26. Škůdci jehlic borovice

Prezentace na téma: "26. Škůdci jehlic borovice"— Transkript prezentace:

1 26. Škůdci jehlic borovice
OCHRANA LESA 26. Škůdci jehlic borovice

2 Škůdci jehlic borovice
Píďalka tmavoskvrnáč – Bupalus piniarius Můra sosnokaz – Panolis flammea Bourovec borový – Dendrolimus pini Hřebenule borová – Diprion pini Hřebenule ryšavá – Neodiprion sertifer Ploskohřbetky – borová, sosnová, sazenicová Ing. Martin Němec (c) 2012, pracovní verze

3 Píďalka tmavoskvrnáč – Bupalus piniarius
Popis: 3 – 4 cm velký motýl, Sameček je hnědý se světlými skvrnami. Samička je větší rezavě hnědá se světlými skvrnami. Housenka 2 – 3 cm, zelená se třemi pruhy, které zasahují až na hlavu, Bionomie a škody: Rojení květen – červen, Samičky kladou v řadách na spodní stranu loňských jehlic. Housenky ožírají jehlice z boku, ty žloutnou a často opadávají. X - XI se spouští na zem, kde se kuklí, kukla přezimuje. Škodí na středně starých borovicích. 1) 3) 4) 2) Ing. Martin Němec (c) 2012, pracovní verze

4 Píďalka tmavoskvrnáč – Bupalus piniarius
Kontrola: Prohlídkou půdy alespoň dvě kontrolní plochy na ha, kritický počet 3-7 kukel/m2 Vzorníky upřesňující jarní konrtola, v každém porostu jeden vzorník, kritický počet 2000 vajíček /strom. Ochrana: Spočívá v chemickém ošetření insekticidy na bázi inhibitorů syntézy chitinu, (žír je pomalý). Ing. Martin Němec (c) 2012, pracovní verze

5 Můra sosnokaz – panolis flammea
Popis: 3 – 4 cm, přední křídla oranžovo hnědá s vlnkami kruhovou a ledvinovitou bílou skvrnou. Zadní křídla šedohnědá. Housenka zelená s bílými pruhy na hřbetě a oranžovými pruhy po stranách. Bionomie: Rojení v dubnu. Samička klade vajíčka na spodní stranu loňských jehlic. Housenky žerou jehlice. V červnu slézají do půdy, kde se pod hrabankou kuklí. Kukla přezimuje, na jaře se líhne nový motýl. Škody: Housenky vyžírají rašící pupeny, čerstvé i loňské jehlice. Je to nebezpečný škůdce borovice na chudých, suchých stanovištích, kde se často přemnožuje. 5) 6) Ing. Martin Němec (c) 2012, pracovní verze

6 Můra sosnokaz – panolis flammea
Kontrola: Obdobná jako u tmavoskvrnáče. Kritický počet kukel 3-4/m2 Kritický počet vajíček 1300/strom. Ochrana: Oproti tmavoskvrnáči má žír rychlejší a silnější průběh, biologický boj je málo účinný, chemické přípravky podle seznamu registrovaných přípravků. Ing. Martin Němec (c) 2012, pracovní verze

7 Bourovec borový – Dendrolimus pini
Popis: Statný motýl, samička až 8 cm, sameček 6 cm, šedohnědý s výrazným příčným pruhem a bílou ledvinovitou skvrnou na předních křídlech. Housenka je hnědá, chlupatá 5 – 9 cm dlouhá, za hlavou má tmavomodré skvrny. Bionomie: Rojení VI. – VII., kladou po skupinkách na jehlice nebo větévky. Vylíhlé housenky ožírají letošní jehlice až na pochvu. X. – XI. slézají housenky ze stromů a v půdě zimují. III. – IV. lezou po kmeni zpátky do korun, kde pokračují v totálním žíru. V VI. se na stromě v prasklinách kůry kuklí. Škody: Při přemnožení často holožíry, kdy stromy jen těžko regenerují a hynou. 7) 8) Ing. Martin Němec (c) 2012, pracovní verze

8 Bourovec borový – Dendrolimus pini
Kontrola: Lepováním únor – březen 10 – 20 (15) stromů na ha. Kritický počet je 90 housenek na 1 strom (ve starších nepoškozených porostech to může být až 200 housenek) Ochrana: Prevence Podpora přirozených nepřátel – ptáci, netopýři, mravenci, krajníci, lumci, lumčíci. Přezimující housenky napadají také insektopatogenní houby a vyrývají divočáci. Pěstovat smíšené porosty – listnatá příměs udržuje vlhčí mikroklima. Chemicky dle seznamu registrovaných přípravků. Ing. Martin Němec (c) 2012, pracovní verze

