FOLKLÓR JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

Prezentace na téma: "FOLKLÓR JIHOMORAVSKÉHO KRAJE"— Transkript prezentace:

1 FOLKLÓR JIHOMORAVSKÉHO KRAJE
Základní škola a mateřská škola Nesovice, příspěvková organizace; CZ.1.07/1.4.00/ III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_17_ Folklór Jihomoravského kraje. Žák se seznámí s obyčeji a tradicemi JMK. Mgr. Monika Frolcová

2 Anotace: Žák se seznámí s tradicemi a zvyky, které se od pradávna až dodnes dodržují a lidé si na nich na jižní Moravě zakládají. Shlédne krátká videa ze slavností. Ročník: 5. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět – vlastivěda Druh učebního materiálu: prezentace Power Point

3 Na jižní Moravě jsou tradice a zvyky patrné na každém kroku.
Pestré kroje, zapomenutá řemesla, dávné obyčeje jsou na každodenním pořádku. Také sem můžeme řadit nářečí, lidové tance a lidové písničky, cimbálovou muziku – to všechno si můžeme vychutnat na moravských slavnostech. Mužský improvizovaný tanec skočného typu – Slovácký verbuňk, který se tančí ve většině obcí na Slovácku se stal nemateriálním dědictvím lidstva zapsaným UNESCO. verbuňk

4 JÍZDA KRÁLŮ Jízda králů Kyjov 2011 Slovácký rok - Jízda králů
Svůj základ už má v 15.století, kdy uherský král Matyáš po porážce Jiříkem z Poděbrad uprchl do Uher přestrojený v ženských šatech. Král jede na bílém koni přestrojený v ženských šatech, s tváří zakrytou pentlemi a růží v ústech na důkaz mlčenlivosti. Zřejmě nejznámější je jízda králů ve Vlčnově, kde se koná poslední květnovou neděli.

5 DOŽÍNKY Na oslavu dobře sklizené úrody se koncem léta v některých jihomoravských vesnicích pořádají dožínkové slavnosti. Dožínky bývaly spojené s výjezdem pro poslední úrodu. Někde prochází vesnicemi tradiční průvod s ozdobenými srpy, kosami a dožínkovými věnci, jinde se dožínky udržují spíše jako poněkud upravená a modernizovaná tradice.

6 MARTINSKÉ HODY KYJOV Martinské hody Martinské hody Kyjov 2011
Hody patří k tradičním svátkům snad každé moravské vesnice. Hody se na vesnici slaví jako křesťanský svátek i jako den hojnosti, veselí a blahobytu. U bohatě prostřených stolů se setkává rodina a přátelé. Hodová tradice nemá stanovený jednotný termín konání. Ten se liší vesnici od vesnice a nejčastěji připadá na svátek patrona, kterému je zasvěcen místní kostel. Na hodech nesmí chybět mládež (chasa) oblečená ve slavnostních lidových krojích. Ústředními postavami hodů jsou stárci (vybraní chlapci) a jejich děvčata (stárky). Chasa má za úkol hody zajistit organizačně, vybrat v lese máju (vysoký strom, jenž se po převezení do vsi ozdobí), nazdobit taneční parket a zajistit hudbu a víno. Právo předává starosta obce hlavnímu stárkovi jako symbol pravomoci stárka nad chasou po dobu konání hodů. Někde má právo podobu věnce (Kyjovsko). Právo se musí pečlivě hlídat, jelikož jeho ukradení by bylo největší pohanou stárka. Hodový průvod se liší vesnici od vesnice. Pozvání na hody můžete dostat od přátel či rodiny, nebo se na hody vydat jako návštěvníci.