#12 SŽ Někdy se nám ale to, co po nás žádá, může zdát absurdní.

Prezentace na téma: "#12 SŽ Někdy se nám ale to, co po nás žádá, může zdát absurdní."— Transkript prezentace:

1 #12 SŽ Někdy se nám ale to, co po nás žádá, může zdát absurdní.
Žijme takhle… SŽ #12 „Doma, ve škole i s přáteli se snažím žít evangelium. Nejnáročnější je to pro mě ve škole. Spolužáci nevnímají křesťanství jako opěrný bod pro život a často se mi posmívají. Nejhorší na tom je, že i já se často nechám ovlivnit nesprávnými postoji, jako například nepřijímat někoho nebo si z něho dělat legraci. Vím, že je to špatné. Naštěstí mám příležitost o tom mluvit s dalšími mladými, kteří se jako já snaží žít Slovo života. To mi dává sílu začínat znovu a mám z toho velkou radost.“ Jsem služebnice Páně: ať se mi stane Podle tvého slova! Francis  I nám chce Bůh dát poznat naši pravou totožnost, chce nám odhalit, jak moc myslel na každého z nás. Jako by nám říkal: (Lk 1,38) „Chceš, abych z tebe a tvého života udělal mistrovské dílo? Jdi po cestě, kterou ti ukazuji.“ Panna Maria se plně realizovala, protože plnila ne svou, ale Boží vůli a protože plně důvěřovala tomu, co po ní Bůh žádal. Někdy se nám ale to, co po nás žádá, může zdát absurdní. Připadalo by nám lepší udělat to jinak. Chtěli bychom my sami vzít svůj život do svých rukou. Dokonce bychom někdy rádi radili Bohu, jak to má nebo nemá dělat. Každá radostná, neutrální nebo bolestná událost, každé setkání, každá situace v rodině nebo ve škole, každý zdravotní nebo duševní stav má svůj význam. VĚŘME TOMU, ŽE SE NIC NEDĚJE NÁHODOU. Dokončíme okamžik za okamžikem, střípek po střípku úžasnou, jedinečnou a neopakovatelnou mozaiku našeho života, který Pán odjakživa zamýšlel pro každého z nás. Ale každá věc přispívá k dokončení Božího obrazu, který budeme pozvolna odhalovat, den za dnem, tím, že budeme konat Boží vůli. Tváří v tvář každé Boží vůli – bolestné, radostné i neutrální – můžeme opakovat slova, která nás naučil Ježíš v modlitbě Otčenáš: „Buď vůle tvá“.

2 tua vita un capolavoro? Segui NULLA, LO DOBBIAMO CREDERE,
Viviamo così… PdV #12 “A casa, a scuola e con gli amici, provo a vivere il Vangelo. Il posto dove trovo più contrasti è l'ambiente scolastico. I compagni non vedono la vita cristiana come un punto di riferimento e spesso trovano una scusa per deridermi. La cosa più brutta è che anche io mi lascio influenzare da scelte sbagliate, come non accettare qualcuno o prenderlo in giro. Capisco che è sbagliato. La mia fortuna è che ho l’occasione di parlarne con gli altri ragazzi che come me cercano di vivere la Parola di Vita, questo mi da la forza di ricominciare provando così una grande gioia. Eccomi, sono la serva di Signore, avvenga di me quello che hai detto. ) Francis (  Anche a noi Dio vuoi far conoscere la nostra vera identità, vuole svelare quanto ha pensato su ciascuno di noi, e sembra dirci: (mt 22,36) “Vuoi che io faccia di te e della tua vita un capolavoro? Segui la strada che ti indico”. Maria, perché ha compiuto non la sua ma la volontà di Dio, perché si e fidata pienamente di quanto Dio chiedeva, ella si è realizzata pienamente. A volte tuttavia quello che Lui ci chiede può apparirci assurdo. Ci sembrerebbe meglio fare diversamente. Vorremmo essere noi a prendere in mano la nostra vita. Ci verrebbe addirittura voglia di consigliare Dio, di dirgli noi come fare e come non fare. Nessun avvenimento gioioso, indifferente o doloroso, nessun incontro nessuna situazione di famiglia, di scuola, nessuna condizione di salute fisica o morale è senza senso. NULLA, LO DOBBIAMO CREDERE, SUCCEDE A CASO. Compiremo, attimo dopo attimo tassello per tassello, il meraviglioso, unico irrepetibile mosaico della nostra vita che il Signore da sempre ha pensato per ciascuno di noi. Ma ogni cosa contribuisce al compimento del disegno di Dio, che scopriremo a poco a poco, giorno per giorno, facendo la volontà di Dio. Di fronte ad ogni volontà di Dio dolorosa, gioiosa, indifferente, possiamo ripetere, come ci ha insegnato, Gesù nel “Padre nostro”: “Sia fatta la tua volontà”.