AUTOR: Mgr. Blanka Hipčová

Prezentace na téma: "AUTOR: Mgr. Blanka Hipčová"— Transkript prezentace:

1 AUTOR: Mgr. Blanka Hipčová
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola, Uherský Ostroh, okres Uherské Hradiště, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Blanka Hipčová NÁZEV: VY_52_INOVACE_02_CH+PŘ_16 TÉMA: CH – 8.A – Oxidy ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/ 1

2 Anotace Výuková prezentace slouží žákům 8.roč. ZŠ k získání přehledu o názvosloví oxidů. Žáci se dále seznámí s jejich vlastnostmi a přípravou. Na vybraných zástupcích se seznámí s podrobnějším popisem jejich vlastností, výskytem a možnostmi jejich využití. Získané vědomosti jsou na závěr prezentace ověřeny opakováním, které formou soutěže posiluje fixaci učiva.

3 OXIDY jsou dvouprvkové sloučeniny kyslíku s dalším prvkem
dříve se pro ně používal název kysličníky oxidační číslo atomů kyslíku v oxidech je -II (protože přijímají vždy dva elektrony)

4 názvosloví oxidů je vždy dvouslovné
podstatným jménem je slovo oxid přídavné jméno je odvozeno z názvu příslušného prvku a koncovky podle jeho oxidačního čísla hlinitý AlIII křemičitý SiIV

5 oxid hlinitý AlIII2O-II3
Příklady oxid hlinitý AlIII2O-II3 oxid křemičitý SiIVO-II2 Součet oxidačních čísel všech atomů obou prvků v molekule se rovná nule

6 Příprava a vlastnosti kyslík je prvkem VI.A skupiny, ve valenční vrstvě má 6 elektronů, proto při vytváření chemické vazby přijímá 2 elektrony oxidy připravíme přímým sloučením kyslíku s prvky, tj. reakcí, kterou nazýváme oxidace, někdy hoření (spalování, což je prudká oxidace), např. síry na vzduchu za vzniku oxidu siřičitého: S + O2 → SO2 spalováním nekovových prvků vznikají oxidy plynné, spalováním kovových prvků oxidy pevné, např. spálením kovového hořčíku (což bylo dříve běžně užíváno místo blesku při fotografování) vzniká bílý prášek oxidu hořečnatého: 2Mg + O2 → 2MgO

7 oxidy vznikají i pozvolnou oxidací vzdušným kyslíkem, např
oxidy vznikají i pozvolnou oxidací vzdušným kyslíkem, např. u železa na jeho povrchu (rezivění) vznikají rezavě zbarvené oxidy železnatý a železitý: 2Fe + O2 → 2FeO 4Fe + 3O2 → 2Fe2O3 některé oxidy připravujeme tepelným rozkladem (žíháním) sloučenin, např. z uhličitanu vápenatého vzniká oxid vápenatý (pálené vápno): CaCO3 → CaO + CO2

8 Některé oxidy Oxid siřičitý SO2 zejména horní cesty dýchací
je bezbarvý jedovatý plyn, ostře zapáchá a silně dráždí zejména horní cesty dýchací vzniká hořením síry a všech látek, které ji obsahují (uhlí, zvláště hnědé, nafta, topné oleje, pneumatiky) způsobuje kyselé deště (koroze pískovcových soch a staveb) je základní surovinou pro výrobu kyseliny sírové a využívá se při výrobě celulózy a papíru ze dřeva pro své bělící účinky se využívá k bělení přírodních materiálů jako např. vlny, bavlny, lnu i slámy má silné dezinfekční účinky, a proto se užívá k dezinfekci (tzv. síření) sudů, včelích úlů a sklepů a k ošetřování osiv proti plísním

9 Oxid uhličitý CO2 je bezbarvý nedýchatelný plyn, nehořlavý, těžší než vzduch je poměrně rozpustný ve vodě s níž zčásti reaguje za vzniku kyseliny uhličité H2CO3, která jí udává kyselkavou chuť (perlivé nápoje) a je hlavním původcem vzniku krasových jevů vzniká při dýchání všech živočichů a rostlin, u kterých jen tehdy, neprobíhá-li fotosyntéza (např. v noci), přičemž u nich platí, že ho spotřebují mnohonásobně více, než ho vydechnou je běžnou součástí zemské atmosféry (asi 0,04%), jeho místní koncentrace ale silně kolísá vlivem sopečné i lidské činnosti (např. spalováním uhlí, nafty, plynu)

