VY_32_INOVACE_139_Chov_skotu

Prezentace na téma: "VY_32_INOVACE_139_Chov_skotu"— Transkript prezentace:

1 VY_32_INOVACE_139_Chov_skotu
CHOV DOJNIC - KRMENÍ Autor: Ing. Miroslav Huk

2 Záznamový list výukového materiálu
Název školy SŠTZ Mohelnice, 1. máje 2, Mohelnice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název šablony klíčové aktivity Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (III/2) Název výukového materiálu Chov dojnic - krmení Označení VY_32_INOVACE_138_Chov_skotu Vzdělávací obor 41-51-H/01 Zemědělec – farmář Tematická oblast Chov zvířat Ročník Druhý Autor Ing. Miroslav Huk Datum ověření KF 2 Anotace / metodický popis Cíl chovu dojnic, činitelé ovlivňující produkci mléka, výživa a krmení dojnic, vhodná krmiva pro dojnice, technika krmení dojnic, organizace krmení, pastva dojnic, krmení vysokobřezích dojnic, krmení krav v době rozdojování, Podpis autora Podpis ředitele

3 Chov skotu – Chov dojnic - krmení
Ing. Miroslav Huk

4 Dojnice jako producent mléka
Cíl chovu dojnic Získat co největší množství mléka s vysokým obsahem: bílkovin, tuků, vitamínů minerálních látek. To je podmíněno narozením jednoho zdravého telete ročně od každé dojnice. SOUz Loštice Ing. Miroslav

5 Činitelé ovlivňující produkci mléka
Užitkový směr chovaných dojnic a chované plemeno Mléčná plemena mají oproti plemenům s kombinovanou užitkovostí větší schopnost produkovat mléko (mléčná plemena kg, plemena s kombinovanou užitkovostí kg ročně). Výživa a krmení dojnic Tvoří největší nákladovou položku na chov dojnic. Snižovat tyto náklady lze vlastní produkcí krmiv, snižováním ztrát při sklizni, konzervací krmiv a jejich uskladněním, použití správné krmné techniky. Organizace práce a výroby Je ovlivněna přírodními a výrobními podmínkami podniku a zainteresovaností pracovníka na dosahovaných výsledcích. Nutno dodržovat interval dojení 12:12 hod., každý jiný se negativně projeví na produkci mléka. Věk při prvním zapuštění a zabřeznutí Optimální první zabřeznutí ve stáří měsíců a otelení do 27 měsíců stáří. Předčasné a pozdní zabřeznutí má negativní vliv na pozdější užitkovost a tím i na náklady na odchov. SOUz Loštice Ing. Miroslav

6 Činitelé ovlivňující produkci mléka
Délka meziobdobí Důležitý ukazatel plodnosti. Optimální délka je dní, zkrácení snižuje množství nadojeného mléka za laktací, prodloužení snižuje produkci mléka za život. Stáří dojnic při vyřazení (brakaci) z chovu Velmi ovlivňuje náklady na výrobu mléka. Nízkoužitkové dojnice vyřazujeme z chovu po 1. nebo 2. laktaci – zvyšují náklady na výrobu mléka. Nejvyšší užitkovost dosahuje dojnice při 5. laktaci (ve věku 7 let). U vysokoužitkových dojnic je výhodné jejich produkční věk prodloužit. Zdravotní stav Základní předpoklad mléčné užitkovosti a tím i nižších nákladů na výrobu mléka. Veškeré zdravotní problémy, špatné ustájení a ošetřování vedou ke snížení produkce a tím ke zvýšení výrobních nákladů. SOUz Loštice Ing. Miroslav

7 Výživa a krmení dojnic Krmná dávka (KD) dojnice musí splňovat dvě základní hlediska: zajistit fyziologickou potřebu živin, objemnost k zajištění nasycenosti. Fyziologická potřeba je závislá na hmotnosti, poskytované užitkovosti a fyziologickém stavu (dokončování růstu, stupeň březosti dojnice apod.). Objemnost KD je zajištěna objemnými krmivy, které musí tvořit základ krmné dávky. KD má být složená z více druhů krmiv, což vede k vhodnému doplňování energie a živin. SOUz Loštice Ing. Miroslav

8 Výživa a krmení dojnic SOUz Loštice Ing. Miroslav

9 Vhodná krmiva pro dojnice
Zelená píce Obsahem vody příznivě ovlivňuje produkci mléka. Mladá píce je snadno stravitelná, nejvhodnější doba sklizně je zakvétání. Nížiny – vojtěška, kukuřice, směsky, řepné skrojky Podhorské a horské oblasti – jetel, travní porosty, směsky, krmná kapusta, méně kukuřice. Siláž Glycidová píce. Optimální délka řezané píce 3-5 cm. Pozor na zhoršení kvality při odebírání na obnažené straně nebo při vytváření zásoby na několik dní na dopravním prostředku. Senáž Polobílkovinná a bílkovinná píce, délky řezané píce pouze 2-3 cm. Je méně kyselá než siláž, má více sušiny, je vhodnější krmivo než siláž. SOUz Loštice Ing. Miroslav

10 Vhodná krmiva pro dojnice
Seno Obsah sušiny až 85 %. Nepostradatelná součást KD pro dojnice vzhledem k vyrovnanému poměru živin, k obsahu minerálních látek a vitaminů. Sláma Pouze sytostní doplněk. Používáme slámu jařin. Ke krmení používat 4-6 týdnů po sklizni. Okopaniny(brambory, řepa) Lehce stravitelné (nízké % vlákniny). Vegetační voda příznivě ovlivňuje produkci mléka. Zkrmovat čisté, nenahnilé. Úpravy (např. krouháním) děláme těsně před zkrmováním. SOUz Loštice Ing. Miroslav

