Římská republika uč. str.105.

Prezentace na téma: "Římská republika uč. str.105."— Transkript prezentace:

1 Římská republika uč. str.105

2 Státní zřízení 510 př.n.l. vyhnáni králové - začíná republika= veřejná záležitost – res publika = věc lidu 2 konzulové volení na 1 rok, vrchní velitelé armády senát – 300 mužů = dozor patricijové = plnoprávní občané plebejové = účast na sněmu, nemohou být voleni tribun lidu – úředník, který hájí zájmy plebejů, právo veto = zakazuji 449 př.n.l. sepsány zákony pro všechny římské občany bez rozdílu do konce 3. stol. přístup plebejů do všech úřadů a kněžských hodností cvič. PS 38/4,5,7

3 Růst římské republiky uč. str. 106

4 Římské výboje v západním Středomoří
Ovládnutí Itálie nadvláda nad Latiem, nad Etrusky – ti se neubránili Keltům = Galům 387 př.n.l. střet Říma s Galy, prohra, Řím vydrancován do konce 4. stol.př.n.l. opět nadvláda Římanů, kromě řeckých kolonií 265 př.n.l. Římani pány celé Itálie

5 1. punská válka 264 – 241 př.n.l.– vyhlásilo Kartágo
Punské války 264 – 146 př.n.l. – války s Kartágem o vládu ve Středomoří Kartágo (sever Afriky,potomci Féničanů) námořní velmoc ve Středomoří Kartaginci = Punové pro Římany 1. punská válka 264 – 241 př.n.l.– vyhlásilo Kartágo Římané - převaha na souši Punové - na moři časem Římané dobří i na moři – vítězí zisk Sicílie, Sardinie a Korsiky = province = území spravovaná Římem Kartágo platilo válečné náhrady Řím = námořní velmoc, budování loďstva

6 Punské války uč. str. 108

7 mapa: Kartografie Praha: Pravěk, starověk, dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 27

8 2. punská válka 218 – 201 př.n.l. Punové obsadili část Hispánie (dnešní Španělsko) odtud zaútočil na Itálii Hannibal - součástí armády desítky slonů nutnost překročit Alpy – velké ztráty, zbyl jeden slon drtivé porážky Římanů - bitva u Trasimenského jezera, bitva u Kann Hannibal se před Římem nečekaně obrací Římané – vylodění v Africe Hannibal se vrací, u Kartága poražen tvrdé mírové podmínky pro Kartágo – Řím získal jejich území mimo Afriku, vydání loďstva a vál. slonů, vysoké náhrady Kartágo vojensky a hospodářsky ochromeno

9 3. punská válka př.n.l. obranná válka Kartága proti Numidii bez souhlasu Říma záminka pro Řím – 2 roky obléhání Kartága 146 př.n.l. dobyto a srovnáno se zemí obyvatelstvo bylo vyvražděno nebo se z nich stali otroci město Římané zbořili, prokleli a posypali solí, aby nebylo úrodné Kartágo bylo stále nepřítelem - senátor Cató Starší – uzavíral každou svoji řeč „Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno.“ vojenské jednotky legie – uč. str. 109

10 Ovládnutí Makedonie a Řecka
Makedonci spojenci Kartága za 2. války – Římané je u Pydny 168 př.n.l. drtivě porazili Makedonie římskou provincií 146 př.n.l. (jako Kartágo) zničen řecký Korint Korint byl obchodním konkurentem, vypleněn, z Korinťanů otroci Řecko pod římskou nadvládou – budování obrovského státu – impéria (říše) otroci – uč. str. 110 PS – punské války str. 39/40 –

11 Krize republiky Důsledky válek: ohromné bohatství státu
muži v armádě – chybí v zemědělství – nedostatek obilí – levný dovoz z provincií velké množství otroků – není práce pro chudé, svobodné bohatne jenom malá část římské společnosti

12 Pokusy o řešení krize: bratři Gracchové = tribuni lidu
133 – 121 př.n.l. zákony ve prospěch chudých bezzemků – pozemkový zákon stanovuje nejvyšší možnou výměru půdy, kterou může soukromník vlastnit, ostatní půda rozdělována bezzemkům dvě protichůdné populistické strany: populáři – reformy, podpora lidového shromáždění optimáti – konzervativní, opora v senátu přívrženci stran – boj a zabíjení v ulicích

13 do čela stran vojevůdci:
populár Gaius Marius optimát Lucius Cornelius Sulla – 83 př.n.l. dobyl Řím stává se neomezeným vládcem = diktátorem zdrojem moci vojsko seznamy nepohodlných osob = proskripce (lidé postaveni mimo zákon, zabíjeni bez soudu, jejich majetek konfiskován, udavači dostávali odměnu) Sulla diktátorem 4 roky – končí ze zdravotních důvodů zvýšena moc senátu, omezena moc lidového shromáždění, mnoho nových zákonů,

14 První triumvirát konzulové pro rok 70př.n.l. – Marcus Licinius Crassus, Gnaeus Pompeius – vojevůdce 59 př.n.l. Gaius Julius Caesar – spojenectví s Crassem a Pompeiem = triumvirát Caesar – správa Galie Pompeius – Hispánie Crassus – východní provincie – 54 př.nl. poražen a zabit v bojích na východě Pompeius v Římě – konzulem bez kolegy, proti Caesarovi 49 př.n.l. Caesar opustil Galii, překročil řeku Rubikon – občanská válka

15 Pompeius uprchl Caesar diktátorem, potom konzulem Pompeius zabit v Egyptě 45 př.nl. Caesar samovládcem

16 Caesarova samovláda množství republikánských úřadů a titulů v rukou jedné osoby snaha o rozvoj všech vrstev společnosti reforma kalendáře = Juliánský kalendář uč. str. 114 nespokojení zastánci republiky – spiknutí – 15. března 44 př.nl. Caesar zavražděn v senátě

17 Druhý triumvirát konzul Marcus Antonius – v čele Caesarových příznivců
Gaius Octavius – podle závěti Caesarův dědic, adoptivní syn – zvolen konzulem Lepidus – velitel Antoniovy jízdy = druhý triumvirát seznam politických odpůrců jejich likvidace vítězná válka s Caesarovými vrahy Antonius – válečná tažení na východě, sblížení s Kleopatrou Octavius – výprava proti nim

18 námořní bitva u řeckého mysu Actia 31. př. nl
námořní bitva u řeckého mysu Actia 31. př.nl. – sebevražda Antonia a Kleopatry po porážce Egypt římskou provincií Octavianus samovládcem – titul Augustus = vznešený konec římské republiky