Vysoká škola báňská – Technická univerzita

Prezentace na téma: "Vysoká škola báňská – Technická univerzita"— Transkript prezentace:

1 Vysoká škola báňská – Technická univerzita
ČESKÁ REPUBLIKA A EURO Marek MORA člen Bankovní rady ČNB Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 29. listopadu 2017

2 Existuje nezávislá měnová politika v malé otevřené ekonomice?
Přehled Existuje nezávislá měnová politika v malé otevřené ekonomice? Závazky ČR vyplývající z členství v EU Plnění maastrichtských kritérií Hospodářská sladěnost ČR s eurozónou Hodnocení eurozóny: konvergence či divergence? Hodnocení eurozóny: institucionální změny Závěr

3 Úvod: Existuje nezávislá měnová politika v malé otevřené ekonomice?

4 Trilema (spíše dilema) měnové politiky
Při volném pohybu kapitálu můžete měnovou politikou určovat BUĎ měnový kurz NEBO úrokové sazby, ale ne obojí! Příklady: Dánsko (A), ČR (B)

5 Má vůbec malá otevřená ekonomika nezávislou měnovou politiku?
Ani při volném pohybu kapitálu a plovoucím kurzu není měnová politika (tj. určování měnověpolitických úrokových sazeb) plně nezávislá Měnová politika reaguje na vlivy „globálního finančního cyklu“(Helen Rey, 2013) K dosažení autonomie měnové politiky je třeba zavést makroobezřetnostní nástroje

6 Výhody vlastní měny Vlastní měna je spíše tlumičem než generátorem šoků (Audzei a Brázdik, 2015) Kurzový závazek CZK (listopad 2013-duben 2017) vedl k očekávaným výsledkům (Caselli, 2017) Režimy plovoucího kurzu tlumí dopady „globálního finančního cyklu“ (Obstfeld, Ostry a Qureshi, 2017)

7 Závazky ČR vyplývající z členství v EU

8 Euro je měna EU (Maastrichtská smlouva)
EU a eurozóna Euro je měna EU (Maastrichtská smlouva) K dnešnímu dni 19 zemí přijalo euro jako společnou měnu Zbytek jsou a) „členské státy, na které se vztahuje výjimka“ (čl. 139 SFEU): SE, CZ, PL, HU, RO, BG, HR b) členské země bez povinnosti zavedení eura („opt-out“): DK, UK*

9 Posuzování připravenosti pro přijetí eura
A) Ze strany institucí EU (Komise a ECB; jednou za dva roky) Hospodářská konvergence: 4 maastrichtská kritéria + ostatní relevantní faktory (makroekonomické nerovnováhy) Kompatibilita národní legislativy se Smlouvami B) Ze strany České republiky (strategie z roku 2007; každý rok) Plnění maastrichtských kritérií (MF ČR + ČNB) Hodnocení stupně ekonomické sladěnosti s eurozónou (ČNB)

10 Výnosy a náklady z členství v eurozóně
Odstranění kurzového rizika Nižší transakční náklady (není potřeba směny peněz) Vyšší cenová transparence a větší konkurence Prohloubení obchodu a investic (?) Náklady Ztráta měnového kurzu jako přizpůsobovacího mechanismu Nižší stupeň ekonomické suverenity (?) Čím vyšší cyklická a strukturální sladěnost s eurozónou a větší flexibilita ekonomiky, tím vyšší by měly být výnosy oproti nákladům

11 Plnění maastrichtských kritérií

12 Maastrichtská kritéria
Cenová stabilita Průměrná roční míra inflace by neměla překročit o více jak 1,5 procentního bodu průměr inflace u tří členských zemí, které mají nejnižší růst inflace Dlouhodobé úrokové sazby Dlouhodobá úroková sazba by neměl překročit o více jak 2 procentní body průměr úrokových sazeb, které vykazují tři členské země s nejnižší mírou inflace Členství v mechanismu směnných kurzů (ERM II) Alespoň 2 roky držet kurz ve fluktuačním pásmu ERM II, aniž by daná země musela devalvovat svoji měnu Veřejné finance – obě kritéria musí být splněna Deficit veřejných rozpočtů (maximální přípustná výše 3 % HDP) Veřejný dluh (maximální přípustná výše 60 % HDP)

13 Plnění maastrichtských konvergenčních kritérií v roce 2016

14 Plnění maastrichtských konvergenčních kritérií Českou republikou v čase

15 Hospodářská sladěnost České republiky s eurozónou

16 Nominální a reálná konvergence (EU-15)
Konvergence do roku 2008, HDP na hlavu v paritě kupní síly (vůči EU-15) klesla během světové finanční krize Reálná konvergence obnovena rokem 2013, ale cenová konvergence stále zaostává Reálná a nominální konvergence nedokončena Source: Eurostat

17 HDP na hlavu v paritě kupní síly: EU-28
Note: LU not shown (267). Source: Eurostat

18 Strukturální konvergence
Shares of economic sectors in 2016 (%) Strukturální podobnost snižuje riziko asymetrických dopadů hospodářských šoků Vyšší podíl průmyslu v České republice, nižší podíl služeb – obojí relativně stálé v čase Silná obchodní a vlastnická vazba na eurozónu zvyšuje výhody eliminace potenciálních kurzových výkyvů Obchodní a vlastnická struktura jsou hlavními argumenty pro euro Shares of exports and imports to the euro area in 2017H1 (% of total) Source: Eurostat and CNB’s calculations

19 Analýza indikuje vysoký stupeň cyklické sladěnosti
Cyklická konvergence Cyklická sladěnost => jednotná měnová politika vhodná pro Českou republiku Optimální měnová zóna => ztráta nezávislé měnové politiky je méně nákladná pro zemi s více korelovaným hospodářským cyklem Analýza indikuje vysoký stupeň cyklické sladěnosti Growth rate of industrial production index in the Czech Republic and the euro area (% YoY) Real GDP growth in the Czech Republic and the euro area (% YoY) Source: Eurostat and CNB’s calculations

20 Fiskální politika jako přizpůsobovací mechanismus
Fiskální politika by měla být proticyklická Fiskální pozice zemí EU-28 (2016) Nižší strukturální deficity a nižší dluh => více prostoru pro zásahy při zpomalení a recesi Veřejný dluh nízký, ale čelí výzvám stárnutí (důchody a zdravotnictví) Zdroj: Eurostat (říjen 2017). Nyní dostatečný fiskální prostor Fiskální politika by mohla hrát svou roli v budoucnu

21 Ostatní přizpůsobovací mechanismy
Podnikatelské prostředí (vč. trhu práce) je zatíženo administrativními a regulatorními bariérami více, než je tomu v jiných srovnatelných zemích. Prostor pro zlepšení v porovnání s rozvinutými zeměmi Barriers to growth and competitiveness (GCI) Source: World Economic Forum

22 Hodnocení eurozóny: konvergence či divergence?

23 Reálný růst HDP

24 Konkurenceschopnost

25 Vývoj vládního dluhu zemí eurozóny
Poznámka: Země, které se nacházejí v oblasti označené SGP*, dodržují Pakt o stabilitě a růstu v oblasti vládního dluhu (limit 60 % HDP). Zdroj: Eurostat

26 Vnímaná důvěra v členské státy EU

27 Hodnocení eurozóny: institucionální změny

28 Nové elementy hospodářského řízení eurozóny
Bankovní unie Posílený rozpočtový dohled Zpřísněný Pakt stability a růstu (tzv. Six-Pack, Two-Pack) Minimální požadavky na fiskální rámce Sledování makroekonomických nerovnováh Excessive imbalance procedure Instrumenty krizového řízení EFSM – European Financial Stabilization Mechanism EFSF – European Financial Stability Facility ESM – European Stability Mechanism Evropský semestr – nový rámec koordinace hospodářské politiky (doporučení pro jednotlivé země) Pakt Euro Plus Fiskální Pakt

29 Bankovní unie Jednotný mechanismus dohledu (SSM)
Jednotný mechanismus pro řešení krizí (SRM) Evropský systém pojištění vkladů (EDIS) Regulatorní pravidla EU-28: Pravidla kapitálové přiměřenosti (CRD IV/CRR) Směrnice o tzv. krizovém řízení (BRRD) Harmonizace systému pojištění vkladů (DGSD) 29

30 Bankovní unie: nedokončená a první projevy nepřesvědčivé
Dvě hlavní části BU nedokončené A) Pilíř III (Evropský sytém pojištění vkladů) B) Fiskální pojistka pilíře II (Fond pro řešení krizí) Důvody: přílišné sdílení rizik (nebo přerozdělování); první krok směrem k fiskální unii (členské státy by ztratily kontrolu nad výdaji) Způsob řešení krizí není příliš přesvědčivý V souladu s literou, ale nikoli s duchem nového systému řešení krizí, jenž měl být založen na principu „bail-in“ (= minimalizace nákladů pro daňového poplatníka a morálního hazardu) Případ 2 benátských bank („Smrt v Benátkách bankovní unie“)

31 Neutěšený stav bankovního sektoru EU
Příklad: úvěry v selhání dosáhly v EU na konci roku ,1% celkového objemu úvěrů (7,3% HDP EU) Vysoké číslo historicky i ve srovnání s jinými jurisdikcemi (USA, Japonsko ~ 1,5%) Velký rozptyl mezi zeměmi EU (od 1% až téměř 50%)

32 Kontroverze reforem eurozóny (1)
ESM (Evropský stabilizační mechanismus) Vytvořen v roce 2012 jako nástroj na záchranu zemí postižených dluhovou krizí Dvě hlavní kontroverze: a) změna smluv (někde vnímáno jako porušení klauzule o zákazu „bail-out“ - čl. 125 SFEU) b) riziko finanční ztráty pro ručící státy (viz doporučení MMF k oddlužení Řecka)

33 Kontroverze reforem eurozóny (2)
Uplatňování Paktu stability a růstu Nedodržení Paktu v roce 2004/2005 Německem a Francií Řada reforem PSR (2005, 2011) Dvou- a šesti-balíčky Princip převráceného většinového hlasování a „padni komu padni“ Využívání flexibility – zejména nyní „politickou“ Evropskou komisí! Problém nekonsistence v čase přetrvává

34 Kontroverze reforem eurozóny (3)
Procedura makroekonomických nerovnováh Symetrie v zacházení s deficitními a přebytkovými zeměmi Kritika přebytků (rozpočtového a běžného účtu platební bilance) Německa

35 Kontroverze reforem eurozóny (4)
Měnová politika ECB Vyhlášení Maria Draghiho „whatever it takes“ (léto 2012) sice asi zachránilo eurozónu od rozpadu, ale na druhou stranu způsobilo řadu vedlejších negativních efektů - Porušení zákazu měnového financování? - Přerušení konsolidace bankovního sektoru - Pokračování zadlužování zemí EU

36 Ministr financí eurozóny
Nové reformní návrhy Ministr financí eurozóny Rozpočet eurozóny pro absorpci asymetrických šoků Vlastní dluhový instrument eurozóny Evropský měnový fond Mechanismus restrukturalizace veřejného dluhu ČS … Návrhy Komise budou zveřejněny prosince 2017!

37 Závěr Bez ohledu na to, zda je či není pro ČR výhodné mít vlastní měnu, vstupem do EU jsme přijali závazek přijmout euro Česká republika vůči průměru i jádru eurozóny konverguje, ekonomicky by vstup do eurozóny zvládla Eurozóna se stále potýká s řadou problémů: některé (velké) ekonomiky nekonvergují; existuje řada nedořešených a sporných otázek Náš závazek vstoupit do eurozóny je po provedených reformách (např. dodatečné finanční závazky - ESM) i právně diskutabilní

38 Děkuji za pozornost Marek Mora