Kochleární implantáty

Prezentace na téma: "Kochleární implantáty"— Transkript prezentace:

1 Kochleární implantáty
s využitím prezentace primáře MUDr. Antona Lacíka upraveno

2 Sluch – druhý nejdůležitější smysl
Umožňuje: vnímání zvuků prostorovou orientaci dorozumívání, tj. styk s ostatními lidmi. Sluchový orgán transformuje mechanické akustické signály na elektrické akční potenciály: Akustické signály se nejprve ve vnějším a středním uchu šíří v plynném prostředí. Ve vnitřním uchu pak v prostředí kapalném. El.potenciály jsou vysílány vlasovými buňkami (VB): vnější se orientují ve směru max.amplitudy zvuku (kochleární zesilovač), vnitřní VB pak vysílají signál. Jedná se o složité ústrojí, které je citlivé na řadu vnitřních i vnějších vlivů a je z tohoto důvodu také velmi zranitelné!

3 Ucho Ucho Ucho: Vnější Střední Vnitřní Ucho zevní, střední a vnitřní
Vnější ucho je viditelný lalok, který chrání zvukovod. Ušní lalok nejen že chrání ucho, ale působí také jako vyhledávač směrového rozsahu a usměrňuje zvuk k bubínku.  Zvukovod je chráněn chloupky a potními žlázami, které vylučují maz zachycující částečky cizích těles. Střední ucho obsahuje tři nejmenší kostičky v lidském těle - kladívko, kovadlinku a třmínek. Tyto kůstky spojují bubínek s vnitřním uchem, které obsahuje hlemýžď (kochlea)- orgán sluchu. Podnětem pro sluch jsou zvukové vlny, tj. podélné kmitání molekul vzduchu.

4 Rozeznání zvuků a tónů Prostřednictvím sluchu rozeznáváme zvuky a tóny
Intenzitu Výšku Zabarvení Směr, odkud přicházejí Člověk slyší a rozlišuje při středních hlasitostech tóny, jejichž rozsahu kmitočtu je mezi Hz. Maximální citlivost lidského sluchu lze je možné pozorovat u tónů v rozsahu Hz.

5 Poškození sluchu Sluchové vady Vrozené: Podle místa poškození:
Postižení zevního ucha Deformaci nebo nevyvinutí boltce a zevního zvukovodu Nedostatečný vývoj středního a vnitřního ucha Následkem je nedoslýchavost až hluchota Získané: Z těžších zánětů středního ucha Porušení sluchového nervu Např. spálovým bacilem nebo virem (vir chřipky, spalniček nebo příušnic) Zánětem mozkových blan Po úrazech Vlivem léků, které mohou poškodit sluchový nerv Akustické trauma v důsledku výbuchu nebo výstřelu v bezprostřední blízkosti ucha, nebo také vlivem poslechu hlučné hudby.

6 Úrazy ucha Úrazy mohou postihovat zevní, střední i vnitřní ucho.
Úrazy středního ucha postihují nejčastěji bubínek, vzácněji sluchové kůstky. K poranění může dojít při nevhodném čištění zvukovodu ostrými předměty, nebo úderem přes ucho. Nepřehlédnutelnou známkou poranění je bolest a zhoršení sluchu. Při prasknutí menšího rozsahu dojde zpravidla k samovolnému zhojení a sluch se ve většině případů upraví k normě po zacelení perforace. Dojde-li k poškození většího rozsahu, je nutný chirurgický zákrok. Úrazy vnitřního ucha jsou součástí větších poranění hlavy, spojených se zlomeninou spánkové kosti, případně baze lební).

7 Jak vrátit sluch? Poškození sluchu je často trvalé a nevratné, v některých případech lékařská věda přesto vítězí nad přírodou Skutečné navrácení sluchu je velkým úspěchem bioniky, jedná se totiž o skutečný bionický prvek voperovaný do lidské hlavy – tzv. kochleární implantát

8 Kochleární implantát Kochleární implantát je elektronická funkční smyslová náhrada, která zprostředkuje sluchové vjemy neslyšícím jedincům přímou elektrickou stimulací sluchového nervu uvnitř hlemýždě vnitřního ucha. V České republice je všem pacientům implantován kochleární implantát NUCLEUS 22 a od roku 2OOO NUCLEUS 24 australské firmy COCHLEAR.

9 Jak pracuje Nucleus? Implantát převádí zvuk na digitální signály, které jsou vysílány sluchovým nervem do mozku, kde jsou rozpoznávány jako zvuky. Zvuk je přijímán mikrofonem v horní části řečového procesoru. Řečový procesor zvuk zpracovává do zakódovaných signálů, které jsou vedeny do vysílací cívky. Vysílací cívka vysílá signály přes kůži do implantátu (přijímače/stimulátoru), kde jsou převedeny na elektrické impulzy. Impulzy jsou poslány do implantátu - svazku elektrod v hlemýždi, kde stimulují vlákna sluchového nervu. Sluchový nerv vede výslednou informaci do vyšších sluchových drah a dále do mozku, který je rozeznává jako zvuk

10 Vnitřní část Vnitřní část kochleárního implantátu se skládá z přijímače–stimulátoru, který je umístěn do jamky skalní kosti, a jemného svazku 22 (24) elektrod, který je zaveden do hlemýždě vnitřního ucha.

11 Vnější část Vnější část je tvořena řečovým procesorem a mikrofonem s vysílací cívkou, které jsou umístěny za boltcem a slouží k přenosu informace a energie do vnitřního přijímače.

12 Typy kochleárních implantátů
Kochleární implantáty schválené Food and Drug Administration (FDA). 1 = Kochleární implantát 2 = Řečový procesor nošený na těle 3 = Řečový procesor k nošení za uchem Advance Bionics Corp Med-El Corp Cochlear Corp

13 Operace Zavedení kochleárního implantátu provádí zkušený kofochirurg pomocí operačního mikroskopu; operace trvá přibližně 3 hodiny. 1)Řez je vedený za pacientovým uchem.

14 Operace Kůže je ohrnuta, do kosti je vyvrtána dutina, do které je později umístěn implantát. Chirurg vyvrtá otvor v oblasti vnitřního ucha, aby získal přístup k okrouhlému okénku a k hlemýždi.

15 Operace Svazek elektrod prochází skrze otvor do hlemýždě. To musí být provedeno pod přesným úhlem, aby se svazek vinul kolem hlemýždě správně.

16 Programování Za 4 – 6 týdnů po operaci je poprvé zapojen a naprogramován řečový procesor pacienta. Programování řečového procesoru je třeba provádět během prvního roku opakovaně asi 10x. Ve druhém roce po třech měsících a po půl roce. Pokud je nastavení procesoru stabilní, stačí provádět kontroly jednou ročně. Cílem je nastavení optimálního rozsahu stimulace jednotlivých elektrod tak, aby vyhovoval individuálním potřebám pacienta.

17 Předpokládaný výběr SPEAKu: 6 pásem s maximální energií
Vnitřní část kochleárního implantátu se skládá z přijímače–stimulátoru, který je umístěn do jamky skalní kosti, elektrický signál je vysílán do přijímače/stimulátoru, který signálem stimuluje patřičné kanály 20-ti kanálové elektrody umístěné v hlemýždi (cochlea). Stimulací určitého kanálu způsobíme podráždění skupiny vláskových buněk Cortiho orgánu, které jsou v blízkosti kanálu elektrody. Podráždění se přenáší sluchovým nervem do mozku. Výška tónu je dána vybraným kanálem. Hlasitost vjemu ovlivňujeme velikostí elektrického náboje, který byl dodán do kanálu elektrody. Velikost náboje závisí na amplitudě a šířce stimulačního pulsu. Určení parametrů stimulace provádí řečový procesor. Hodnoty stimulačních parametrů závisí na použité strategii a osobě, která implantát používá. Způsob jakým se řeč v řečovém procesoru zpracovává a vyhodnocuje se nazývá kódovací strategie. Jedna z možných strategií tohoto systému je strategie SPEAK Předpokládaný výběr SPEAKu: 6 pásem s maximální energií

18 Komu je implantát určen?
Hlavními kandidáty jsou lidé: Mající částečnou, až úplnou nedoslýchavost v obou uších. Mající funkční sluchové nervy. Kteří ohluchli nedávno. S dobrými komunikačními schopnostmi, nebo děti mající rodinu ochotnou pomoci s terapií. Bez zdravotních komplikací znemožňujících zákrok. S realistickými očekáváními. S podporou rodiny a přátel.

19 Zkušenosti s implantátem?
Doposud používá kochleární implantát 250 tisíc lidí na celém světě Doporučená videa na Vynálezci Graeme Clark & Jim Patrick. Učitelka Ann Dexheimer. Tanečnice Camille Masino.

