Tělesná kultura antického Řecka

Prezentace na téma: "Tělesná kultura antického Řecka"— Transkript prezentace:

1 Tělesná kultura antického Řecka

2 Antika Období od 1600 př.n.l. (mykénská kultura) do roku 395 n.l. (rozpad říše římské) Zahrnuje 2 civilizační okruhy: starověké Řecko Římskou říši

3

4 Starověké Řecko původ kultury přenesen z Kréty (Minojská civilizace)
později svébytná Mykénská kultura (1600 – 1000 př.n.l.) kolem r př.n.l. - stěhování národů vpád kmenů Dórů a Ionů Boje s konkurenční Persii sjednocují Řeky

5

6 Mykénská kultura původ kultury přenesen z Kréty (Minojská k.)
později svébytná kultura (1600 – 1000 př.n.l.) vojenský ráz městské státy Mykény, Théby, Athény, Tírynth …. absolutní moc v rukou králů kolem r př.n.l. - stěhování národů vpád kmenů Dórů a Ionů

7 Tělesná kultura v mykénském Řecku
rituální lov běžnou součástí TK využívání bojových vozů určitá sociální rovnost nahrává pořádání soutěží hry k uctění zemřelých Homérova Iliada popisuje hry na počest zemřelého Partokla závody koňských spřežení, v boxu, zápasu, běhu hodu diskem a oštěpem a lukostřelbě pevná pravidla, myšlenka fair play

8

9

10 Řecká tělesná kultura v každém městském státě jiný přístup
(Athény / Sparta) jednotný antický ideál KALOKAGATHIA vyváženost tělesné a duševní krásy mínojský kult býka je postupně vytlačován kultem koně

11 Spartská kultura založena na zemědělství a řemeslné výrobě nutnost vojenské expanze 3 sociální vrstvy - spartiaté (8000 – 700 osob) - perioikové (60 000) - heilóti ( )

12 Spartská tělesná kultura
Chlapci od 7 let vychováváni státem - tvrdá disciplína (bičování, jeden oděv) - zaměřeno na fyzické zocelení Od 20 let se směli ženit Od 30 let plnoprávný občan Vojenská služba končila v 60 letech

13 Athénská tělesná kultura
pouze svobodná mužská část populace kultivace pohybových dovedností zahrnuta do výchovy (gramatistova a kytharistova škola) alespoň 50% gymnastika Palaistra zápasiště, hry, plavání od 14ti let Gymnázium rozvoj tělesných schopností, ale i filosofie, politika, literatura, řečnictví a další

14 Hry antického Řecka běžná součást kultury (v každém městě)
byly součástí náboženských obřadů soutěže ve sportu, tanci, hudbě, přednesu i tvorbě literárních děl součástí her byla i kulturní výměna ženám určeny Heráie nejslavnější v Heříně svatyni v Argu konaly se také v Olympii někde byly jejich součástí i sportovní soutěže

15 Panhelénské hry všeřecké určeny pouze mužům
největším sportovním úspěchem bylo zvítězit během jedné olympiády na všech těchto hrách Istmické Nemejské Pýtijské Olympijské

16

17 Istmické hry v Istmu u Korintu na počest boha moří Poseidona
dvouletý cyklus (2. a 4. rok olympiády) na jaře soutěže gymnické, hipické a múzické

18 Nemejské hry v Nemeji nejprve na počest boha později zasvěceny Diovi
dvouletý cyklus (2. a 4. rok olympiády) v létě soutěže gymnické, hipické a múzické

19 Pýtijské hry v Delfách zasvěceny Apollonovi
Zpočátku osmiletý cyklus, od r. 589 př.n.l. cyklus čtyřletý soutěže gymnické, hipické a múzické

20 Olympijské hry v posvátném okrsku v Olympii
čtyřletý cyklus – 1 olympiáda zdaleka nejvýznamější řecký letopočet počítán od prvních her roku př.n.l. dodatečně dopočítáno v 5. stol. př.n.l. zasvěceny Diovi pouze pro muže

21 Vznik olympijských her
patrně předantický základ nejstarší nálezy chrámu již z 3. tis. př.n.l. mnoho legend o založení her na počest vítězství Peopla nad Oinomaeem založené Héraklem na počest vítěžství nad Augiášem, příp. na počest Dia obnoveny králem Ífitem kvůli zastavení bojů v řecku zaveden všeobecný posvátný mír - Ekecheiria

22 Význam Olympijských her
posílení řecké sounáležitosti kultovní význam kulturní a technická výměna ekcheiria politický rozměr sportovní rozměr

23 Organizace olympijských her
pouze vítěz dekorován olivovou ratolestí na soutěže dohlíželi sudí – Hellánodici soutěžící měli povinist se nejméně měsíc před zahájením her dostavit do gymnázie města Élis zde byli intenzivně připravováni na hry pod vedením hellánodiků na závěr soustředění proběhla kvalifikace na samotné hry První hry obsahovaly pouze běh na 1 stadion, později se přidávaly další soutěže a s tím se i prodlužovala doba konání her.

24 Sportovní disciplýny antických olympijských her

25 Dromos (stadiodromos)
běh na 1 stadion (192,27 m) patrně v hlubokém písku 1. olympijský vítěz – Koroibos z Élidy na programu od počátku Diaulos 2 stádia tam a zpět zařazen na 14. OH

26 Dolichos Pentathlon vytrvalostní běh 7 – 24 stádií (1346 – 4615 m)
od 15. OH Pentathlon pětiboj 1 stadion, skok daleký (trojskok), hod diskem, hod oštěpem a zápas od 18. OH

27 Palé Pygmé zápas ve stoje zápasníci namazaní olejem od 18. OH
Milón z Krotónu – šestinásobný vítěz panhelénských her Pygmé Box původně s rukami ovázanými koženými řemínky, později s kovovými knoflíky od 23. OH

28 Pankration všeboj – kombinace boxu a zápasu (i s bojem na zemi) od 33. OH Hoplités Běh ozbrojenců od 65 OH

29 Hippické soutěže obsahovaly dostihy a závody spřežení
vítězem byl majitel koní (mohly zvítězit i ženy, i když se samotných her nesměly účastnit) a jezdec výsada bohatých občanů soutěže probíhaly na hipodromu od 33. OH vítězem byl i římský císař Nero (posléze byl ze záznamů vymazán)

30 Průběh olympijských her
1. den slavnostní zahájení, přísaha sportovců stadion, diaulos, dolichos 2. den pentathlon 3. den palé, pygmé, pankration 4. den stadion, palé a pygmé chlapců 5.den hoplités, hippické soutěže, slavnostní zakončení

31 Úpadek starověkých olympijských her
postupná profesionalizace sportovců bohatá města si najímají sportovce z důvodu prestiže diváci touží po „krvavé“ podívané pokusy o korupci a podvody (pokutové sochy) s úpadkem Řecka se začínají prosazovat sportovci z okolních zemí úpadek po dobití řecka římany (146 př.n.l.)