Československá republika mezi válkami

Prezentace na téma: "Československá republika mezi válkami"— Transkript prezentace:

1 Československá republika mezi válkami

2 vyhlášení republiky parlament ústava státní symboly politický systém státní správa – historické země národnostní politika jednotlivé země hospodářství

3 Ústava a politický systém
Formování republiky Československá republika vyhlášena 28. října 1918 Ústava a politický systém demokratické principy řízení státu 14. listopadu vyhlášena prozatímní ústava (Národní výbor ji připravoval již před vyhlášením republiky) prezidentem Tomáš Garrigue Masaryk první vláda jmenováno Národní shromáždění = parlament

4 Mapa: Kartografie Praha: Dějiny 20
  Mapa: Kartografie Praha: Dějiny 20. století, dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 23

5 definitivní ústava přijata 1920
první volby do parlamentu, volba prezidenta volební právo i ženy pluralitní systém = množství politických stran – množství koaličních vlád tzv. Pětka = pět hlavních politických stran sociální demokracie (Fr. Soukup) národní socialisté ( Václav Klofáč) agrární strana ( Antonín Švehla) lidová strana (Jan Šrámek) na Slovensku vlivnou stranou slovenská Ludová strana – Andrej Hlinka vlastní politické strany měli i Němci a Maďaři

6 Vlády 1. republiky   Česko - Slovensko 1918 Tomáš G. Masaryk 1918–19 Karel Kramář 1919–20 Vlastimil Tusar I  Československo   (16 vlád) 1920 Vlastimil Tusar II • 1920–21 Jan Černý I • 1921–22 Edvard Beneš • 1922–25 Antonín Švehla I • 1925–26 Antonín Švehla II • 1926 Jan Černý II • 1926–29 Antonín Švehla III • 1929 František Udržal I • 1929–32 František Udržal II • 1932–34 Jan Malypetr I • 1934–35 Jan Malypetr II• 1935 Jan Malypetr III • 1935 Milan Hodža I • 1935–37 Milan Hodža II • 1937–38 Milan Hodža III • 1938 Jan Syrový I

7 Politické strany: 1. volby do obecních zastupitelstev v červnu 1919 pouze v českých zemích (na Slovensku a Podkarpatské Rusi válečné operace) sociální demokracie (Fr. Soukup) národní socialisté ( Václav Klofáč) agrární strana ( Antonín Švehla) lidová strana (Jan Šrámek) na Slovensku vlivnou stranou slovenská Ludová strana – Andrej Hlinka vlastní politické strany měli i Němci a Maďaři

8 Výsledky voleb 1929 Dějepis 9 pro základní školy, novověk, SPN, str. 37

9 Hranice západ – historické hranice problémy =
1/Těšínsko – nárok i Polsko - rozděleno 2/ problémy s německou menšinou – nechtěla se stát součástí Československa, chtěli připojit k Německu nebo Rakousku ve čtyřech provinciích na severu a na jihu Čech, na severu a na jihu Moravy se pokusila odtrhnout od nové republiky - pohraniční území byla vojensky obsazena československou armádou 3/ Slovensko = tzv. Horní Uhry – Maďarsko se jich nechtělo vzdát

10 o Slovensko se bojovalo
Trianonská smlouva (Trianon) v 1920 stanovila hranice Maďarska 4/ východ – Podkarpatská Rus (dříve uherská) – obyvatelé Rusíni požádali o připojení k ČSR - autonomie

11

12 Menšinová politika mnohonárodnostní stát
jeden československý národ = NE Češi a Slováci čeština a slovenština úřední jazyky (považovány za nářečí československého jazyka) Češi 6 850 000 – 51% Slováci 1 900 000 – 14,5 % Němci 3 100 000 – 23 % Maďaři 745 000 – 6% uznána i židovská národnost (jediná v Evropě) Rusíni, Rusi, Ukrajinci 460 000 Židi 180 000 Poláci 75 000

13 Rusíni, Rusi, Ukrajinci 460 000 Židi 180 000 Poláci 75 000 všem rovná práva, navíc i menšinová práva (vlastní tisk, školství)

14 všem rovná práva, navíc i menšinová práva (vlastní tisk, školství, Němci kompletní školství od ZŠ po VŠ) od roku 1926 i němečtí ministři ve vládě - menšiny se aktivně podílely na řízení státu 30. léta – zhoršení vztahů mezi Němci, Maďary a Čechoslováky pod vlivem hospodářské krize, fašismu a nacismu

15 Mapa: Kartografie Praha: Dějiny 20
  Mapa: Kartografie Praha: Dějiny 20. století, dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 23

16 Slovensko hospodářsky velmi zaostalé – málo průmyslu a velkých měst
zemědělství na jihu nedostatek vzdělaných lidí – posíláni čeští učitelé, úředníci, policisté, četníci i herci 1919 založena univerzita v Bratislavě Slováci nedostali slibovanou autonomii nacionalistická Hlinkova slovenská ludová strana – v čele katolický farář Andrej Hlinka

17 Andrej Hlinka

18 Mapa: Kartografie Praha: Dějiny 20
  Mapa: Kartografie Praha: Dějiny 20. století, dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 23

19 Podkarpatská Rus nejzaostalejší část Československa
bez průmyslu, slabé zemědělství převážně pastevectví a dřevařství bez vlastní inteligence vlastní sněm s guvernérem v čele (prezident) = rozsáhlá autonomie velké investice československé vlády

20 Hospodářství za války a po válce přídělový systém na lístky
černý trh – astronomické ceny po válce hladové a protidrahotní bouře sociální reformy = velmi pokročilý sociální systém: pracovní doba 8 hod. denně, státní podpora v nezaměstnanosti, ochrana nájemníků, ochrana práce žen a dětí, penzijní, úrazové a nemocenské pojištění počátek roku 1919 – měnová reforma – oddělení československé měny od rakouské – koruna československá, dělená na 100 haléřů

21 http://www. tady. cz/cnslouny/e-ga/g-p-cs1927. htm 11. 4. 1927-31. 5
(na Slovensku do ), obnovená platnost autorem rubové strany je Alfons Mucha

22

23 (na Slovensku do ), obnovená platnost autorem Alfons Mucha

24 (na Slovensku do ), obnovená platnost autorem Max Švabinský;

25 (na Slovensku do ), dodatečná výměna při výrobě tiskové desky byla omylem vynechána čárka nad prvním písmenem 'A' ve slově 'Mája' (datum vydání), po odhalení chyby byla narychlo provedena korektura nejnutnějšího počtu kusů, exempláře bez čárky jsou velmi zvácné

26 (na Slovensku do ), dodatečná výměna autorem je Max Švabinský

27 Československo hospodářsky nejvyspělejším státem z nástupnických států (ČSR, Maďarsko, Rakousko, Polsko, Jugoslávie) – rozvinutý průmysl v Čechách, vysoká produktivita zemědělství v Čechách a na Moravě nezaměstnanost během 20. let – 1929 před hospodářskou krizí pouhé 1% „zlatá dvacátá léta“ nepříznivý zásah světové hospodářské krize od r (vznik v USA, šíření do celé Evropy) vyvrcholení krize v roce 1933 – nespokojenost německého obyvatelstva v pohraničí – krize v lehkém průmyslu v Německu po nástupu Hitlera nezaměstnanost klesala zhoršování vztahů českého a německého obyvatelstva v Sudetech (keltský výraz „země kanců“)

28 Hospodářský zázrak ve Zlíně
batismus: Tomáš Baťa – obuvník (1876 – 1932) Baťův styl vedení firmy v mnohém předbíhá svoji dobu –slavný jako obuvník, jako propagátor nejnovější ch a nejmodernějších postupů amerických podnikatelů (dokonce se, aby tyto aktivity mohl studovat, nechává na rok zaměstnat jako řadový dělník v automobilce Ford) zahynul při leteckém neštěstí syn Tomáš Baťa mladší se přesouvá před okupací do Kanady,kde vydělává i na zakázkách pro armádu po válce je jim majetek v Čechách znárodněn, zůstává v Kanadě

29 Jan Antonín Baťa – nevlastní bratr Tomáše Bati, ve 30
Jan Antonín Baťa – nevlastní bratr Tomáše Bati, ve 30. letech odchází do Brazílie, kde podniká po válce se nemůže vrátit, je obviněn ze spolupráce s Němci, v Brazílii musí zůstat až v roce 2007 je v Česku rehabilitován 1937 – 38 nechal postavit administrativní budovu – v té době 2. nejvyšší v Evropě Tomáš Baťa ml. od roku 1948 do 80. let řídil z kanadského Toronta firmu Bata s více než stovkou závodů v desítkách zemí celého světa Jan Antonín Baťa a Tomáš Baťa ml. vedli spory o rodinný majetek, ze kterého měl být T. Baťa již po smrti otce vyplacen.

30 http://www. cintamani. cz/index. php

31

32 Baťův zlínský mrakodrap – 17 pater výtahová kancelář ředitele firmy o rozměrech 6x6 metrů, která je klimatizovaná a má umyvadlo

33 dnes krajský úřad

34 Baťovy domky

35 Zahraniční politika tzv. Malá dohoda – mezi Československem ,Jugoslávií a Rumunskem – obavy z nespokojeného Maďarska (dříve Uherska) Polsko do Malé dohody nevstoupilo kvůli Těšínsku spojenecká smlouva s Francií – všechny státy Malé dohody – namířena proti Německu 30. léta Malá dohoda přestává fungovat 1935 – smlouva se Sovětským svazem, podmínkou je ale i účast Francie

36 zdroje: text: Dějepis 9 pro základní školy, novověk, SPN, str. 36 - 49
mapa: Kartografie Praha: Dějiny 20. století, dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 23 graf: Dějepis 9 pro základní školy, novověk, SPN, str. 37 obrázky: