MOŽNOSTI ŘEŠENÍ DLOUHODOBÉ PÉČE

MOŽNOSTI ŘEŠENÍ DLOUHODOBÉ PÉČE
Petr Fiala AČMN, LRS CHVALY, FHS UK Kvalita – Bezpečnost - Efektivita Konference APSS - Hartman-Rico 14. –

P. Fiala, Konference APSS - Hartmann-Rico, 14.-15.6.2018
Cíl Cílem této přednášky je seznámit posluchače s tím, co je čeká a nemine v tomto století a v této zemi na rozhraní zdravotním a sociálním, jaké všechny okolnosti a souvislosti to má a jak se s tím co nejlépe vyrovnat. P. Fiala, Konference APSS - Hartmann-Rico,

Demografické poznámky
Dobře se ví, že populace celosvětově stárne, nejvíce vyspělé země, výjimkou jsou dnes méně rozvinuté státy, kde je převažující populace mladých. Historicky – vliv průmyslové revoluce: čím vyspělejší země (snad i vyšší stupeň urbanizace), tím méně se rodí dětí, a tím víc převažují staří (případně chronicky nemocní). Gen lidstva jako celku? – lékaři, demografové V každém případě se zvyšuje a protahuje tzv. „strom života“ a přibývá lidí ve vyšším věku, více je žen. V 85 a více letech převaha až 4:1 vůči mužům. P. Fiala, Konference APSS - Hartmann-Rico,

Strom života v ČR - prognóza
Současnost P. Fiala, Konference APSS - Hartmann-Rico, 4

Demografická křivka 1 (Už vidím, jak vás tyhle křivky zajímají…) Demografický vývoj totiž neběží vždy podle našich předpokladů. V době populační exploze ( léta), se bilo na poplach, že kolem r bude na světě 15 mld. obyvatel – a bude na ně málo zdrojů. Předpokládala se exponenciální křivka růstu, která charakterizovala poválečná léta: P. Fiala, Konference APSS - Hartmann-Rico,

Demografická křivka 2 Realita v r však byla jiná – celosvětová populace čítala „jen“ kolem 6,1 mld. lidí! Příčinou byl pomalejší růst v důsledku růstu ekonomického blaha společnosti po logaritmické křivce (někteří uvádějí i lineární růst): P. Fiala, Konference APSS - Hartmann-Rico,

Demografický vývoj dle OSN
V současnosti je na světě kolem 7,5 mld. lidí a už se nepředpokládá tak strmý vývoj (odhad na r = 10–13 mld.) Pravděpodobná varianta Zdroj: OSN Podobně opatrné odhady platí i pro ČR, jehož vlastní populace stagnuje a počet obyvatel roste víceméně jen díky imigraci. P. Fiala, Konference APSS - Hartmann-Rico,

Očekávaná délka života při narození
P. Fiala, Konference APSS - Hartmann-Rico,

Porovnání Evropa - USA P. Fiala, Konference APSS - Hartmann-Rico,

Vývoj očekávané délky života
Průměrný věk lidí se už patrně nebude příliš prodlužovat (genetika, telomery). Lidstvo bude stárnout, jeho populace se už asi nikdy nezdvojnásobí; naopak jeho počet může začít i klesat… P. Fiala, Konference APSS - Hartmann-Rico,

Délka života ve zdraví (a její vliv na ekonomiku)
Citace: Holčík, 2009 P. Fiala, Konference APSS - Hartmann-Rico,

Život ve zdraví: ČR x Švédsko
Citace: Holčík, 2009 V r byly na tom obě země přibližně stejně… P. Fiala, Konference APSS - Hartmann-Rico,

Obezita: ČR x Švédsko Citace: Holčík, 2009 P. Fiala, Konference APSS - Hartmann-Rico,

Spotřeba ovoce a zel.: ČR x Švédsko
Citace: Holčík, 2009 P. Fiala, Konference APSS - Hartmann-Rico,

Finále: ČR x Švédsko !!! P. Fiala, Konference APSS - Hartmann-Rico,

Pojem „dlouhodobá péče“
Pokus o vymezení pojmu: „Zdravotně-sociální dlouhodobá péče je spektrum služeb, které potřebují lidé se sníženou soběstačností, kteří jsou závislí na cizí pomoci. Potřebují pomoc a péči při každodenních aktivitách (ADL) i v péči o svou domácnost pro zajištění důstojného života. Zdravotní problémy vedoucí k této závislosti mohou být nejen fyzické, ale také psychické.“ (FRAM, 2013) Jak tuto definici uchopit legislativně a ekonomicky? P. Fiala, Konference APSS - Hartmann-Rico,

Ekonomické důsledky V každém případě tento vývoj znamená, že na větší počet starších lidí v neproduktivním věku bude pracovat stále méně lidí ve věku produktivním. Dnešní poměr cca 2:1, do budoucna 1:1, ale i 1:2 … Příklad: v našem zdravotnictví cca 20% obyvatel (chroničtí a starší pacienti) čerpají až 80% péče. Obdobné to bude i v sociální péči. Je to dlouhodobě udržitelné? Existují 2 protichůdné názory - ANO i NE. Já se jako optimista přikláním k tomu prvnímu: ANO. P. Fiala, Konference APSS - Hartmann-Rico,

Nová paradigmata Vývoj ukazuje, že existuje potenciál k tomu, aby čím dál tím méně lidí uživilo čím dál tím víc důchodců. Lze sledovat tři klíčové parametry: a) HDP – absolutní i relativní b) produktivita práce (nové technologie), c) pracovní doba Současný stav: cca 2 pracující na 1 důchodce. Budoucnost: 1 pracující uživí 2 i více lidí P. Fiala, Konference APSS - Hartmann-Rico,

Hrubý domácí produkt Měří všechny nově vytvořené hodnoty hmotné i nehmotné povahy za určité období. Má celosvětově tendenci absolutního růstu, ve vyspělých zemích se sníženou dynamikou. Jeho pomocí se měří i výdaje na zdravotní a sociální péči. Doporučení OECD: - na zdravotnictví min. 9% HDP - na dlouhodobou péči min. 2% HDP P. Fiala, Konference APSS - Hartmann-Rico,

HDP a české výdaje Rok 2012 2013 2014 2015 2016 2017* 2018* HDP 4060 4098 4314 4555 4719 5042 5320 Vidíme poslední prognózu MF ČR ze 4/2018: Zdravotnictví 2018: očekávaný výběr ZP = 301 mld., hotovost mld., další veřejné a region. rozpočty 5-6 mld., celkem 361 – 372 mld., tj. 6,7 – 7,0%. Slib premiéra: 9% za 3 roky. HDP v r = cca 5900 mld., 9% = cca 531 mld., tj. cca + ≥50 mld. ročně…. Sociální oblast 2018: 2% v r = cca 106,4 mld. Kč Dle různých metodik vydáváme na dl. péči 0,3 – 0,5%. P. Fiala, Konference APSS - Hartmann-Rico,

Produktivita práce Obvykle se měří počtem výrobků/hodnot za určitý čas, ale lze také jinak; např. kolik % lidí v dané společnosti musí dělat tu kterou činnost, aby byly uspokojeny všechny jejich potřeby. Má obecnou tendenci růst – vyspělé technologie atp. U nás je stále výrazně nižší než ve vyspělém světě. Před 100–150 lety pracovalo cca 30-35% lidí pro obživu (zemědělství), % lidí z každé stovky vyrobilo vše, co bylo třeba k životu 25-30% služby. Dnes naopak – v zeměděl. max. 2-5%, a vyspělá je ta ekonomika, kde aspoň 50-60% lidí je ve službách. P. Fiala, Konference APSS - Hartmann-Rico,

Pracovní doba Výrazný pokles fondu pracovní doby za posledních 100 – 150 let. Koncem 19. stol. = hodin denně, tj /týdně Dnes pokles až na cca ½ a rezerva v pracovní době v případě potřeby je evidentní. Průměr EU = 37,2. France Austria Holland Ireland Germany Belgium Slovakia Latvia Poland Czech Rep. 37,7 36,5 30,3 35,9 35,2 37,0 40,0 38,7 40,7 40,2 P. Fiala, Konference APSS - Hartmann-Rico,