11 Vhodná krmiva pro dojnice
Cukrovarské řízky Čerstvé se zkrmují výjimečně, spíše se konzervují. Pivovarské mláto Zkrmovat pouze čerstvé. Příznivě ovlivňuje produkci mléka. Jadrná krmiva Podávají se jako produkční k zajištění požadované produkce nad rámec krmné dávky. Nejvýhodnější je podávat je ve formě krmných směsí. Jeden kg směsi zajistí živinami výrobu 2 kg mléka. Minerální látky a soli Nutný přídavek ke krmné dávce. SOUz Loštice Ing. Miroslav

12 Technika krmení dojnic
Rozeznáváme krmení: Hromadné krmení Všechny dojnice dostávají stejnou KD, bez ohledu na užitkovost. Vhodné pouze u chovu dojnic bez tržní produkce mléka. V ostatních chovech ekonomicky nevýhodné. Skupinové krmení Stádo dojnic je rozděleno do skupin podle dosahované produkce. Každá skupina dostane odpovídající KD. Nepoužitelné u vazného ustájení vzhledem k neustálému přeskupování dojnic. Individuální krmení Každá dojnice dostává KD podle skutečné produkce. Využití při menším počtu ustájených dojnic. Při vyšších počtech dojnic neproveditelné vzhledem k nemožnosti využít mechanizaci a k velké pracnosti. V praxi se nejčastěji uplatňuje kombinace hromadného a individuálního krmení. Základní KD pro všechny dojnice je stejná, podle užitkovosti přídavek jadrných krmiv. SOUz Loštice Ing. Miroslav

13 Organizace krmení Organizace krmení
Dojnice jsou zpravidla krmeny 2x denně. Intervaly mezi raním a večerním krmením by měly být přibližně stejné. V letním období zkrmujeme jednotlivá krmiva postupně (zelená píce do žlabu přímo z pole). Vhodnější je píce řezaná. V zimním období je vhodnější jednotlivá krmiva míchat zkrmovat tzv. směsnou krmnou dávku. SOUz Loštice Ing. Miroslav

14 Pastva dojnic Pastva dojnic Způsob pastvy Napájení
Využívá se hlavně v podhorských a horských oblastech. Dojnice mají být paseny v blízkostí stájí – do 1000 m, větší vzdálenost nepříznivě ovlivňuje mléčnou užitkovost. Uplatňuje se: celodenní pastva – dojnice se vracejí do stáje před večerním dojením, polodenní pastva – dojnice se vrací do stáje k polednímu odpočinku. Způsob pastvy Nejčastěji se používá oplůtkový způsob nebo dávková pastva. Pásová pastva jen na pícninách na orné půdě při větší výšce spásaného porostu. Na pastvu je potřeba dojnice navykat, jako na každou změnu KD v průběhu roku. Napájení Denní potřeba vody je v průměru 50 l denně. Voda zdravotně nezávadná, oC. Dojnice pijí z napáječek nebo z napájecích žlabů. SOUz Loštice Ing. Miroslav

15 Krmení vysokobřezích dojnic
První měsíce březosti plod se vyvíjí pomalu, nejsou kladeny zvýšené požadavky na výživu. Poslední dva měsíce březosti nejvyšší intenzita vývoje plodu, je nutné, aby v tomto období dojnice neprodukovala mléko, nutné zaprahnutí asi 60 dnů před porodem. U většiny dojnic dochází k zaprahnutí samovolně. Od 7. měsíce březosti se zvyšují nároky na živiny kvůli intenzitě růstu plodu a tvorbě zásob na poporodní období. Okolo 60 dne před porodem úprava KD kvůli zaprahnutí (vyřazení šťavnatých krmiv a omezení jádra i napájení). Po zaprahnutí opět stabilní KD do 10 dnů před porodem, pak postupné snižování KD až na 1/3. Při porodu bez krmení. Zaprahnutí - období v cyklu rozmnožování skotu ve kterém je ukončena laktace (produkce mléka) a dojnice přechází do období tzv. stání na sucho. Zaprahnutí slouží k regeneraci mléčné žlázy a k zajištění správného dovyvinutí plodu. SOUz Loštice Ing. Miroslav

16 Krmení krav v době rozdojování
Období rozdojování Doba kdy dojnice po porodu zvyšuje produkci mléka, trvá asi dnů. 2-3 dny po porodu začínáme od 1/3 KD. Další navyšování tak aby 7-10 den byla plná KD dle užitkovosti. Další dny zvýšíme dávku jadrného krmiva asi o 2-3 kg tak dlouho, dokud na to dojnice reaguje zvyšováním produkce. Když přestane dojnice reagovat upravíme krmnou dávku na úroveň skutečné dojivosti. SOUz Loštice Ing. Miroslav

17 Použité zdroje MIŠKOVSKÝ, DOC. ING. CSC.,Zdeněk. Chov zvířat 2. Vydání první. Praha: CREDIT – vydavatelství a agentura, s. ISBN SAMBRAUS, Hans Hinrich. Atlas plemen hospodářských zvířat. Vydání první. Praha: Nakladatelství Brázda, s. r. o.,, s. ISBN VARGA, ING., Stanislav; KREJČÍ, ING., Vladimír. Zemědělská výroba II.Vydání druhé. Praha: Institut výchovy a vzdělávání Ministerstva zemědělství České republiky, s. ISBN X. VARGA, ING., Stanislav; KREJČÍ, ING., Vladimír. Zemědělská výroba II.Vydání druhé. Praha: Institut výchovy a vzdělávání Ministerstva zemědělství České republiky, s. ISBN BURDA, František. Zemědělské výrobky 2 – živočišné výrobky.Vydání první. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, s. ISBN [online]. SOUz Loštice Ing. Miroslav