Revoluční rok 1848/49 v českých zemích.

Prezentace na téma: "Revoluční rok 1848/49 v českých zemích."— Transkript prezentace:

1 Revoluční rok 1848/49 v českých zemích

2 Rakousko- 2 základní problémy:
Absolutismus (kancléř Metternich- tvůrce rakouské zahraniční politiky) Mnohonárodnost (11 národů) Březen zprávy o revolučních událostech v Itálii a Francii dorazily do Vídně ozbrojené povstání Rychlé vítězství Propuštěn neoblíbený představitel rakouské reakční politiky kníže Metternich (emigroval do Anglie)

3 Zavedeny občanské svobody
Přislíbena ústava a svolání říšského sněmu V Uhrách povstání- politická práva a získání značné samostatnosti Vídeňská vláda vydala oktrojovanou (=vydanou vládou, nikoli parlamentem) ústavu, podle které moc zůstala v rukou císaře červen- nové povstání (císař uprchl)

4 Praha Pod dojmem vídeňských událostí svolali radikálové 11. března veřejné shromáždění do Svatováclavských lázní Sepsána petice umírněných požadavků: větší práva a samostatnost ve federalizované konstituční monarchii svoboda tisku, slova, vyznání, shromažďování rovnoprávnost češtiny v úřadech a školách zrušení roboty a poddanství, ... ______________________________________ Císař více méně přislíbil splnění

5

6 Česko-německý spor Brzy propukl spor mezi „českými Čechy“ a „českými Němci“ (představovali 1/3 obyvatelstva Českého království) o budoucnosti Rakouska. Zpočátku oba národy vystupovaly společně proti starým pořádkům a za občanské svobody, ale... Němci se obávali rozpínavosti Čechů a toho, že by se stali v českých zemích druhořadými občany. K napětí přispělo svolání Slovanského sjezdu do Prahy. Češi chtěli (obecně řečeno) zlepšit postavení českého národa v rámci Rakouska

7 Němci z Čech poslali své zástupce na celoněmecký frankfurtský sněm.
Záměr: české země by se spolu s Rakouskem začlenily (a tím zanikly) v sjednoceném velkém Německu X Česká politická reprezentace – F. Palacký a Fr.Ladislav Rieger- se odmítla sněmu zúčastnit = odmítli koncepci rozpuštění českých zemí v novém Německu. Vystoupili s novou politickou koncepcí....

8 austroslavismus =představa Rakouska jako národnostně spravedlivého federativního státu Austria = Rakousko / Slavia = slovanstvo Slované by se mohli rozvíjet hospodářsky a politicky pod ochranou Rakouska před tlakem německého a ruského souseda Stoupenci tohoto politického názoru zjm. F Palacký a přechodně Karel Havlíček Borovský Palacký: „: Rakousko by bylo třeba vytvořit, kdyby už odedávna neexistovalo“

9 Slovanský sjezd Svolán začátkem června do Prahy
Delegáti, zjm.Slované z rakouské monarchie, předsedal F. Palacký Zasedání sjezdu zmařeno násilnými akcemi, ke kterým v Praze došlo- rozpuštěn Do Prahy povolán jako zemský velitel kníže Windischgrätz- rozmístil v Praze děla- vystupňoval tím revoluční náladu

10 Červnové povstání Radikální studenti uspořádali u sochy sv. Václava na Koňském trhu (od té doby Václavské nám. / socha jiná a stála uprostřed, ne v horní části ) 12. června sbratřovací mši Po mši se průvod vydal k sídlu nenáviděného Windischgrätze do Celetné ulice

11

12 J.J.Bendl

13 Průvod zastaven vojáky (incident: vražda nebo náhodné zabití kněžny Windischgrätzové v okně paláce)
Propukly pětidenní boje na barikádách (zjm.studenti) Praha bombardována Desítky mrtvých Vyhlášeno stanné právo, ale záhy zrušeno Žádné procesy Windischgrätz

14

15

16

17 Nejdéle a nejkrvavěji probíhaly boje v Uhrách
Nejvýraznější postava- Lajos Kossuth Sesadili Habsburky a vyhlásili republiku Uhři však utlačovali Slovany na svém území, odmítli uznat národnostní požadavky Slováků, Srbů a Chorvatů a tím je postavili na stranu rakouské vlády – to vedlo k neúspěchu Uherské povstání krvavě potlačeno až srpnu 1849 (za pomoci ruské armády) / stovky rozsudků smrti, vlna emigrace

18

19 Další ozbrojené povstání- Vídeň říjen 1848
Povstalci lynčovali nenáviděného ministra války Potlačeno Windischgrätzem, výjimečný stav Jaro rakouské vojsko potlačilo italské povstalce na severu Itálie Prosinec abdikace slaboduchého císaře Ferdinanda V., na trůn jeho synovec, 18letý František Josef I.

20 Ferdinand V. v důchodu r.1870

21 Kroměřížský sněm Říšský sněm, který měl vypracovat ústavu, uprchl z revoluční Vídně do Kroměříže Rakousko se mělo stát konstituční monarchií s dvoukomorovým parlamentem a moderní ústavou Nestalo se! V březnu 1849 byl sněm rozehnán vojskem Místo platné ústavy vláda tzv.oktrojovala (vnutila) vlastní, ne moc demokratickou ústavu „oktrojírku“ (nikdy nevstoupila v platnost)

22

23

24 Revoluce v Rakousku byla vojensky potlačena
Rakousko se nestalo konstituční monarchií / ústava nebyla přijata České země ani Uhersko nedosáhly federativního uspořádání státu ale... Byla zrušena robota a některá zastaralá hospodářská opatření (cechy) odstraněno poddanství = rovnost občanů před zákonem Nastolena svobodná (liberální) ekonomická politika = otevřena cesta kapitalistickému rozvoji země