Lukáš Petr 5. A Stonek.

Prezentace na téma: "Lukáš Petr 5. A Stonek."— Transkript prezentace:

1 Lukáš Petr 5. A Stonek

2 stonek Stonek je obvykle nadzemní orgán cévnatých rostlin, nesoucí zákonitě postavené listy, pupeny a reprodukční orgány. Zprostředkovává spojení mezi dvěma základními orgány výživy: kořenovým systémem a listy (transplantační a asimilační proud), a proto jsou zde dobře vyvinuta vodivá a mechanická pletiva.

3 Dále zajišťuje v prostoru optimální polohu pro listy (fotosyntéza) a květy (rozmnožování).
Při redukci listů může stonek převzít foto syntetickou funkci (kaktus). Některé stonky jsou podzemní (oddenky), ale na rozdíl od kořenů nesou šupinovité listy.

4 Stavba stonku Stavbu stonku dělíme na:
Prvotní stavbu stonku (primární) Druhotná stavbu stonku (sekundární)

5 Prvotní stavba stonku Stonek s primární stavbou je zelený, na povrchu krytý pokožkou (epidermis). Pod pokožkou se diferencuje prvotní kůra, která má ochranou a zásobní funkci. Střední válec stonku tvoří jednovrstevný pericykl, ve kterém se často zakládají adventivní kořeny a kolaterální cévní svazky. Střed stonku vyplňuje dřeň.

6 Druhotná stavba stonku
Druhotná stavba stonku je podmíněna druhotným tloustnutím: prvotní kůra je přitom nahrazena kůrou druhotnou (peridermem). Kambium vytvoří souvislý kambiální válec, který směrem k obvodu produkuje druhotné lýko a do středu stromu druhotné dřevo. Díky periodickým činnostem kambia se vytváří letokruhy.

7 Dělení stonků Byliny mají stonek dužnatý (bylinný), dřeviny (stromy, keře, polokeře) charakterizuje stonek dřevnatý. Bylinné: Lodyha- stonek s listy Stvol- bezlistý nevětvený stonek zakončený květem nebo květenstvím Stéblo- dutý stonek trav, s nápadně vyvinutými uzlinami (kolínky)

8 Dřevinné: Kmen- dolní nevětvená část dřevnatého stonku
Keř- jsou celodřevnaté od stonku ovětvené. Keříky- jsou drobné (nižší než 30cm) keře. Polokeře- mají zdřevnatělou pouze spodní část stonku.

9 Větvení stonku Rozeznáváme tři základní větvení stonků.
Vidličnaté- vzrostný vrchol stonku dává vznik dvěma dceřiným větvím, které se stejným způsobem dále větví Hroznovité- postranní větve na hlavním stonku jsou v růstu silně omezovány vrcholovým pupenem, proto bývají tenčí a nepřerůstají hlavní stonek (častý u jehličnanů) Vrcholičnaté- postranní větve nabudou převahy nad hlavním stonkem, který buď úplně zastaví růst, nebo je zatlačen do postranního postavení (vinná réva)

10 Konec