4. Přednáška Plasty, lepidla a nátěrové hmoty

Prezentace na téma: "4. Přednáška Plasty, lepidla a nátěrové hmoty"— Transkript prezentace:

1 4. Přednáška Plasty, lepidla a nátěrové hmoty
Kaučuky a silikony 4. Přednáška Plasty, lepidla a nátěrové hmoty

2 Polyvinylformal PVF Polykondenzace PVAL s formaldehydem
Speciální lepidlo REDUX lepí dřevo dobré mechanické vlastnosti, odolává teplotám do 150 °C , dobré elektroizolační vlastnosti

3 Polyvinylbutyral PVB obchodní název butafol
Mv až Výrobky: Lepidla velmi houževnatá, kombinace s fenolformaldehydovými lepidly pro lepení překližek pro vlhké prostředí, impregnace nepromokavých látek Folie PVB měkčené pro lepení skel-bezpečnostní skla automobily, folie bezbarvé, dobře průhledné, houževnaté nemění se vlastnosti za mrazu, tepelná odolnost do 130°C rozpustný v organických rozpouštědlech, zpracovámí vytlačováním nad 150°C Technologie obrábění: Obrábění tradičními kovoobráběcími procesy [4][5]

4 Polyvinylpyrolidon PVP
Čirá bezbarvá hmota, rozpustná v organických rozpouštědlech Použití: lepidla, lepící pásky, laky na vlasy, náhrada za krevní sérum, apretační prostředky[4][5]

5 Polyakrylonitril PAN (PAC)
CH2=CHCN -CH2 –CHCN- Lineární polymery Tg 180 až 220°C, orientace s prodloužením 100% Vlákna do 120 °C dobře snášejí teplotu Sítě, lodní plachty, vydrží ohýbání, při teplotě nad 350°C se rozkládají, vznikají netavitelné černé produkty uhlíková vlákna [4][5]

6 Silikony Silikony (nebo také polysiloxany) jsou anorganicko-organické polymery s obecným vzorcem , [R2SiO]n kde R je organický substituent. Kostra je tvořena řetězcem, ve kterém se střídají atomy křemíku a kyslíku. Organické skupiny jsou navázány na atomy křemíku. -R/Si > 2 silikonové oleje -R/Si = 2 kaučuky -R/Si< 2 pryskyřice t

7 Výborná odolnost proti teplu
Malá závislost fyzikálních veličin na teple Hydrofobní charakter Nesmáčivost s většinou jinou polymerů Elektroizolační vlastnosti výborné Velmi nízké povrchové napětí (odpěňovače, povrchové struktury Chemická i fyzikální indiferentnost Jejich tepelná odolnost se pohybuje v intervalu −60 až + 180 °C (ve speciálních případech až +350 °C). Jsou odolné vůči UV záření a povětrnostním podmínkám. Další významné vlastnosti jsou vodoodpudivost a paropropustnost. [4][5]

8 Využití silkonů oleje a pasty (zdravotně nezávadné, vykazující velmi dobré tepelně vodivé a zároveň elektroizolační vlastnosti) např. malé množství silikonové pasty se používá na lepší chlazení mezi procesorem počítače a chladičem. Je výhodou, pokud tato pasta je tepelně vodivá ovšem zlepšení výkonu nastane, již po pouhém vytěsnění vzduchu pastou zpod procesoru. Emulze silikonových olejů, impregnace stanů, bund…

9 Jednosložkové tmely vulkanizující vzdušnou vlhkostí za normální teploty - tzv. RTV silikony (Room temperature vulcanizing), inertní pružný materiál složený z polysiloxanového polymeru, silikonového plastifikátoru a různých plniv či barviv. Vyrábějí se dva různé vulkanizační systémy (adiční a kondenzační). Dvousložkové kaučuky vulkanizující po přídavku katalyzátoru, pro výrobu pružných forem a k zalévání součástek hydrofobizační přípravky (po aplikaci odpuzují vodu laky (vysoce tepelně odolné) odpěňovače. [4][5]

10 Kaučuky Kaučuk je polymerní materiál přírodního nebo syntetického původu, vyznačující se velkou pružností, tedy schopností účinkem vnější síly se výrazně deformovat a poté opět zaujmout původní tvar. Je to tedy tzv. elastomer. Kaučuky jsou základní surovinou pro výrobu pryží, nesprávně označovaných i jako guma. Pryž vzniká z kaučuku vulkanizací, což je teplem a/nebo katalyzátory (urychlovači) podporovaná reakce vulkanizačního činidla (např. síry nebo sirných sloučenin). Ta vede ke vzniku disulfidických můstků mezi makromolekulami kaučuku a k tvorbě řídké trojrozměrné polymerní sítě.

11 Čím déle vulkanizace probíhá, tím více můstků vzniká, a tím je výsledná pryž tvrdší.
Vulkanizací se obvykle zásadně zlepší vlastnosti kaučuků, např. pevnost v tahu, vratnost

12 Přírodní kaučuk Z chemického hlediska jde o cis-1,4-polyisopren Z tropického stromu kaučukovníku brazilského (Hevea brasiliensis) se nařezáváním jeho kůry získává surový kaučuk (latex). Ten se upravuje srážením např. kyselinou mravenčí, pere vodou a suší na materiál zvaný krepa Jeho dalšími úpravami (přídavkem plniv, dalších aditiv a vulkanizací) se vyrábí "přírodní kaučuk" čili přírodní pryž.

13 Syntetický kaučuk Vyrábí se polymerací nebo kopolymerací některých nenasycených uhlovodíků, může mít různé složení. Mezi nejběžnější typy patří: polybutadienové kaučuky, kopolymerní butadien-styrenové kaučuky, ethylen-propylenové kaučuky isoprenové kaučuky (jejich monomerem je isopren, tedy jsou chemickou obdobou přírodního kaučuku). Mezi syntetické kaučuky patří silikonové kaučuky, což jsou zesíťované polysiloxany, polychloropren a další halogenované kaučuky.

14 Z kaučuků na bázi uhlovodíků se pryž vyrábí přídavkem
plniv, antioxidantů, vulkanizačních činidel a následnou vulkanizací. Prvními synteticky připravenými kaučuky byl polyisopren (1909 v Německu) polybudatien (1910 v Rusku). Významný byl i vynález butadien-styrenového kaučuku, který učinili němečtí chemici v roce 1935.

15 silikonové kaučuky