Slouží k ovládání více staničních a traťových zabezpečovacích zařízení z jednoho místa. Jedná se o nejefektivnější způsob řízení železničního provozu po stránkách: dopravně organizační - koncentruje řídící dopravní procesy do menšího počtu celků personální - snižuje personální náročnost přímého řízení provozu systémové - zajišťuje spolupráci všech potřebných řídících a informačních systémů pro řízení dopravy a systémů, které z nich čerpají informace Rozvoj nových technologií na síti SŽDC, Brno, 8. října 2013

16 Řízení provozu - CDP DOZ - rozsah řízených oblastí z CDP Praha a CDP Přerov CDP - centrální dispečerská pracoviště CDP Přerov (částečně realizováno; modře) CDP Praha (v přípravě; červeně) DOZ trati Přerov (mimo) – Břeclav (mimo) CIN 82,080 mil. Kč úspora 80 zaměstnanců návratnost 2 roky NŘP - nouzová řídící pracoviště slouží pro případ poruchy CDP zřizují se mimo sídlo CDP mohou nahradit výpadek řízení za část CDP Rozvoj nových technologií na síti SŽDC, Brno, 8. října 2013

17 Telematika v železniční dopravě - TSI
Implementace „technických specifikací pro interoperabilitu“ (TSI TAP/TAF) do informačních systémů v osobní a nákladní dopravě: realizováno v souladu s nařízeními Evropské unie (TSI TAP, TSI TAF), cílem je rozvoj standardizovaných informačních technologií v dopravě, konsolidace a integrace současných informačních systémů, sledování a prognózování vývoje dopravy, objednávání kapacity tras, sledování jízdy vlaku v reálném čase, pořizování elektronických dokumentů, standardizovaná výměna dat mezi provozovateli infrastruktury a dopravci, zvýšení konkurenceschopnosti a dorovnání úrovně služeb české železniční sítě. Rozvoj nových technologií na síti SŽDC, Brno, 8. října 2013

18 Informační systémy a aplikace
Vybrané informační systémy a aplikace portálu provozovatele dráhy ( Portál - webový portál provozovatele dráhy DYPOD - dynamické prohlášení o dráze ETD - elektronické jízdní řády ISOŘ KADR - objednávání ad hoc tras a přidělování kapacity dráhy Aport - rozbor vlaku a příprava vlaku před odjezdem COMPOST - Centrální aplikace pro přijímání informací - hlášení o složení vlaku KAPO - Kalkulace poplatků za užití železniční dopravní cesty DOMIN - webová aplikace pro zobrazení omezení infrastruktury CSV - centrální systém výluk GRAPP - grafická prezentace polohy vlaků KAFR - katalog firem MIMOZA - webová aplikace pro mimořádné zásilky Rozvoj nových technologií na síti SŽDC, Brno, 8. října 2013

19 Informační systémy a aplikace
INFORMAČNÍ TABULE - webová aplikace pro zobrazení příjezdových a odjezdových tabulí stanic a zastávek GRAPP - grafická prezentace aktuální polohy vlaků Rozvoj nových technologií na síti SŽDC, Brno, 8. října 2013

20 DĚKUJI ZA POZORNOST!