Nikola Pučejdlová, VII.E

Prezentace na téma: "Nikola Pučejdlová, VII.E"— Transkript prezentace:

1 Nikola Pučejdlová, VII.E
Patogenní bakterie Nikola Pučejdlová, VII.E

2 Obsah Patogenní bakterie rostlin Patogenní bakterie živočichů
Patogenní bakterie člověka Průběh bakterióz u člověka Bakteriální onemocní u člověka Léčba

3 Fytopatogenní bakterie
8% hospodářsky důležitých infekčních chorob šíří se vodou, půdou, ale i semeny či nářadím Vstupují průduchy, čočinkami, poraněnými místy rostlin

4 Mokrá hniloba brambor a mrkve
Bakterie Erwinia carotovora Vyskytuje se v deštivém, chladném období, v těžké, chladné a podmáčené půdě. Klíčky – odumírají dříve než vyrostou na povrch Při pozdějším napadení stonky pod zemí a částečně i nad zemí černají, zahnívají a rostliny se dají snadno vytáhnout z půdy. Napadené stonky nebo celé rostliny vadnou a odumírají. 10% rostlin, 50% ztráty na výnosech

5 Mokrá hniloba brambor a mrkve
Napadené rostliny včas odstraňujeme.

6 Spála růžových rostlin
Bakterie Erwinia amylovora Šíří se výsadbou, hmyzem, půdou, vodou, pylem i větrem Napadá hloh, jabloň, hrušeň, jeřáb, skalník, kdoulovec, hlohovec,… Vadnutí letorostů, černání listů, kůra odumírá

7 Spála růžových rostlin
Zjištěná ohniska musí být vymýcena spálením

8 Bakteriální vadnutí rajčete
Bakterie Clavibacter michiganensis subsp. michiganensis Šíří se osivem, mechanicky (např. vyštipování zálistků), rostlinnými zbytky Náhlé vadnutí a usychání listových úkrojků, celých listů a později i rostlin, žluté až černé pruhy na stoncích Napadá většinu lilkovitých rostlin

9 Bakteriální vadnutí rajčete
Napadené rostliny likvidujeme, pravidelně desinfikujeme nářadí.

10 Patogenní bakterie živočichů
Žijí ve vnitřním prostoru organismů parazitickým způsobem Vyvolávají lehká, těžká i smrtelná onemocnění Hledají vhodné místo pro život, rozmnožování, kolonizaci a následné infikování

11 Významné bakterie živočichů
Červenka (Erysipelothrix rhusiopathiae) – hořečnaté onemocnění prasat a drůbeže. Projevuje se vyrážkami a záněty kloubů. Leptospirová žloutenka (Treponema) – žloutenka, záněty žaludku a střev. Napadá psi a kočky, přenáší se hlodavci a kontaminovanou vodou. Dysentérie prasat (Troponema hyodysenteriae) – vyskytuje se především na Lešensku a Valašsko – meziříčsku Sípavka prasat (Bordetella bronchiseptica) – vyskytovala se v 80. letech, dnes je spíše výjimečná

12 Významné bakterie živočichů
Kolibacilóza selat (Escherichia coli) – časté onemocnění selat Aviární tuberkulóza (Mycobacterium avium) – u přestárlé drůbeže v drobných chovech, přenosná na ptactvo Bovinní tuberkulóza (Mycobacterium bovis) – onemocnění skotu Tuberkulóza prasat (Mycobacterium intracellulare) – bakterie se vyskytuje v podestýlce s dřevěnými pilinami Nakažlivé kulhání ovcí (Fusobac­terium necrophorum) – projev zánětu škáry kopyt – paznehtů

13 Významné bakterie živočichů
Brucelóza zajíců (Brucella suis) – těžké zánětlivé onemocnění narušující reprodukci Mor včelího plodu (Bacillus larvae) – nebezpečné onemocnění včely medonosné

14 Patogenní bakterie člověka - průběh
Primární cíl bakterie – najít vhodné prostředí k životu a rozmnožení Lidské tělo = stabilní podmínky, vhodná teplota, vlhkost, dostatek potravy Průběh bakterióz (bakteriálních infekcí) má několik fází

15 1. Vstup do lidského těla Skrz bariéry (kůže, hlen, řasinkový epitel)
Pokud se bakterie bariéře vyhýbá, vstupní místa jsou ústa, nos, dýchací soustava, uši, oči, urogenitální trakt, řitní otvor, rány Speciální případ jsou přenosy přes členovce

16 2. Kolonizace Bakterie hledá v těle vhodné útočiště
Zde se následně uchytí (adheze) díky speciálním látkám

17 3. Onemocnění Bakterie v organismu žije, rozmnožuje se a přijímá potravu Tím narušuje hostitelský organismus (mechanicky, či zplodinami jejich metabolismu) Symptomy často způsobuje i imunitní reakce hostitele

18 4. Imunitní odpověď Je rozdíl mezi bakteriemi žijícími uvnitř a vně lidských buněk Proti bakteriím žijícím mimo lidské buňky – neutrofily, s pomocí komplementu a různých protilátek S vnitrobuněčnými bakteriemi bojují aktivované makrofágy a T - lymfocyty

19 Bakteriální onemocnění člověka
Anthrax (Bacillus anthracis) – primárně u hosp. zvířat, ale může se rozvinout i u člověka. Je vysoce infekční, přenáší se kůži, přes oděrky či dýchací cestou. Jedná se o častou náplň biologických zbraní. Prevencí je očkování. Plicní anthrax – vysoká úmrtnost Střevní anthrax – 25 – 60% úmrtnost Kožní anthrax – 20% smrt

20 Bakteriální úplavice (Shigella dysenteriae) – extrémně nakažlivé výlučně lidské onemocnění. Způsobuje svíravé bolesti břicha, akutní průjmy, křeče. Hrozí dehydratace. Přenosu se bráníme mytím rukou, tepelnou úpravou vody a potravin. Záškrt (Corynebacterium diphtheriae) – přenáší se vzduchem, nemoc začíná jako každá angína – zvýšené teploty, bolesti v krku, nechutenstvím, malátností. Povinné očkování od roku 1946.

21 Bakteriální úplavice, záškrt

22 Tetanus (Clostridium tetani) – způsobuje křeče, ztrátu koordinace
Tetanus (Clostridium tetani) – způsobuje křeče, ztrátu koordinace. Bez lékařské pomoci končí smrtí. V ČR se aplikuje celoplošné očkování. Zápal plic (Streptococcus pneumoniae) – zánětlivé onemocnění plic a plicních sklípků. Způsobuje kašel, bolest na prsou, horečku, obtíže při dýchání. Bakterie se do těla dostává mikroaspirací. Prevencí je očkování, léčí se antibiotiky. Břišní tyfus (Salmonella typhi) – přenos stravou a vodou, způsobuje vysokou horečku, zimnici, průjem, bolest svalů

23 Tetanus, zápal plic, břišní tyfus

24 Skvrnitý tyfus (Rickettsia prowazekii) – závažné infekční onemocnění, přenos vší, blechou, klíštětem, krví. Způsobuje horečku, třesavku a postupně se rozšiřující vyrážku (nikdy ne na obličeji a dlaních). Neléčený způsobuje smrt. Paratyfus (Salmonella paratyphi) – podobá se tyfu, ale má prudší nástup, slabší příznaky, kratší průběh.

25 Skvrnitý tyfus, paratyfus

26 Mor (Yersinia pestis) Dýmějový mor – přenášený blechami, které se infikovali na hlodavcích. Způsobuje zánět lymfatické soustavy. Úbytek energie, bolest hlavy, měchýřky hnisu. 60% úmrtnost. Septický mor – bakterie v krvi může ovlivnit i slezinu či mozek. Krvácení a nekróza kůže, 22% úmrtnost. Plicní mor – šíří se kapénkově. Horečky, kašel, bolest hrudníku. Nejnebezpečnější, 90 – 100% úmrtnost.

27 Mor

28 Cholera (Vibrio cholerae) – průjmové onemocnění
Cholera (Vibrio cholerae) – průjmové onemocnění. Přenáší se vodou znečištěnou fekáliemi. Způsobuje křečovité bolesti břicha, průjmy, zvracení. Prevencí je dodržování hygieny. Tuberkulóza (Mycobacterium tuberculosis) – šíří se vzduchem, napadá plíce. Způsobuje chronický krvavý kašel, horečku, úbytek hmotnosti. Nakažena je 1/3 světové populace. Není dostupná spolehlivá vakcína pro dospělé. Angína (Streptococcus pyogenes) – akutní zánět krčních mandlí. Šíří se formou kapénkové infekce, je dobře léčitelná antibiotiky.

29 Cholera, tuberkulóza, angína

30 Černý kašel (Bordetella pertussis) – velmi silný, dráždivý kašel, vysoká horečka. Očkování v ČR je povinné. Spála (Streptoccocus pyogenes) – nejčastěji postihuje děti. Způsobuje horečku, únavu, bolest v krku, zánět mandlí, vyrážku. Růže (beta – hemolytický streptokok) – akutní onemocnění kůže. Vstupní branou jsou čerstvá i starší poranění. Postihuje končetiny, obličej. Způsobuje vysokou horečku, zchvácení, zimnici. Teprve po pár dnech se objevuje zarudnutí kůže.

31 Černý kašel, spála růže

32 Salmonelóza (Salmonella enteritidis) – průjmové onemocnění
Salmonelóza (Salmonella enteritidis) – průjmové onemocnění. Přenos vodou a potravou(maso, vejce). Způsobuje průjmy, zvracení, horečku. Bakterii zabije pasterizace při 72°C po dobu 16 vteřin. Trachom (Chlamydia trachomatis) – onemocnění oka, častá příčina oslepnutí. Přenos sekrety oka, nosu, krku, ručníky. Způsobuje vychlípení víček, trvalou slepotu. Objevuje se při špatné hygieně. Syfilis (Treponema pallidum) – pohlavní infekce přenášená pohl. stykem, či z matky na plod. Má 4 stádia. Projevuje se tvrdým kožním vředem(1), vyrážka na trupu a končetinách(2), mírné symptomy(3), měkké hrudky zánětu (4).

33 Salmonelóza, trachom, syfilis
3 1 4 2

34 Kapavka (Neisseria gonorrhoeae) – rozšířená pohlavní nemoc
Kapavka (Neisseria gonorrhoeae) – rozšířená pohlavní nemoc. Hnisavý zánět sliznic vyluč. a pohl. orgánů. Napadá močovou trubici, konečník, ústní část hltanu, spojivky očí. Lymská borelióza (Borrelia garinii) – přenos klíštětem. Projevuje se zvýšenou teplotou, bolestí hlavy, únavou, kruhovitou vyrážkou. Šířící se červená skvrna s bílým středem. Lepra (Mycobacterium leprae) – napadá periferní nervy, kůži, sliznici. Způsobuje znetvořeniny, ničí imunitní systém.

35 Kapavka, lymská borelióza, lepra

36 Meningitida (Neisseria meningitidis) – zánět membrán pokrývajcích mozek a míchu. Způsobuje bolest hlavy, ztuhlost šíje. Neléčená způsobuje vysokou úmrtnost. Diagnostikuje se lumbální punkcí. Botulismus (Clostridium botulinum) – blokuje funkci nervů, vede k ochrnutí svalstva(udušení). Způsobuje bolest hlavy a břicha, zvracení, periferní obrny okohybných svalů, paralýzu končetin. Všechny smrtelné formy vyžadují okamžitou lékařskou péči.

37 Meningitida, botulismus

38 Stafylokok epidermis – patogenní je při průniku do ran (srdeční chlopně, náhrady kloubů, močové cévky). Způsobuje infekci, zánět močových cest. Stafylokok aureus – přenos přímý i nepřímý. Způsobuje kožní problémy až život ohrožující infekce. Léčba antibiotiky, antibakteriálními mycími prostředky. Prevencí je hygiena. hnis ve vlasovém folikulu, impetigo, celulitida, stafylokokové toxiny, bakteriémie, syndrom toxického šoku, septická artritida

39 Stafylokok epidermis, stafylokok aureus

40 Léčba Pomocí antibiotik (známo přes 6000, používá se 70 druhů)
Nevhodné použití = resistence Baktericidní (hubí) X bakteriostatická (zastavuje množení bakterií) Fleming, 1929

41 Zdroje www.wikipedia.cz www.google.cz www.priroda-valasska.cz