20 Pro a proti? Neslyšící studentka FF UK mi napsala mail, v němž tvrdila, že kulturní a jazyková menšina neslyšících je mimo jiné diskriminována a znásilňována tím, že neslyšícím dětem je voperován kochleární implantát. Tedy zařízení, které jim umožňuje vnímat alespoň částečně zvuk a zlepšovat jejich komunikaci se světem slyšících. Studentka trvala na tom, že implantace je znásilňování podobné požadavku většinové společnosti, aby černoši změnili barvu kůže. A že v první fázi by neslyšící měli prosadit, aby operaci nehradila zdravotní pojišťovna, a byla tak velice ztížena. Nejdříve mě to šokovalo. Asi jako naprostá většina slyšících jsem nebyl připraven na tento způsob uvažování. Přišlo mi samozřejmé, že může-li implantát alespoň zčásti nahradit jeden ze ztracených smyslů, znamená zvýšení kvality života. A lidé, co bojují proti tomu, aby neslyšící děti měly lepší život, jsou fanatici. Neslyšící, kteří bojují proti kochleárním implantátům, ale fanatici nejsou. Jen velice silně vnímají bariéry, jež existují mezi jejich světem a většinovým světem slyšících. „Většina chce, abychom se prostě přizpůsobili. Nepřemýšlí o nás jako o zdravých lidech, kteří mají svůj svět. Nepřemýšlí o štěstí, rozumu, o jazyku. Myslí jen na slyšení - napravit, opravit, polepšit náš sluch. Dodat nám, co nám chybí. A vůbec si neuvědomují, že nám tak podstatu našeho světa berou,“ říká Petr Vysuček. „My nejsme nemocní a nepotřebujeme se uzdravit.“ Podle něj byly v posledních letech v Česku implantovány přes dvě stovky dětí. Lékaři přesvědčili rodiče, aby rozhodli za dítě, a změnili tak jeho identitu. Vytrhli je ze světa neslyšících, aniž by mu dali šanci stát se součástí světa slyšících. „Vzniká tak nepřirozená bytost. Něco mezi přístrojem a člověkem. Nepatří ani mezi neslyšící, ani mezi slyšící.“ Podle Vysučka má na implantacích zájem lékařská lobby. Lékaři přesvědčí rodiče, že implantát jejich dítěti zajistí plnohodnotný život mezi slyšícími. Navíc mají ekonomický zájem na provedení drahé operace a prosazují svůj zjednodušený náhled na svět v kategoriích zdravý -nemocný. S tím pochopitelně nesouhlasí Zdeněk Kabelka, jenž se implantacemi zabývá v motolské nemocnici. „S protesty jsem se setkával hlavně zprostředkovaně, ze zahraničí. V Paříži dokonce skupina neslyšících vypískala členy kongresu o kochleárních implantacích z koncertu v NotreDame, v Montpellieru byli účastnici kongresu varováni, aby nenosili na veřejnosti jmenovky, aby nebyli napadeni někým z komunity neslyšících,“ připomíná Kabelka. „Protesty proti implantování dětí byly nejsilnější především na začátku implantací. Bylo jim vytýkáno pokusnictví, znásilňování vůle dětí, pokusy o likvidaci kultury neslyšících a podobně.“ Kabelka tyto argumenty odmítá: implantace byly nejprve vyzkoušeny na dospělých a předcházely jim zkušenosti z podobných operací. Výsledky jsou podle něj jednoznačné -vedlejších důsledků je minimum. A co je z jeho pohledu ještě podstatnější: operace má největší smysl, když proběhne co nejdříve - ideálně mezi prvním a druhým rokem věku dítěte. Takže je problematické tvrzení, že s tak závažným rozhodnutím by se mělo počkat až do dospělosti. „Analogicky by si dítě mělo rozhodnout až v 18 letech, zda bude nosit brýle, rovnátka, chodit do školy, umývat si ruce atd. Navíc je právem i povinností rodičů volit, jak se bude dítě rozvíjet, a taky je jejich povinností na rozvoj dítěte dohlížet a věnovat se mu. Je-li možnost, jak někomu zmírnit dopad jeho hendikepu, pak považuji za velmi neetické mu tuto možnost odepřít nebo zakázat. Vidina, že někdo, kdo se narodil neslyšící, automaticky patří do komunity neslyšících, je zcela absurdní a popírá kdeco. Už jen vůli rodičů.“

21 Implantát má dvě části. Ta první, vnitřní, se voperuje a měla by vydržet celý život. Ta druhá, vnější, se musí vyměňovat. Obě části dohromady stojí přes 600 tisíc. Proběhlo už ale několik studií, které dokazují, že se ta investice brzo vrátí. U dětí, které ohluchnou v průběhu života, není problém. Děti už umí mluvit a mozek zná zvuk a jazyk.  Děti hluché od narození, kterých je asi 100 ročně, by měly implantát dostat co nejdříve, aby si mozek uvykl. Ideálně mezi 1. a 2. rokem. Potom se naučí komunikovat tak, že se na nich handicap vlastně nepozná a mohou se integrovat do normální společnosti. V roce 2013 proběhla oslava 500. operace u dítěte a 20 let od startu programu. Další klinika operuje dospělé, těch je dosud asi 210.

22 Konec prezentace Děkuji za pozornost
Znakový potlesk neslyšícího publika