10 zdá se, že jeho koncentrace v atmosféře vzrůstá
a podílí se spolu s dalšími plyny na tzv. skleníkovém efektu používá se jako surovina v chemickém průmyslu, např. k výrobě sody (Na2CO3) tvoří náplň hasících přístrojů zkapalněný v ocelových lahvích (označených černým pruhem) se používá např. pro vytvoření ochranné atmosféry při svařování vzhledem k jeho poměrně vysoké teplotě tání (- 570C) je široce používán pod názvem "suchý led" jako chladící médium

11

12 Oxid uhelnatý CO než vzduch
je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu, je lehčí než vzduch je poměrně reaktivní a výhřevně se spaluje na CO2 (byl hlavní složkou svítiplynu vyráběného zprvu pro svícení a později pro vytápění i vaření) 2CO + O2 → 2CO2 + teplo je smrtelně jedovatý (protože blokuje hemoglobin); významné snížení počtu otrav přineslo až nahrazení svítiplynu zemním plynem na přelomu 19. a 20. století (otrávil se jím např. Jiří Šlitr) vzniká při nedokonalém spalování (tj. za omezeného přístupu vzduchu, tedy kyslíku a při nižších spalovacích teplotách)

13 Oxidy dusíku NOx oxidy dusíku jsou známy s dusíkem o oxidačním
čísle I až V oxidy dusíku o oxidačním čísle II až V jsou hlavními složkami smogu, vznikají při činnosti spalovacích motorů a podílí se na vzniku "kyselých dešťů" oxid dusný N2O, nazývaný také "rajský plyn„, je bezbarvý plyn, který byl v dřívějších dobách používán jako anestetikum a dnes se používá jako hnací plyn ve sprejích oxid dusnatý NO je bezbarvý plyn, velmi jedovatý, který při kontaktu s kyslíkem reaguje na oxid dusičitý, je důležitým meziproduktem při výrobě kyseliny dusičné

14 oxid dusitý N2O3 je temně modrá kapalina, která se
za pokojové teploty rychle rozkládá na oxid dusnatý (NO) a oxid dusičitý (NO2) oxid dusičitý NO2 je hnědočervený, silně jedovatý plyn charakteristického zápachu, má leptavé účinky a je významným meziproduktem výroby kyseliny dusičné HNO3 oxid dusičný N2O5 je bezbarvá krystalická látka, která je velmi reaktivní a není tedy stabilní

15 Oxid vápenatý CaO reagující s vodou, silně žíravá a leptající pokožku
je bílá pevná látka, často v práškovité formě, bouřlivě reagující s vodou, silně žíravá a leptající pokožku je znám pod názvy pálené nebo nehašené vápno, které se vyrábí ve vápenkách (pecích) žíháním vápence (uhličitanu vápenatého); tato operace patří mezi první chemické procesy objevené člověkem již v pravěku hlavní použití nachází po "hašení", tj. přeměně na hydroxid vápenatý bouřlivou reakcí s vodou (proto hašení) CaO + H2O - Ca(OH)2 jako součást malt a omítek ve stavebnictví ve vodárenství i v zemědělství je používán ke snižování kyselosti významné použití nachází jako pohlcovač CO2 (děje se tak obrácenou reakcí, než jakou vzniká)

16 Oxid křemičitý SiO2 je to pevná, chemicky odolná a těžko tavitelná látka vyskytuje se v mnoha krystalických formách s různými fyzikálními vlastnostmi a díky této rozmanitosti nachází velmi široké uplatnění v přírodě se nejčastěji nachází ve formě křemene jako křemenný písek, nebo jako součást některých hornin jako např. pískovce a žuly, tvoří převážnou složku mnohých písečných pláží a ložisek štěrku, je základní složkou mikroskopických ulit rozsivek (křemelina) v krystalické formě vytváří nádherné minerály zvané křišťál a v mnoha modifikacích (vlivem různých příměsí) další polodrahokamy, jako je např. ametyst, růženín, citrín, záhněda či opál

