Litosféra Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky se stavbou litosféry.

Prezentace na téma: "Litosféra Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky se stavbou litosféry."— Transkript prezentace:

1 litosféra Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky se stavbou litosféry.

2 Litosféra litosféru tvoří zemská kůra a svrchní část pláště
tloušťka cca 150 km kůra není celistvá (jeden kus), ale je rozlámána na několik větších kusů – litosférické desky Euroasijská Africká Severoamerická Jihoamerická Pacifická… obr. 1

3 Zápis do sešitu Litosféra
litosféra – zemská kůra + svrchní část pláště tloušťka cca 150 km není celistvá, ale je rozlámána na několik větších kusů – litosférické desky Euroasijská Africká Severoamerická Jihoamerická Pacifická…

4 Litosféra litosférické desky se pohybují
kloužou po astenosféře, rychlostí několik cm za rok vzdalují se od sebe narážejí do sebe (přibližují se k sobě) třou se o sebe jedna se podsouvá pod druhou na hranicích litosférických desek dochází často k zemětřesením a sopečné činnosti „Ohnivý kruh“ – okraj pacifické desky – mnoho aktivních sopek obr. 2 video – pohyb litosférických desek

5 Zápis do sešitu litosférické desky se pohybují kloužou po astenosféře
vzdalují se narážejí do sebe třou se o sebe podsouvají se na hranicích litosférických desek dochází k zemětřesením a sopečné činnosti „Ohnivý kruh“ – okraj pacifické desky

6 Vznik kontinentů ve starohorách existoval jednotný kontinent Rodinie
video pro pobavení ve starohorách existoval jednotný kontinent Rodinie ten se rozpadl a později zase spojil v prvohorách pak vznikl jeden kontinent Pangea v druhohorách došlo k rozpadu na dva kontinenty – Laurasii a Gondwanu během třetihor a čtvrtohor získaly kontinenty dnešní podobu Teorie kontinentálního driftu – teorie pohybu a vzniku kontinentů, autorem je Alfred Wegener (počátek 20. století)

7 Zápis do sešitu Vznik kontinentů v prvohorách – jeden kontinent Pangea
v druhohorách – rozpad na dva kontinenty – Laurasie a Gondwana během třetihor a čtvrtohor získaly kontinenty dnešní podobu

8 Kontinent x světadíl kontinent
souvislá pevnina nad hladinou světového oceánu Eurasie Amerika Afrika Austrálie a Oceánie Antarktida světadíl rozdělení světa na základě odlišného historického a kulturního vývoje lidské společnosti Evropa Asie J. Amerika S. Amerika Afrika Austrálie a Oceánie Antarktida

9 Zápis do sešitu Kontinet x světadíl světadíl kontinent
souvislá pevnina nad hladinou světového oceánu Eurasie Amerika Afrika Austrálie a Oceánie Antarktida světadíl má odlišný historický a kulturní vývoj lidské společnosti Evropa Asie J. Amerika S. Amerika Afrika Austrálie a Oceánie Antarktida

10 Utváření zemského povrchu
zemský povrch je svrchní vrstva zemské kůry utváří ho: vnitřní činitelé sopečná činnost zemětřesení vrásnění a kerná činnost vnější činitelé zvětrávání eroze změny teplot činnost člověka gravitace

11 Zápis do sešitu Utváření zemského povrchu
zemský povrch = svrchní vrstva zemské kůry vnitřní činitelé sopečná činnost zemětřesení vrásnění a kerná činnost vnější činitelé zvětrávání eroze změny teplot činnost člověka gravitace

12 Vnitřní činitelé též endogenní činitelé
utváří horotvornou činností tvary zemského povrchu vrásnění kerná činnost sopečná činnost zemětřesení

13 Zápis do sešitu Vnitřní činitelé = endogenní činitelé
utváří horotvornou činností tvary zemského povrchu

14 Vrásnění a kerná činnost
vrásnění – při nárazu litosférických desek tlakem zboku vznikají vlny (vrásy) takto vznikly Alpy, Karpaty, Himaláj, Pyreneje kerná činnost – tlakem hornin dojde k rozlomení zvrásněného povrchu vzniklé kry se posouvají mořské zkameněliny na horách takto vznikl Ťan-šan obr. 3 obr. 4

15 Zápis do sešitu Vrásnění a kerná činnost
vrásnění – tlakem zboku vznikají vlny (vrásy) Alpy, Karpaty, Himaláj, Pyreneje kerná činnost – tlakem dojde k rozlomení zvrásněného povrchu vzniklé kry se posouvají Ťan-šan

16 Sopečná činnost vývěr magmatu – roztavených hornin na povrch
na povrchu se magma mění v lávu hlavně na hranicích litosférických desek Etna, Vesuv, Stromboli, Hekla, Krakatoa, Fudži, Ključevskaja, Hora Svaté Heleny obr. 5

17 Sopečná činnost v moři tak vznikají sopečné ostrovy
Havajské ostrovy, Stromboli v moři vznikají ničivé vlny tsunami gejzír – vývěr horké vody na povrch voda ohřátá zemským teplem je pod tlakem vyvržena na povrch Strokkur, Gejsir obr. 6 video – výbuch sopky obr. 7

18 Yellowstonský národní park
USA velmi aktivní vulkanická oblast pod parkem leží největší sopka kontinentu spousta gejzírů, termálních pramenů, oblast zemětřesení obr. 8 obr. 9

19 Zápis do sešitu Sopečná činnost
vývěr magmatu – roztavených hornin na povrch na povrchu magma = láva Etna, Vesuv, Stromboli, Hekla, Krakatoa, Fudži, Ključevskaja, Hora Svaté Heleny v moři sopečné ostrovy Havajské ostrovy, Stromboli v moři tsunami gejzír – vývěr horké vody na povrch Strokkur, Gejsir nákres sopky

20 Zemětřesení vzniká pohybem litosférických desek – vzniklá energie se šíří ve vlnách vzniká v zemi (asi 70 km hluboko) – ohnisko = hypocentrum místo nad ohniskem na povrchu nazýváme epicentrum v moři vznik ničivých vln tsunami síla se měří na Richterově stupnici přístroj měřící sílu zemětřesení – seismograf obr. 10 video – zemětřesení

21 Zápis do sešitu Zemětřesení pohyb litosférických desek
vznik v zemi – ohnisko = hypocentrum místo nad ohniskem na povrchu = epicentrum v moři vznik tsunami síla se měří na Richterově stupnici přístroj = seismograf

22 Vnější činitelé též exogenní činitelé
dotváří tvary zemského povrchu – eroze (zvětrávání) jedná se o rozpad hornin na drobné částečky působením vody větru teploty rostlin člověka erozí vzniká půda

23 Zápis do sešitu Vnější činitelé = exogenní činitelé
dotváří tvary zemského povrchu – eroze (zvětrávání) rozpad hornin na drobné částečky působením vody větru teploty rostlin člověka erozí vzniká půda

24 Působení vody 1. dešťová voda
v atmosféře vzniká slabá kyselina, která narušuje a rozleptává horniny v reakci s vápencem vytváří krasové jevy obr. 11

25 Působení vody 2. tekoucí voda vytváří si v krajině koryto
prohlubováním koryt řek vznikají říční údolí, která mají tvar písmene V tekoucí voda obrušuje horniny, unáší je a pak usazuje – tak vznikají naplaveniny na svazích vodou nasáklá půda vytváří sesuvy obr. 12 obr. 13

26 Zápis do sešitu Působení vody 1. dešťová voda
v atmosféře vznik slabé kyseliny – rozrušuje horniny ve vápenci vytváří krasové jevy 2. tekoucí voda vytváření koryta vznik říčních údolí, ve tvaru písmene V obrušování horniny, unášení, usazování → naplaveniny na svazích sesuvy

27 Působení vody 3. zmrzlá voda v oblastech stálého ledu vznikají ledovce
video - lavina 3. zmrzlá voda v oblastech stálého ledu vznikají ledovce jak rostou, sunou se dolů a vytváří kary – ledovcová údolí ve tvaru písmene U sněhová pokrývka svým řícením může vytvářet laviny obr. 14

28 Působení vody 4. mořská voda
vlny vytvářené větrem naráží na pobřeží a rozrušují ho vznikají pobřežní útesy obrušováním hornin a ukládáním částeček vzniká pláž – částečky se směrem do moře zmenšují obr. 15

29 Zápis do sešitu 3. zmrzlá voda
vznik ledovců, vytváření karů – ledovcových údolí ve tvaru písmene U řícení sněhu → lavina 4. mořská voda působením vln vznikají pobřežní útesy ukládáním částeček hornin vzniká pláž

30 Působení větru materiál unášený větrem působí jako brusný papír – obrušuje horniny unášený materiál pak ukládá ve formě písečných přesypů – dun vítr též vysušuje zemský povrch a odnáší svrchní vrstvu půdy – půdní větrná eroze přispívá tak šíření pouští obr. 6 obr. 17

31 Zápis do sešitu Působení větru vítr unáší materiál – obrušuje horniny
ukládá ho ve formě písečných přesypů – dun vysušuje a odnáší svrchní vrstvu půdy – půdní eroze šíření pouští

32 Působení teploty mrznoucí voda rozpíná pukliny ve skalách – mrazové zvětrávání obr. 18

33 Působení rostlin rostliny svými křeny pronikají do puklin a rozšiřují je naopak zpevňováním půdy působí proti půdní erozi obr. 19

34 Působení činnosti člověka
člověk přetváří zemský povrch nejvíce se jeho činnost projevuje úpravou koryt řek a těžební činností obr. 20 obr. 21

35 Zápis do sešitu Působení teploty Působení rostlin
rozpínání mrznoucí vody v puklinách – mrazové zvětrávání Působení rostlin pronikají kořenů do puklin – rozšiřování zpevňováním půdy působí proti půdní erozi Působení činnosti člověka přetváření zemského povrchu úprava koryt řek a těžební činnost

36 Tvary zemského povrchu
rozlišujeme dva způsoby členění zemského povrchu vertikální členění horizontální členění

37 Vertikální (výšková) členitost
1. podle nadmořské výšky podle tzv. absolutní výškové členitosti – najdeme nadmořskou výšku místa nížiny 0 – 200 m.n.m. vysočiny nad 200 m.n.m. 2. podle rozdílu nadmořských výšek rozdíl nadmořské výšky nejvyššího a nejnižšího bodu dané oblasti rovina pahorkatina vrchovina hornatina velehornatina

38 Vertikální (výšková) členitost
rovina – výškový rozdíl je do 30 m pahorkatina – výškový rozdíl je do 150 m vrchovina – výškový rozdíl je do 300 m hornatina – výškový rozdíl je do 600m velehornatina – výškový rozdíl je nad 600 m

39 Zápis do sešitu Tvary zemského povrchu Vertikální (výšková) členitost
1. podle nadmořské výšky tzv. absolutní výšková členitost – najdeme nadmořskou výšku místa nížiny 0 – 200 m.n.m. vysočiny nad 200 m.n.m. 2. podle rozdílu nadmořských výšek rozdíl nadmořské výšky nejvyššího a nejnižšího bodu dané oblasti rovina – výškový rozdíl je do 30 m pahorkatina – výškový rozdíl je do 150 m vrchovina – výškový rozdíl je do 300 m hornatina – výškový rozdíl je do 600m velehornatina – výškový rozdíl je nad 600 m

40 Horizontální členitost
jedná se zejména o členitost pobřeží kontinentů pevnina – souvislý zemský povrch vyčnívající nad hladinu moře ostrov – pevnina obklopená ze všech stran vodou poloostrov – výběžek pevniny obklopen z větší části vodou moře – část oceánu dotýkající se pevniny záliv – výběžek moře do pevniny průliv – přirozený pruh vody mezi pevninou, spojující dvě vodní plochy průplav– totéž co průliv, ale vytvořený člověkem obr. 22

41 Zápis do sešitu Horizontální členitost
pevnina – souvislý zemský povrch vyčnívající nad hladinu moře ostrov – pevnina obklopená ze všech stran vodou poloostrov – výběžek pevniny obklopen z větší části vodou moře – část oceánu dotýkající se pevniny záliv – výběžek moře do pevniny průliv – přirozený pruh vody mezi pevninou, spojující dvě vodní plochy průplav– totéž co průliv, ale vytvořený člověkem

42 Oceánské dno pevninský šelf – okrajové (šelfové) moře
tvoří ho pevninská kůra, hloubka do 200 m probíhá zde těžba ropy a zemního plynu oceánská pánev – ploché dno pokrývají asi ¾ plochy oceánského dna, hloubka – m středooceánský hřbet – nejdelší pohoří planety stoupají ze dna až do výšek m hlubokooceánský příkop – nejhlubší je Mariánský příkop o hloubce cca m obr. 23

43 Zápis do sešitu Oceánské dno pevninský šelf – šelfové moře
pevninská kůra, hloubka do 200 m těžba ropy a zemního plynu oceánská pánev – ploché dno, hloubka – m středooceánský hřbet – nejdelší pohoří planety ze dna až do výšek m hlubokooceánský příkop – nejhlubší Mariánský příkop (cca m)

44 Opakování Litosféra Vznik kontinentů Kontinet x světadíl
litosféra – zemská kůra + svrchní část pláště tloušťka cca 150 km není celistvá, ale je rozlámána na několik větších kusů – litosférické desky Euroasijská Africká Severoamerická Jihoamerická Pacifická… litosférické desky se pohybují kloužou po astenosféře vzdalují se narážejí do sebe třou se o sebe podsouvají se na hranicích litosférických desek dochází k zemětřesením a sopečné činnosti „Ohnivý kruh“ – okraj pacifické desky Vznik kontinentů v prvohorách – jeden kontinent Pangea v druhohorách – rozpad na dva kontinenty – Laurasie a Gondwana během třetihor a čtvrtohor získaly kontinenty dnešní podobu Kontinet x světadíl kontinent souvislá pevnina nad hladinou světového oceánu Eurasie Amerika Afrika Austrálie a Oceánie Antarktida světadíl má odlišný historický a kulturní vývoj lidské společnosti Evropa Asie J. Amerika S. Amerika Utváření zemského povrchu zemský povrch = svrchní vrstva zemské kůry vnitřní činitelé sopečná činnost zemětřesení vrásnění a kerná činnost vnější činitelé zvětrávání eroze změny teplot činnost člověka gravitace

45 Opakování Vnitřní činitelé Zemětřesení Vnější činitelé
= endogenní činitelé utváří horotvornou činností tvary zemského povrchu Vrásnění a kerná činnost vrásnění – tlakem zboku vznikají vlny (vrásy) Alpy, Karpaty, Himaláj, Pyreneje kerná činnost – tlakem dojde k rozlomení zvrásněného povrchu vzniklé kry se posouvají Ťan-šan Sopečná činnost vývěr magmatu – roztavených hornin na povrch na povrchu magma = láva Etna, Vesuv, Stromboli, Hekla, Krakatoa, Fudži, Ključevskaja, Hora Svaté Heleny v moři sopečné ostrovy Havajské ostrovy, Stromboli v moři tsunami gejzír – vývěr horké vody na povrch Strokkur, Gejsir nákres sopky Zemětřesení pohyb litosférických desek vznik v zemi – ohnisko = hypocentrum místo nad ohniskem na povrchu = epicentrum v moři vznik tsunami síla se měří na Richterově stupnici přístroj = seismograf Vnější činitelé = exogenní činitelé dotváří tvary zemského povrchu – eroze (zvětrávání) rozpad hornin na drobné částečky působením vody větru teploty rostlin člověka erozí vzniká půda Působení vody 1. dešťová voda v atmosféře vznik slabé kyseliny – rozrušuje horniny ve vápenci vytváří krasové jevy 2. tekoucí voda vytváření koryta vznik říčních údolí, ve tvaru písmene V obrušování horniny, unášení, usazování → naplaveniny na svazích sesuvy 3. zmrzlá voda vznik ledovců, vytváření karů – ledovcových údolí ve tvaru písmene U řícení sněhu → lavina 4. mořská voda působením vln vznikají pobřežní útesy ukládáním částeček hornin vzniká pláž

46 Opakování Působení větru Působení teploty Působení rostlin
vítr unáší materiál – obrušuje horniny ukládá ho ve formě písečných přesypů – dun vysušuje a odnáší svrchní vrstvu půdy – půdní eroze šíření pouští Působení teploty rozpínání mrznoucí vody v puklinách – mrazové zvětrávání Působení rostlin pronikají kořenů do puklin – rozšiřování zpevňováním půdy působí proti půdní erozi Působení činnosti člověka přetváření zemského povrchu úprava koryt řek a těžební činnost Tvary zemského povrchu Vertikální (výšková) členitost 1. podle nadmořské výšky tzv. absolutní výšková členitost – najdeme nadmořskou výšku místa nížiny 0 – 200 m.n.m. vysočiny nad 200 m.n.m. 2. podle rozdílu nadmořských výšek rozdíl nadmořské výšky nejvyššího a nejnižšího bodu dané oblasti rovina – výškový rozdíl je do 30 m pahorkatina – výškový rozdíl je do 150 m vrchovina – výškový rozdíl je do 300 m hornatina – výškový rozdíl je do 600m velehornatina – výškový rozdíl je nad 600 Horizontální členitost pevnina – souvislý zemský povrch vyčnívající nad hladinu moře ostrov – pevnina obklopená ze všech stran vodou poloostrov – výběžek pevniny obklopen z větší části vodou moře – část oceánu dotýkající se pevniny záliv – výběžek moře do pevniny průliv – přirozený pruh vody mezi pevninou, spojující dvě vodní plochy průplav– totéž co průliv, ale vytvořený člověkem Oceánské dno pevninský šelf – šelfové moře pevninská kůra, hloubka do 200 m těžba ropy a zemního plynu oceánská pánev – ploché dno, hloubka – m středooceánský hřbet – nejdelší pohoří planety ze dna až do výšek m hlubokooceánský příkop – nejhlubší Mariánský příkop (cca m)

47 OTÁZKY A ÚKOLY Vysvětli, co je to litosféra.
Co je to Ohnivý kruh? Jak získal svůj název? Vysvětli rozdíly mezi kontinentem a světadílem. Vyjmenuj co nejvíce vnitřních a co nejvíce vnějších činitelů, kteří utvářejí zemskou kůru. Popiš, jaký je rozdíl mezi vnějšími a vnitřními činiteli, utvářejícími zemskou kůru. Znáš nějaké známé sopky? Vysvětli pojmy: gejzír, tsunami, epicentrum, hypocentrum. Popiš, jakými způsoby může zemský povrch formovat voda. Vysvětli, jak členíme zemský povrch podle nadmořské výšky a jak podle rozdílu nadmořských výšek. Vysvětli pojmy: ostrov, poloostrov, záliv, moře, pevnina.

48 Zdroje obr. 1 – litosférické desky obr. 2 – rozložení sopek obr. 3 – vrásy obr. 4 – kerná činnost obr. 5 – sopka schéma obr. 6 – Stromboli obr. 7 – Strokkur obr. 8 – horký pramen Yellowstone obr. 9 – gejzíry Yellowstone obr. 10 – zemětřesení obr. 11 – krasové jevy obr. 12 – řeka Colorado obr. 13 – sesuv půdy v San Salvadore obr. 14 – ledovec obr. 15 – činnost mořské vody obr. 16 – skalní hřib obr. 17 – duny obr. 18 – mrazové zvětrávání obr. 19 – biologická eroze obr. 20 – říční koryto v Soulu obr. 21– povrchový důl Bingham Canyon Mine obr. 22 – členitost pobřeží Evropy obr. 23 – stavba oceánského dna