401 roků od vynálezu dalekohledu

Prezentace na téma: "401 roků od vynálezu dalekohledu"— Transkript prezentace:

1 401 roků od vynálezu dalekohledu

2 Prehistorie “Technická optika” - čočky:
asi 3000 BC technologie výroby skla, Egypt 2560 př.n.l př.n.l. – Egypťané leštili křišťál, polodrahokamy 3000 př.n.l. Nimrud - čočka (Layard 1850), Giovanni Pettinato – dalekohled? 7. stol. př.n.l. Ninive (5. stol. Kréta)

3

4 423 př.n.l.- Aristofanes “zapalující sklíčko” (Oblaky)
4 př.n.l n.l. – Seneca Mladší n.l.- Plinius Starší: lupy, zvětšování obrazy skleňěnou koulí naplněnou vodou, paprsky kulové baňky mohou zapálit oheň Optická zrcadla (dutá) : 470 – 390 př.n.l – Číňan Mozi - užití dutého zrcadla k fokusaci slunečních paprsků. “Zapalující lžičky” ve Vestiných chrámech, Archimédés (287 – 212 př.n.l.) – historka s římskými loděmi 984 n.l. – Ibn Sahn traktát O zapalujících zrcadlech n.l. – Ibn al-Haytham (Alhacen) Kniha optiky, popis čoček, lupa. Kamera obscura

5 1230 - 1235 – Robert Grosseteste:
“Optika umožňuje, aby se malé vzdálené věci jevily veliké, jak chceme …” (O duze) 1266 – Roger Bacon popis teleskopu – Leonard Digges - čočkový i zrcadlový dalekohled (podle Johna Dee a Thomase Diggese a dalších) Před 1574 – Taqi Al-Din (Turek) popis dalekohledu 1586 Giambapttista della Porta

6 2. říjen 1608 – Hans Lippersey ( ) holandský brusič čoček patentuje „přibližovací přístroj“ Za dva týdny Jacob Metius, Zacharias Janssen

7 1609 – Galileo Galilei vyrábí “cannocchiale”, “perspicillum"
Olověná trubka, plakonvexní a plankonkávní čočky 2 – 3 cm 1611 "telescopium„ Fredeco Cesi

8 Plankonvexní (bikonvexní) objektiv a plankonkávní oklulár
14x, 20x, 34x Objektivy 51, 26, 37, 58 mm Clonky 26, 11, 16, 38 mm 14x zorný úhel 0,250 (3,50 subjektivní)! Uváděl plošné zvětšení

9 „Sidereus Nuncius“ Padova podzim 1609 krátery na Měsíci,
skvrny na Slunci, Jupiterovy měsíce, podivný vzhled Saturnu, hvězdičky tvořící Mléčnou dráhu, fáze Venuše

10 Astrologická chodba Valdštejnského paláce (1623-9):
čtyři měsíce Jupitera dva měsíce Saturnu – prstenec Autorem italský matematik a astrolog Giovanni Pieroni. Saturnův prstenec rozpoznal až 1656 Christian Huygens (13 let po smrti Galileiho).

11

12 Schema Galileova dalekohledu

13 Martin Horký z Lochovic, 1610 jako asistent Giovaniho Meginiho v Boloni, komentuje návštěvu Galileiho: „Na zemi to funguje zázračně, ale na nebesích klame tím, že se hvězdy jeví dvojité.“ (Onu „dvojitost“ dokumentuje na pozorování Mizaru.) Magini i Horký byly k přístroji skeptičtí a považovali Jupiterovy měsíce za optický klam. Horký sepsal pamflet zpochybňující Galileova pozorování. Galileiho obvinil, že o oněch „fiktivních planetách“ u Jupitera referuje pouze z lačnosti po penězích. Magini Horkého ze svého domu vykázal. Horký napsal list Keplerovi do Prahy. Popisuje, jak Galileiho přístroj „podvádí“, nicméně připojuje dodatek, že dalekohled si „tajně otiskl do vosku“, aby si podle toho udělal lepší.

14 Johannes Kepler 1604 Astronomia pars optica - dírková komora (na Slunce), pokus o zaznamenání Merkura před Sluncem 1611 – Dioptrika - nový typ dalekohledu 1630 konstruuje až Christopher Scheiner a Maria Šírek (Schyrleus, Schyrl, Schyrle) z Rheity. (Od Šírka i názvy „objektiv“ a „okulár“.) Thomas Harriot (pros. 1610) skvrny, Fabricius, Galilei 1638 Hevelius a Scheiner - první paralakticky montovaný dalekohled pro pozorování Slunce projekcí (6 cm) ( Christiaan Huygens konstruuje dvoučočkový okulár)

15 Éra dlouhých dalekohledů
cm Hevelius 45 m ,7 cm Christian Huygens 4 m (Titan) cm Christian Huygens 7,6 m cm Constantin Huygens 41 m cm … 70 m

16 Heveliův dalekohled v Gdaňsku

17 Zrcadlový dalekohled 1550 - 1570 – Leonard Digges
1616 – Niccolo Zucchi: pruhy na Jupiteru, skvrny na Marsu 1663 – James Gregory dalekohled s primárním paraboloidickým zrcadlem a sekundárním elipsoloidickým zrcadlem sestrojil až 1674 R. Hooke a 1721 J. Hadley

18 1668 – Isaac Newton vyrobil první funkční “Newtonův dalekohled”

19 1672 – Laurent Cassegrain dalekohled s paraboloidickým primárem a vypuklým hyperboloidickým sekundárem

20

21 William Herschel ( ) 1857 Léon Foucault - povrchově stříbřená skleněná zrcadla

22 Veliké historické zrcadlové dalekohledy
cm James Short typ Gregory m W. Herschel 13m, Bath, England (naposledy užit 1815, zničen 1839) cm William Herschel's 7m, Bath, England, (John Herschel v Jižní Africe ) cm lord Rosse m Rosse “Leviathan”, Birr Castle, Ireland (naposledy užit 1878, zničen 1908, restaurován 1998) m Melbourne, Australia (poslední dalekohled s kovovým zrcadlem - Lord Rosse) m Hooker, Mt. Wilson, Kalifornie, USA. m Halův d., Mt. Palomar, Kalifornie

23 Období obřích zrcadlových dalekohledů
Dalekohled Williama Herschela

24 Dalekohled Johna Herschela ve Feldhausenu
(JAR)

25

26 Rosse 1845 “Leviathan”, 1,8m

27

28

29 Achromatický dalekohled
1733 – Chester Moore Hall - achromát 1758 – John Dollond patentoval Další období dlouhých dalekohledů

30 Dalekohled v Chicagu

31 Pulkov

32 Clarkův objektiv z roku 1859 dodnes dobře slouží
.

33 Okuláry Keplerův okulár 1650 - Christiaan Huygens dvoučočkový okulár
Jesse Ramsden Carl Kellner - achromatický okulár Georg Simon Plössl Ernst Abbe - ortoskopický okulár po 1980 Al. Nagler – ultraširokoúhlý okulár (Ethos 100o)

34 Další vylepšení – katadioptrické systémy
Bernhard Schmidt – Schmidtova komora Dmitri Dmitrievich Maksutov

35 Mt. Wilson 1925

36 Doprava zrcadla na Mt. Wilson

37