Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
Aldehydy a ketony
2
Názvosloví aldehydů Aldehydická skupina jako hlavní (koncovka -al)
CH2 = O methanal formaldehyd CH3 – CH = O ethanal acetaldehyd O = CH – CH = CH – CH = O but-2-endial – CH = O karbaldehyd
3
2. Aldehydická skupina jako vedlejší (předpona formyl-)
4
Názvosloví ketonů Ketoskupina jako hlavní (koncovka -on)
5
2. Ketoskupina jako vedlejší (předpona oxo-)
6
Chemické vlastnosti aldehydů a ketonů
1. Acidobazické vlastnosti volné elektronové páry zásady (donory elektronů) kyselé vodíky na a uhlíku – využívá se v bodě 3 2. Polární násobná vazba adice nukleofilních činidel 3. Kyselé vodíky na uhlíku vedle karbonylové skupiny 4. Redoxní reakce
8
1. Acidobazické vlastnosti
Důsledek – rozpustnost v silných kyselinách
9
2. Nukleofilní adice reaktivita karbonylové skupiny roste s polaritou vazby C = O
10
a) Adice vody
11
b) Adice alkoholu
13
Aromatické aldehydy a ketony této reakci nepodléhají.
Aromatické acetaly a ketaly se připravují reakcí s orthoestery:
14
c) Adice thiolu
15
d) Adice halogenovodíku v alkoholu
16
e) Adice alkalického hydrogensiřičitanu
17
f) Adice kyanovodíku
18
g) Adice sloučenin obsahujících skupinu –NH2
reakce je vždy zahájena navázáním skupiny –NH2 na skupinu C = O stabilizace vzniklé látky závisí na charakteru substituentů
19
- adice amoniaku na formaldehyd
vzniklou látku je možno pojmenovat jako: tetraazaadamantan hexamethylentetramin urotropin
20
- adice amoniaku na vyšší aldehyd
vzniká 2,4,6-trialkylhexahydro-1,3,5-triazin
21
- adice aromatického aminu na aromatický aldehyd
benzylidenanilin
22
- adice hydroxylaminu, hydrazinu, fenylhydrazinu
23
vazba C = N podléhá snadno hydrolýze
24
3. Kyselé vodíky na uhlíku vedle karbonylové skupiny
reakce se nazývá aldolizace
25
z ketonů reagují až na výjimky pouze methylalkylketony
26
je možná i smíšená aldolizace – reaktivnější karbonylová skupina „vychytává“ anionty vzniklé z méně reaktivní sloučeniny, pokud aldehyd nemá na a uhlíku žádný vodík, pak pouze „vychytává“ anionty vzniklé z druhého aldehydu například:
27
4. Redoxní reakce pokud aldehyd nemá na a uhlíku žádný vodík, pak v alkalickém prostředí podléhá disproporcionaci
28
Oxidace aldehydů – velmi snadno
29
Oxidace ketonů – obtížně
30
Redukce aldehydů a ketonů
31
Reakce ketonů s halogeny
32
Polymerace samovolně: zavádění formaldehydu do zředěné HCl:
33
zavádění acetaldehydu do zředěné HCl:
34
Příprava aldehydů a ketonů
35
Z uhlovodíků a) z alkynů
36
b) z arenů
39
c) průmyslově z alkenů hydroformylace probíhá za katalýzy karbonylů kovů (Ni(CO)4, Co2(CO)8...)
40
2. Z halogenderivátů pozor na silné zásady
41
2. Z alkoholů oxidací alkoholů oxidačními činidly (K2Cr2O7, KMnO4, CrO3)
42
dehydrogenací (cca 300 °C, katalyzátory na bázi mědi nebo stříbra)
43
3. Tepelný rozklad barnatých nebo vápenatých solí
karboxylových kyselin
44
4. Z derivátů karboxylových kyselin
a) z nitrilů
45
b) z acylhalogenidů Reakce je katalyzována dezaktivovaným palladiovým katalyzátorem, aby nedošlo k následné redukci až na alkohol.
46
Shrnutí kapitoly. Aldehydy a ketony dokáží na dvojnou vazbu karbonylové slupiny adovat různé sloučeniny (vodu, alkoholy, thioly, halogenovodík, kyanovodík, hydrogensiřičitany, dusíkaté deriváty apod.). V alkalickém prostředí podléhají aldehydy které mají na α-uhlíku atom vodíku a některé ketony aldolizaci. Aldehydy, které nemají na α-uhlíku atom vodíku podléhají v alkalickém prostředí disproporcionaci na alkoholy a soli kyselin. Redukcí aldehydů vznikají primární alkoholy, redukcí ketonů sekundární alkoholy.
47
Oxidací aldehydů vznikají snadno karboxylové kyseliny, oxidace ketonů probíhá podstatně obtížněji za vzniku α-diketonů většinou následovaného rozštěpením molekuly. Adehydy se dají získat oxidací primárních alkoholů, ketony oxidací sekundárních alkoholů. Klasická příprava symetrických ketonů spočívá v tepelném rozkladu vápenatých či barnatých solí karboxylových kyselin. Většinu ketonů je možno připravit syntézou z nitrilů karboxylových kyselin.
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.