ROK 1848 VE SVĚTĚ Markéta Tomandlová 3.C.

Prezentace na téma: "ROK 1848 VE SVĚTĚ Markéta Tomandlová 3.C."— Transkript prezentace:

1 ROK 1848 VE SVĚTĚ Markéta Tomandlová 3.C

2

3 Příčiny Snaha odstranit přežitky feudalismu, které brání kapitalistickému vývoji – robota. Nespokojenost s politickým uspořádáním po Vídeňském kongresu (nespokojenost s absolut.). Vzrůst národního cítění (zejména utlačovaných národů v Habsburské monarchii). Národní požadavky v Itálii a Německu (snaha o sjednocení). Sociální konflikty, sociální neklid (spjat se zhoršováním podmínek - nezaměstnanosti) v předchozích letech také neúroda (zejména brambor = jídla lidu)=> zvyšování cen => všeobecná nespokojenost

4 Revoluce v Itálii Itálie - nejednotná, hospodářsky rozdrobená
Cíl: sjednocení, boj proti feudalismu, svrhnout vládnu cizích dynastií Leden > vzpoura na Sicílii -> král přinucen zavést ústavu Konstituce zavedena v Piemontě, Benátkách, Miláně Roste nespokojenost s rakouskou nadvládou -> válka -> porážka piemontského krále Vyhnání papeže z Říma -> Řím prohlášen republikou > dobytí Říma -> Rakousko udrželo nadvládu = ke sjednocení Itálie nedošlo Význam: a) rozšíření ideálů občanských svobod a demokracie do širokých vrstev společnosti b) poprvé otevřené vyhlášení požadavku sjednocení

5 POVSTÁNÍ V ITÁLII

6 Revoluce ve Francii Od roku 1830 byla červencová monarchie kritizována pro korupci a celní politiku. Vznikly dva směry opozice: 1) liberální buržoazie (požaduje volební reformu) 2) radikální buržoazie (drobná buržoazie a inteligence, uvědomují si dělnictvo, požadují změny i pro dělnictvo)

7 Opozice pořádá veřejná shromáždění, (kampaň za volební reformu).
Shromáždění byla spjata s bankety (kvůli účasti). V únoru 1848 byl však jeden z banketů zakázán (dochází k demonstraci, která vede k povstání proti králi). Král poslal vojáky, ale ti odmítli poslechnout. V únoru 1848 tudíž díky revoluci došlo ke svržení krále Ludvíka Filipa Orleánského a k vyhlášení republiky.

8 Byla vytvořena prozatímní vláda (zastoupeni i socialisté) - ta zřídila národní dílny, které měly odstranit nezaměstnanost (poskytly práci asi dělníků). V červnu 1848 však vláda národní dílny zrušila (to vedlo ke konfliktu). Ve dnech došlo v Paříži k červnové revoluci (poprvé v dějinách bojuje dělnictvo proti buržoazii o politickou moc). Revoluce byla potlačena vládním vojskem (velitel: Cavignac). Asi lidí bylo zabito, mnoho lidí odsouzeno k smrti nebo k deportaci na galeje.

9 Roku 1848 byla přijata nová ústava, prezidentem republiky byl zvolen příbuzný Napoleona, Ludvík Bonaparte (dal sliby dělníkům). Roku 1851 si Ludvík nechal protiústavně prodloužit moc na 10 let, o rok později se nechal prohlásit za císaře (Napoleon III.) Do roku 1870 byla Francie označována za druhé císařství ( musel abdikovat).

10 Revoluce v Německu Územně roztříštěno. Německý spolek.
Cílem bylo sjednocení. První nepokoje v jižním Německu – odvolání neoblíbených ministrů. Březen 1848 – revoluce v Berlíně. Střelba do davu – revoluce. Král přislíbil vypsání voleb do ústavodárného shromáždění. Vzniká nová vláda – převaha liberálů.

11 Zástupci německých zemí svoláni do Frankfurtu nad Mohanem.
Parlament ve Frankfurtu jednal od května v kostele svatého Pavla. Cílem sjednocení Německa – nejednotný názor, nejasnosti o budoucnosti. Dvě koncepce sjednocení – maloněmecké a velkoněmecké (i s Rakouskem). Na podzim roku 1848 posíleny reakční kruhy v Prusku. Vzniká nová reakční vláda, rozpuštěn zemský sněm. Na jaře 1849 ve Frankfurtu převážila myšlenka maloněmeckého sjednocení, císařství Pruský král Fridrich Vilém korunu odmítá.

12 Revoluční bouře v Německu

13 Revoluce v Rakousku V Rakousku byly nespokojeny národy, které se nepodílí na moci (Slované 17 mil., Němci 8 mil., Maďaři 5 mil.) Byly zde problémy s feudálním režimem, absolutismem a nespokojeností dělníků. V březnu 1848 propukla revoluce ve Vídni, císař reagoval sesazením Metternicha a slíbil ústavu a svobodu tisku => Ferdinand I. (V.) Dobrotivý. To bylo ale činěno pod nátlakem; ústava mu neměla ubíral pravomoci („oktrojovaná ústava“). V květnu 1848 ve Vídni znovu vypukly nepokoje (vláda byla nucena svolat ústavodárný říšský sněm).

14 Kníže Metternich

15 Maďarsko (+ Slovensko)
Zde působilo Slovenské národní hnutí (Ľudovít Štúr) a Maďarské národní hnutí (střední šlechta, Lájoš Kossúth, Sándor Petöfi). Ohlasem na události ve Vídni byla revoluce. 17. března 1848 byla vytvořena nezávislá uherská vláda, 18. března zrušeno poddanství.

16 V květnu 1848 se v Liptovském Mikuláši sešli představitelé Slovenského národního hnutí a přijali zde svůj program „Žiadosti Slovenského národa". Zde poukazovali na rovnoprávnost Slováků, žádali volební právo a slovenštinu na úřadech a ve školách, žádali půdu rolníkům a občanské svobody. (Štúr, Hodža, Kráľ, Ján Rottarides). Maďaři však Žiadosti odmítli, vyhlásili stanné právo, vydali zatykač na vůdce Slovenského národního hnutí. (Ti utekli do Čech - Štúr, Hurban, Hodža.)

17 Význam revoluce Události byly pokládány za buržoazně - revoluční => zrušení roboty (rozvoj kapitalismu). Udržel se dosavadní politický systém (útlum politických snah). Po roku nacionalismus, začíná se prosazovat demokracie (účast lidu na vládě), v politické sféře se prosazuje positivismus. Ve společnosti sociální Darwinismus (právo silnějšího, schopnější).

18 Čerpáno z: