Dějiny významných států v Evropě i ve světě - sjednocovací procesy v Evropě – sjednocení Německa a Itálie Označení materiálu: VY_32_INOVACE_07_sjednoceni_nemecko_italie.ppt.

Prezentace na téma: "Dějiny významných států v Evropě i ve světě - sjednocovací procesy v Evropě – sjednocení Německa a Itálie Označení materiálu: VY_32_INOVACE_07_sjednoceni_nemecko_italie.ppt."— Transkript prezentace:

1 Dějiny významných států v Evropě i ve světě - sjednocovací procesy v Evropě – sjednocení Německa a Itálie Označení materiálu: VY_32_INOVACE_07_sjednoceni_nemecko_italie.ppt Vzdělávací oblast, vzdělávací obor, tematický okruh, téma: Člověk a společnost, dějepis, mezi revolucí 1848 a první světovou válkou, dějiny významných států v Evropě i ve světě, sjednocovací procesy v Evropě, sjednocení Německa a Itálie ZŠ Wagnerovo náměstí, Beroun Předmět, ročník: Dějepis, 8. ročník Autor: Ivana Flíčková Datum: Anotace: (popis způsobu použití výukového materiálu): Sjednocovací procesy v Evropě 19. století – sjednocení Itálie a Německa. Tučný text slouží jako výchozí text pro tvorbu poznámek, ostatní text vysvětluje souvislosti nebo upozorňuje na zajímavé podrobnosti. Obrázky, které podporují lepší názornost, jsou opatřeny odkazem na zdrojovou stránku pro žáky s hlubším zájmem pro učivo. Prezentace jsou žákům k dispozici na

2 Dějiny významných států v Evropě i ve světě
uč

3 Sjednocovací procesy v Evropě
uč

4 Mapa: Kartografie Praha: Novověk II
Mapa: Kartografie Praha: Novověk II., dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str

5 Sjednocení Německa Situace po roce 1848:
na rozdíl od Italů nemuseli Němci bojovat s žádným národem, který by je ovládal žili v jednotlivých německých státech, které tvořily Svatou říši římskou po revoluci 1848 čekalo Prusko na vhodnou záminku k válce s Rakouskem (včele Německého spolku) a od roku 1806 Německý spolek spor s Rakouskem o dobytá území na Dánsku – 1866 vpád Pruska do Čech Italové využili situace – útok na Rakousko z jihu

6 krvavá bitva u Sadové u Hradce Králové 3
krvavá bitva u Sadové u Hradce Králové 3. července ukázala zaostalost Rakouska (zaostalá a nepružná taktika, staré pušky předovky proti moderním německým zadovkám, Rakušané si stěžovali, že Prusové „bojovali příliš rychle a nedodržovali stávající pravidla“) hlavní tíhu boje nesli Češi Rakousko bylo donuceno vystoupit z Německého spolku, postoupit svoje državy v severní Itálii vznikl Severoněmecký spolek – území bývalého Německého spolku bez Rakouských a jihoněmeckých zemí (např. Bavorska) - včele Prusko

7 Ztráty z bitvy u Hradce Králové účastnilo se celkem na obou stranách lidí (více vojáků jen u Lipska 1813) Rakousko Prusko 5 700 mrtvých 7 500 pohřešovaných 7 500 raněných zajatých 2 000 mrtvých 300 pohřešovaných 7 000 raněných

8 vyprovokována další válka 1870 francouzsko – pruská válka – trvala několik týdnů
Prusko rychle zvítězilo, jihoněmecké státy se přidaly 18. ledna 1871 vyhlášeno německé císařství (v Zrcadlovém sále ve Versaillles) císařem pruský král Vilém I – 1888 hlavním městem Berlín, Otto von Bismarck pruský kancléř Francie platila Prusku vysoké válečné náhrady = reparace, připojení Alsaska – Lotrinska – další zdroj francouzsko – německé nenávisti reparace použity na rozvoj průmyslu, Německo se stalo nejsilnější velmocí na evropském

9 Otto von Bismarck pruský kancléř Vilém I. německý císař

10 nemělo kolonie – zájem o jižní Afriku, Tichomoří, osmanskou říši a Čínu – naráželo na zájmy VB - napětí v Evropě

11 Kolonie před 1. světovou válkou

12 Itálie před sjednocením Mapa: Kartografie Praha: Novověk II
Itálie před sjednocením Mapa: Kartografie Praha: Novověk II., dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 29

13 Mapa: Kartografie Praha: Novověk II
Mapa: Kartografie Praha: Novověk II., dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 37

14 Sjednocení Itálie v čele procesu Sardinské království ( Piemont)
ministerský předseda Camillo Cavour spojencem Francie (Napoleon III.) 1859 rakousko – sardinská válka – podpora Francie – připojena většina severní Itálie (bez Benátska) - v Rakousku pád Alexandra Bacha sjednocování bez zahraničního spojence pokračovalo 1860 revoluční hrdina Giuseppe Garibaldi (1807 – 1882) postupoval s povstalci od jihu - připojena jižní Itálie 1861 vyhlášeno Italské království – králem Viktor Emanuel I. hlavním městem Turín

15 Giuseppe Garibaldi (1807 – 1882)

16 chyběl střed – Papežský stát (podpora Francie) a Benátsko (rakouské území)
1866 prusko – rakouská válka – Itálie podpořila Prusko, za odměnu získala Benátsko (muselo vydat Rakousko po prohrané válce) po prusko – francouzské válce 1870 obsadila i Papežský stát 1870 hlavním městem Řím papeži vyhrazen Vatikán Itálie hospodářsky slabý stát – velký rozdíl mezi průmyslovým severem a chudým jihem

17 Viktor Emanuel II. – savojská dynastie

18 Slova hymny napsal mladý italský básník Goffredo Mameli, účastník bojů za nezávislost Itálie v roce 1848, který zemřel ve věku 22 let na následky zranění. Podle legendy Mameli napsal slova písně v roce 1847 během hostiny v domu amerického konsula na žádost hostů. Improvizovaný text pak dokončil v noci doma. O několik dní později během pobytu v Turínu složil hudbu jeho přítel Michele Novaro. Italská hymna Ref: Sevřemež šiky připraveni na smrt. Připraveni na smrt, Itálie povolala! Ano! Sevřemež šiky připraveni na smrt. Připraveni na smrt, Itálie povolala! Ano!

19 zdroje: text: Dějepis 8 pro základní školy, novověk, SPN, Praha 2008, str mapy: Kartografie Praha: Novověk II., dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str Kartografie Praha: Novověk II., dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 29 Kartografie Praha: Novověk II., dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 37 obrázky: