Projektová výuka – Eagle

Prezentace na téma: "Projektová výuka – Eagle"— Transkript prezentace:

1 Projektová výuka – Eagle
Autor: Bc. Miroslav Hospodářský 2006

2 Tato práce byla vytvořena v rámci projektu MŠMT s názvem „Podpora projektové výuky na elektrotechnických středních školách v ČR – Multimediální výukové pomůcky – Eagle“, číslo 1414P2006. Nedílnou součást práce tvoří metodický návod umístěný v souboru Projektova_vyuka_Eagle_navod.doc.

3 1. Úvod Milí žáci, tato presentace si klade za cíl v rychlosti Vás seznámit s prací v návrhovém systému Eagle verze 4.11, který je v současné době používán na naší škole. Výklad je záměrně veden v jednodušší formě a jsou opomenuty pro úvodní seznámení nedůležité detaily. S programem Eagle 4.11 se podrobně seznámíte až v příslušném vyučovacím předmětu.

4 2. Základní popis systému Eagle 4.11
Nároky na počítač: osobní mikropočítač typu IBM–PC 486 a lepší; operační systém Windows 95, 98, NT, 2000, XP nebo Linux; minimálně 50 MB volného místa na disku; pokud možno myš s kolečkem (není nutné); alespoň 32 MB RAM; rozlišení monitoru doporučeno minimálně 800 x 600 pixelů.

5 Dostupné verze systému Eagle:
Professional – plná verze. Standard – maximálně čtyřvrstvá deska, maximální rozměry desky 160 x 100 mm. Light – maximálně dvouvrstvá deska, maximální rozměry desky 100 x 80 mm, není pro komerční použití. Tuto verzi máte nainstalovánu na školních počítačích.

6 Moduly (editory) systému Eagle:
Modul Schema (Editor schématu); Modul Layout Editor (Editor plošných spojů); Modul Autorouter (Editor samočinného návrhu plošných spojů); Modul Library (Editor knihoven). Bližší popis jednotlivých editorů bude uveden v příslušném vyučovacím předmětu.

7 3. Instalace a spuštění programu
Vložíme disk CD–ROM do mechaniky mikropočítače. Necháme se vést standardním zaváděcím programem. Spustíme soubor eagle.exe.

8 4. Kontrolní panel (Control Panel)
objevuje se vždy po spuštění návrhového systému; umožňuje načíst a uložit projekty, nastavit určité parametry programu, generovat výstupní data pro výrobu, pracovat se zabudovaným makroprogramovacím jazykem, prohlížet knihovny součástek aj.; bližší popis kontrolního panelu a jeho jednotlivých oborů získáte až při výuce v příslušném předmětu.

9 Vzhled kontrolního panelu

10 5. Vytvoření nového projektu
V kontrolním panelu zadáme: File  New  Project  název projektu (např. napajeci_zdroj) Ukázka: novy projekt.avi

11 6. Postup práce ve schématickém editoru
1) Přechod z kontrolního panelu do schématického editoru: Vytvoření nového schématu: File  New  Schematic. Otevření existujícího schématu: File  Open  Schematic. Ukázky: vytvoreni noveho schematu.avi otevreni existujiciho schematu.avi

12 2) Nastavení barev vrstev a jejich viditelnosti:
Provádíme pomocí ikony Display (Barevné filtry). Význam jednotlivých vrstev: 91 – Nets – spoje; 92 – Busses – sběrnice; 93 – Pins – vývody součástek; 94 – Symbols – schématické značky součástek; 95 – Names – jména (názvy) součástek; 96 – Values – hodnoty/typy součástek. Ukázka použití ikony Display: Display ukazka.avi

13 Vzhled ikony Display (Barevné filtry)

14 3) Nastavení rastru a měrných jednotek:
Provádíme pomocí ikony Grid (Mřížka). Popis okna ikony Grid: Display – On/Off … zobrazení mřížky – zap/vyp (zap) Style – Dots/Lines … druh mřížky – body/čáry (čáry) Size … rozteč mřížky v nastavených jednotkách (100 mil = 0,1 inch = 2,54 mm) Multiple … kolikátá pořadnice mřížky bude zobrazena (1 = každá) Alt … rozteč alternativní mřížky (není nutná) Finest … nastavení mezního rozlišení Ukázka nastavení ikony Grid: Grid nastaveni.avi

15 Vzhled ikony Grid (Mřížka)

16 4) Ohraničení pracovní plochy:
Ohraničením pracovní plochy předejdeme pozdějším problémům při závěrečné grafické úpravě schématu. Postup výběru formátu A4: Edit  Add  Frames  DINA4_L (A4 na šířku)   DINA4_P (A4 na výšku)   OK  umístit rámeček levým dolním rohem na osový křížek (levým tlačítkem myši)  ESC  ESC. Ukázka vložení rámečku A4 na šířku: ramecek.avi

17 5) Popis základních ikon schématického editoru:

18 7. Vytvoření schématu podle zadání
Úkol: Vytvořte schéma stabilizovaného napájecího zdroje s výstupním napětím 5 V. Vstupní střídavé napětí je 9 V ze síťového adaptéru. Maximální výstupní proud je 100 mA. Signalizace provozu je světelnou diodou s červenou barvou o průměru 5 mm. Použijte klasické vývodové součástky vybrané z katalogu GME. Stabilizaci napětí proveďte pomocí monolitického stabilizátoru v doporučeném zapojení, vstupní a výstupní konektory budou typu ARK.

19 Použité součástky: Označení ve schématu Katalog GM Electronic
Eagle 4.11 knihovna součástka D1 – D4 1N4007 diode 1N4004 C1 E470M/16V rcl/CPOL-EU CPOL-EUE5-10,5 C2 CK330N/50V rcl/C-EU C-EU X044 C3 CK100N/63V C4 E47M/10V CPOL-EUE2-5 R1 R W R rcl/R-EU R-EU_0204/7 LED1 L-5MM02RT led/LED LED5mm IC1 7805 v-reg 78XXS X1, X2 ARK500/2 con-ptr500 AK500/2 KK1 D01A heatsink D01S

20 Výsledné schéma:

21 Ukázka vytvoření zadaného schématu:
schema zdroje vytvoreni.avi

22 Vlastní konstrukce výkresu schématu ve schématickém editoru
1) Vytvoříme nové schéma:

23 2) Zkontrolujeme nastavení barevných filtrů:

24 3) Vložíme kreslicí mřížku s roztečí 100 milů:

25 4) Vložíme rámeček pro ohraničení pracovní plochy:

26 Plocha schématického editoru připravená ke kreslení schématu

27 5) Vložíme součástky z knihoven:

28 Všechny potřebné součástky vybrané z knihoven

29 6) Rozmístíme a propojíme součástky:

30 7) Vložíme hodnoty/typy součástek:

31 8) Vložíme ostatní texty:

32 Výsledný výkres zapojení:

33 8. Generování výstupů ze schématického editoru
Patří sem – výkres schématu zapojení (*.sch); – rozpiska součástek (*.bom); – kontrola el. zapojení (*.erc).

34 1) Výkres schématu zapojení:
Vytváří se uložením výkresu schématu přímo ve schématickém editoru. Postup: File  Save as  název souboru. Ukázka: schema ulozeni.avi

35 2) Rozpiska součástek: Vytváří se použitím příkazu uživatelského makroprogramovacího jazyka bom.ulp (bill of material). Popis okna bom.ulp: List type (typ výpisu) – Part (řadit podle názvů použitých součástek); – Value (řadit podle hodnot/typů použitých součástek). – volíme standardně Part. Output format (typ souboru) – Text (textový soubor); – HTML (HTML soubor). – volíme standardně Text. Ukázka: rozpiska.avi

36 3) Kontrola elektrického zapojení:
Provádí se pomocí ikony ERC (Electrical Rule Check). Výstupní chybový soubor *.erc se automaticky ukládá na místo, kde je uloženo schéma. Ukázka: erc.avi

37 9. Postup práce v editoru plošných spojů
1) Přechod ze schématického editoru do editoru plošných spojů: Provádí se kliknutím na ikonu Board (Deska). Předtím je ovšem nutné zkontrolovat schéma pomocí funkce ERC!

38 Vzhled ikony Board (Deska)

39 Ukázka přechodu ze schématického editoru do editoru plošných spojů:
prechod schema deska.avi

40 2) Popis základních ikon v editoru plošných spojů:

41 3) Volba rastru a šířky plošných spojů (volba konstrukční třídy přesnosti):
rastr (rozteč) a šířku plošných spojů volíme podle předpokládaného proudového zatížení plošných vodičů, podle použité technologie výroby motivu plošných spojů, požadované izolační pevnosti mezi galvanicky oddělenými obvody na desce, případně podle dalších parametrů; v technické praxi se ustálily určité jednotné rozměry, které jsou shrnuty do šesti konstrukčních tříd přesnosti (seznámíte se s nimi až v daném vyučovacím předmětu).

42 Zatížitelnost plošných spojů tloušťky 35 m:
Šířka spoje Přípustný proud A při maximálním oteplení Cu fólie °C mm mil 30°C 50°C 70°C 0,8 32 2,0 2,9 3,4 1,0 40 2,4 3,1 3,8 1,5 60 3,0 3,9 4,5 80 3,6 4,7 5,6 2,5 100 4,3 6,8 120 5,0 6,5 7,8 Pozn.: U paralelně vedených dvouvrstvých plošných spojů je maximální proud dvojnásobný.

43 4) Nastavení barev vrstev a jejich viditelnosti:
Provádíme pomocí ikony Display (Barevné filtry). Význam nejdůležitějších vrstev: 1 – Top – vrchní strana desky; 16 – Bottom – spodní strana desky; 17 – Pads – vývody součástek; 18 – Vias – prokovené otvory („prokovy“); 19 – Unrouted – vzdušné spoje; 20 – Dimensions – rozměry (obrys desky); 21, 22 – Place – pouzdra součástek; 23, 24 – Origins – uchopovací značky; 25, 26 – Names – názvy součástek; 27, 28 – Values – hodnoty/typy součástek. Ukázka použití ikony Display: DisplayPCB ukazka.avi

44 5) Nastavení obrysu desky:
Mřížku nastavíme pomocí ikony Grid na milimetrovou rozteč. Nehýbáme se součástkami. Vymažeme přednastavenou desku a nakreslíme si obrys desky naší (kreslíme pouze rohové značky). Kreslíme nejtenčí čarou (ikona Wire) ve vrstvě 20 (Dimensions). Vložíme též značky montážních a technologických otvorů (ikona Hole) a součástek s pevně zadanou polohou. Ukázka nastavení obrysu desky a vložení montážních otvorů: obrys DPS ukazka.avi

45 6) Rozmístění součástek na desce:
Přepneme rastr pomocí ikony Mřížka (Grid) zpátky na palcový. Rozteč je dána použitou konstrukční třídou přesnosti, vizte bod 3. Následně pomocí ikony Přesun (Move) rozmístíme součástky na desku. Doporučený postup rozmísťování: konstrukční a technologické prvky (otvory, zářezy apod.); součástky s vazbou navenek (vypínače, svorkovnice, konektory, potenciometry, displeje, chladiče apod.); součástky sběrnic (budiče, řadiče, terminátory apod.); rozměrné součástky (transformátory, velké cívky a kondenzátory, výkonové odporníky apod.); zbylé integrované obvody a blokovací kondenzátory; ostatní součástky. Ukázka rozmístění součástek na desku: rozmisteni soucastek.avi

46 7) Propojení součástek:
Naším cílem je přeměnit vzdušné spoje mezi vývody součástek na spoje vodivé. K tomuto účelu slouží ikona Route (Ruční propojení). Dále musíme zvolit v jaké vrstvě chceme spoje propojovat (vrstva 1 (Top) = vrchní strana desky; vrstva 16 (Bottom) = spodní strana desky). Následně nastavíme pomocí parametru Wight (Šířka) šířku plošného spoje. Poté již propojujeme příslušné vývody součástek. Hlavní zásady při propojování vývodů součástek: z vývodu součástky (pájecí plošky) vyvádíme plošný spoj vždy kolmo; u plošných spojů nevytváříme ostré rohy (zkosujeme je); plošné spoje vedeme buď vodorovně, nebo svisle, šikmo jen v odůvodněných případech (lépe tak využijeme prostor desky).

47 Ukázka propojení součástek plošnými vodiči:
propojeni soucastek.avi

48 10. Vytvoření destičky s plošnými spoji ke schématu z bodu 7 (napájecí zdroj 5 V)
Úkol: Vytvořte desku s plošnými spoji pro zadané schéma stabilizovaného napájecího zdroje 5 V. Rozměry desky budou 60 x 40 mm, deska bude mít čtyři montážní otvory o průměru 3,2 mm pro upevňovací šrouby M3 v rozích desky ve vzdálenosti 5 mm od každé hrany. Vstupní svorkovnice bude 10 mm od levé strany uprostřed desky, výstupní svorkovnice bude 10 mm od pravé strany uprostřed desky. Šířku plošného spoje volme s ohledem na předpokládané proudové zatížení a tloušťku měděné fólie rovnou 0,8 mm (32 milů).

49 Schéma stabilizovaného napájecího zdroje 5 V

50 Parametry požadované desky s plošnými spoji

51 Vzhled výsledné desky s plošnými spoji bez rozlité mědi (pohled ze strany součástek)

52 Vzhled výsledné desky s plošnými spoji s rozlitou mědí (pohled ze strany součástek)

53 Ukázka vytvoření desky k zadaného schématu:
vytvoreni DPS.avi Ukázka postupu rozlití mědi: DPS rozliti medi.avi

54 Vlastní konstrukce desky s plošnými spoji v editoru plošných spojů
1) Přejdeme ze schématického editoru do editoru plošných spojů:

55

56 2) Zkontrolujeme nastavení barevných filtrů:

57 3) Rozteč kreslicí mřížky nastavíme na 5 mm:

58

59 4) Vymažeme obrys přednastavené desky a nakreslíme si desku vlastní (kreslíme pouze rohové značky):

60 5) Vložíme montážní otvory a součástky s pevně danou pozicí (svorkovnice X1 a X2):

61 6) Změníme rastr na palcový (rozteč 50 milů):

62

63 7) Poněvadž jsme přecházeli z rastru milimetrového na palcový, musíme sesadit svorkovnice do rastru pomocí příkazu uživatelského makroprogramovacího jazyka cmd_snap_board.ulp:

64

65 8) Rozmístíme ostatní součástky:

66 9) Provedeme propojení součástek plošnými vodiči:

67 10) Upravíme popisy součástek do vodorovné polohy:

68 Hotová deska s plošnými spoji (bez rozlité mědi):

69 11. Generování výstupů z editoru plošných spojů
Patří sem: obrazec spojů – bottom (spodní strana DPS); – top (vrchní strana DPS); potisk, rozložení součástek – top; – bottom; nepájivá maska – bottom; – top; výstupní soubor pro výrobu filmové matrice pomocí fotoplotteru (formát Gerber, příp. rozšířený Gerber); výstupní soubor pro CNC vrtačku (formát Excellon); informační soubor s výsledky kontroly DRC; datové soubory pro zpracování jinými programy (3D zobrazení DPS, tepelné zatížení DPS apod.).

70 Tiskové výstupy: Dokument Zrcadlení při tisku (Mirror) Zapnuté vrstvy
druh strana DPS Obrazec spojů spodní ano 16, 17, 18, 20 vrchní ne 1, 17, 18, 20 Potisk, rozložení součástek 20, 21, 23, 25, 27 20, 22, 24, 26, 28 Nepájivá maska 20, 30 20, 29

71 Výstupní soubory pro fotoplotter (fotokoordinátograf) a CNC vrtačku – generují se pomocí ikony CAM. Pro fotoplotter volíme většinou zařízení (Device) Gerber RS274X, pro CNC vrtačku volíme většinou zařízení Excellon. Informační soubor s výsledky kontroly DRC – – vytváří se pomocí ikony DRC. Ukládá se automaticky na místo, kde je uložen soubor s destičkou.

72 Ukázka generování základních tiskových výstupů z editoru plošných spojů:
tiskove vystupy PCB obrazec spoju.avi tiskove vystupy PCB potisk.avi tiskove vystupy PCB nepajiva maska.avi

73 Často kladené otázky V této doplňkové kapitole jsou rozebrány nejčastější otázky a doporučení zaměřující se na návrh a výrobu destiček s plošnými spoji v podmínkách VOŠ, SŠ, COP Sezimovo Ústí.

74 1. Jak zvětšit průměr pájecí plošky?
Rozměry a tvar pájecí plošky (Pad) konkrétní součástky jsou definovány při tvorbě součástky v Editoru knihoven. Při použití knihovní součástky v Editoru plošných spojů je již nemůžeme měnit. Může se stát, že nám nebudou z výrobních hledisek rozměry a tvar pájecí plošky vyhovovat (tvar a rozměry plošky, průměr otvoru). Tento problém nastává zejména při ručním vrtání otvorů pro vývody součástek, kdy zároveň potřebujeme používat důlčík. Jeden z možných postupů je uveden na následujícím snímku.

75 Postup zvětšení pájecích plošek pomocí prokovů:
po vytvoření motivů spojů (tj. hotové destičky s plošnými spoji) přejdeme do nejjemnějšího rastru Grid  Size  Finest; klikneme na ikonu Via (Prokovený otvor) a nastavíme parametry prokovu, a to: průměr plošky … Change  Diameter; průměr otvoru … Change  Drill; tvar prokovu … Change  Shape. umístíme prokovy na požadovaná místa (tj. překryjeme jimi původní pájecí plošky), je výhodné zapnout si vrstvu vrtání (vrstva č. 44 – Drills); U nás na škole se používá pro ruční vrtání tvar plošky kulatý, průměr plošky se volí nejčastěji 2,5 mm (100 milů), průměr otvoru 0,4 mm (16 milů). Ukázka zvětšení pájecích plošek: zvetseni pajecich plosek.avi

76 2. Proč používat jednotný průměr otvorů pro vývody na klišé plošného spoje?
Při vrtání otvorů do destičky s plošnými spoji musíme zajistit, aby otvory pro vývody součástek byly přesně ve středu pájecí plošky. Při nedodržení tohoto požadavku jsou spoje nevzhledné a při ručním vrtání otvorů na stojanové vrtačce může velice snadno dojít k situaci, že vrták utrhne měděnou fólii z pájecí plošky. Proto je výhodné použít postup popsaný v otázce č. 1. Po vyleptání plošného spoje budeme mít přesně ve středu pájecí plošky otvor v měděné fólii o průměru např. 0,4 mm. Ten nám při vrtání vystředí vrták.

77 3. Jak připojit kabel k destičce s plošnými spoji?
V případě, že nepoužijeme konektory, svorkovnice do plošných spojů (např. typu ARK) či plastové kabelové příchytky, můžeme kabel proti vytržení jednotlivých žil zajistit níže popsaným způsobem. Poblíže pájecích plošek vytvoříme dva prokovy (vizte otázku č. 1 a 2). Z vodiče vytvoříme můstek, pod kterým podvlečeme zajišťovaný kabel. Můstek upravíme a připájíme na pájecí plošky prokovů. Na následujícím snímku je ukázka tohoto řešení u konstrukce žáka naší školy.

78 Ukázka zajištění kabelu proti vytržení z desky pomocí můstku

79 4. Jak mechanicky upevnit destičku s plošnými spoji do konstrukce?
Vlastní uchycení desky s plošnými spoji provádíme v rozích desky pomocí distančních sloupků, šroubů nebo matic, nejčastěji velikosti M3. V okolí matice či hlavy šroubu musíme ponechat volný montážní prostor, kde se nesmí nacházet žádné součástky znemožňující použití šroubováku nebo klíče. Např. pro šroub M3 je minimální průměr montážního prostoru 6 mm od osy šroubu, pro matici M3 to je 11 mm od osy matice.

80 5. Jak řešit chlazení a napájení obvodu?
Ke chlazení součástek můžeme využít oblast měděné fólie pod pouzdrem součástky (nejsou zde plošné vodiče), kterou vytvoříme pomocí polygonu (vizte snímek 52 a 53). Můžeme použít i „rozlitou“ měď na celé desce. Při větším ztrátovém výkonu je nutné použít chladič, který umístíme na desku a při nedostatku místa mimo desku. V tomto případě musíme řešit připojení součástky k desce pomocí vodičů a pájecích plošek, event. svorkovnic. Vždy je nutno chladič se součástkou mechanicky upevnit k desce nebo konstrukci. Při řešení napájení dodržujeme tato pravidla: součástky citlivé na teplo (elektrolytické kondenzátory) neumísťujeme v blízkosti chladičů a součástek produkujících teplo; při použití monolitických stabilizátorů typu 78xx a 79xx umísťujeme keramické kondenzátory co nejblíže ke vstupním a výstupním vývodům stabilizátoru; vhodným vedením plošných spojů snižujeme plochy jednotlivých proudových smyček (omezujeme tím možnost vniku rušení z okolí); blokovací kondenzátory umísťujeme co nejblíže k příslušným integrovaným obvodům.

