Dějiny HUDBY Konzervatoř P. J. Vejvanovského kroměříž Zlínský kraj

Prezentace na téma: "Dějiny HUDBY Konzervatoř P. J. Vejvanovského kroměříž Zlínský kraj"— Transkript prezentace:

1 Dějiny HUDBY Konzervatoř P. J. Vejvanovského kroměříž Zlínský kraj
Název školy Konzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Autor Mgr. Miloslav Bubeníček Název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMu VY_32_INOVACE_DEH_0307 Stupeň a typ vzdělávání Střední odborné vzdělání v konzervatoři Vzdělávací oblast Společný odborný základ Vzdělávací obor 82-44-P/01 Hudba, P/01 Zpěv Tematický okruh 7. Berlín a rod Bendů Druh učebního materiálu Výukový materiál Cílová skupina Žák, 16 – 19 let Anotace Výukový materiál určen k frontální prezentaci učitelem, případně jako materiál pro samostudium, nutno doplnit výkladem. Vybavení, pomůcky Dataprojektor Klíčová slova Benda, symfonie, melodram, koncerty Datum 2. prosince 2013– datum ověření ve výuce Konzervatoř P. J. Vejvanovského kroměříž Zlínský kraj

2 Anotace Text s názvem Berlín a rod Bendů slouží jako pomocný text při výuce předmětu dějiny hudby na konzervatoři. Předpokládá se doplnění informací výkladem pedagoga, ale lze jej použít jako vstupní osnovu pro další samostudium studentů.

3 Berlín a rod Bendů

4 Berlín se stal vedle Mannheimu a Vídně třetím nejvýznamnějším hudebním centrem v Evropě. V době pruského krále Friedricha II. byly právě v Berlíně výborné podmínky pro provozování hudby, jelikož panovník byl vzdělaný a kultivovaný muž a dovedl umění ocenit. Jeho dvorní kapela patřila k nejlepším a také v ní hráli prvotřídní umělci z celé Evropy. Z osobností, které v Berlíně dlouhou dobu tvořily, je nutno jmenovat alespoň Carla Philippa Emanuela Bacha. V kapele hrál od roku 1740 na cembalo a odešel až po 27 letech do Hamburku. Další mimořádnou postavou byl Johann Joachim Quantz, vynikající flétnista a skladatel.

5 Je známo, že čeští hudebníci měli v době klasicismu v Evropě velmi dobré jméno. Obsadili významné hudebnické posty v Itálii, Německu, Francii, ve Vídni i v Rusku. Důvodem pro opuštění rodných Čech ale nebyl náboženský útisk, nýbrž ekonomická situace. Přesto ale byly výjimky. V Berlíně se usadil rod Bendů, vynikajících muzikantů, kteří jako protestanti neměli doma nejlepší pozici, a tak našli azyl v protestantském Berlíně. Zakladatelem rodu byl Jan Jiří Benda ( 25. května 1682, Mstětice – 4. října 1757, Nowawes u Postupimi). Vyučil se tkalcem, oženil se a usadil se v Benátkách nad Jizerou. Hrál na cimbál, hoboj a šalmaj.

6 1. Rodný dům všech Bendových dětí ve Starých Benátkách nad Jizerou
1. Rodný dům všech Bendových dětí ve Starých Benátkách nad Jizerou. Byl zbořen v roce 1936.

7 Bendovi měli deset dětí, dospělosti se dožilo sedm, z nich pět se uplatnilo jako hudebníci. František Benda ( , Benátky nad Jizerou – , Postupim) byl houslovým virtuosem. Jako student se stal zpěvákem na kůru. První hudební vzdělání získal u jezuitů. Byl členem několika šlechtických kapel: ve Vídni nebyl spokojen, musel plnit povinnosti lokaje, a tak utekl do Varšavy. V roce 1771 se stal koncertním mistrem pruské dvorní kapely v Berlíně. Byl houslistou evropské úrovně. Na jeho prosbu povolil Friedrich II. přestěhování celé jeho rodiny do Postupimi.

8 2. František Benda

9 František Benda byl mimořádný interpret a v kompozici dokázal zůstat českým melodikem a nepodlehnout módě Vivaldiho a Tartiniho. Ve svých skladbách je na samém předělu mezi barokem a klasicismem, kdy například v symfoniích ještě zachovává neapolský princip. Je autorem 15 houslových koncertů a více než stovky skladeb pro sólové housle. Působil i pedagogicky. Jan Jiří Benda ml. (30. srpna 1714, Benátky nad Jizerou – 1752, Postupim) byl výborný houslista. Odešel se svým bratrem Františkem nejprve do Drážďan a potom do Postupimi do dvorní kapely Friedricha II. Napsal sonáty a capriccia pro housle.

10 Jiří Antonín Benda (30. června 1722, Staré Benátky – 6
Jiří Antonín Benda (30. června 1722, Staré Benátky – 6. listopadu 1795, Bad Köstritz, Sasko) byl zřejmě ze všech Bendů nejúspěšnější. Studoval u piaristů v Kosmonosích a u jezuitů v Jičíně. Tam také získal první hudební základy. V roce 1742 se s celou rodinou odstěhoval do Berlína, roku 1750 se stal koncertním mistrem u durynského vévody v Gotě. Byl ředitelem hudby hamburského divadla, navštívil Paříž při příležitosti premiéry jeho opery Romeo a Julie. Neúspěch ve Vídni jej roztrpčil natolik, že skončil s komponováním a věnoval se cestování a filozofii. Byl členem zednářské lóže. Je autorem 30 symfonií, houslových koncertů, oper, 100 kantát, ale především je zakladatelem melodramu: Ariadna na Naxu, Medea, Pygmalion. Navázal tak na ideu J. J. Rousseaua.

11 3. Jiří Antonín Benda

12 Josef Benda (7. března 1724, Benátky nad Jizerou – 22
Josef Benda (7. března 1724, Benátky nad Jizerou – 22. února 1804, Berlín), houslista a skladatel. Od roku 1742 byl houslistou v pruské dvorní kapele, po smrti svého bratra Františka se roku 1786 stal kapelníkem. Tím byl do roku Dva jeho synové byli též hudebníky. Z jeho skladeb se dochovala houslová sonáta a 12 capriccií. Anna Františka Hatašová, roz. Bendová (26. května 1728, Benátky nad Jizerou – 15. prosince 1781, Gotha) byla sopranistka. Od roku 1750 až do odchodu na odpočinek v roce 1778 byla komorní zpěvačkou Fridricha II v Gotě. Roku 1751 se provdala za houslistu Dismasa Hataše. Jejich syn, Jindřich Kryštof byl houslista a skladatel. Měla krásný hlas a skvělou koloraturní techniku. Působila také pedagogicky.

13 4. Josef Benda

14 5. Gotha, město a zámek v roce 1730

15 Doporučený poslech 1. Jiří Antonín Benda: Koncert pro housle a orchestr 2. Jiří Antonín Benda: Ariadna na Naxu

16 Otázky k ověření znalostí
Kde působil rod Bendů? Čím se proslavil Jiří Antonín Benda? Jaký hudební nástroj ovládali všichni bratři?

17 Seznam vyobrazení Rodný dům všech Bendových dětí ve Starých Benátkách nad Jizerou. Byl zbořen v roce1936, František Benda, Jiří Antonín Benda, Josef Benda, 5. Gotha, město a zámek v roce 1730,

18 Doporučená literatura
1. Smolka, Jaroslav: Dějiny hudby, TOGGA, Praha 2001 2. Šafařík, Jiří: Dějiny hudby I., Votobia 2002 3. Šišková, Ingeborg: Dějiny hudby IV Klasicismus, Euromedia Group - Ikar, Praha 2012