EU peníze středním školám

Prezentace na téma: "EU peníze středním školám"— Transkript prezentace:

1 EU peníze středním školám
Název vzdělávacího materiálu: Genetické interakce – teoretický základ Číslo vzdělávacího materiálu: ICT10 /5 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název sady vzdělávacích materiálů: Molekulární biologie jako prohloubení učiva a opakování k maturitě Autor: Jakub Siegl Datum vytvoření: Garant (kontrola): Mgr. Šárka Kirchnerová Ročník: ročník čtyřletého gymnázia (septima – oktáva)   Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Biologie Téma: Genetické interakce – teoretický základ Metodika/anotace: Genetické interakce jsou důležitou kapitolou pro pochopení projevu genetické výbavy. Tento materiál dává přehled základních typů genetických interakcí s jednoduchým příkladem, kde bude nutné aplikovat nabyté znalosti. Časový rozvrh: 40 min Gymnázium Františka Křižíka a základní škola, s.r.o.

2 Genové interakce Vztah mezi více geny, který se projevuje fenotypově
Expresivita – intenzita projevu znaku př. citlivost čichu Penetrance – frekvence projevu znaku v populaci Rozdíl monofaktoriální x polyfaktoriální dědičnost → zde se uplatňuje polyfaktoriální dědičnost

3 Polyfaktoriální dědičnost
Na vzniku konkrétního znaku se podílí 2 a více genů s větší expresivitou. Rozeznáváme několik typů kvalitativních a kvantitativních interakcí: 1. Kvalitativní: Epistáze (nadřazenost genu) dominantní, recesivní, inhibice Komplementarita Kompenzace

4 Pokud vycházíme z dihybridního stavu, je základní fenotypový štěpný poměr při úplné dominanci..?
1:2:1:2:4:2:1:2:1 1:2:3:4:5:1 3:3:4:3:3 9:3:3:1 1:2:1 1:1 3:1

5 Pokud vycházíme z dihybridního stavu, je samozřejmě základní fenotypový štěpný poměr roven:
1:2:1:2:4:2:1:2:1 1:2:3:4:5:1 3:3:4:3:3 9:3:3:1 1:2:1 1:1 3:1 Veškeré genetické interakce tento poměr posouvají a mění různým způsobem. Pojďme se na ně tedy podívat:

6 Epistáze dominantní Dominantní alela nadřazeného genu překryje v účinku fenotypový projev dominantní alely genu hypostatického (podřazeného). Pokud je tedy v genotypu zastoupena dominantní alela epistatického znaku, v konečném fenotypovém projevu nezáleží na ostatních alelách. Původní poměr 9:3:3:1 je v konečném projevu..?

7 Pokud zvolím za epistatický gen A/a a hypostatický gen pak B/b, bude výsledek vypadat takto:
Výsledný fenotypový štěpný poměr je při úplné dominanci roven: 12:3:1

8 Epistáze recesivní Nadřazenost připadá na recesivního homozygota v daném znaku, který v konečném projevu překrývá dominantní alelu hypostatického genu. Projev je tedy vázán pouze na výskyt dvou recesivních alel v genotypu. Fenotypový poměr je pak:

9 Pokud za epistatický gen zvolím opět gen A/a, potom bude vypadat potomstvo takto:
Výsledný fenotypový štěpný poměr je při úplné dominanci roven: 9:3:4

10 Inhibice Epistatická dominantní alela nemá vlastní fenotypový projev, ale jejím výskytem je inhibován fenotypový projev dominantní alely hypostatického genu. V konečném projevu je fenotypový štěpný poměr roven..?

11 Pokud bude epistatický gen A/a, pak bude potomstvo při inhibici vypadat takto:
Výsledný fenotypový štěpný poměr je při úplné dominanci roven: 3:13

12 Komplementarita Spolupůsobení dominantních alel interagujících genů – musí být přítomna vždy alespoň jedna dominantní alela od každého genu v genotypu. Pokud je přítomna recesivní sestava, znak se neprojeví – Někdy je proto nazývána komplementarita dvojitou recesivní epistází. Fenotypový štěpný poměr je tak..?

13 Výsledek: Výsledný fenotypový štěpný poměr je při úplné dominanci roven: 9:7

14 Kompenzace Protisměrné působení dominantních alel. Projev je dám pouze výskytem dominantní alely jednoho či druhého genu. Pokud se objeví v genotypu od každého genu alespoň jedna dominantní alela, nedojde k fenotypovému projevu genu – je shodný s projevem dvojnásobných recesivních homozygotů. Fenotypový štěpný poměr je tak..?

15 Výsledek: Výsledný fenotypový štěpný poměr je při úplné dominanci roven: 3:3:10

16 2. Kvantitativní interakce
ovlivňují intenzitu projevu 2 a více genů se stejným projevem Nekumulativní – geny se v projevu nenásobí, ale doplňují - stačí pouze zastoupení dominantní alely jednoho či druhého genu → fenotypový štěpný poměr je..?

17 Výsledek: Výsledný fenotypový štěpný poměr je při úplné dominanci roven: 15:1

18 b) Kumulativní – násobení projevu
a) s dominancí – stačí jedna dom. alela pro projev znaku, pokud jsou zastoupeny dom. alely od obou genů, intenzita projevu je vyšší → fen. poměr je: Výsledný fenotypový štěpný poměr je při úplné dominanci roven: 9:6:1

19 b) bez dominance – záleží na počtu zastoupených dom
b) bez dominance – záleží na počtu zastoupených dom. alel od obou genů → poměr je: Výsledný fenotypový štěpný poměr je při úplné dominanci roven: 1:4:6:4:1

20 Příklady k procvičování najdete v následující prezentaci.
Tabulky – archiv autora