První světová válka „Válka na ukončení všech válek“

Prezentace na téma: "První světová válka „Válka na ukončení všech válek“"— Transkript prezentace:

1 První světová válka 1914 - 1918 „Válka na ukončení všech válek“
H.G.Wells

2 Válka bratranců Když vypukla válka, na trůnech seděli tři bratranci (vnuci britské královny Viktorie: Car Mikuláš II. v Rusku (Николай II) Císař Vilém II. V Německu (Wilhelm II) Král Jiří V. v Británii (George V)

3 zjm. Mikuláš a Jiří vypadali jako dvojčata

4 Příčiny války: dlouhodobé i bezprostřední
Počátek 20. století- koloniální mocnosti ukončily rozdělení světa (koloniální ventil přestal fungovat) Největší velmoc: Velká Británie Nejmenší: Německo (přišlo pozdě) Rovnováha sil porušena = napětí Zbrojení (hlavně Německo-loďstvo a ponorky) šovinismus V 1914 celá Afrika, s výjimkou Etiopie a Liberie, byla pod kontrolou nějaké evropské země.

5

6 Svět rozdělen na dvě aliance:
Dohoda- Velká Británie + Commonwealth, Francie, Rusko později Itálie, Rumunsko, Řecko, Japonsko, USA (1917) Ústřední mocnosti- Německo, Rakousko-Uhersko, Turecko, Bulharsko Původně Trojspolek: Německo, Rakousko, Itálie

7

8 francouzské německé uniformy
rakouské

9 Hlavní iniciátor-Německo
Cíle Německa: 1.přerozdělit Evropu (ovládnout střední, jihovýchodní a část východní Evropy, tzv. Mitteleuropa) 2. získat kolonie v Africe 3. získat vliv v arabském světě 4. ekonomicky oslabit Francii

10 Nejcitlivější místo: na Balkáně
„sud se střelným prachem“ 1912 – 1913 – dvě balkánské války 1. balkánské země x Turecko 2. bývalí spojenci x Bulharsko o přerozdělení územních zisků Na Balkáně se střetly zájmy dvou velmocí: Rakouska-Uherska a Ruska Hranice po skončení válek

11

12 Záminka k rozpoutání války:
Atentát na rakousko-uherského následníka arcivévodu Františka Ferdinanda d´Este na vojenských manévrech v Sarajevu

13 Gavrilo Princip (1894 – 1918) bosenský Srb

14 rodina Fr.Ferdinanda 1904

15 Sarajevský atentát provedli mladí Srbové-příslušníci tajné nacionalistické organizace Mladá Bosna (pomsta za anexi (=připojení) Bosny a Hercegoviny k Rakousku 1908) Atentátníci vycvičeni a vyzbrojeni v Srbsku odpovědnost svalena na Srbsko

16 Srbsku dávalo záruky Rusko Rakousku-Uhersku přislíbilo pomoc Německo
R.-U. předalo Srbsku nepřijatelné ultimatum – tím se do konfliktu zapojily další země Srbsku dávalo záruky Rusko Rakousku-Uhersku přislíbilo pomoc Německo R.-U. vyhlásilo válku Srbsku Během několika dní vstoupily do války Rusko, Německo, Francie (mechanismus spojeneckých úmluv) Celkem se války zúčastnilo 34 států Všichni přesvědčeni, že válka bude vzhledem k moderní technice krátká Válečné operace zahájilo Německo napadením neutrální Belgie

17

18 válečné nadšení

19

20

21

22 Válečný plán Německa: tzv
Válečný plán Německa: tzv. blesková válka (Blitzkrieg)- vpadnout do Francie přes neutrální Belgii a dobýt Paříž, pak Rusko a Velkou Británii Plán selhal- postup Němců zastaven v bitvě na řece Marně Od listopadu 1914 se změnila v zákopovou (poziční) válku (Sitzkrieg)

23 Schlieffenův plán napadení Francie

24 „Sitzkrieg“ Linie zákopů, betonových bunkrů, minových polí se táhla od Švýcarska k Severnímu moři Žádná strana neměla výraznou převahu, opakované pokusy o průlom = obrovské ztráty na životech Pěšák proti palebné síle děl a kulometů, ostnaté dráty Nebylo možné utajit přípravu k ofenzivě ( letadla, pozorovací balony)

25 Život v zákopech

26 Rozvoj vojenské techniky
Kulomet Tank na řece Sommě, Britové, nesplnily očekávání na průlom-pomalé, technicky nedokonalé, zranitelné První letecké bombardování měst Ponorky (Němci zahájili –leden neomezenou ponorkovou válku= torpédovali lodě bez výstrahy) Otravné plyny- poprvé 1915 u Ypres Němci použili chlór, 1917 yperit (hořčičný plyn=C4H8Cl2S), plamenomet

27 British 55th ,West Lancashire, Division

28

29

30

31 Vojenská síla válčících stran
Británie- převaha na moři Německo- převaha na souši (dělostřelectvo), nejlépe vycvičená armáda Francie- ve vzduchu (ze 400 evropských letců bylo 260 Francouzi) Zaostalé- Rusko a Rakousko-Uhersko Tlustá Berta

32 Fronty Hlavní bojiště- Evropa
Ponorková válka v Atlantiku (ztráty britského obchodního loďstva katastrofální) a boje v koloniích (Střední Východ a Afrika) Západní – Francie, Velká Británie, Belgie proti Německu Východní –Německo a Rakousko-Uhersko proti Rusku Jižní – nejdříve Srbsko (bránilo se zoufale 1 rok), od 1915 Itálie (postoupili za 2 roky během 11 ofenziv o 15 km!) Italská fronta

33

34

35

36 1916- velké ofenzívy na západě: bitva o pevnost Verdun
1915- převaha Ústředních mocností (hluboko v Rusku, obsadily Srbsko, udržely linii na západě) 1916- velké ofenzívy na západě: bitva o pevnost Verdun léto bitva na Sommě- Francouzi a Angličané dobyli pás 20 km široký a 10 km hluboký, padlých, (1 padlý na čtvereční palec získaného území), tanky Počátek obrat ve válce- iniciativa přešla do rukou Dohody (prodlužování války prokázalo větší hospodářské rezervy Dohody) duben 1917 – na straně Dohody vstoupily do války USA 1917- revoluce v Rusku separátní mír= zánik východní fronty (Němci získali ukrajinské obilí a kavkazskou naftu)

37

38 „totální válka“ Ekonomiky válčících zemí zcela podřízeny válečnému úsilí- zbídačení obyvatelstva, vystřízlivění z vlasteneckého opojení, hnutí proti válce Demoralizace společnosti Zběhové,vojenské vzpoury Nebezpečí sociální revoluce 3.11. revoluce v Německu, později abdikace císaře vyhlášení Československa

39 11.11.1918 v 11:00 podepsalo Německo v Compiegneském lese příměří

40 Totální rozvrat ekonomiky
Padlo 10 miliónů Zraněno 20 miliónů Obrovské ztráty na civilním obyvatelstvu Vypukly sociální revoluce Zánik velkých monarchií Změnila se mapa Evropy

41

42

43 Arménská genocida v době 1.svět.války
Systematická likvidace arménského národa na území Turecké říše Odhaduje se 1,5 milionů obětí V první fázi - popravy inteligence a elity, likvidace mužů V druhé fázi násilné deportace, zjm. žen, dětí, starých lidí Záminka: spolupráce s nepřítelem, Ruskem během války Dnes Turci odmítají tuto událost klasifikovat jako genocidu, bylo to válečné opatření Také udávají nižší počty obětí Dnes 29 států uznává arménskou genocidu

44 Státy, které uznaly arménskou genocidu

45