Socialismus „Každý podle svých schopností,

Prezentace na téma: "Socialismus „Každý podle svých schopností,"— Transkript prezentace:

1 Socialismus „Každý podle svých schopností,
Principy socialismu: - pospolitost - sociální rovnost - důraz na potřeby - společné vlastnictví - bratrství, společenská třída „Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb“ (Marx)

2 „Vědecký“ komunismus Karel Marx (1818-1883)
Kritizuje utopisty, inspirace Hegelem, dialektický a historický materialismus „Filosofové svět jen různě vykládali, jde však o to jej změnit“ „Marxismus je všemocný, protože je pravdivý!“. (V. I. Lenin)

3 KAREL MARX - BEDŘICH ENGELS MANIFEST KOMUNISTICKÉ STRANY, Londýn 1848
…… Tato opatření budou ovšem podle různých zemí různá. V nejpokročilejších zemích může však být téměř všeobecně použito těchto opatření : 1. Vyvlastnění pozemkového majetku a použití pozemkové renty na výdaje státu. 2. Silně progresívní daň. 3. Zrušení dědického práva. 4. Konfiskace majetku všech emigrantů a rebelů. 5. Soustřední úvěru v rukou státu prostřednictvím národní banky se státním kapitálem a výhradním monopolem. 6. Soustřední dopravy v rukou státu. 7. Zvýšení potu národních továren, výrobních nástrojů, získávání nové orné půdy a meliorace pozemků podle společného plánu. 8. Stejná pracovní povinnost pro všechny, zřízení průmyslových armád, zejména pro zemědělství. 9. Spojení zemědělské a průmyslové výroby, úsilí o postupné odstranění rozdílu mezi městem a venkovem. 10. Veřejná a bezplatná výchova všech dětí. Odstranění tovární práce dětí v její dnešní podobě. Spojení výchovy s materiální výrobou atd.

4 J.J. ROUSSEAU O původu nerovnosti mezi lidmi
„Onen člověk, který si obsadil jistý kus pozemku a prohlásil: «Tohle je mé!» a našel dosti prostoduchých lidí, kteří mu to uvěřili, byl skutečným zakladatelem občanské společnosti. Kolika zločinů, válek, vražd, běd a hrůz by bylo lidstvo ušetřeno, kdyby byl někdo vytrhl kůly, zasypal příkopy a zavolal ne své druhy: chraňte se poslouchat toho podvodníka; jste ztraceni, jestliže zapomenete, že ovoce patří všem a země žádnému“.

5 Kolektiv jako Bůh? G. W. F. HEGEL,Základy filosofie práva
„Stát je jakožto skutečnost substanciální vůle, kterou má ve zvláštním sebevědomí povýšeném do své obecnosti, tím, co je o sobě a pro sebe rozumné. Tato substanciální jednota je absolutní nehybný samoúčel, ve kterém svoboda dospívá ke svému nejvyššímu právu, tak jako tento konečný účel má nejvyšší právo vůči jednotlivcům, jejichž nejvyšší povinností je být členy státu.“ „Stát je božská vůle jakožto přítomný, ke skutečné podobě a organizaci světa se rozvíjející duch.“

6 Pozitivní svoboda? G. W. F. HEGEL,Základy filosofie práva
„Určení individuální vůle jsou státem dovedena do objektivního jsoucna a dospívají teprve jeho prostřednictvím ke své pravdě a ke svému uskutečnění. Stát je jediná podmínka dosažení zvláštního účelu a blaha.“ „Idea státu v nové době má tu zvláštní povahu, že stát je uskutečněním svobody nikoli podle subjektivní libosti, nýbrž podle pojmu vůle, to znamená podle její obecnosti a božskosti“.

7 Cesty k socialismu Revoluční socialismus
Není jiná cesta, násilí je nezbytné Realizoval se pouze v chudých nezápadních zemích (aspekt kolonialismu) Př. Rusko 1917, Čína 1949, Kuba 1959, Kambodža 1975 Evoluční socialismus Problém – postupné rozšiřování volebního práva Fabiánský socialismus – pokojná cesta, spojení politické aktivity a vzdělání Sociální demokracie – sociální stát, Keynesianismus

8 „Stará“ sociální demokracie
Akceptace demokracie Kapitalismus je třeba ovládnout Rezignace na zespolečenštění výrobních prostředků Keynesianismus Sociální stát Zlaté poválečné období – př. Británie, Německo

9 Keynesianismus John Maynard Keynes (1883-1946)
Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz (1936) (neo)klasická ekonomie – volný trh je autoregulační, státní zásahy škodí X státní rozpočtová stimulace poptávky v dobách deprese a krytí jejího schodku v době konjunktury, v době ekonomické prosperity stát vytváří přebytky, kterými pak stimuluje ekonomiku v době krize, kdy ekonomika stagnuje

10 Krize socialismu recese v 70. a 80. letech
neoliberální a neokonzervativní reakce globalizační tlaky (ztráta kontroly nad národními ekonomikami, tlak na snižování výdajů) úpadek socialistických režimů, rozpad socialistického bloku (1989, 1991)

11 Třetí cesta Bill Clinton „Noví Demokraté“ Tony Blair „New Labour“.

12 Třetí cesta Hledá alternativu k: staré sociální demokracii
nastupujícímu neoliberalismu Uznání nezbytnosti existence kapitalistické ekonomiky Důležitá ekonomická a sociální role státu Opuštění socialistického rovnostářství Osvojení si liberální ideje rovnosti příležitostí a meritokracie

13 Neomarxismus - na západě se souběžně s reálným komunismem vyvíjel moderní marxismus, tzv. neomarxismus - méně deterministický, více ovlivněný Hegelem raným Marxem. - zaměřoval více na ideologické a kulturní, než na ekonomické souvislosti. - tzv. Frankfurtská škola (Adorno, Horkheimer, Marcuse), která svou „kritickou teorií“ kombinovala marxismus, hegelianismus a freudismus, ovlivnila tzv. Novou levici (tzv. 60. léta).