Na okraj: „lidské zdroje“
Zdravotnictví a sociální služby se pomalu, ale jistě stávají sférou, o níž už není mezi pracovníky v ČR ani ve vyspělých zemích EU-15 zájem. Pro některé je to příliš náročné, namáhavé, riskantní, málo placené, nevyplatí se tak dlouho studovat atd. Podobně to vypadala před 50 lety na západě např. ve stavebnictví a domácí pracovníky nahrazovali cizinci. Dnes to tam vypadá podobně i ve zdravotnictví, a tak se vyhlašují programy pro zdravotníky ze zemí mimo EU. Aby nám Ukrajince nakonec nepřebraly GB, D, A, F….! P. Fiala, Konference APSS - Hartmann-Rico,

Aktuální legislativa Zák. č. 20/1966 Sb. O péči o zdraví lidu nahrazen zákonem č. 372/2011 Sb. O zdravotních službách Zák. č. 100/1988 Sb. O sociálním zabezpečení nahrazen zákonem č. 108/2006 Sb. O sociálních službách MPSV a MZ i jejich komise pracují na tématu už 25 let. Situace je ovšem i nadále nejasná. Zákony č. 108/2006 Sb. a č. 372/2012 Sb. se nepotkávají, nýbrž zcela míjejí … P. Fiala, Konference APSS - Hartmann-Rico,

Financování následné lůžkové péče
V r v době vzniku vyhl. č. 134/98 Sb. neexistovala žádná definice, pouze kódy úhrad OD. Provádí se buď značně složitý výpočet dle „seznamu výkonů“, tj. základních úhrad, nepřímých nákladů (režie), kategorií pacienta atd. anebo Od r se vyhl. č. 50/2005 Sb. podařilo kalkulovat celkovou úhradu OD v jednotlivých kategoriích: Např. OD pac. LDN (024) ve 3. kat v r Kč: 1493-, u oš. lůžka-soc. hospitalizace (005): 1271,- Kč atd. Jak řečeno, cena (reál. náklady) je o 300–500 Kč vyšší. V r úhrady vzrostly cca o 7%, ale mzdy mají růst o 10% všem zaměstnancům (mzdové náklady = 70% na celkových nákladech) a inflace se čeká cca 2,5%... P. Fiala, Konference APSS - Hartmann-Rico,

Porovnání nákladů dle typů nemocnic
Porovnání hlavních nákladových skupin na jednotlivých typech lůžek v r (v Kč na 1 ošetřovací den) Typ nákladů Následná péče Krajské, okres. nem. Fakultní nem. Hotelové 570 1230 2120 Medicínské 770 2805 4885 Celkem 1 340 4035 7005 Zdroj AČMN, MZ Metodika analýzy dle Německa a Rakouska. Disproporce v hotelových nákladech v ČR nemá žádný racionální důvod. P. Fiala, Konference APSS - Hartmann-Rico,

Vývoj nákladů na zdrav. lůžkovou péči
Pozn.: Stagnace úhrad v podfinancované následné péči je neudržitelná! P. Fiala, Konference APSS - Hartmann-Rico,

Nákladové analýzy V současnosti probíhají aktuální nákladové analýzy v následné péči na všech typech lůžek v zařízeních AČMN i AN ČR. Spolupracujeme s ÚZIS, který dosud také nemá „vychytanou“ metodiku nákladových analýz v našich zařízeních (odpisy, pracovníci aj.) Bylo by velmi žádoucí, aby podobné analýzy byly provedeny také v zařízeních sociální péče (jak na lůžkách, tak i v home-care). Získali bychom validní aktuální data pro celou dlouhodobou péči. P. Fiala, Konference APSS - Hartmann-Rico,