9 Hřebenule borová – Diprion pini
Popis: Samička 1 cm žlutá s tmavou hlavou a tmavými skvrnami, pilovitá tykadla, Sameček je menší 8 mm, černý, hřebenitá tykadla. Housenice špinavě zelené, špinavě žluté s černými skvrnami, světlou hlavou. Bionomie: 1 – 2 generace ročně. Rojení IV – V, samičky kladou na jehlice, housenice je ožírají. V VI. se kuklí na stromě. Po 2 – 3 týdnech se líhne dospělec a hned zakládá druhou generaci. Housenice druhé generace žerou VIII – X, pak slézají do půdy, kde vytváří zámotek, v něm přezimují a na jaře se kuklí. Část může i více let diapauzovat. 10) 9) Ing. Martin Němec (c) 2012, pracovní verze

10 Hřebenule borová – Diprion pini
Škody: Mladé porosty, tyčkoviny a tyčoviny. Poškozené stromy často regenerují. Kontrola: Prohlídkou půdy, do poloviny IV. Kritický počet 20 kokonů s rojivci/m2 Ochrana: Chemicky pozemně i letecky dle seznamu reg. přípravků. Přirození nepřátelé. Ing. Martin Němec (c) 2012, pracovní verze

11 Hřebenule ryšavá – Neodiprion sertifer
Popis: Samička 1 cm, zavalitá, rezavá až hnědočervená. Sameček je menší, štíhlý, tmavý. Housenice cca 2,5 cm, špinavě zelená se světlejšími pruhy a černou hlavou. Bionomie: Rojení VIII - IX, Kladou na letošní jehlice mladých borovic do 20 let . Vajíčka přezimují, na jaře se líhnou housenice, které ožírají loňské a starší jehlice. Po ukončení žíru slézají do hrabanky, kde se kuklí. Škody: Kultury, mlaziny a tyčkoviny. Oslabení, ztráty na přírůstu. 12) 11) Ing. Martin Němec (c) 2012, pracovní verze

12 Hřebenule ryšavá – Neodiprion sertifer
Kontrola: Na podzim kontrola přezimujících vajíček. V porostu 1 vzorníkový strom, z něj 10 prýtů. Zjistíme-li na jednom z deseti prýtů snůšku (okolo 80 vajíček) = kritický počet = hrozí silný žír. Ochrana: Chemicky nebo biologicky, přípravky dle seznamu registrovaných přípravků. Nejlépe načasovat těsně po vylíhnutí housenic – jsou citlivější, a ještě nenapáchaly škody. Mají celou řadu přirozených nepřátel. Ing. Martin Němec (c) 2012, pracovní verze

13 Ploskohřbetky – borová, sosnová, sazenicová
Bionomie, škodlivost a ochrana: obdobné jako u ploskohřbetky smrkové Sazenicová – borové sazenice viz. škůdci školek a kultur. Borová – mladé a středně staré porosty do 40 let Sosnová – staré 50 – 100 leté porosty. Ing. Martin Němec (c) 2012, pracovní verze

14 Seznam použité literatury
AMANN. Hmyz v lese: kapesní obrazový atlas. Editor Gottfried Amann. Překlad Vlastimil Kučera. Vimperk: Nakladatelství J. Steinbrener, 1995, 344 s. ISBN FORST A KOL. Ochrana lesů a přírodního prostředí. 1. vyd. Praha: Stát. zemědělské nakl., 1985, 409 s. Učebnice (Matice lesnická). Č.j.: 13 825/ KŘÍSTEK, Jaroslav. Ochrana lesů a přírodního prostředí. Písek: Matice lesnická, c2002, 386 s., [10] s. barev. obr. příl. Učebnice (Matice lesnická). ISBN NOTNÝ, Július, ZÚBRIK Milan a kolektív. Biotickí škodcovia lesov slovenska. 2. vyd. Polnochem, a.s., c2004, 208 s., ISBN NOTNÝ, Július, ZÚBRIK Milan a kolektív. Kalendár ochrany lesa. 2. vyd. Polnochem, a.s., c2004, 94 s., ISBN SILVARIUM: Letáky Lesní ochranné služby [online]. [cit ]. Dostupné z: ŠVESTKA, Milan, Richard HOCHMUT a Vlastislav JANČAŘÍK. Praktické metody v ochraně lesa. 2. vyd. Praha: Silva Regina, 1996, 309 s. ISBN ZAHRADNÍK, Petr. Základy ochrany lesa v praxi. 2. vyd. Jíloviště-Strnady: VÚLHM, 2006, 127 s. ISBN Ing. Martin Němec (c) 2012, pracovní verze

15 Ing. Martin Němec (c) 2012, pracovní verze
Seznam obrázků Pekka Malinen; Bupalus piniarius male; Pekka Malinen; Bupalus piniarius female; Kimmo Silvonen; Bupalus piniaria larva; Gyorgy Csoka; Bupalus_piniaria_ova; Nikolai Vladimirov; Pine Beauty Panolis flammea imago; Josef Dvořák; Panolis flammea (Denis & Schiffermüller, 1775) - sosnokaz borový; Beentree; Dendrolimus pini; Václav John; Bourovec borový (Dendrolimus pini), housenka; Entomart; Diprion pini - metamorphosis B - 06 – female; Jarmo Holopainen; Diprion-pini; Jarmo Holopainen; Neodiprion-sertifer; David E. Reed; Photo#113034; Ing. Martin Němec (c) 2012, pracovní verze