Kůrovcová situace v NPŠ v roce 2009

Prezentace na téma: "Kůrovcová situace v NPŠ v roce 2009"— Transkript prezentace:

1 Kůrovcová situace v NPŠ v roce 2009
Ing. Petr Kahuda

2 Celkové aktuální množství evidovaných „holin“ v lesních porostech Správy NPŠ je 550 ha, z toho je však cca 220 ha v bezzásahových lesních porostech II. zón (plochy s ponechaným polomem). Plocha holin určených pro práci s přirozenou a umělou obnovou tedy aktuálně (konec 2008) činí cca 330 ha. Holiny vzniklé v roce 2009 budou předmětem evidence po ukončení těžebních prací. Ing. Petr Kahuda

3     Celkové plocha porostů se soušemi je 1859 ha (stav z léta 2008), z toho je však cca 800 ha již s přirozenou obnovou. Ing. Petr Kahuda

4 NPŠ – KŮROVEC A OCHRANA PŘÍRODY
Ing. Petr Kahuda

5 Ing. Petr Kahuda

6 Žlutá barva - režim C(A0) – území jsou „ponechána samovolnému vývoji“
Modrá barva - režim A: usměrňující zásahy jsou výjimečné a časově omezené Režim B – (bílá barva) území s dlouhodobě uplatňovaným managementem režim C (žlutá barva) ha ,6 % režim A (modrá barva) ha ,5 % režim B (bílá barva) ha ,9 % Ing. Petr Kahuda

7 NPŠ – KŮROVEC A OCHRANA PŘÍRODY
PROČ SAMOVOLNÝ VÝVOJ ? Zřizovací právní předpis NPŠ: Nařízení vlády České republiky č. 163/1991 Sb., kterým se zřizuje Národní park Šumava a stanoví podmínky jeho ochrany, ze dne Poslání národního parku dle zřizovacího předpisu: Posláním národního parku je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k turistice a rekreaci nezhoršující přírodní prostředí. Ing. Petr Kahuda

8 NPŠ – KŮROVEC A OCHRANA PŘÍRODY
PROČ SAMOVOLNÝ VÝVOJ ? - zařazeny jsou nejcennější části území NP, lesní porosty kde se vyskytují zonální smrčiny především 8. a 7. LVS, azonální lesní porosty rašelinných, oglejených a podmáčených stanovišť; - charakteristickým fenoménem území jsou rašeliniště ( zařazena většina šumavských lokalit chráněných v rámci Ramsarské úmluvy) - rozsáhlé a nejdůležitější lokality přírodních stanovišť NATURY 2000, včetně prioritních typů. Významný je především podíl 91D0* – rašelinných lesů, 7110 – aktivní vrchoviště, přechodových rašelinišť a třasovišť, v území s režimem C se také nachází část 9410 horských acidofilních smrčin (zejm. nejvýznamnější „pralesovité“ zbytky horských smrčin) Ing. Petr Kahuda

9 Rašelinný les (91D0) – příklad chráněného šumavského fenoménu
Nezapojené porosty břízy, borovice a smrku na rašelinných půdách. Bylinné patro je nezapojené, tvoří ho zejména keříčky kyhanky, vřesu a rojovníku. Významnou úlohu hrají mechorosty, které pokrývají % půdního povrchu. Dominantním mechem jsou rašeliníky. Rašelinné lesy se vyskytují ve srážkově bohatších oblastech, v podmáčených rovinatých polohách nebo v mírných terénních sníženinách, kde hladina podzemní vody alespoň po část roku stagnuje těsně při povrchu půdy. Ing. Petr Kahuda

10   Péče o lesní ekosystémy v NPŠ probíhá diferencovaně.
V zásahových územích jsou realizována pěstební opatření nebo opatření ochrany lesa proti lýkožroutu smrkovému. V těchto územích převažují  lesy výrazněji ovlivněné předchozím lidským hospodařením (změna druhové skladby – převažující zastoupení smrku na úkor jedle a buku, stejnověkost lesních porostů, ochuzená prostorová výstavba lesa). Krátkodobým cílem aktivních opatření je zabránit velkoplošným rozpadům lesa vlivem přemnožení lýkožrouta smrkového s ochranou lesa sousedních vlastníků a postupná přeměna kulturních lesů na lesy přírodě blízké s pestrou druhovou skladbou a prostorovou strukturou odpovídající původním společenstvům. Bezzásahová území jsou v přesně plošně vymezených částech národního parku (cca čtvrtina území) ponechávaná bez aktivního lidského obhospodařování. Ing. Petr Kahuda