EKOLOGIE.

Prezentace na téma: "EKOLOGIE."— Transkript prezentace:

1 EKOLOGIE

2 ekologická nika - funkční a prostorové zařazení organismu v ekosystému
EKOLOGIE - věda studující vzájemný vztah mezi organismy a prostředím věda studující vzájemné vztahy mezi organismy a mezi organismy a jejich neživým prostředím ZÁKLADNÍ POJMY populace - soubor všech jedinců jednoho druhu, kteří se společně vyskytují na nějakém vymezeném území společenstvo (biocenoza) – soubor všech jedinců všech druhů vyskytujících se společně na určitém souvislém území biotop - místo, které organismům poskytuje podmínky pro život, je charakterizován abiotickými faktory ekosystém = společenstvo + biotop soubor všech jedinců všech druhů (společenstvo) v kombinaci se současně působícím souborem abiotických faktorů (podmínek a zdrojů) základní ekologický pojem ekologická nika - funkční a prostorové zařazení organismu v ekosystému prostorová nika – místo vhodné k obsazení určitým organismem potravní nika – je vše, co může sloužit k obživě určitému org. určitá nika je trvale obsaditelná jen jedním druhem v případě vyprázdnění niky ji může obsadit druh s podobnými ekologickými nároky (bobr – ondatra)

3 biom – soubor různých ekosystémů podobné struktury a funkce, které se vyvinuly
v určitých podmínkách biosféra - globální ekosystém celé země, zahrnující ty části atmosféry, litosféry a hydrosféry, které jsou kolonizovány živými organismy ekologická valence organismy mají různou schopnost adaptace valence - rozmezí podmínek prostředí, v nichž je organismus schopen existovat druhy (euryekní) s velkou schopností se přizpůsobovat měnícím se podmínkám – mají širokou valenci, v biosféře hodně rozšíření až kosmopolitní druhy (stenoekní) s malou schopností se přizpůsobit – mají úzkou valenci, vyskytují se méně a nesouvisle

4 faktory (vlivy) prostředí:
abiotické – vycházejí z neživé složky prostředí sluneční záření, teplo, vzduch, voda, půda biotické – vlivy ostatních organismů potravní, sexuální, konkurenční, symbiotické…..

5 abiotické faktory 1.sluneční záření, světlo stálé množství energie = solární konst. energie, světlo, teplo universální zdroj energie pro celou Zemi spektrum elekromagnetického vlnění 99% sluneční energie je vyzařováno až 5000 nm

6 solární konstanta 1368 J.m-2.s-1 - 5% UV 28% viditelné záření 67% IR
vlnová délka (nm) energie (kJ/mol) UV-C 210 – 280 471 UV-B 280 – 320 399 UV-A 320 – 400 352 fialová 400 – 425 292 modrá 425 – 490 261 zelená 490 – 560 230 žlutá 560 – 585 206 oranžová 585 – 640 193 červená 640 – 740 176 infračervená nad 740 85 Pro srovnání uvádím, že energie 1 molu vazeb C-C je 348 kJ, O-H 463 kJ solární konstanta 1368 J.m-2.s-1 - 5% UV 28% viditelné záření 67% IR záření dopadající na povrch Země - 2% UV 45% viditelné záření 53% IR

7 UV – 100 – 380 nm 90% záchyt v ozonosféře většinou negativní vliv světlo – 380 – 750 nm důležitá je kvalita (složení), intenzita, délka osvětlení největší význam pro fotosyntézu – tvorba organických látek a kyslíku pro rostliny i živočichy fotoperiodismus – důležité životní děje organismů jsou řízeny množstvím světla, délkou dne - biorytmy adaptace na měnící se délku dne, specifické reakce na délku dne tahy ptáků, stavění hnízd, rozmnožování živočichů, kvetení rostlin, vegetační klid rostlin rostliny – světlobytné, stínobytné dlouhodenní, krátkodenní, neutrální živočichové – denní, soumrační, noční aktivita IČ - nad 750 nm významný zdroj tepla

8 skleníkový efekt zemský povrch je ohříván dopadajícím IČ
ohřátý povrch Země následně také uvolňuje do okolí dlouhovlnné tepelné záření část tohoto záření je atmosférou pohlcena část odražena zpět  energie zůstává u povrchu Země zvyšuje teplotu povrchu i přízemní vrstvy vzduchu průměrná teplota kolem 15oC bez skleníkového efektu asi o 33oC nižší skleníkový efekt umožňuje existenci života na Zemi dnes zesílení

9 2. teplo IČ ze Slunce , teplo z okolí, teplo vznikající při metabolismu výrazný vliv na rozšíření organismů teplotní optimum pro organismy – 15 – 30oC teplota - vliv na metabolismus, na aktivitu enzymů rostliny – vliv na fyziologické pochody - regulace pomocí transpirace (vypařování vody z listů) chlupy, odraz listy, omezení transpirační plochy živočichové exotermní = poikilotermní (studenokrevní) – 98-99% organismů rostliny, bezobratlí, ryby, obojživelníci, plazi malá produkce tepla, ztráty tepla  závislost tělesné teploty na teplotě okolí snížení aktivity, úkryty, klidová stadia, obaly, zbarvení, stav strnulosti

10 endotermní = homoiotermní (teplokrevní)
velká produkce tepla, intenzivní metabolismus, dobrá izolace schopnost termoregulace  schopnost udržet tělesnou teplotu vliv na zbarvení, velikost, chování, množení hibernace = schopnost změnit tělesnou teplotu podle potřeby a udržovat homeostázu v podmínkách podchlazení nepravý zimní spánek v teplejších a vlhčích oblastech tmavší srst v chladnějších oblastech - větší , hmotnější (Bergmann) v chladnějších oblastech - kratší tělní výběžky (Allen)

11 3.atmosféra,vzduch fyzikální i chemický vliv tlak – 101,3kPa směrem vzhůru pokles tlaku pokles i tlaku O2 hustota vzduchu je nízká malá nosnost

12

13 O2 – 21%, směrem vzhůru pokles
složení vzduchu O2 – 21%, směrem vzhůru pokles proniká do vody i půdy - důležitý pro samočištění produkce rostliny (mořské řasy, tropické deštné lesy) nezbytný pro aerobní organismy – dýchání, tvorba energie N2 – 78% - přímé využití – jen některá prokaryota (bakterie, sinice) přijímají dusík ze vzduchu a mění ho na dusíkaté látky, tím umožňují koloběh dusíku v přírodě CO2 – 0,04% -jediný zdroj C pro fotosyntézu – je zabudováván do organických sloučenin vznik - dýchání, hoření, rozklad organických látek důležité je i pohlcování mořskou vodou  uhličitany koncentrace v ppm (parts per million) - 0,0001 % objemu 180 ppm – doba ledová (naposledy před n.l.) 280 ppm – před průmyslovou revolucí, doba meziledová 385 ppm – dnes; roste o 1,8 ppm za rok spotřebou ropy 560 ppm – „zdvojené“ množství CO2 , kolem roku 2090 700 ppm – průměrná koncentrace v kanceláři 6,000 ppm – koncentrace před půl miliardou let (podle nízkého počtu průduchů na zkamenělinách listů) ppm – čili jedno procento: lidé začnou cítit nevolnost

14 H2O – proměnlivé množství výpar, oxidace vznik oblaků, srážek
vliv na pohlcení a odraz slunečního záření skleníkové plyny vodní pára, CO2, CH4, NO, freony, O3 pevné aerosoly dlouhé setrvávání v atmosféře (roky) CO2 CH4 N2O F-plyny 5-200 10-15 120

15 4.voda pro život důležité pouze kapalné skupenství základ vnitřního prostředí + životní prostředí pro některé org. voda tvoří 2/3 zemského povrchu – z toho jen 3% sladká voda X hl.ledovce  limitující faktor pro suchozemské org. oceán – pohlcení slunečního záření – obrovský rezervoár tepla pohyb různě teplých vodních mas – ovlivnění klimatu tlak -  stoupá – nutná adaptace organismů hustota velká nosnost  velké rozměry menší pohyblivost – hydrodynamický tvar slaná voda – vyšší hustota – nutná adaptace regulace množství iontů a vody propustnost – závisí na hloubce, množství rozpuštěných a rozptýlených látek rostliny v hloubkách – chlorofyl a další barviva tam kde světlo není, nejsou ani rostliny redukce očí u živočichů pelagiál, litorál planktos , bentos

16

17 4. půda zvětráváním lithosféry složení – anorg. a org. látky, voda, půdní roztok, vzduch kořeny + organismy (edafon) zdroj anorganických látek ,vody pro rostliny pórovitost, pH, slanost