17 citrín záhněda křišťál ametyst opál růženín

18 je nenahraditelnou surovinou pro sklářský průmysl
v podobě sklářských písků je surovinou pro výrobu křemenného skla (což je prakticky čistý SiO2), které je odolné vůči velkým teplotním změnám (laboratorní nádobí, halogenové žárovky a výbojky automobilů) a má výborné i optické vlastnosti (optické kabely pro IT) ještě více nenahraditelnou surovinou se stal pro elektrotechnický průmysl, neboť se z něj vyrábí křemík, který v potřebné čistotě slouží k výrobě téměř všech polovodičových prvků ve formě silikagelu se díky velkému povrchu užívá jako sušidlo a sorbent (poutá vodu a páry mnohých sloučenin)

19 optický kabel a světlovodivá optická vlákna
silikagel s modrým indikátorem vlhkosti

20 křemelinový důl schránky rozsivek zvětšené elektronovým mikroskopem

21 Oxid hlinitý Al2O3 hliníku
je bílá krystalická látka, která vzniká např. spalováním hliníku v přírodě se vyskytuje v hydratované formě zvané bauxit (významná hliníková ruda) a jako velmi tvrdý nerost korund (druhý nejtvrdší po diamantu), a proto se používá jako brusivo (smirkové papíry, brousky) jeho barevné formy jsou drahokamy, modrý safír a rudý rubín pro jeho tvrdost se používá jeko materiál ložisek v mechanických hodinkách syntetické monokrystaly rubínu jsou užívány v optických systémech laserů

22 bauxit korund safír rubín

23

24 Opakování Jaké je oxidační číslo atomu kyslíku v oxidech?
Napiš vzorec oxidu křemičitého. Jaké skupenství mají oxidy kovových prvků? Který z oxidů blokuje hemoglobin červených krvinek?

25 Opakování - odpovědi Jaké je oxidační číslo atomu kyslíku v oxidech?
-II Napiš vzorec oxidu křemičitého. SiO2 Jaké skupenství mají oxidy kovových prvků? pevné Který z oxidů blokuje hemoglobin červených krvinek? oxid uhelnatý CO

26 Citace www.office.microsoft.com
Soubor:Schema_sklenikovy_efekt.gif. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, , 12:10 [cit ]. Dostupné z WWW: < File:Quartz jpg. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 19:13, 25 April 2010 [cit ]. Dostupné z WWW: < Soubor:Quartz_Brésil.jpg. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, , 16:35 [cit ]. Dostupné z WWW: < File:Quartz jpg. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 01:28, 26 April 2010 [cit ]. Dostupné z WWW: < Soubor:Amethyst.bed.750pix.jpg. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, , 10:50 [cit ]. Dostupné z WWW: < File:Quartz jpg. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 20:19, 26 April 2010 [cit ]. Dostupné z WWW: < File:Opale_ jpg. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 20:59, 1 April 2008 [cit ]. Dostupné z WWW: <

27 Index. php. title=Datei:Optical_breakout_cable
Index.php?title=Datei:Optical_breakout_cable.jpg&filetimestamp= In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 06:02, 15. Jun [cit ]. Dostupné z WWW: < File:Fiber_optic_illuminated.jpg. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 03:54, 11 June 2008 [cit ]. Dostupné z WWW: < Soubor:Fibreoptic.jpg. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, , 10:59 [cit ]. Dostupné z WWW: < Index.php?title=Datei:Silicagel_beim_Trocknen.jpg&filetimestamp= In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 09:24, 22. Jan [cit ]. Dostupné z WWW: < Soubor:Křemelinový_důl.JPG. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, , 20:17 [cit ]. Dostupné z WWW: < Index.php?title=Datei:Diatoms.png&filetimestamp= In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 19:10, 16. Nov [cit ]. Dostupné z WWW: < Soubor:Bauxite.jpg. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, , 13:34 [cit ]. Dostupné z WWW: <

28 File:Corundum-d06-236a. jpg
File:Corundum-d06-236a.jpg. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 21:12, 25 May 2010 [cit ]. Dostupné z WWW: < File:Corundum-d06-89a.jpg. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 01:28, 27 May 2010 [cit ]. Dostupné z WWW: < File:Corundum jpg. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 08:32, 27 April 2010 [cit ]. Dostupné z WWW: < File:Pink_sapphire_ring.jpg. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 05:20, 30 May 2010 [cit ]. Dostupné z WWW: < Soubor:Sapphire_ring.jpg. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, , 14:19 [cit ]. Dostupné z WWW: <