NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Dolní Benešov

Prezentace na téma: "NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Dolní Benešov"— Transkript prezentace:

1 NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Dolní Benešov
AUTOR: Marcela Schmiedhamerová NÁZEV: VY_32_INOVACE_18_Vlastivěda 4.ročník TEMA: Středověké vesnice. ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.07/1.4.00/

2 Anotace: Prezentace je určena k seznámení žáků s životem rolníků ve středověkých vesnicích. Jak vypadaly středověké vesnice, jak lidé ve středověkých vesnicích žili v souladu s přírodou v průběhu roku, jakým způsobem obdělávali svá pole.

3 Jak vypadalo venkovské stavení?
Středověká vesnice Vesnici tvořilo 15 až 30 obytných stavení s dvorem a oplocenou zahradou. Vesnice měly pravidelné uspořádání, uprostřed vesnice bývalo volné prostranství – náves. Okolo dvorů a zahrad stavěli vesničané ploty splétané z proutí. Jedinou kamennou stavbou na vesnici býval kostel. S kostelem se nespojoval jen náboženský život vesnice ale před kostelem se lidé scházeli k projednávání nejrůznějších záležitostí, žebráci se zde doprošovali almužny. Jak vypadalo venkovské stavení? Stavení, ve kterém žilo i 8 lidí mělo jen jednu obytnou místnost. Vedle ní byl vchod s malou předsíní a komorou, která sloužila k ukládání nářadí a potravin. Stěny byly z otesaných kmenů stromů, mezery se ucpaly mechem a jílem. K pokrytí střechy se používala sláma.

4 Jak vypadala obytná místnost?
Měla jen malá okna, uprostřed místnosti stál stůl a lavice. Vesničané spali na jednoduchém dřevěném lůžku, nebo na hromádkách sena na hliněné podlaze. Místnost byla vytápěna pecí, ve které pekli chleba a na ohništi se připravovalo jídlo. Své obytné stavení a téměř vše z jeho vnitřního vybavení si museli vesničané zhotovit sami. Jen železné nářadí a keramické nádoby kupovali na městském trhu. Ženy na venkově praly prádlo u potoka a špínu vytloukaly prkénky. Hospodářská stavení Dřevěná hospodářská stavení jako chlévy, stodoly a kůlny stály na dvoře u obytného stavení.

5 Obdělávání půdy Chov dobytka
Lidé žijící ve středověku měli s opatřováním obživy daleko více starostí, než my máme dnes. Těžká práce vesničanů přinášela jen malou úrodu. Jedinými pomocníky rolníka při práci na poli byla zvířata zapřažená do pluhu. Půda patřila panovníkovi , šlechtě a církvi. Rolník pracoval na půdě, kterou měl pouze propůjčenou a musel za to odvádět určité dávky. Kromě obilí pěstovali také mák, řepu, chmel, vinou révu a další. Chov dobytka Vesničané také chovali dobytek- krávy, ovce, prasata a drůbež. Domácí zvířata se po většinu roku pásla venku. Hubené, špatně živené krávy však dávaly jen málo mléka.

6 Život na vesnici v průběhu roku
Naši předkové neměli hodiny, čas jim plynul pomaleji, v průběhu dne určovali čas podle Slunce na obloze, doma pak podle délky shořelé svíčky. Jednotlivé dny v roce označovali podle náboženských svátků. Vánoce- po Vánocích nastalo dlouhé období masopustu spojené s veselými zábavami. Po skončení masopustu pak velký půst a přípravy na velikonoční svátky. V červnu začínala senoseč, když byla tráva už dost vysoká a sekala se kosami. V létě se sklízelo obilí na poli a na podzim se šlapaly hrozny holýma nohama a v sudech kvasilo víno. Během prvních zimních měsíců pak nastal čas zabíjačky.

7 Použité zdroje: /citace 2012- 12- 5 /
Obrázky byly vytvořeny v otevřené galerii Microsoft Office. Text je vytvořen autorem materiálu.