14 Neomarxismus - Podle koncepce neomarxismu jde o to, ne již zničit liberální kapitalistickou ekonomiku, ale západní kulturu, její hodnoty, náboženství – poté se Západ rozloží sám. - původní ekonomický determinismus je nahrazen kulturním determinismem - Inspirace pro studentské revoluce 60. let, sexuální revoluce, drogová revoluce

15 Herbert Marcuse, Eros and Civilization, 1955
Syntéza Marxe a Freuda Univerzální přijetí principu slasti Odmítnutí kulturního a morálního řádu MARCUSE, H. Psychoanalýza a politika. Praha, Svoboda, 1969. Kapitola Teorie pudů a svoboda (s ).

16 Čínský socialismus Specifikum „asijských hodnot“, Konfuciánství
Teng Siao-pchingova éra Kombinace komunistické vlády a některých prvků svobodné ekonomiky Spojení komunismu a nacionalismu Kritika: 5200 USD HDP na hlavu, stálé zásadní porušování lidských práv, podhodnocení jüanu, zásadní rozdíly v blahobytu obyvatel, demografický trend

17 „Socialismus 21. století“
údajně nový model socialismu, který se údajně snaží vyvarovat chyb, jež vedly k neúspěchu socialismu koncem 20. století, a zároveň se snaží reagovat na podmínky 21. století. Za duchovního otce tohoto modelu je považován Heinz Dieterich Steffan (1943), levicově zaměřený politolog německého původu, žijící v Mexiku, poradce venezuelského prezidenta Huga Cháveze. Definování socialismu 21. století není podle H. Dietericha dosud ukončeno, neboť se stále vyvíjí, je však již možné určit jeho základní principy. V politické oblasti: Použití politické moci ve prospěch většiny a účastnická demokracie na místní, regionální a národní úrovni. Respektování politického pluralismu. Odvržení přebyrokratizovaného státu a systému jediné strany, jediné odborové organizace a jediné doktríny. V ekonomické oblasti: Ekonomika sloužící potřebám komunit, kolektivní vlastnictví výrobních prostředků, dále společné řízení (Co-Management), na kterém se podílí kapitál i pracovní síly. Vnitřní a udržitelný rozvoj. Respektování trhu a soukromého vlastnictví. Odmítnutí utlačování pracovníků, výhradní státní vlastnictví výrobních prostředků. V sociální oblasti: Cení si sociálních práv, sociálních hnutí, organizovaných komunit, rovnosti a sociálního zapojení. Respektování třídních rozdílů a odmítnutí třídního útlaku. V geopolitické oblasti: Formování Latinskoamerického mocenského bloku (ALBA) jako integračního modelu. Respektování mezinárodních smluv. Odmítnutí neoliberalismu a US imperialismu. V hodnotové oblasti: Solidarita, kolektivní prospěch, humanismus nad ekonomikou, svoboda a rovnost, flexibilita. Respekt k místním kulturám a historickým podmínkám. Zavržení egoismu, konkurenčních závodů uvnitř komunity, korupce a akumulování velkého množství peněz jednotlivci.

18 Kritika socialismu Liberalismus (etatismus, eliminace individua) Konzervatismus (absence morálky, porušování práv, revoluce) Anarchismus (panství)

19 Socialismus jako „kmenová společnost“
Již nikdy se nebudeme moci vrátit k údajné nevinnosti a kráse uzavřené společnosti. Náš sen o nebi nemůže být na zemi uskutečněn. Jakmile se začneme spoléhat na svůj rozum a užívat svých kritických schopností, jakmile pocítíme volání osobní odpovědnosti a s ním i odpovědnost za pomoc pokroku poznání, nemůžeme se vrátit do stavu bezvýhradného podřízení se kmenovému kouzlu. Pro toho, kdo okusil ze stromu poznání, je ráj ztracen. POPPER, K. R. Otevřená společnost a její nepřátelé I. Uhranutí Platónem, s. 180.

20 Socialismus jako „dílo spásy“
„V parusitické gnózi jde o to zničit nedokonalý a jakožto nespravedlivý zakoušený řád bytí a lidskou stvořitelskou mocí ustanovit řád dokonalý a spravedlivý“. VOEGELIN, E. Wissenschaft, Politik und Gnosis „Do té míry, nakolik imanentizace postupovala zkušenostně dopředu, stávala se civilizační činnost mystickým dílem vlastní spásy člověka“. VOEGELIN, E. Nová věda o politice

21 Socialismus jako „dílo intelektuálů“
Opium intelektuálů (1955) socialistický přístup je „založený na poezii neznáma, budoucnosti a absolutna“

22 Paroubkův socialismus
"Jaký je rozdíl mezi leninskou, stalinskou a Paroubkovou cestou k socialismu? Leninská cesta k socialismu je jako letenský tunel; všude kolem tma, zima a sychravo a někde vpředu svítí malé světélko. Stalinská cesta k socialismu je jako pražská tramvaj; pár lidí sedí, ostatní visí. Paroubkova cesta k socialismu je jako zaoceánská loď; pár lidí u kormidla, ostatní zvrací."