Významové vztahy mezi slovy - synonyma, antonyma, homonyma

Prezentace na téma: "Významové vztahy mezi slovy - synonyma, antonyma, homonyma"— Transkript prezentace:

1

2 Významové vztahy mezi slovy - synonyma, antonyma, homonyma
SYNONYMA (slova souznačná) Slova mající různou podobu, ale stejný (nebo podobný) význam. SYNONYMA se liší slohovým užitím, rozlišujeme SLOVA SLOHOVĚ NEUTRÁLNÍ a SLOVA SLOHOVĚ ZABARVENÁ. 1. hovorová – moc (mnoho) 2. knižní – pravit (říci) 3. básnická – luna (měsíc) 4. odborná – hmotnost (váha) SLOVA CITOVĚ ZABARVENÁ - některá slova mohou mít citové zabarvení. 1. lichotivé (malý – malinký) 2. hanlivé (dům – barák) HOMONYMA (slova souzvučná) jsou slova, která stejně znějí, ale mají zcela různý význam (rys-výkres,zvíře). ANTONYMA jsou slova s opačným významem (světlo - tma)

3 Slova jednoznačná a mnohoznačná
JEDNOZNAČNÁ – jen jeden význam – vlastní jména, odborné názvy – Praha, kyselina sírová. MNOHOZNAČNÁ - vedle významu základního mají další významy, které vznikly přenesením slova na věci, které s původní skutečností nějak souvisí – většina slov. Ruka, hlava, koruna. METAFORA- přenesení slov podle podobnosti věcí – lopatka METONYMIE - přenesení podle vnitřních souvislostí – vláda, hlídka PERSONOFIKACE – zosobnění – slunce se smálo RČENÍ – obrazné spojení, jehož základem bývá obyčejně sloveso – Roste jako z vody. Lže, jako když tiskne. PŘÍSLOVÍ – vyjadřuje nějakou životní zkušenost, často se rýmuje, obyčejně souvětí – Kdo šetří, má za tři. PRANOSTIKA – Na svatého Martina kouřívá se z komína.

4 ODBORNÉ NÁZVY ODBORNÉ NÁZVY neboli TERMÍNY jsou slova s přesným významem, jednoznačná a nemají nikdy citové zabarvení, užívají se v odborném vyjadřování. Mohou být jednoslovné – např. citoslovce i víceslovné např. podstatné jméno, jsou domácího původu nebo přejaté. TERMINOLOGIE neboli NÁZVOSLOVÍ je soubor termínů daného oboru. SLOVNÍ ZÁSOBU USPOŘÁDÁVAJÍ A ZAZNAMENÁVAJÍ SLOVNÍKY PŘEKLADOVÉ VÝKLADOVÉ – jazykové a encyklopedické SPECIÁLNÍ

5 ROZVRSTVENÍ SLOVNÍ ZÁSOBY
PODLE PŮVODU Slova domácí – slova českého původu – mládě, odřenina, pěšky, zavolat, šidit. Slova zdomácnělá – slova cizího původu, jejichž cizí původ zpravidla ani nepoznáme – košile, klobouk, plech, škola, jablko. Slova přejatá – slova cizího původu, která jsou – 1. běžně užívaná, pravopisem se přizpůsobila – auto, rekreace 2. méně častá – extrémní, export 3. omezená na určitý obor – anoda, neuron 4. mezinárodní, užívaná většinou kulturních národů – prezident, motor K některým mezinárodním slovům neexistují v češtině domácí náhrady – molekula, technika, televize, fyzika, telefon. Při užívání přejatých slov dbáme na spisovnou výslovnost a na to, abychom slova užívali v tom významu, který skutečně mají.

6 POUŽITÁ LITERATURA: Český jazyk 9 učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia, nakladatelství Fraus 2006 Český jazyk pro 9. ročník základní školy a pro odpovídající ročník víceletých gymnázií, SPN 1998 Praha

7 Datum vytvoření: Ročník, pro který je materiál určen: 9.ročník Předmět: Český jazyk Anotace: Po ověření učiva budou žáci umět poznat významové vztahy mezi slovy.