Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
Rusko za vlády Petra Velikého a Kateřiny Veliké
2
Ruská říše kolem r. 1700
3
Situace v Rusku v 17. století
1613 nástup dynastie Romanovců Samoděržaví – 2 významy: Neomezená krutovláda cara Ruské nevolnictví / otroctví (dokdy?) Hospodářská zaostalost Negramotnost obyvatel Izolace od Západu (proč?) Války s Polskem – 1654 připojení Ukrajiny
4
Petr I. Veliký (1672-1725, vládl od r. 1689)
5
Petr Veliký - mládí Narozen r. 1672 jako syn cara Alexeje
V 10 letech se stal carem, ale moc uchvátila jeho sestra Sofie s pomocí tzv. strelců Vyrůstal v ústraní a nebyl připravován na vládu R dospěl, poslal Sofii do kláštera a zahájil vládu Osobnost - viz TEXT Hlavní cíle: Získat přístup k Baltskému a Černému moři Učinit z Ruska velmoc a přiblížit je Evropě
6
Petr Veliký - mládí poselstvo do západní Evropy – Petr cestoval inkognito jako řadový úředník Navštívil Nizozemí (práce v loděnici), Anglii i habsburskou monarchii Význam – zkušenosti, inspirace pro reformy, 1000 cizích odborníků přijelo do Ruska 1698 se Petr dozvěděl o povstání strelců s cílem dosadit na trůn Sofii – rychle se vrátil a povstání brutálně potlačil (1500 poprav) – vládu zahájil jako krutý car, ne jako osvícený vládce
7
Petr Veliký – reformy Zavádění západní módy, stříhání vousů
Založeno cca 200 manufaktur – rozdíl oproti západním? Správní rozdělení na gubernie Zakládání odborných škol Posílení nezávislosti soudů Objevné plavby (Vitus Bering) První sčítání lidu 1703 založeno nové hlavní město Petrohrad
8
Petrohrad (Sankt-Petěrburg)
9
Petrodvorec (Petěrgof)
10
Severní válka ( )
11
Severní válka ( ) Snaha proniknout k Baltskému moři – střet se zájmy Švédska (Karel XII.) Rusko na válku nepřipraveno – r u Narvy Petrova armáda rozprášena Petr dal postavit novou moderní armádu – r dobyla Narvu Mezník – 1709 bitva u Poltavy (Ukrajina) – švédská armáda rozprášena
12
Bitva u Poltavy (1709)
14
Severní válka - výsledky
Karel XII. padl v boji – symbol švédské porážky 1721 uzavřen mír – Rusko ovládlo východní Pobaltí a stalo se hlavní velmocí na severu Evropy Zisk Pobaltí otevřel Rusku „okno do Evropy“ Válka přiměla Petra Velikého k prohloubení reforem Petr získal titul „imperátor a Otec vlasti“ a začal být nazýván Veliký Petr oslaben válčením a vypětím – umírá r ve věku 52 let; problémy s nástupnictvím – Petr zbavil trůnu syna Alexeje a zřejmě jej dal zabít ve vězení
15
Kateřina II. (1729 – 1796, vládla od r. 1762)
16
Kateřina Veliká - mládí
Narozena r jako bezvýznamná německá kněžna Sofie von Zerbst Osvícenské vzdělání a kontakty s Voltairem V 15 letech pozvána k carskému dvoru a provdána za následníka trůnu Petra III. Přijala pravoslaví a jméno Kateřina, naučila se rusky Osobnosti Kateřiny a Petra?
17
Kateřina Veliká – nástup na trůn (1762)
R se Petr III. stal carem, ale znepřátelil si armádu i církev (mj. uzavřením míru s Pruskem) Kateřina získala podporu k převratu – „dámská revoluce“ – Petr zatčen a přinucen k abdikaci, záhy zabit ve vězení (reakce Kateřiny?) Kateřina se r stává vládnoucí carevnou Postupně měla 21 oficiálních milenců, ale do vlády je obvykle nenechala zasahovat Výjimka – Grigorij Potěmkin
18
Kateřina a kníže Potěmkin
Chudý šlechtic Účast na svržení Petra III. Kariéra v armádě Milenec a spoluvládce Kateřiny (tajný manžel?) Reforma gubernií a modernizace armády Připojení Krymu a následná inspekce Kateřiny – viz „Potěmkinovy vesnice“ (TEXT)
19
Zimní palác v Petrohradu
20
Kateřina – domácí politika
Založena galerie Ermitáž v Zimním paláci (Petrohrad) – dnes druhé největší muzeum světa Založeno cca 300 škol, podpora vědy (akademie věd) Stálé cesty po Rusku a zájem o poddané – Kateřina oslavována jako „dobrá matička“ Realita – nevolnictví a trojí hladomor, řada lidových bouří – největší bylo povstání kozáka Jemeljana Pugačova – prohlásil se za Petra III. a zahájil lidovou válku – poražen a popraven Hodnocení – Kateřina jako osvícená panovnice? Reakce na VFR?
21
Kateřina – zahraniční politika
22
Kateřina – zahraniční politika
1) VÁLKY S TURECKEM – zisk Krymu a přístupu k Černému moři, založení přístavů Oděsa a Sevastopol 2) ZISK A KOLONIZACE ALJAŠKY (prozkoumal Vitus Bering) – později prodána USA (1867) 3) ÚČAST NA DĚLENÍ POLSKO-LITEVSKÉ UNIE Po vymření Jagellonců r se Polsko stalo šlechtickou „republikou“ – slabá moc krále, právo veta v sejmu Cílem Kateřiny využít slabosti Polska a ovládnout je –vnutila Polsku za krále svou loutku Stanislava Poniatowského a poté se dohodla s Pruskem a Rakouskem na trojím rozdělení země ( )
23
Dělení Polska zleva Kateřina, Stanislav Poniatowski, Josef II
Dělení Polska zleva Kateřina, Stanislav Poniatowski, Josef II. a Fridrich II.
25
Dělení Polska (1772-1793-1795) RUSKO (Kateřina II. Veliká)
Zisk částí Ukrajiny, Litvy a Běloruska PRUSKO (Fridrich II. Veliký) Zisk Varšavy, Gdaňsku a většiny dnešního Polska RAKOUSKO (Marie Terezie a Josef II.) Zisk Haliče a Krakova Reakce Poláků – vydání ústavy (1791) a národní povstání (Tadeusz Kosciuszko)
26
Doporučené zdroje M. Švankmajer a kol., Dějiny Ruska, Praha 1996.
M. Švankmajer, Petr I. Zrození impéria, Praha 1999. M. Švankmajer, Kateřina II. Lesk a bída impéria, Praha 2001. P. Englund, Nepřemožitelný. Historie první severní války, Praha 2003.
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.