Příklad: Šetření v letech 2005-07
Vývoj nákladů na tzv. "hotel s plnou penzí“ v následné péči v Kč na 1 OD (lůžkoden) v letech Typ nákladů 2005 2006 2007 1. Denní stravní dávka 120 125 2. Náklady na energie 35 40 45 3. Vodné, stočné 15 4. Úklid 5. Praní prádla 6. Odpad 10 7. Služby spojů 8. Administrativa 80 85 90 9. Ustavní prádlo, OOP 10. Školení, literatura 11. Doprava a PHM 12. Daně, fin. plnění 13. Leasingy 20 14. Opravy a údržba 95 100 15. Odpisy 50 55 16. Ostatní 30 Celkem 570 610 650 Meziroční přírůstek --- +7% +6,5% P. Fiala, Konference APSS - Hartmann-Rico,

Rozhraní zdravotně-sociální
Po 28 letech zkušeností nebyly hlavním problémem formulace či věcné záměry, nýbrž financování. MPSV nehodlá/nemůže hradit zdravotní péči ani v sociálních zařízeních ani ve zdravotnictví! ZP odmítají hradit sociální péči i ve zdrav. i v sociálních službách! Tvrdí, že na akutních i násl. lůžkách je mnoho „sociálních“ pacientů. ZP vždy braly jako nespravedlnost, když podle vyhl. č. 134/98 Sb. přešly „LDN“ ze soc. odborů OÚ pod zdravotnictví kvůli převažující zdravotní péči. Nejvíc na to doplácejí pacienti/klienti, ať už jsou „sociální“ nebo „zdravotní“ a ti, kdo se o ně starají. P. Fiala, Konference APSS - Hartmann-Rico,

Sociální sféra Lůžková péče se týká hlavně domovů pro seniory, postižené atp. Podle současných představ mají být relativně soběstační lidé co nejdéle doma, a teprve nesoběstační mají chodit do „zařízení-ústavů“… Také z toho důvodu dnes tvoří „klienti“ takových zařízení často ležící, nesoběstační „pacienti“ a rozdíl mezi „domovy pro seniory“ a „LDN“ se zcela stírá. Náklady tzv. „sociálního“ a „zdravotnického“ zařízení jsou obdobné, úhrady však nikoliv. Chybí i schéma úhrad, jejich konstrukce je velmi komplikovaná. Jeden z důsledků: Domovy nemají peníze na kvalifikované sestry. P. Fiala, Konference APSS - Hartmann-Rico,

Financování lůžek v soc. sektoru
Celkem tis. lůžek v domovech pro seniory atp. Rozdíl mezi „státními“ (kraje aj.) a nezisk. (obce, církve) Vyrovnávací mechanismy nejsou stanoveny. Náklady podobné jako v LDN, výše úhrad jim neodpovídá, je komplikovaná a nejméně 4-zdrojová: Důchod: Kč/den (max. 380,- Kč, musí zbýt 15%) Příspěvek na péči: Kč/den (max ,-) Pojišťovny: obvykle 50 Kč/den (vázáno na zdr. sestry, kód 913) Dotace, granty (nenároková složka): Kč/den ? Celkové zdroje cca Kč/ den (27-36 tis./měsíc) P. Fiala, Konference APSS - Hartmann-Rico,

Terénní péče Pozor na různá klišé terénní péče. Některé aspekty terénní péče: Terénní péče poskytuje lidem se sníženou soběstačností služby sociální, zdravotní a rhb. Základní problém: Kdy ještě stačí terénní péče a kdy je třeba už ústavní péče? Např. 3 návštěvy denně? Formální a neformální péče. Neformální péče v ČR: Zaměstnané ženy středního věku s malými dětmi a stárnoucími rodiči; musejí zvládat 2-3 směny… ! Vyřešit plausibilitu a flexibilitu (pro zaměstnance i pro zaměstnavatele). P. Fiala, Konference APSS - Hartmann-Rico,

Klišé o nízké „spoluúčasti“ ve zdrav.
V ČR se nyní platí v hotovosti kolem 16% nákladů ve zdrav. (50-60 mld.). Pro chudé důchodce jsou platby v hotovosti často nad jejich možnosti! (Průměr cca 11,5 tis. měsíčně, ženy cca o 2 tis. méně než muži.) V EU jsou finanční toky regulovány buď nižším % odvodů a vyšší „spoluúčastí“ nebo naopak. Např. Rakousko má 7% zákl. odvodovou sazbu ZP a platby v hotovosti 20-25%. ČR má značně vysoké % odvodů (13% = 2. nejvyšší v EU) i „spoluúčast“ 16% (cca 80% připadá na důch.). V EU není obvyklé obojí najednou. P. Fiala, Konference APSS - Hartmann-Rico,

Na okraj: Sociální kontext výběru daní
Pokles výběru přímých daní zpravidla provází deficit SR, který nemůže být pokryt zvýšením nepřímých daní, neboť generace důchodců na to nemá. Tento neúnosný stav v ČR není ve vyspělých zemích EU obvyklý. P. Fiala, Konference APSS - Hartmann-Rico,

Celkové výdaje na „dlouhodobou péči“
Neexistuje jednotná metodika, pouze kvalifik. odhady. Zdravotní násl. lůžková péče: 8-10 mld. Kč/rok Zdravotní terénní péče: cca 1-2 mld. Kč/rok) Sociální péče při 20 tis. lůžkách nesoběstačných pacientů (dlouhodobé ošetřování): 7-8 mld. Kč Sociální terénní péče: cca 1 mld. Kč/rok. Platby pacientů/klientů (spoluúčast): 1-2 mld/rok Celkem: 20–25 mld. Kč/rok (odhady) Poznámka: Doporučení OECD = 2% z HDP. U nás by to bylo 0,4-0,5 % z celk mld. Kč, tj. 0,2-25% z doporučených 2% HDP v ČR 2018. P. Fiala, Konference APSS - Hartmann-Rico,

Strategie řešení Vysoký podíl lidské práce. V budoucnu až 80% nákladů. Bez řádných úhrad hrozí nedostatek personálu! Základní principy úspory nákladů ve veřejných službách: SOLIDARITA a NEZISKOVOST. Nepřekonatelným problémem v současné ČR je DUÁLNÍ FINANCOVÁNÍ Zdravotnictví: Fondy ZP dle zák. č. 48/1997 Sb. Sociální sféra: SR, závislost na vládách a jejich politice. Dualita financování je vedle nedostatku zdrojů největší překážkou uspokojivého řešení na rozhraní zdravotní a sociální péče. P. Fiala, Konference APSS - Hartmann-Rico,

Řešení v cizině Německy mluvící země: V německých zemích je od 90. let zavedeno jako 5. pilíř sociálního pojištění: OŠETŘOVATELSKÉ POJIŠTĚNÍ. Premisa: Pojištění pro případ, že budu potřebovat ošetřovatelskou péči (varianta k úrazu, nemoci atp.) Princip: část prostředků ze „zdravotního“, část prostředků ze „sociálního“ pojištění. Základní nastavení: 3,2% - 4,7% Předběžné kalkulace pro ČR (viz výše): pro začátek např. cca mld. Kč/ rok (1% z HDP), z toho cca 2/3 na lůžkovou a 1/3 na terénní péči. P. Fiala, Konference APSS - Hartmann-Rico,

Závěry Rozhraní zdravotní a sociální péče je v ČR nedostatečně legislativně i věcně ošetřené a značně podfinancované. Je třeba nastavit trvale udržitelné parametry dlouhodobé péče ve shodě s demograf. vývojem. Zvážit zavedení ošetřovatelského pojištění. Řešení situace je možné jen na úrovni vlády, nikoliv jen na rezortních ministerstev. P. Fiala, Konference APSS - Hartmann-Rico,

Děkuji Vám za pozornost

MOŽNOSTI ŘEŠENÍ DLOUHODOBÉ PÉČE

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "MOŽNOSTI ŘEŠENÍ DLOUHODOBÉ PÉČE"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

MOŽNOSTI ŘEŠENÍ DLOUHODOBÉ PÉČE

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "MOŽNOSTI ŘEŠENÍ DLOUHODOBÉ PÉČE"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář