Důlní požáry a chemismus výbušniny

Prezentace na téma: "Důlní požáry a chemismus výbušniny"— Transkript prezentace:

1 Důlní požáry a chemismus výbušniny
VY_32_INOVACE_Racek_ Hašení nepřímé Autor: Mgr. Ing. Ladislav Ráček Tento výukový materiál byl zpracován v rámci projektu EU peníze středním školám - OP VK 1.5. CZ.1.07/1.5.00/ – Individualizace a inovace výuky

2 Anotace V tomto materiálu se seznámíme se způsoben nepřímého hašení důlních požárů. Je to pasivní způsob a využívá se ho, pokud není možno požár zlikvidovat aktivně. Probereme jednotlivé druhy uzavírání – hráze z různých materiálů.

3 NEPŘÍMÉ HAŠENÍ POŽÁRŮ Jedná se o prostorové uzavíráním požářiště hrázemi. Je to pasivní způsob a využívá se ho, pokud není možno požár zlikvidovat aktivně. Jde o rozsáhlé požáry, požáry nepřístupné a ty požáry, které nešlo zlikvidovat přímo. Pokud se požár uzavírá hrázemi, je nutno hrázemi uzavřít současně vtažnou i výdušnou stranu, hlavně pokud je nebezpečí vytvoření výbuchu požárních zplodin.

4 UZAVÍRACÍ HRÁZE Uzavírací hráze musí být těsné a v případě nebezpečí vzniku výbuchu i výbuchuvzdorné. Požadovaná odolnost výbuchuvzdorné hráze je 1 MPa. Toho se dociluje tloušťkou hráze s ohledem na velikost plošného obsahu důlního díla- světlý průřez.

5 DRUHY HRÁZÍ dřevěné – kulatinové zděné – cihla, beton, tvárnice
plavené – popílek pytlové základkový kámen sádrové Každá hráz, která se staví, musí být zapuštěna do 0,5 m záseku v důlním díle.

6 DŘEVĚNÉ HRÁZE Kulatinové hráze se staví nejčastěji v délce 1 metru.
Mezery se vyplňují klíny, spojovacím materiálem je jíl nebo popílek. Poslední vrstva ve stropě se dotahuje pomocí klínů, aby byla zaručena těsnost. Celá těsnost hráze probíhá samovolně pomocí důlních tlaků. Tyto dřevěné hráze tlakům odolávají. Hráze jsou omítány omítkou.

7

8 ZDĚNÉ HRÁZE Zděné hráze – cihlové, tvárnicové.
Tento materiál špatně zaručuje těsnost, protože vlivem důlních tlaků dochází k popraskání omítky a spárovací hmoty, případně dochází k rozlámání stavebních cihel či tvárnic a hráz se stává netěsnou. Zásek v hornině nesmí být proveden trhací práci, musí být co nejméně rozrušená rostlá hornina. Pokud dojde k takovým účinkům na hrázi, pak je třeba hráz přestavět či změnit druh hráze.

9

10

11 PLAVENÉ POPÍLKOVÉ HRÁZE
Plavené popílkové – staví se dvojí filtrační peření a zepředu i zezadu se chrání vzpěrami. Ve stropě se buduje výlom, do kterého se umisťuje plavicí potrubí. Plaví se popílkem s koagulanty, voda se filtruje a dochází k hutnění popílku, proto je třeba doplavování hrází. Příprava a stavba těchto hrází je relativně jednoduchá, lze stavět v jakémkoli profilu.

12 Pytlové – staví se ručním ukládáním pytlů bez tvorby záseku.
Pytle se plní do dvou třetin, aby byly tvárné, plní se lněných nebo silonových pytlů do hmotnosti 25 kg. Před hráz se staví vzpěra, aby se pytle nesesunuly a staví se v tloušťce 5 – 8 m, aby se docílila těsnost hráze – staví se peření před pytle a plaví se za peření.

13 FOUKANÁ A SÁDROVÁ HRÁZ Foukaná – používá se foukaná základka, je možno postavit peření k budoucímu proplavení popílkem. Sádrové – jsou nejmodernější hráze. Staví se do záseků a dvojího filtračního peření a plní se sádrovým rmutem.

14

15 VÝBUCHOVZDORNÉ HRÁZE

16

17 JINÉ ZPŮSOBY UZAVÍRÁNÍ
větrní plachta – celtovina o rozměrech 6x4 m. Přibíjí se na dřevěné obložení chodby, na počvě se přihrne drtí. Utěsňuje se na obvodu vycpáním dřevěnou vlnou nebo omazem. větrní závěsy – tvoří se z pásové pryže, která se přibíjí na dřevěnou kostru. Práce s pásovinou je náročnější, je těžší a je méně poddajná. větrní peření – staví se do záseků z dřevěných hranolů nebo kulatiny, překrývají se a dotěsňují po obvodu a spáry. síťovina s latexovým postřikem – síťovina se připevní na dřevěnou kostru a vázacím drátem se připevní k ocelové výztuži tak, aby přesahovala po celém obvodu. Na síťovinu se pak nanáší kaučuk se srážedlem. nafukovací vaky – rozprostřou se vaky, které se postupně nafukují vzduchem. Jejich nevýhodou je netěsné spojení mezi potrubím, lutnami a ZD.

18 VĚTRNÍ PEŘENÍ

19 POUŽITÁ LITERATURA KOLASA, Karel. Důlní požáry – jejich vznik – rozpoznání a hašení. 1. vydání. Ostrava: ES VŠB Ostrava, 1976.