81 Ukázka řešení chlazení monolitického stabilizátoru s využitím měděné fólie: vlevo pohled ze strany součástek, vpravo pohled na motiv plošného spoje

82 6. Jaká je šířka plošných spojů a mezera mezi nimi?
Šířku plošných spojů volíme s ohledem na dovolené oteplení spoje, tloušťku Cu fólie a velikost proudu protékajícího plošným spojem (vizte tabulku na snímku 42). V podmínkách kusové výroby jednoho vzorku fotochemickou cestou je na naší škole stanovena minimální šířka plošného spoje 0,3 mm, v nutných případech na krátké vzdálenosti (do 5 mm) je 0,25 mm. Minimální izolační mezera mezi spoji je stanovena 0,4 mm. V případě dostatku místa na desce volíme spoje s větší šířkou. Toto je vhodné např. u svorkovnic pro zajištění větší mechanické odolnosti.

83 7. Jak vést plošný spoj mezi vývody integrovaného obvodu?
V případě, že musíme změnit šířku plošného spoje, kupř. při průchodu mezi vývody integrovaného obvodu, postupujeme níže uvedeným způsobem. Postup změny šířky plošného spoje (1. možnost): v Editoru plošných spojů načteme odpovídající destičku s plošnými spoji; klikneme na ikonu Route (Ruční propojování), vedeme spoj ve vrstvě 16 (Bottom) s nastavenou šířkou plošného spoje Width (Šířka); v místě, kde chceme změnit šířku plošného spoje ukončíme vedení spoje klepnutím na levé tlačítko myši; v okně Width (Šířka) změníme šířku plošného spoje a pokračujeme ve vedení spoje s novou šířkou mezi vývody integrovaného obvodu; segment spoje ukončíme klepnutím na levé tlačítko myši a zvolíme původní šířku spoje a pokračujeme v jeho vedení.

84 Postup změny šířky plošného spoje (2. možnost):
v Editoru plošných spojů máme načtenu odpovídající destičku s plošnými spoji; příkazem Split (Rozdělení) rozdělíme plošný spoj na požadované segmenty; pomocí příkazu Change  Width změníme šířku daného segmentu plošného spoje. Ukázky: zmena sirky spoje 1.avi zmena sirky spoje 2.avi

85 8. Jak řešit drátové propojky na destičce s plošnými spoji?
Drátové propojky používáme nejčastěji v těch případech, kdy chceme elektrický obvod umístit na jednovrstvou desku s plošnými spoji a některé plošné spoje nelze realizovat pouze v jedné vrstvě, nebo by bylo výsledné klišé plošných spojů příliš složité. Postup vytvoření drátových propojek: v Editoru plošných spojů načteme příslušnou destičku s plošnými spoji; pomocí ikony Via (Prokovený otvor) vložíme dva prokovy na místo začátku a konce drátové propojky; vložené prokovy spojíme čarou Wire ve vrstvě 1 (Top), zároveň si můžeme nastavit šířku a styl čáry (propojky); propojky se snažíme umísťovat buď vodorovně, nebo svisle. V dokumentaci při popisu postupu montáže je důležité na umístění propojek upozornit a osadit je dříve. Zejména to platí v případě, že propojky vedou pod součástkami a paticemi. Ukázka vložení drátové propojky: vlozeni propojky.avi

86 9. Jaká jsou základní pravidla pro vedení plošných vodičů na destičce?
Při vedení plošných spojů respektujeme tyto hlavní zásady: plošné vodiče vedeme vodorovně a svisle; zalomení spoje provádíme pod úhlem 45°; z pájecí plošky vycházíme vždy svisle nebo vodorovně a až poté provádíme případné zalomení; šikmé spoje jsou vždy pod úhlem 45° a mají co nejkratší délku; z oválné pájecí plošky vycházíme plošným spojem z kratší strany; minimální doporučená vzdálenost plošného spoje od hrany desky je 5 mm; podle možností využíváme metodu „rozlití“ mědi – při leptání vzniká méně odpadů; na desce se snažíme používat jednotnou šířku spojů (nejlépe podle některé z konstrukčních tříd přesnosti); hustota plošných spojů na desce má být rovnoměrná; respektujeme montážní otvory, spoje nevedeme v jejich přílišné blízkosti.

87 10. Jak vytvoříme popis na destičce s plošnými spoji?
Postup vložení popisu na destičku: v Editoru plošných spojů načteme příslušnou destičku s plošnými spoji; klikneme na ikonu Text a napíšeme text popisu desky, zároveň se přepneme do vrstvy 16 (Bottom); umístíme popis na požadované místo destičky; jak si můžete všimnout, text popisu je zrcadlově obrácen, neboť se nachází na spodní straně desky. Ukázky popisu desky: postup popisu bez rozlévání mědi … popis desky 1.avi postup popisu s rozléváním mědi … popis desky 2.avi