Deset principů ekonomie TNH 1 (S-1)

Prezentace na téma: "Deset principů ekonomie TNH 1 (S-1)"— Transkript prezentace:

1 Deset principů ekonomie TNH 1 (S-1)
Pavel Seknička

2 Obsah Pojemy ekonomie a vzácnost
První čtyři principy ekonomie: Jak se lidé rozhodují; řešení prvního setu příkladů Principy 5 až 7: Jak probíhají interakce mezi lidmi; řešení úkolu číslo 1 a 2 Principy 8 až 10 (makroekonomie): Jak funguje ekonomika jako celek; řešení úkolu číslo 3 Produktivita a ukazatele produktivity

3 Pojem ekonomie a vzácnosti
Ekonomie je společenská věda, která zkoumá jak společnost obhospodařuje své vzácné zdroje. Vzácnost znamená, že společnost nemůže každému poskytnout vše, co by si přál. První set otázek, tj. diskuse a řešení otázek multiple choice (podle zadání).

4 Neviditelná ruka trhu (1)
Jednou z doktrín, kterou zakladatel ekonomické vědy a hlavní představitel klasické politické ekonomie, Adam Smith zformuloval ve svém díle Bohatství národů z roku 1776, je neviditelná ruka trhu: Jednotlivec, který má na zřeteli pouze svůj vlastní prospěch je veden neviditelnou rukou k výsledku, který nebyl součástí jeho záměru.

5 Neviditelná ruka trhu (2)
Doktrína „neviditelné ruky trhu“ je založena na myšlence, že firmy a domácnosti se na konkurenčních trzích chovají tak, jako by byly vedeny „neviditelnou rukou“, která je ve většině případů přivádí k maximalizaci blahobytu společnosti jako celku. Základem pro fungování ekonomiky je vlastní zájem a jeho sledování jednotlivci či podniky, u kterých je základním motivem zisk nebo jeho alternativa. Nečiní tak, aby obšťastnily společnost, ale ve snaze dosáhnout lepšího výkonu než konkurenti, s cílem realizovat vyšší zisk. A. Smith zdůrazňuje další doktríny důležité pro rozvoj ekonomiky a bohatství – „dělbu práce“ (specializaci) a „hospodářský liberalismus“.

6 Předpoklad ekonomické efektivity - vzácnost
Předpokladem ekonomické efektivnosti je vzácnost, tj. zdroje společnosti jsou omezené. Především omezenost zdrojů vede k vzácnosti statků. Protiklad omezenosti zdrojů na straně jedné a neomezeností lidských potřeb na straně druhé je základem vzácnosti zdrojů. Ekonomická (alokační) efektivnost je poměr mezi výstupy a vstupy (náklady).

7 Jak se lidé rozhodují Lidé volí mezi alternativami (efektivnost: schopnost společnosti maximálně těžit ze svých vzácných zdrojů; rovnost: spravedlivé rozdělování ekonomické prosperity mezi členy společnosti); Cena věci se rovná tomu, čeho se vzdáte pro její získání (náklady příležitosti: čeho se vzdáte pro získání dané věci) Racionální lidé myslí v mezních veličinách (mezní změny: malé inkrementální přizpůsobování plánu činnosti); Lidé reagují na pobídky. Druhý set otázek: Úkol 1 a Úkol 2 (dle zadání). Další příklady na náklady příležitosti (opportunity cost).

8 Ekonomická efektivnost
Ekonomická, resp. alokační efektivnost, je taková alokace omezených ekonomických zdrojů, při které jednotlivec nebo společnost jako celek získává maximální užitek. Efektivnost = výstupy (y)/vstupy (x) Rozdělení ekonomických zdrojů je efektivní nemůže-li jednotlivec nebo společnost zvýšit celkové uspokojení svých potřeb tím, že způsob, kterým těchto zdrojů (vstupů) využívá změní.

9 Jak probíhají interakce mezi lidmi
5. Obchodováním si mohou polepšit obě strany; 6. Trhy jsou obvykle dobrým způsobem organizace ekonomické aktivity (tržní ekonomika: ekonomika, která alokuje zdroje prostřednictvím decentralizovaného rozhodování mnoha firem a domácností díky jejím instrukcím na trzích zboží a služeb); 7. Vlády mohou někdy zlepšit výsledky fungování trhu (selhání trhu: situace, při níž je trh ponechaný sám sobě nedokáže alokovat zdroje efektivně; externalita: účinek jednání jedné osoby na blahobyt druhé nezúčastněné osoby).

10 Tržní ekonomika a státní zásahy
Předpokladem ekonomické efektivnosti je prosazení (jedné z doktrín, s kterou přišel A. Smith ve svém díle Pojednání původu a podstatě bohatství národů, z roku 1776) „neviditelné ruky trhu“ v reálné, tj. smíšené ekonomice. V reálné (smíšené) ekonomice jsou realitou státní zásahy do ekonomiky, jejichž důvodem je to, že mohou v některých situacích zvýšit efektivitu či stabilitu tržní ekonomiky. Konkrétní podoby smíšené ekonomiky se mohou lišit a to právě rozsahem státních zásahů i jejich cíli a povahou. Zásahy jsou přímé a nepřímé. Měli bychom věnovat pozornost zásahům nepřímým, které umožňují prosazovat v ekonomice zároveň tržní principy, tj. trh – jako koordinační nástroj, konkurenci, vlastnictví, podnikavost a inovace.

11 Jak funguje ekonomika jako celek
8. Životní úroveň země závisí na její schopnosti vyrábět statky a služby (produktivita práce: množství statků a služeb vyrobených za hodinu pracovního času); 9. Tiskne-li vláda příliš mnoho peněz, ceny stoupají (inflace: růst celkové hladiny cen v ekonomice); 10. Společnost je vystavena krátkodobé volbě mezi inflací a nezaměstnaností (Phillipsova křivka: krátkodobá volba mezi inflací a nezaměstnaností). Třetí set otázek: Úkol č. 3 (dle zadání)

12 Produktivita práce Produktivitu práce ovlivňuje:
Přírodní a klimatické podmínky; Technika a technologie; Kvalifikace pracovníků; Motivace a stimulace pracovníků; Organizace a řízení pracovníků (práce) atd. Cyklus zvyšování produktivity: měření – hodnocení – plánování – zlepšování

13 Poměrové ukazatele produktivity práce
Poměrový ukazatel produktivity práce (obecně): P = Q/t (kde: P je produktivita práce; Q je objem produkce; t je spotřeba práce); Produktivita práce z přidané hodnoty = přidaná hodnota/průměrný počet zaměstnanců Produktivita práce z tržeb = tržby/průměrný počet zaměstnanců

14 Použitá literatura Mankiw, N. G.: Zásady ekonomie. Praha: Grada Publishing, 1999 Zadání na semináře v týdnech 2 a 3 Slajdy z první přednášky TNH 1 ze dne (doc. Dušek)