Český jazyk 2 . ročník PŘEHLEDY

Prezentace na téma: "Český jazyk 2 . ročník PŘEHLEDY"— Transkript prezentace:

1 Český jazyk 2 . ročník PŘEHLEDY
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Libuše Sochorová. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

2 Slovní druhy 1. Podstatná jména – jsou názvy osob, zvířat, věcí. Můžeme na ně ukázat ten, ta, to, ti, ty, ta. Např.: maminka, muži, kolo, kočka, dveře, kotě, pařez, … atd. 2. Přídavná jména – jsou slova, která odpovídají na otázky: jaký, jaká, jaké, který, která, které, čí. Např.: malý, velká, tlusté, jasný, chytrý, … atd. 3. Zájmena – jsou slova např.: já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, ten, ta, to, ti, ty, ta, můj, tvůj, … apod. 4. Číslovky – jsou slova, která vyjadřují počet. Odpovídají na otázku kolik (dva, pět, sto, …), kolikátý (první, pátý) apod. 5. Slovesa – jsou slova, která nám říkají, co osoby, zvířata, věci dělají nebo co se s nimi děje. Např.: leží, smaží, utíká, volá, hledá, mává, … atd.

3 Slovní druhy 6. Příslovce – jsou slova, která odpovídají například na otázku jak. Např. pěkně, žlutě, jasně, moudře, … apod. 7. Předložky – jsou slova, která stojí obvykle před jmény, např.: do (lesa), u (domu), k (babičce), na (okno), … 8. Spojky – jsou slova, která spojují věty nebo jenom slova. Např.: a, i, nebo, že, aby, ale, když, proto, …atd. 9. Částice – jsou slova jako: kéž, ať, prý, nechť, … atd. 10. Citoslovce – jsou slova, kterými napodobujeme zvuky, vyjadřujeme pocity apod. Např.: bum, bác, vrr, bú, au, ouvej, …atd.

4 Rozdělení hlásek SAMOHLÁSKY HLÁSKY SOUHLÁSKY
Samohlásky krátké: a, e, i/y, o, u. Vyslovujeme je krátce. Samohlásky dlouhé:á, é, í/ý, ó, ú/ů. Vyslovujeme je dlouze. Dvojhlásky: au, ou. SAMOHLÁSKY SOUHLÁSKY HLÁSKY Souhlásky tvrdé: h, ch, k, r, d, t, n. Po tvrdých souhláskách píšeme y/ý. Souhlásky měkké: ž, š, č, ř, c, j, ď, ť, ň. Po měkkých souhláskách píšeme i/í. Souhlásky obojetné: b, f, l, m, p, s, v, z. Po obojetných souhláskách píšeme v některých slovech i/í a v některých y/ý.

5 Druhy vět Píšeme za nimi tečku. Melodie na konci hlasu klesá.
VĚTY OZNAMOVACÍ: Větami oznamovacími něco oznamujeme. Píšeme za nimi tečku. Melodie na konci hlasu klesá. VĚTY TÁZACÍ: Větami tázacími se na něco tážeme (ptáme). Píšeme za nimi otazník. Melodie hlasu některých tázacích vět na konci věty stoupá (odpovídáme-li ano/ne), u ostatních klesá. VĚTY ROZKAZOVACÍ: Větami rozkazovacími něco rozkazujeme. Mohou vyjadřovat zvolání. Např.: Pomoc! Za větou, která je mírným rozkazem, píšeme vykřičník. Melodie na konci věty klesá. VĚTY PŘACÍ: Věty přací vyjadřují přání. Za větami přacími píšeme obvykle tečku. Melodie hlasu na konci věty klesá.

6 Pomocníček při psaní písemných cvičení
Na začátku věty píšeme velké písmeno. Věty se skládají ze slov. Slova píšeme odděleně. Za větami napíšeme . ? nebo ! TEČKU napíšeme za větami: oznamovacími, rozkazovacími, přacími. OTAZNÍK napíšeme za větami tázacími. VYKŘIČNÍK napíšeme za důrazným rozkazem, zvoláním a za některými větami přacími. 4. Na konci řádku rozdělujeme slova podle slabik. 5. Po tvrdých souhláskách píšeme tvrdé y/ý: hy, chy, ky, ry, dy, ty, ny. 6. Po měkkých souhláskách píšeme měkké i/í: ži, ši, či, ři, ci, ji, di, ti, ni. 7. Ve slabikách di, ti, ni háček nepíšeme. 8. Ve slabikách dě, tě, ně píšeme ě. 9. Ve slabikách bě, pě, vě, mě píšeme ě. 10. Vlastní jména osob, zvířat, měst a vesnic píšeme s velkým počátečním písmenem. 11. Pokud nevíš, jak máš napsat slovo zakončené souhláskou, řekni si je v jiném tvaru.

7 Zdroje: NOVