Úvod do sociální politiky

Prezentace na téma: "Úvod do sociální politiky"— Transkript prezentace:

1 Úvod do sociální politiky
Jabok, ETF 2015 Michael Martinek

2 Chceme víc peněz, volají státní zaměstnanci. Šanci přidat mají učitelé
Počet zaměstnanců ve státní správě roste o desítky tisíc. Příští rok chce navíc 622 tisíc zaměstnanců placených z veřejných rozpočtů dostat přidáno. Zatím to vypadá, že nejvíc si polepší učitelé. Ministr financí Andrej Babiš plošné navyšování platů ale odmítá. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 09

3 Vláda Bohuslava Sobotky se bude moci pochlubit rekordním bujením státní správy. Od roku vzrostl počet zaměstnanců státu o 21 tisíc a výdaje na jejich platy o 11 miliard. Zatím. Vyjednávání o vyšších platech pro příští rok totiž teprve startuje. Na platy státních zaměstnanců (bez zdravotnictví) jde letos 149 miliard korun ze státního rozpočtu. 46 miliard jde na platy do zdravotnictví. Další desítky miliard jdou na zaměstnance z rozpočtů krajů a obcí. Těm se přerozdělují peníze z daní. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 09

4 Stát v pasti. Nižší daně nezaplatí vysoké důchody, varuje Jiří Rusnok
Všichni chtějí slyšet, že daně by se měly snížit – nebo alespoň nezvyšovat. Každý chce mít nejlépe nulové daně, zejména majetkové. Žijeme tady v iluzi, jak máme všechno zdaněno moc a že na další zdanění už nelze pomýšlet. Ale nikdo nechce slyšet o tom, že země stárne. A že bude mít větší výdaje na zdravotnictví, sociální péči, důchody. Navíc je otázka, jestli dostatečně financujeme vzdělávání. Z čísel se zdá, že ne. Celkové nastavení je hledáním citlivé politické rovnováhy a v tom nečekám žádné zázraky. Bude trvat generace, než se to vyřeší. Jako ekonom byste tedy na straně příjmů zvýšil daně. A jak byste řešil výdaje, snížil sociální dávky, důchody? Nedělejme si iluze, že někdo do budoucna dokáže zásadně snížit sociální transfery. Ve stárnoucí a zároveň bohatnoucí zemi ve střední Evropě je to iluze. Můžeme někde lépe hospodařit, nastavit systémy dávek férověji, ale velké zázraky neočekávejme. V porovnání třeba s jižní Evropou ale naštěstí žádné přebujelé systémy nemáme. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 09

5 4. Chudoba a sociální vyloučení
definice a dělení chodby způsoby měření chudoby současná míra chudoby v ČR možnosti řešení problému chudoby Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 09

6 Chudoba Stav nouze (materiální deprivace), kdy lidé nemají dostatek prostředků k zajištění své existence v dané společnosti. Různé způsoby dělení chudoby: Na chudobu jako nedostatek reaguje filantropie, důsledkem může být sociální past a další šíření chudoby. Na chudobu jako nedostupnost zdrojů a služeb pro určitou část společnosti reaguje sociální politika, důsledkem by mělo být jejich zpřístupnění a zmírnění chudoby. Absolutní chudoba (bída) je nedostatek základních životních potřeb (jídlo, pitná voda, zdravotní péče, přístřeší, vzdělání). Relativní chudoba je produkt společenské nerovnosti, kritéria pro její posouzení se liší podle vyspělosti státu. Dobrovolná chudoba je důsledkem svobodného rozhodnutí člověka, který se z etických či náboženských důvodů zřekne svého plného přístupu ke zdrojům a službám. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 09

7 Dobrovolná skromnost Lovos je zkratka pro "Lifestyle of Voluntary Simplicity", tedy "životní styl dobrovolné skromnosti". Toto hnutí, na západě čím dál tím populárnější (na východě a na jihu jaksi "povinné"), si klade za cíl návrat k přírodě - resp. omezení nadměrné spotřeby, přiměřené přizpůsobení vlastních nároků především materiálních, ale i duchovních a intelektuálních. Nejde o skromnost, jde o výběrovou náročnost. Být náročný, avšak vybírat si v čem. Klást opravdu vysoké nároky na čistou vodu a čerstvý vzduch, na zdravotnictví a veřejnou dopravu, na maximální energetickou výkonnost a radost ze života - ne na co nejnákladnější hromadění tretek. Jde o to vážit si ne toho, kdo má víc, nýbrž toho, kdo dovede být stejně šťastný či šťastnější s menším zatížením společnosti a Země. Dobrovolná skromnost není o askezi. Je o výběrové náročnosti, o radosti ze života místo radosti z majetku. Je o antisnobismu. Existují tři argumenty pro dobrovolnou skromnost: morální, sociální a ekologický. Nový zákon: blahoslavení chudí… Řeholní slib chudoby… Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 09

8 Absolutní chudoba – bída
V dnešní době se díky medializaci pojem chudoba spojuje zejména s životními poměry lidí v rozvojových zemích a používá se pro stav, který nezajišťuje člověku základní podmínky pro důstojný život a uspokojení nejzákladnějších lidských potřeb. Je spojen se značnou hmotnou nouzí, nedostatkem potravin, nezávadné pitné vody, ošacení, špatné situace s bydlením, nedostatečným či žádným přístupem k základní zdravotní péči, vzdělání, ap. Důsledkem chudoby bývá chronický hlad, podvýživa, nedostatečná imunita nebo nevzdělanost, náchylnost k nemocem, vysoká dětská úmrtnost, nebo nízká střední délka života. Je stavem kdy jsou životní podmínky člověka v rozporu se základními lidskými právy. Z hlediska sociální politiky představuje chudoba jeden z nejobtížněji řešitelných problémů. Zároveň chudoba představuje jeden z nejvýraznějších motivačních prvků, kdy je motorem vzdělání, migrace obyvatelstva atp. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 09

9 Proč stále žije tolik lidí v extrémní chudobě?
Extrémní chudoba Nejkritičtější stádium chudoby, kdy mnoho lidí nemá přístup k základním potřebám jako je jídlo, voda, přístřeší, hygienické zařízení a zdravotní péče. Mezinárodní práh chudoby byl v minulosti přibližně 1 USD na den. V roce 2008 zvýšila Světová banka práh chudoby na 1,25 USD na den, založený na paritě kupní síly z roku 2005. V roce 2001 žila 1,1 miliarda lidí ve stavu extrémní chudoby, tedy za méně než 1 USD na den. Za méně než 2 USD denně žilo zhruba 2.7 miliardy lidí. Nejvíce chudých žije v Subsaharské Africe a jižní a jihovýchodní Asii. Hlad a chudoba si každý den vyžádají 25 tisíc lidských životů; 852 milionů lidí trpí nedostatkem jídla – to je více než celá populace Spojených států, Kanady a Evropské unie dohromady; Podíl lidí, kteří žijí v extrémní chudobě se během 20. století snížil z 59 na 19 procent a je nyní nejnižší v historii. Hlad a podvýživa jsou největším zdravotním rizikem, na jejich následky umírá více lidí než na AIDS, malárii a tuberkulózu dohromady; Chudí utratí za jídlo přes 70 procent svých příjmů. Průměrná americká rodina něco přes deset procent; Vymýcení extrémní chudoby a hladu je prvním z Rozvojových cílů tisíciletí, které přijalo 189 členských států OSN v roce 2000 na Summitu tisíciletí v tzv. Miléniové deklaraci. Extrémní chudoba je nejčastější v Subsaharské Africe, Jihovýchodní Asii a ve Střední Americe. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 09

10 Státy světa podle HDP na obyvatele (USD) Světová banka 2011 (ČR 36
 Lucembursko 89 012 2  Katar 88 314 3  Singapur 60 688 4  Norsko 60 405 5  Kuvajt 54 283 6  Brunej 51 760 7  Švýcarsko 51 262 8  Spojené státy americké 48 112 9  Spojené arabské emiráty 47 893 10  Nizozemsko 42 772 11  Rakousko 42 196 12  Irsko 41 682 13  Švédsko 41 467 14  Dánsko 40 908 15  Kanada 40 370 16  Austrálie 39 721 17  Německo 39 491 18  Belgie 38 768 19  Finsko 37 464 20  Island 36 485 161  Rwanda 1 282 162  Nepál 1 252 163  Guinea-Bissau 1 243 164  Haiti 1 171 165  Afghánistán 1 139 166  Guinea 1 124 167  Komory 1 110 168  Etiopie 1 109 169  Mali 1 091 170  Togo 1 049 171  Mosambik 975 172  Madagaskar 966 173  Malawi 893 174  Sierra Leone 871 175  Středoafrická republika 810 176  Niger 727 177  Burundi 604 178  Eritrea 585 179  Libérie 180  DR Kongo 373 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 09

11 Procento populace žijící za méně než 1,25 USD na den
Procento populace žijící za méně než 1,25 USD na den. Odhad OSN z let 2000–2007 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 09

12 Sociální nerovnost Rozdílnost společenských skupin v příjmech, majetku, moci, privilegiích, prestiži. Podle proměnnosti: Trvale daná: např. kastovní, stavovská Proměnlivá: jsou možné posuny osob mezi skupinami Podle příčiny: Nutný důsledek společenského života Důsledek určitého uspořádání společenského života Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 09

13 Příčiny chudoby Rozdíly ve vlastněném bohatství: jsou většinou způsobeny historicky – dědickou posloupností; bohatí mají zvýhodněný přístup ke vzdělání, kultuře, cestování kontaktům, majetek jim vynáší další bohatství; ti, kdo jsou odkázáni jen na výdělek ze své práce, jsou více ohroženi chudobou (příklad: mladá rodina, která si musí vzít hypotéku na dům/byt, je celoživotně znevýhodněná vůči jiné rodině, která dům/byt dostala od rodičů). Nízké výdělky ze zaměstnání: jsou důsledkem nedostatečného vzdělání a kvalifikace, příp. lidských vlastností a schopností. Rozdíly mezi lidmi ve schopnostech, inteligenci, píli, pracovitosti, ambicích, povahových vlastnostech apod. jsou přirozené a jsou motorem vývoje společnosti. Proto i diferenciace výdělků z výkonových hledisek musí být zachována. Nezaměstnanost: je základním ekonomickým a sociálním problémem, který vede k sociálnímu vyloučení, často i k bezdomovectví a k bídě (absolutní chudobě). Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 09

14 Názory na řešení chudoby
Primárně společenská záležitost: odpovědnost přísluší státu, který musí vytvořit takové sociální e ekonomické podmínky, aby lidé do chudoby neupadali (dostatek pracovních příležitostí, bezplatné vzdělání a zdravotnictví, bohaté sociální dávky apod.) = názor sociálně demokratický, levicový. Primárně individuální záležitost: za svou chudobu je odpovědný každý člověk svou nedostatečnou pracovitostí, nevhodným chováním apod., proto chudí sami musí zmobilizovat své zdroje a změnit svou situaci = názor liberální, pravicový. Oba uvedené názory jsou extrémní, reálné řešení je třeba hledat na škále mezi nimi. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 09

15 Znáte ještě jiné metody?
Měření chudoby Znáte ještě jiné metody? hranice denních příjmů na osobu relativní metoda normativní metoda Giniho index Index lidského rozvoje Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 09

16 Hranice denních příjmů na osobu
Nejpoužívanější klasifikace chudoby, vytvořená Světovou bankou (1990): extrémní chudoba - průměrný denní příjem je nižší než 1,- USD, od r ,25 USD. V Evropě je extrémní chudoba eliminována zásahy sociálního státu Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 09

17 Měření příjmové chudoby - relativní metoda
V Evropské unii se práh chudoby podle Eurostatu stanovuje na úroveň 60 % mediánu příjmů v dané společnosti (medián je středni hodnota, tzn. 50 % příjmů je vyšší a 50 % příjmů nižší). Podle OECD je to 50 % mediánu. V roce 2011 byla hranice chudoby v České republice 114 tis. Kč ročně a žilo pod ní cca 950 tisíc osob. Jestliže osoba žije pod hranicí chudoby, mluvíme o tom, že je ohrožena příjmovou chudobou. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 09

18 Relativní metoda Roční národní hranice chudoby je stanovena na úrovni 60 % mediánu ročního národního ekvivalizovaného příjmu na spotřební jednotku. Medián příjmu rozděluje celkovou populaci na dvě stejné části. Ekvivalizovaný příjem na spotřební jednotku se vypočítá tak, že vydělíme celkový čistý příjem domácnosti její velikostí určenou použitím následujících vah: 1.0 pro první dospělou osobu, 0.5 pro ostatní členy domácnosti ve věku 14 let nebo více a 0.3 pro každého člena domácnosti mladšího 14 let. ČR: průměrný příjem asi 26 tis., medián asi 20 tis., čistá mzda asi 16 tis., 60% mediánu = 9,6 tis. Výhoda: možnost relativně pružně reagovat na ekonomický a sociální vývoj, tato výhoda však bývá občas převáděna do reakcí rovnajícím se korupci voličů. Nevýhoda: nadhodnocení sociálních dávek a nebezpečí, že politici využijí návyku jejího čerpání. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 09

19 Chudoba v České republice – měřeno relativní metodou
Proč je v ČR tak nízká míra chudoby? Česká republika patří k zemím s nejnižší mírou chudoby – podle metodiky EU dosáhla v roce 2008 (poslední dostupné údaje ČSÚ a Eurostatu) hodnoty 9 % (podíl osob s příjmem pod hranici 60 % mediánu národního ekvivalizovaného příjmu na spotřební jednotku), zatímco průměr zemí EU činí 17 %. Chudobou byli přitom nejvíce ohroženi obdobně jako v jiných zemích zejména nezaměstnaní, neúplné rodiny a rodiny se 3 a více dětmi (tyto rodiny však představují méně než 5 % rodin). Ze všech dětí mladších 18 let bylo v ČR pod hranicí chudoby 13 % (v rámci EU v průměru 20 %). V kategorii zaměstnaných osob ve věku 18 let a více byla 4% osob ohrožena chudobou, v rámci sedmadvacítky činila tato hodnota 8%. Míra chudoby osob starších 65 let dosahovala v České republice cca 7% (v zemích Evropské unie 19 %). Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 09

20 Hranice chudoby a počet osob ohrožených chudobou v ČR
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 hranice chudoby (roční příjem v tis. Kč) 81,0 85,8 92,3 101,1 109,2 112,0 114,1 114,95 116,2 počet osob ohrožených chudobou (v tis.) 1049,3 1001,4 983,4 925,2 884,9 936,4 1007,8 990,3 871,8 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 09

21 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2016. Michael Martinek
09

22 Jak vysoký je medián proti průměrné mzdě? (ve vybraných zemích OECD)
Spodních 10 %   Medián   Horních 10 %   Švédsko 56 % 89,8 % 150,9 % Finsko 62,3 % 89,5 % 147,9 % Kanada 44,6 % 89,1 % 166,9 % Dánsko 60,9 % 89,0 % 150,4 % Norsko 63,2 % 88,9 % 149,0 % Japonsko 52,4 % 87,6 % 162,7 % Nový Zéland 51,2 % 87,2 % 160,6 % Německo 43,4 % 87,0 % 165,7 % Česko 49,3 % 85,2 % 153,1 % Itálie 56,1 % 85,1 % 156,6 % Švýcarsko 56,6 % 84,9 % 153,4 % Belgie 60,4 % 84,5 % Nizozemí 51,7 % 84,0 % 158,8 % Austrálie 49,5 % 83,3 % 167,5 % Irsko 45,2 % 82,7 % 169,0 % Rakousko 48,1 % 164,0 % Korea 39,9 % 81,7 % 181,7% OECD 48,2 % 81,2 % 166,2 % Francie 55,1 % 159,5 % Polsko 39,2 % 80,3 % 169,3 % Slovensko 45,1 % 78,7 % 163,5 % Španělsko 52,3 % 78,2 % 171,2 % Lucembursko 48,9 % 77,9 % 167,3 % USA 36,7 % 77,1 % 177,6 % Velká Británie   39,6 % 75,5 % 165,9 % Maďarsko 37,8 % 74,3 % 176,0 % Portugalsko 40,9 % 69,3 % 189,2 % Řecko 42,8 % 68,0 % 147,7 % Mexiko 27,4 % 62,2 % 216,7 % Turecko 42,0 % 55,2 % 203,7 % Jak vysoký je medián proti průměrné mzdě? (ve vybraných zemích OECD) Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 09

23 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2016. Michael Martinek
09

24 Materiální deprivace Kdo si nemůže dovolit alespoň tři z následujících položek, trpí materiální deprivací; v ČR je to 16% populace. Silná materiální deprivace – alespoň 4 položky = 6% populace. Devět položek zahrnutých do tohoto indikátoru: schopnost čelit neočekávaným výdajům (do 6000 Kč); schopnost zaplatit jeden týden dovolené mimo domov ročně; neexistence nedoplatků (hypotéky nebo platby nájmu, účty za komunální služby nebo splácení zakoupeného zboží na splátky či další splátky půjček); schopnost mít masité jídlo, kuře, rybu nebo vegetariánský ekvivalent každý druhý den; schopnost adekvátně vytápět obydlí; vlastnictví pračky; vlastnictví barevné televize; vlastnictví telefonu; vlastnictví osobního auta. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 09

25 Normativní metoda Výhoda: nižší možnost zneužívání sociálního systému,
Nevýhody: stanovit vyrovnaný spotřební koš je velmi náročné a vyžaduje to hlubší analýzu a znalost společenských poměrů; spotřební koš také velmi pomalu reaguje na změny ve společnosti. Stanoví se minimální společensky přijatelný spotřební koš, který se vyjádří v penězích. Souhrn cen za zboží a služby v tomto koši pak představuje minimální hranici příjmů, pod níž nastává chudoba. Pro svoji náročnost a nepopularitu mezi voliči, kteří sociální dávky pobírají, je tato metoda používána pouze doplňkově. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 09

26 Oficiální hranice chudoby podle Zákona o životním a existenčním minimu 110/2006 Sb.
Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let. Životní minimum ani existenční minimum nezahrnují nezbytné náklady na bydlení. Ochrana v oblasti bydlení je řešena v rámci systému státní sociální podpory poskytováním příspěvku na bydlení a v systému pomoci v hmotné nouzi doplatkem na bydlení. Částky životního minima od v Kč za měsíc: pro jednotlivce 3410 pro první dospělou osobu v domácnosti 3140 pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti 2830 pro nezaopatřené dítě ve věku do 6 let 1740, 6 až 15 let 2140, 15 až 26 let (nezaopatřené) 2450 Životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti. Částka existenčního minima od v Kč za měsíc: 2200 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 09

27 Jak vysvětlíte tak vysokou míru nerovnosti v globálním měřítku?
Giniho index Udává míru nerovnosti ve výši příjmů občanů v zemi. Čím je vyšší, tím jsou rozdíly ve výši příjmů občanů vyšší. Pokud by se index rovnal nule, měli by všichni občané stejně vysokou „výplatu“ a neexistovala by tak mzdová nerovnost. Čím vyšší je Giniho index, tím je rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem vyšší. Mzdové rozdíly jsou v Česku tradičně jedny z nejnižších v Evropské unii, i na světě. Gini index má hodnotu 26 a nižší je pouze ve Skandinávii a Slovinsku. Vzhledem k nižším mzdovým rozdílům a fungující sociální síti je tak v Česku nejméně „chudých“ na světě. Rodinný příjem 10 % nejlépe situovaných českých domácností je více než pětkrát vyšší než rodinný příjem 10 % nejhůře situovaných domácností. A jak je to ve světě? Něco málo přes 80 % bohatství světa je v rukou 20 % lidí. Jak vysvětlíte tak vysokou míru nerovnosti v globálním měřítku? Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 09

28 Rok 2007: Nejvíce rovnostářskou zemí je Švédsko, hodnota jeho GINI indexu je 23, poměr lidí žijících v chudobě pak 9 %. Na druhé příčce se umístilo Česko s 10 % chudých a GINI indexem 26. Například Chorvaté mají 18 % chudých a GINI 29. Poláci 21 % lidí pod hranicí relativní chudoby a hodnotu GINI indexu na úrovni 36. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 09

29 Mapa světa zobrazující Giniho index, míru nerovnoměrnosti příjmů v jednotlivých zemích.
Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 09

30 Index lidského rozvoje
Index lidského rozvoje (anglicky: Human development index, HDI) je pokus o vyjádření kvality lidského života, za pomoci porovnání údajů o chudobě, gramotnosti, vzdělání, střední délce života, porodnosti a dalších faktorů, který vypracovává Organizace spojených národů (OSN). Používá se pro měření potenciální sociální prosperity. Index vymyslel v roce 1990 pákistánský ekonom Mahbub al Hak a od roku 1993 jej OSN používá ve své každoroční zprávě. HDI zahrnuje údaje státu ve třech základních ohledech vůči dalšímu potenciálnímu rozvoji lidských zdrojů: střední délka života gramotnost obyvatelstva staršího 15 let (2/3 hodnoty indikátoru) a počet přihlášených dětí na školy prvního, druhého a třetího stupně (1/3 hodnoty indikátoru) HDP na 1 obyvatele v paritě kupní síly (v dolarech) Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 09

31 Mapa světa podle Indexu lidského rozvoje
Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 09

32 Subjektivní metody dotazování („Máte pocit, že jste chudí?“ „Jak vycházíte se svými příjmy?“) hodnocení výše minimálního (uspokojivého) příjmu Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 09

33 Možnosti řešení problému chudoby
Ekonomický rozvoj spojený se společenskou solidaritou Rozvojové cíle tisíciletí (2000, 2015) Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 09

34 Klíčové pojmy Chudoba – absolutní, relativní Dobrovolná skromnost
Průměrná mzda, medián Materiální deprivace Index lidského rozvoje Giniho index Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF Michael Martinek 09