Politická a sociální krize římské republiky

Prezentace na téma: "Politická a sociální krize římské republiky"— Transkript prezentace:

1 Politická a sociální krize římské republiky
1. století př.n.l.

2 Systém dvou politických stran Obě strany usilovaly o moc nevybíravými prostředky
Populárové strana lidu Lídr: vojevůdce Gaius Marius 7x konzulem provedl voj.reformu (vojákem i bezzemek, veteráni po 16 letech dostali půdu)+ další reformy armády Program:- sociální reformy a politický vliv lid.shromáždění Optimáti =strana nobility (bohatí) Lídr: vojevůdce Sulla Program: udržet moc i majetek

3 Sullova diktatura 82 – 79 př.n.l.
Sulla po vítězném vojenském tažení na východ zavedl v Římě diktaturu a mír Zavedl proskripce – seznamy Sullových odpůrců, veřejně vyvěšené, kdokoli mohl udat a zabít (Mezi nimi i mladý Caesar, Sulla v pamětech litoval, že vyhověl prosbám Caesarových příbuzných a ušetřil ho.)

4

5 Za Sullovy diktatury zabito okolo 520 - 3,5 tis.lidí ???
Sulla se vzdal diktatury a záhy zemřel v důchodu

6 Ke krizi přispěla povstání otroků Nárůst otroků po válkách + obchod + přirozený přírůstek Těžké životní podmínky

7

8

9 Vzpoury a povstání 1) 136 – 132 př.n.l. Na Sicílii, 20 000 ukřižováno
Spartakovo povstání

10

11 Spartakovo povstání

12 Spartakus Thrácký gladiátor-otrok Původně voják- odsouzen za dezerci
Gladiátorská škola v Capui- povstání Postupně se přidávali další otroci Snad až mužů

13 Úkryt na Vesuvu Prošli Itálií až na jih Ohrožovali Řím Zrazeni piráty, kteří jim slíbili převoz na Sicílii Doplatili na nejednotnost Odříznuti napříč vybudovaným valem V poslední bitvě Spartakus padl 6 000 zajatců ukřižováno na Via Appia

14

15

16 První triumvirát tri= tři vir = muž

17 Vojenská diktatura tří nejmocnějších mužů

18 1. triumvirát Rozdělili si sféry vlivu
Caesar- Galie (+invaze do Británie) Crassus- bojuje na východě, vítěz nad Spartakem Pompeius – Hispánie

19 53 př.n.l. padl Crassus – triumvirát se rozpadl
Caesar a Pompeius – boj o absolutní moc

20 Pompeius s nelibostí sledoval vojenské úspěchy Caesara v Galii – vyzval Senát, aby přikázal Caesarovi rozpustit vojsko a vrátit se do Říma Caesar neuposlechl – r.49 př.n.l. překročil s vojskem pohraniční řeku Rubicon (Tím automaticky prohlášen nepřítelem státu)

21 „Alea iacta est“ =Kostky jsou vrženy!
Začala občanská válka -5 let, zahynulo 1/2milionu obyvatel

22 Gaius Julius Caesar 100 – 44 př.n.l.
Řečník, spisovatel, diplomat a voják Z urozeného rodu, příznivec populárů, za Sully pronásledován „Zápisky z války galské“ (píše ve 3. osobě, aby se vyhnul podezření ze samochvály) V občanské válce porazil Pompeia (zavražděn v Egyptě) Aféra s Kleopatrou Ovládl Egypt

23 Vyhrál v občanské válce – prohlášen doživotním diktátorem
Zastával i další úřady Ponechal formálně republiku, ale jednal jako samovládce - vlastní mince, titul imperátor, celo purpurová tóga Nejkratší vojenské hlášení: „Veni, vidi, vici!“ (po porážce pontského krále)

24 Zavedl pořádek ve správě provincií
Reforma kalendáře (juliánský – do r. 1582) 60 republikánů – spiknutí k odstranění „tyrana“ Přestože varován odešel př.n.l. do Senátu- zavražděn – ubodán „Et tu, Brute?“

25 Republikáni (vrazi Caesara) jsou pronásledováni Markem Antoniem
Porážka v bitvě u Filipp Brutus- sebevražda

26 druhý triumvirát

27

28 Lepidus vytlačen Marcus Antonius a Octavianus –boj o ovládnutí Říma Marcus Antonius- žije v Egyptě Kleopatrou

29 Octavianus- prasynovec a adoptivní syn Caesara, sídlí v Římě, vliv na veřejné mínění a Senát,
Přesvědčí Senát, že Marcus Antonius je nepřítel státu- válka

30

31 Bitva u Aktia Námořní bitva Egypt X Řím M.Antonius X Octavianus
Antonius i Kleopatra z bitvy uprchnou, poraženi, oba sebevražda

32 Bitva u Aktia 31 př.n.l.

33

34 Octavianus ovládne celou římskou říši
Egypt (poslední helénistická říše) se stává římskou provincií Konec římské republiky