Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
Astma bronchiale, alergie
2
Astma bronchiale Chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest
Reverzibilní obstrukce - otok sliznice + hlen Zánět dýchacích cest – eozinofilní Bronchiální hyperreaktivita – spazmus hladkých svalů
4
Astma bronchiale Spouštěcí faktory
Respirační virová infekce Vzduchové znečištění (kouř…) Alergeny (domácí prach, srst, pyly trav, květů stromů…) Potraviny (ryba, mléko, vejce, ořechy) Cvičení Emoce
5
Alergické astma Riziko sensibilizace – množství alergenu, doba expozice U malých dětí – reakce na roztoče jako 1. U dětí s potravinovou alergií – vyšší prevalence AB Faktory zvyšující riziko sensibilizace: Kouření, škodliviny chemického a biologického původu
6
Astma bronchiale Patofyziologie
Bronchospazmus + hlenová produkce + edém + zánětlivá infiltrace sliznice dýchacích cest – eosinofily, neutrofily, Th2 lymfocyty, makrofágy, trombocyty, žírné buňky Časná fáze alergické reakce: histamin, leukotrieny C4, D4, D4, E4, prostaglandiny D2, F2, tromboxan A2 Opožděná alergická reakce: cytotoxicky a proteolyticky účinkující látky rozvoj zánětu rozvoj bronchiální hyperreaktivity
7
Astma bronchiale - vyšetření
Spirometrie – stupeň obstrukční ventilační poruchy Peak-flowmetrie – PEF, domácí monitorace Kožní testy, ORL vyšetření Anamnéza: v prvém roce života diagnóza AB těžká (virové infekce) (3 a více afebrilních epizod dušnosti /rok) IgE , rodinná zátěž u starších dětí frekvence záchvatu dušnosti a kašle IgE , pozitivní specifické IgE, prick testy positivní odpověď na léčbu antiastmatiky Diagnóza: 70 % dětí s AB do 4. roku života
8
Spirometrie
9
Spirometrie
10
PEF (peak flow metr)
11
Prick testy
13
Klasifikace AB Intermitentní Lehké perzistující
Příznaky Noční příznaky PEF Intermitentní méně než 1x týdně, asymptomatičtí méně než 2x měsíčně > 80% normálních hodnot Lehké perzistující častěji než 1x týdně, ale méně než 1x denně více než 2x měsíčně > 80% norm. hodnot, variabilita 20-30% Středně těžké perzistující denně, nutná denní aplikace β2-mimetik, zhoršení fyzické aktivity více než 1x týdně > 60% a < 80% normálních hodnot variabilta > 30% Těžké perzistující kontinuální omezení fyzické aktivity časté < 60% náležitých hodnot variabilita > 30%
14
Astma bronchiale – léčba
Kontrola astmatu znamená: vymizení chronických příznaků snížení příznaků na ojedinělé akutní exacerbace stabilizace plicní funkce, nízká variabilita PEF normální tělesná výkonnost Písemný plán léčby, edukace a reedukace, vybavení (spacery, peak-flow metry)
15
Farmakoterapie AB dvě skupiny antiastmatik:
preventivní: předcházejí a odvracejí příznaky, tlumí zánět a snižují hyperreaktivitu bronchů záchranná: bronchodilatancia - rychle odstraňují bronchokonstrikci, kašel, tíhu na hrudi, pískoty apod.
16
Lékové formy a aplikace antiastmatik
systémové - p.o./i.v. podání inhalační LF: velmi rozšířené léčivo se dostává přímo do dýchacích cest dosažení vysokých koncentrací v místě jejich působení + minimalizace nežádoucích systémových účinků rychlý nástup účinku aplikace aerosolové dávkovače, autohalery (inhalační nástavce – spacery) práškové dávkovače (turbohaler, spinhaler, diskhaler) ultrazvukový nebulizátor (hl. u dětí)
17
Látky preventivní Kortikosteroidy (inhalační, perorální)
Dlouhodobě působící β2-mimetika Methylxantiny Imunoprofylaktika Antileukotrieny anti-IgE protilátky (omalizumab)
18
1. KORTIKOSTEROIDY nejúčinější protizánětlivé léky ÚČINKY:
tvorby cytokinů (TH2 – aktivují eosinofily a odpovídají za zvýšenou produkci IgE a expresi IgE-receptorů) inhibice COX-2, a snížení tvorby prostaglandinů a leukotrienů omezení mikrovaskulární propustnosti prevence migrace a aktivace zánětlivých B vnímavosti β receptorů na hl. svalech bronchů snížení reaktivity na alergeny
19
a) Inhalační kortikoidy
určené k pravidelné dlouhodobé léčbě u všech forem perzistujícího AB prokázáno zlepšení plicních funkcí (FEV) snížení bronchiální hyperreaktivity snížení frekvence příznaků, frekvence a tíže akutních exacebrací zlepšení kvality života NÚ: lokální chrapot, orofaryngeální kandidóza (lze předejít použitím inhalačního nástavce, aplikací před jídlem a důkladným výplachem úst) minimální riziko systémových NÚ těhotenství, kojení – prochází placentou a do mateřského mléka
