Exogenní činitelé Činnost stojatých vod.

Prezentace na téma: "Exogenní činitelé Činnost stojatých vod."— Transkript prezentace:

1 Exogenní činitelé Činnost stojatých vod

2 Činnost stojatých vod Voda v oceánech, mořích, ale i dokonce v jezerech má modelační účinky. Ty jsou různě silné a tvary vzniklé její činností se pak liší zejména na základě: geologické stavby složení hornin na pobřeží velikostí modelační síly vody výskytem stálých proudění existencí pravidelných místních větrů amplitudou hladin mezi přílivem a odlivem..... S nejvýraznějšími tvary se setkáváme zejména na mořském pobřeží, kde modelační účinky vody jsou největší.

3 Činnost stojatých vod Proč jednou je pobřeží pozvolné a jindy terén končí vysokými skalisky? Jak vznikají ostrůvky poblíž mořského pobřeží a jak to, že na loďce můžeme proplouvat pod skalními mosty? Co způsobuje tyto rozdíly a tvaruje pobřeží?

4 Činnost stojatých vod Písčitá pobřeží
Ačkoliv se zdá, že mořská pláž je místem, jehož vzhled se nemění, je toto místo naopak v neustálém pohybu. Vlny narážejí na břeh a přemísťují zrnka podél pobřeží, část vynášejí na břeh, část je spodními vratnými proudy unášena zpět do moře, kde vytváří podmořské valy. Jejich poloha je znatelná z toho, kde se lámou přicházející vlny.

5 Činnost stojatých vod písečná pobřeží
Písek na pláži vyschne a vítr jej unáší dál do vnitrozemí, kde se kupí za terénními překážkami a postupně tvoří písečné duny. Ty se pak stabilizují vegetací, která je osidluje. Duny dosahují výšky od několika decimetrů až do 15 metrů, výjimečně se vyskytují vyšší (na pobřeží Oregonu, Severní Karoliny či ve Francii – zde dosahuje výšky okolo 100 metrů).

6 Duna

7 Činnost stojatých vod Klif a pláž
Na místech, kde pobřeží rychle klesá do hloubky či je tvořeno odolnými horninami, je pevnina zakončena útesem, vytváří se abrazní terasa - pobřežní klif. Často se setkáme se střídáním skalnatého pobřeží, svislých útesů, do moře vybíhajících mysů a mezi nimi se vyskytujících malých pláží útes klif pláž val

8 Činnost stojatých vod Skalnatá pobřeží
Hlavním modelačním čini- telem jsou neustále na-rážející vlny, které spolu se zdviženým materiálem ze dna narušují horniny a postupně přeměňují pobřeží. Postupně rozrušují skaliska v místech, kde jsou tvořeny z méně odolných vrstev, či postupně rozšiřují pukliny. Touto abrazní činností vody vznikají: útesy -klify, mysy, brány, pilíře a jehly, jeskyně, přičemž se jedná jen o určité fáze rozpadu původního pobřeží. klif mys brána jeskyň jehla

9 Skalnatá pobřeží

10 Otázky a úkoly: 1/ Rozdělte následující tvary na akumulační a erozní:
duna, podmořský val, pilíř, pláž, klif, mys, jehla, kosa, brána 2/ Jak se nazývá erozní činnost stojatých vod. 3/ Na mapě Evropy najděte oblasti s výskytem pobřežních kos. Jak tyto tvary ovlivňují hospodářské využití těchto oblastí.

11 Použitá literatura Brewer D. a kol.: Planeta tajuplných světů. Praha 1997, Readesr‘s Digest Výběr Dumpleton B. a kol.: Podivuhodný svět. Praha 2000, Readesr‘s Digest Výběr Durward L. A.: ABC přírody. Praha 1996, Readesr‘s Digest Výběr Moore J. R. jr.:Přírodní divy světa, nakl. Slovart 2001 Petřík K. I.:Příroda Severní Ameriky. Praha 1999, Olympia Obrázky z časopisu Lidé a země Havel Jiří: Zajímavosti z geologie, Praha 1986, ČTK – Pressfoto