Humanismus a renesance.  Konec 13. století – Evropa→ ohromný hospodářský rozvoj – města - 1. zámořské plavby ( O 1 jaký byl jejich důvod?) → rozvoj přírodních.

Prezentace na téma: "Humanismus a renesance.  Konec 13. století – Evropa→ ohromný hospodářský rozvoj – města - 1. zámořské plavby ( O 1 jaký byl jejich důvod?) → rozvoj přírodních."— Transkript prezentace:

1 Humanismus a renesance

2  Konec 13. století – Evropa→ ohromný hospodářský rozvoj – města - 1. zámořské plavby ( O 1 jaký byl jejich důvod?) → rozvoj přírodních věd: astronomie, geografie. Nové poznání + společenský i ekonomický vzestup šlechty a měšťanstva→ změna vztahu k církvi a církevní učení ( O2 jaká teorie církve byla nejvíce kritizována?)  snaha církve o likvidaci odkazu antické kultury – ne zcela úspěšná→odkaz přežívá v tvorbě umělců – jih Itálie + jihozápadní Francie ( O3 proč v této oblasti?) →zde – postupný vznik humanismu + nových uměleckých tendencí  HUMANISMUS – humanus-[lat.] – lidský; společensko-vědecké a literární hnutí zaměřené na člověka a jeho pozemský život. Předpoklady nového myšlení a umělecké tvorby

3 Objevy a vynálezy 1492 Kryštof Kolumbus objevil Ameriku F. Magalhães obeplul zeměkouli Kolem roku 1448 Johann Gutenberg vynalezl knihtisk Galileo Galilei – sestrojil čočku do dalekohledu Mikuláš Koperník – významný polský astronom. Odmítal názor, že Země je středem vesmíru. Giordano Bruno – astronom, matematik, básník. Za své názory byl r. 1600 upálen.

4  Předpoklad: důkladné studium antické kultury, rozvoj lidského poznání → ad fontes humanistický světový názor – neomezen určitým historickým obdobím!  Na základech humanistického myšlení- rozvoj renesance- kulturní a historická epocha (od konce 13. stol, plný rozvoj: 15.-16.stol.) → renascio = znovuobnovení, znovuzrození]- obnovení estetických ideálů antiky→ rozkvět umění, filozofie, vědeckého poznání Znaky: - světonázorová a umělecká různorodost - nápodoba antického umění - příklon k přírodě a smyslovému prožitku - člověk – plnohodnotná, všestranně se rozvíjející bytost→individualismus - svoboda myšlení a tvorby bez ohledu na náboženství

5 Rozšíření renesančního umění  od konce 13.stol. – Itálie – podpora – šlechtické mecenášské rody: Medici (Cosimo di Medici, Lorenzo I.), Francesco Sfortza (Neapol), rod Visconti (Miláno), papežové Martin V., Mikuláš V. aj. ( O4 odkud pochází pojem –mecenáš-? )  Francie a Španělsko→ 15. stol.  Anglie → od ½ 16. stol.  n ěmecké země, česká oblast a Skandinávie- v literatuře pouhá nápodoba renesančního umění, u nás rozkvět renesance v architektuře Ideálem- všestranně rozvinutá osobnost, univerzální umělec a vědec (Michelangelo Buonarotti, Leonardo da Vinci)

6 Renesanční architektura  do šíře rozložené prostory, provzdušnění, jednoduchost a elegance  horizontální patra, sloupy, klenba, štíty, kupole, římsy, obdélníková okna sdružovaná po dvou v ostění  krenelování – zdobení pevnostními motivy (zubatá cimbuří, věžičky, střílny, falešné štíty)  zdobnost - sgrafita (geometrická – psaníčková převládají - i figurální), fresky  vyváženost vodorovných a svislých linií  vzorem Vitruvius (O5 v jaké souvislosti jste toto jméno slyšeli?)- návrhy ideálního města, městské paláce s arkádovým vzorem. Paláce, zámky, vily, měšťanské domy, církevní stavby  Osobnosti: Fillippo Bruneleschi, Donato Bramante, Raffael Santi, Palladio Andrea, Batista Alberti, Michelangelo Buonarotti

7 Sgrafita figurální psaníčková

8 Letohrádek Belveder (královny Anny) v Praze na Hradě První skutečně čistá renesanční stavba v Praze, jejímž autorem je Bonifác Wohlmut Byla postavena pro manželku Annu Jagellonskou od Ferdinanda I. za hradbami Pražského hradu v r. 1538 Tento typ stavby využíván k zábavě (nazýván Lusthaus), sloužila k plesům, zahradním slavnostem Před letohrádkem stojí zpívající fontána, materiálem byla zvonovina a bronz, fontána stojí na původním místě v kamenném bazénu, kam byla osazena v r.1573.

9 Telč Velké Losiny

10 Litomyšl.