20
a) Inhalační kortikoidy - IKS
aplikace 1-4x denně, dávkování se upravuje podle plicních fcí beklometazon: nízké dávky µg, střední µg, vysoké µg budenosid: podobné dávkování x delší doba účinku, aplikace 1-2x denně flutikazon: poloviční dávky oproti beklametazonu, aplikace 2x denně flunisolid ciclesonid: aplikace 1x denně
21
b) Systémově podávané kortikoidy
u těžkých astmatických stavů, kde nestačí inhalační kortikoidy u akutních stavů, kdy nenastává úleva po podání inhalačních bronchodilatancií methylprednisolon: 3-10 dní (40-60mg)
22
2. Dlouhodobě působící β2-mimetika
inhalační x systémové podání ÚČINKY: relaxace hladkých svalů dýchacích cest zvýšení mukociliární clearence snížení vaskulární permeability tlumí uvolňování mediátorů z žírných B a bazofilních leukocytů NÚ: u inhalačních minimální, systémová svalový třes, palpitace… salmeterol, formoterol: inhalační klenbuterol, prokaterol, bambuterol: p.o. forma účinek 12 hodin - podávání 2x denně
23
Kombinace kortikoidů a inhalačních dlouhodobě působících β2-mimetik
fixní kombinace v jednom inhalátoru účinnější než podávání vysokých dávek IKS + omezení NÚ IKS kombinace: fluticason/salmeterol (Seretide Discus – prášková LF) budenosid/formoterol (Symbicort Turbuhaler – prášková LF)
24
3. METHYLXANTINY MÚ: inhibice fosfodiesterázy, antagonisté adenosinových receptorů pulmonální i extrapulmonální účinky: kardiostimulace, diuréza, dilatace hl. svaloviny GIT, stimulace CNS protizánětlivé a imunomodulační působení zlepšují kontrolu příznaků AB a zlepšení plicních fcí užívají se zejména retardované LF theofylin: prevence ponámahového bronchospasmu nutné monitorovat plazmatické hladiny z důvodů možné intoxikace (bolesti hlavy, nespavost, nauzea, zvracení, tachyarytmie, křeče, svalový třes) aminofylin: prekurzor theofylinu, rozpustnější ve vodě vhodný pro inj. aplikaci
25
4. Imunoprofylaktika lehké a středně těžké perzistující astma
MÚ: není přesně znám snižují degranulaci mastocytů po interakci antigenu s IgE ovlivňují fce lymfocytů vhodné v kombinacích umožňují snížit dávku kortikoidů a β2-mimetik – pouze inhalačně účinek patrný až po 4-6 týdnech užívání NÚ: bolesti hlavy, nauzea, dráždění horních cest dýchacích kromoglykát sodný, nedokromil (4-10x účinější) ketotifen: antagonista H1-receptorů
26
5. Antileukotrieny spíš podpůrný význam
bronchodilatační, bronchoprotektivní a imunomodulační účinky MÚ: inhibice tvorby nebo účinků leukotrienů zafirlukast: antagonista leukotrienových receptorů, tlumí časnou i pozdní fázi zánětlivé reakce perzistující astma aplikace 2x denně montelukast, pranalukast, verlukast
27
Úlevová farmaka Krátkodobá inhalační β2-mimetika Anticholinergika
28
1. Krátkodobá β2-mimetika
účinky: relaxace bronchiálního svalstva, antialergické působení, snížení uvolňování mediátorů zánětu z mastocytů nejčastěji inhalační podání rychlý nástup účinků, který přetrvává 4-6 hod. aplikace – nepravidelná, podle akutní potřeby cílem terapie dobře kontrolované astma bez potřeby jejich aplikace salbutamol, terbutalin, hexoprenalin, fenoterol NÚ: nespavost, tremor, tachykardie, palpitace
29
2. Anticholinergika MÚ: antagonisté muskarinových M3 receptorů tlumí účinky acetylcholinu bronchodilatace inhalační aplikace zesilují účinky β2-mimetik, méně NÚ ipratropium: inhibitor ACh na presynaptických M2 a postsynaptických M3 receptorech, nižší bronchodilatační účinek než β2-mimetika, minimální NÚ tiotropium: účinek přetrvává 24 hodin
30
Anafylaktický šok Přístup k léčbě anafylaktického šoku:
zabránit dalšímu přívodu alergenu (škrtidlo) udržet průchodné dýchací cesty, kyslík Trendelenburgova poloha cévní přístup – tekutiny (F 1/1 – 20 – 50 ml/kd) adrenalin – 10 g/kg i.m., i.v. (opakování za 15 minut) metylpredisolon – 10 mg/kg i.v. kontinuální sledování TK a periferní prokrvení inhlalace -mimetik intubace/koniotomie
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.