Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
Stonek (caulom)
2
Nadzemní rostlinný orgán
Spojuje: kořen, listy a květy Neomezeného růstu Dělí se: uzliny (nody - vyrůstají listy) články (internodia - prodlužování stonku)
3
Funkce stonku Růst rostliny (dělivá pletiva)
Základní orgán většiny cévnatých rostlin Nese orgány fotosyntézy (listy) a orgány pohlavního rozmnožování (květy, plody) Rozvod roztoků minerálních látek z kořenů do listů a organické asimiláty z listů do růstových pletiv Růst rostliny (dělivá pletiva) Pomáhá orientovat listy ke světlu a vyzdvihuje květy nad ostatní rostlinné části
4
Asimilační- mohou provádět fotosyntézu
Zásobní- viz. metamorfózy (brambor)
5
Růst - Pomocí dělení buněk na vegetačním vrcholu a zvětšováním buněk v internodiích Tloustnutí - Zvětšováním buněk - vytvářením druhotných pletiv produkovaných kambiem
6
Typy stonků 1. Dužnatý- byliny- lodyha (nese listy)
- stvol (bezlistý, nevětvený, zakončený květem nebo květenstvím) - stéblo (dutý stonek s kolénky)
7
lodyha
9
stvol
10
stéblo
13
2.Dřevnatý - dřeviny- stromy kmen (dolní nevětvená část stromu)
- keře (keříky) - polokeře
14
kmen
16
keř
17
polokeř
18
3. Dělení podle tvaru na příčném řezu -
- válcovitý - čtyřhranný - trojhranný
19
válcovitý
20
čtyřhranný
21
trojhranný
22
4. Dělení stonku podle polohy v porostu
Přímý Vystoupavý Poléhavý Plazivý Ovíjivý Popínavý
24
Stavba stonku 1. Prvotní stavba - epidermis - pokožka
- primární kůra (cortex) - obvodová vrstva obsahuje mechanická pletiva (kolenchym, sklerenchym) - střední válec (stélé) - v parenchymatickém pletivu uloženy cévní svazky; u dvouděložných rostlin uspořádány do kruhu, u jednoděložných rostlin roztroušené (nejčastějším typem cévních svazků kolaterální, popř. bikolaterální) - dřeň s dřeňovými paprsky
26
2. Druhotná stavba stonku
-nahosemenné a dvouděložné rostliny -dvě druhotná dělivá pletiva: felogén a kambium 1.kambium- směrem dovnitř stonku vytváří druhotné dřevo (deuteroxylém), směrem vně druhotné lýko (deuterofloém) - druhotné dřevo vytvořené za jeden rok se nazývá letokruh a určuje stáří rostliny 2.felogén - zakládá se z parenchymatických buněk pod povrchem stonku - vně odděluje zkorkovatělé buňky tvořící druhotnou kůru, dovnitř tenkostěnné buňky zelené kůry
27
Primární stavba stonku x zakládání kambia
Pryskyřník plazivý (Ranunculus repens) - dvouděložná bylina - stonek př. řez epidermis a kutikula primární kůra sklerenchymatická pochva floém xylém parenchym základního pletiva centrální dutina - intercelulára kambium kolaterální cévní svazky uspořádány do kruhu eustélé
28
Kolaterální svazek cévní otevřený – stonek pryskyřníku (Ranunculus)
- příčný řez Počátek tvorby kambia mechanická pochva protofloém metafloém metaxylém protoxylém
29
Zea mays - kukuřice setá - př. ř. stonkem
Jednoděložná rostlina, kolaterální cévní svazky uzavřené, roztroušené. Rozlišení primární kůry a středního válce schází. epidermis a kutikula pruh lignifikovaných buněk cévní svazky kolaterální (uzavřené), roztroušené parenchym základního pletiva - typ středního válce: ataktostélé
30
Primární stavba stonku
Kukuřice setá (Zea mays)- jednoděložná rostlina - př. řez stonkem parenchym základního pletiva cévní svazky kolaterální (uzavřené), roztroušené epidermis a kutikula ataktostélé kolaterální cévní svazky uzavřené, roztroušené
31
Primární stavba stonku
Kukuřice setá (Zea mays)- jednoděložná r. - př. řez stonkem- detail parenchym základního pletiva cévní svazky kolaterální (uzavřené), roztroušené pruh lignifikovaných buněk epidermis a kutikula ataktostélé kolaterální cévní svazky uzavřené, roztroušené
32
Lamium album - hluchavka bílá - př. ř. stonkem, dvouděložná r.
kolenchym rohový cévní svazek intercelulára (dutina) epidermis parenchym. b. - zbytek dřeně parenchym kůry kambium parenchym. b. – zdřevnatělé b.stěny trichom xylém kambium floém
33
Hluchavka bílá (Lamium album) - dvouděložná r. - př. řez stonkem
trichom epidermis kolenchym rohový parenchym kůry floém xylém parenchym. b. - zbytek dřeně intercelulára (dutina)
34
Hluchavka bílá (Lamium album) - dvouděložná r. - př. řez stonkem
Druhotně ztloustlý stonek epidermis parenchym kůry floém kambium xylém parenchym. b. - zbytek dřeně intercelulára (dutina)
35
Vytváření sekundární kůry (peridermu)
Bez černý (Sambucus nigra) kolenchym epidermis epidermis epidermis korková b. felogén zelená kůra kolenchym (prim. kůra) epidermis korek (felém) felogén feloderm kolenchym
36
Vytváření sekundární kůry (peridermu)
epidermis korek (felém) felogén feloderm primární kůra
37
Sambucus nigra - bez černý - LENTICELA
felém felém feloderm felogén primární kůra epidermis interceluláry výplňové buňky (s četnými intercelulárami)
38
Lenticela Bez černý (Sambucus nigra) merenchym - výplňové buňky
(s četnými intercelulárami) felém felogén feloderm primární kůra epidermis floém xylém
40
Větvení stonku vidličnaté(dichotomické)
- vývojově původní, jmelí, plavuně a některé kapradiny monopodiální - postranní větve nepřerůstají hlavní stonek sympodiální - postranní stonek pokračuje ve směru původního stonku a přerůstá ho, réva vinná - stejné větvení lze sledovat i u oddenků
41
Dichotomie je fylogeneticky nejstarší typ větvení, vidličnaté, které není vázáno na vývin listů a vyskytuje se u řas, játrovek, plavuní apod. Monopodium je typ větvení, při němž zůstává silná apikální dominance terminálního pupene, který pokračuje v růstu a omezuje vývin postranních větví. Tento typ větvení je typický pro nahosemenné rostliny a vyskytuje se u některých dřevin s jehnědami (olše, habr). Sympodium je charakteristické tak, že postranní větve nabývají převahy nad hlavním stonkem. Tento typ větvení je známý pod názvem dichazium a je charakteristický např. pro šeřík
42
vidličnaté monopodiální simpodiální
43
Metamorfózy 1.zdužnatění stonků: zásobárna vody, přejímají asimilační funkci listů u kaktusů a pryšců -brachyblasty: zkrácené stonky nesoucí listy; modřín opadavý -kolce: trny brachyblastového původu; slivoň trnka, hloh, hrušeň polnička (planá) 2.hlízy : ztloustlé části stonku jako adaptace na nepříznivé podmínky - oddenkové hlízy lilek brambor, šídlatka střelolistá - hypokotylové hlízy dymnivka, brambořík, ředkvička, červená řepa - bazální hlízy: ztluštění báze nadzemní lodyhy; šafrán, pryskyřník hlíznatý - stonkové hlízy tropických orchidejí, kedluben - bulva vzniká z kořene, hypokotylu a spodní části stonku; řepa, miřík celer
44
3.oddenky: rostou horizontálně pod zemí, listy přeměněny v šupiny, jejich úlomky slouží k rozmnožování; kosatec, sasanka, pýr 4.šlahouny: rostou horizontálně nad zemí; jahodník, zběhovec plazivý 5.úponky: přichycení rostliny; réva vinná, mučenka, loubinec 6.cibule: zdužnatělé orgány převážně listového, ale také stonkového původu; stonkový původ má tzv.podpučí, což je silně zkrácený stonek, na kterém pak obvykle vyrůstají zdužnatělé báze listů 8.pacibulky: vznikají obvykle přeměnou pupenů a slouží k rozmnožování;lilie cibulkonosná, lomikámen zrnatý, česnek
45
oddenky
46
begonie Oddenkové hlízy
47
bulva
48
šlahouny
49
úponky
50
cibule
51
Využití zelenina: bramborové hlízy, stonkové hlízy brukve (kedlubny), mladé nezelené prýty chřestu koření: oddenky zázvoru, kůra skořicovníku; prýty oregána, bazalky, šalvěje apod. dřeň stonků třtiny cukrové dřevo stromů (celulóza, topivo, stavby, nábytek, textilní průmysl) přadné rostliny: len, konopí korek: dub korkový léčiva: chininovník kaučuk, terpentýn, pryskyřice, arabská guma kapinic
52
Rekordy výška: sekvojovec obrovský m, jednotlivé exempláře více než 100 m – největší přesně změřený strom 115 m (nepotvrzeno 142 m) blahovičník královský 106 m douglaska tisolistá: v roce 1895 poražen jedinec vysoký 128 metrů délka: rotan rákosovitý (liána) m šířka: baobab - průměr 10 m, sekvojovec obrovský - 11 m na druhé straně může docházet až k úplnému potlačení stonku (Rafflesia, drobnička bezkořenná)
53
Anna Vyhnánková 3.A
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.