DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu

Prezentace na téma: "DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu"— Transkript prezentace:

1 DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu
Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: EU peníze středním školám Gymnázium a Střední odborná škola, Podbořany, příspěvková organizace Šablona: III/2 – Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada: dějepis Ověření ve výuce Třída: Datum: Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ondřej Pilař. Dostupné z Metodického portálu ISSN Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

2 TÉMA: Architektura 1. poloviny 20. století
PŘEDMĚT: dějepis, společenskovědní seminář KLÍČOVÁ SLOVA: funkcionalismus organická architektura bauhaus konstruktivismus kubismus JMÉNO AUTORA: Mgr. Ondřej Pilař

3 Metodický pokyn: Materiál je určen pro výklad moderní architektury 1. poloviny 20. století na vyšším stupni gymnázia. Část prezentace nabízí rozšiřující učivo k tomuto tématu.

4 Předpoklady moderní architektury
nové nároky na bydlení – modernizace interiéru; nároky na prostor pro architektonický objekt ve velkých městech – tendence k výškovým budovám; využití nových stavebních materiálů – beton, kov, sklo; využití průmyslové výroby pro produkci standardizovaných architektonických článků.

5 Charakter moderní architektury
Obr. 17 PRÁCE S OBRÁZKY Srovnej ukázku secesní architektury (obr. 17) a moderní objekt (obr. 11), popiš základní rozdíly. Obr. 11

6 Charakter moderní architektury
Obr. 17 Obr. 11 secese – velká zdobnost ● moderní objekty – tendence očistit stavby dekorativnost; od zdobnosti, dekorativnosti; hlavním prvkem – ornament; ● důležitá praktická stránka budovy; východisko – ● základem čisté linie, geometrické tvary. vyjádření krásy;

7 Základní směry v architektuře 1. poloviny 20. století
Kubismus architektonický směr rozvinutý především v Čechách (jinde v malířství); mezi základními tvary i detailními prvky převažovala tendence k základním geometrickým tvarům (viz okna, vikýře, zdobení portálu). Obr. 5 Obr. 6

8 Základní směry v architektuře 1. poloviny 20. století
Obr. 7 Rondokubismus rond – znamená okrouhlý; přibyly motivy obloučků, půlkruhů. PRÁCE S OBRÁZKEM Dokumentuj na obrazové ukázce zmiňované prvky.

9 Základní směry v architektuře 1. poloviny 20. století
Obr. 7 Josef Gočár hlavní představitel kubismu v architektuře; Dům u Černé Matky boží v Praze (obr. 5); budova Legiobanky v Praze (obr. 7). Obr. 5

10 Základní směry v architektuře 1. poloviny 20. století
Funkcionalismus protiklad zdobné secesi; primární = užitková funkce staveb; praktičnost, pohodlnost, ekonomická nenáročnost; užitková funkce promítnuta i do vzhledu; čisté geometrické tvary. Obr. 8

11 Základní směry v architektuře 1. poloviny 20. století
Obr. 1 Počátky funkcionalismu – skupina Werkbund cílem spojení mladých architektů, uměleckých řemeslníků a progresivních průmyslníků v Německu, 1907; program – funkční stavby továren, divadel, reprezentačních sálů…; nové materiály – cihla, beton, sklo, ocel; J. Hoffmann – sanatorium Purkersdorf (obr. 2); B. Paul – Vila Traub (obr. 1). Obr. 2

12 Základní směry v architektuře 1. poloviny 20. století
Rozvoj funkcionalismu – škola Bauhaus umělecká škola ve Výmaru, 1919–1933; myšlenka sjednotit architekty, umělecké návrháře, malíře, sochaře za účelem práce na stavebním objektu, inspirace středověkou stavební hutí; jednotícím prvkem – funkčnost objektu. Obr. 9

13 Základní směry v architektuře 1. poloviny 20. století
Bauhaus v architektuře principem základní geometrické tvary; rovné linie; Walter Gropius (obr. 8); Ludwig van der Rohe – Villa Tugendhat (obr. 9). Obr. 8 Obr. 9

14 Základní směry v architektuře 1. poloviny 20. století
Konstruktivismus obdoba funkcionalismu v Rusku ve 20. letech; důraz na konstrukci staveb; estetická stránka staveb spojená právě s jejich konstrukcí, viditelnou často z vnějšku. Konstantin Melnikov – Frunze klub. Obr. 3

15 Základní směry v architektuře 1. poloviny 20. století
Překonání funkcionalismu – Le Corbusier významný architekt, vliv na celou architekturu století; vyvážil funkčnost a estetickou stránku objektu. Obr. 11

16 Základní směry v architektuře 1. poloviny 20. století
Le Corbusier snaha složit architekturu ze standardizovaných elementů, vyráběných průmyslově (např. okna); snaha o zlevnění staveb; pokusy o velké obytné komplexy (viz obrázek). Obr. 10

17 Základní směry v architektuře 1. poloviny 20. století
Organická architektura Frank Lloyd Wright; přizpůsobení vzhledu objektu prostředí, terénu, ve kterém objekt stojí; organické vsazení stavby do přírody, ta spoluvytváří vzhled stavby. Obr. 12

18 Základní směry v architektuře 1. poloviny 20. století
Frank Lloyd Wright dům „Vodopád“. PRÁCE S OBRÁZKEM Kterými prvky, tvary podpořil, zvýraznil autor efekt vodopádu? Obr. 12

19 Základní směry v architektuře 1. poloviny 20. století
Frank Lloyd Wright Guggenheimovo muzeum v New Yorku. PRÁCE S OBRÁZKEM Jaké tvary zde autor použil a jakému prostředí přizpůsobil podobu objektu, jaký dojem navozuje?

20 Základní směry v architektuře 1. poloviny 20. století
Obr. 14 Základní směry v architektuře poloviny 20. století Neoklasicismus další návrat k principům antické architektury; využíváno pro veřejné budovy – parlamenty, muzea, úřady, banky; typické pro totalitní režimy – nacistické Německo, stalinský Sovětský svaz. Obr. 15

21 Základní směry v architektuře 1. poloviny 20. století
Obr. 14 Základní směry v architektuře poloviny 20. století Neoklasicismus budova říšského kancléřství v Berlíně (14); divadlo Rudé armády v Moskvě (15). HISTORICKÉ SOUVISLOSTI Které jiné stavební slohy se v minulosti vracely k principům antické architektury? Obr. 15

22 Výškové stavby – mrakodrapy
Obr. 16 Empire State Building, New York nedostatek místa v centrech velkých měst – stavby výškových budov; nové, pevné materiály. HISTORICKÉ SOUVISLOSTI Znáš i jiné mrakodrapy?

23 Technické stavby mosty, železnice, lanovky; využití kovových slitin;
R. Maillart – most Salginatobel v Schiers. Obr. 4

24 ZDROJE: ČERNÁ, Marie. Dějiny výtvarného umění. 2. rozšířené vyd. Praha: Idea servis, 1999. ISBN PIJOAN, José. Dějiny umění vyd. Praha: Odeon, 1991. Obr. 1: Gampe. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 2: Roman Klementschitz. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 3: NVO. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 4: Ikiwaner. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 5: Enfo. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <

25 Obr. 6: Aktron.[cit. 2013-11-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:
< Obr. 7: Packa. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 8: Justinc. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 9: Daniel Fišer. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 10: Lian Chang. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 11: Tyke. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 12: Serinde. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 13: Soerfm. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 14: BArchBot. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <

26 Obr. 15: Sergei Dorokhovsky. [cit. 2013-11-10]
Obr. 15: Sergei Dorokhovsky. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 16: David Shankbone. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < Obr. 17: Gryffindor. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <