VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ DĚJE

Prezentace na téma: "VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ DĚJE"— Transkript prezentace:

1 VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ DĚJE
přetváření zemského povrchu způsobuje je: zemská tíže voda (tekoucí, mořská, led, ledovce) vítr organismy + člověk změny teplot látkové změny

2 ČINNOST TEKOUCÍ VODY - mění tvar zemského povrchu - vymílání = vodní eroze (odnos částic půdy a hornin) – destrukční činnost - vznik naplavenin – tvořivá činnost (vrstvy úlomkovitých usazených hornin)

3 TOK ŘEKY Horní tok údolí ve tvaru V, převládá hloubková eroze
Střední tok údolí ve tvaru U, rozšíření boční erozí Dolní tok údolí široké, usazování naplavenin

4 HORNÍ TOK ŘEKY - od pramene - horské nebo výše položené oblasti
- velký spád → velká unášecí schopnost vody → unášeným materiálem prohlubuje své koryto do podloží - balvany, peřeje, vodopády, obří hrnce - úlomky rozrušených hornin se zaoblují, mění na štěrk → písek → prach (unášen dále) - převaha hloubkové eroze, údolí ve tvaru "V" - málo usazenin

5 KAŇON (SOUTĚSKA) - převažuje hloubková eroze nad boční - vznik prouděním vody, činností ledovce - na řece Kamenici (České Švýcarsko), Grand Canyon (USA) VODOPÁD - vznik na terénních stupních - zpětnou erozí pak dochází k ústupu vodopádu

6 STŘEDNÍ TOK ŘEKY - př. Labe u Mělníka
- menší spád → pomalejší tok = větší eroze a sedimentace - údolí ve tvaru "U" - vytváření meandrů a slepých ramen (obrázky viz učebnice)t - díky přítokům širší koryto písmena "U".

7 ŘÍČNÍ (ÚDOLNÍ) NIVA - na středním a dolním toku
- menší unášecí schopnost řeky, postupné ukládání materiálu - malá rychlost toku → postupné rozšiřování koryta boční erozí → vznik říční nivy - pravidelné záplavy - meandry

8 DOLNÍ TOK ŘEKY - až po ústí do moře, oceánu, jiné řeky, jezera
- malý spád → malá unášecí schopnost = sedimentace naplavenin - údolí velmi ploché, říční niva - břehy řeky tvoří nanesený materiál - vytváří okolo svého řečiště agradační valy (hladina řeky může ležet výše než okolní krajina) - na konci toku řeka ukládá naplaveniny a vytváří z nich deltu. Poloha a počet ramen se mění. delta

9 SKALNÍ MĚSTA - vznik díky zvětrávání a působení tekoucí vody
- skalní stěny a věže, hluboké soutěsky, skalní výklenky, okna, brány, hřibovité útvary (Pokličky na Kokoříně), voštiny - v pískovcích - České Švýcarsko (Pravčická brána), Prachovské skály, Hruboskalsko, Tiské stěny,  Adršpašsko-teplické skály, Broumovské stěny, Kokořínsko, ...

10 KRAS - vznik díky působení tekoucí vody (mechanické + chemické – ve vodě rozpuštěný oxid uhličitý → rozklad vápence → vznik hydrogenuhličitanu vápenatého Ca(HCO3)2 => z něj (rozkladem) vznikají KRÁPNÍKY) - na vápencích - povrchové útvary = škrapy (členité ostré vápencové skalky) závrty (oválné sníženiny – rozpouštění vápenců nebo propadnutí stropu jeskyně) - podzemní útvary = jeskyně, propasti

11 PROPAST - brázda v zemském povrchu s příkrými stěnami
- nejčastěji vzniká propadnutím stropu jeskyně - HRANICKÁ PROPAST (nejhlubší – na dně Jezírko – dna nebylo dosaženo, odhad – hloubka přes 700 m) - PROPAST MACOCHA (138 m) - krasová území – chráněna (množství vzácných druhů rostlin a živočichů)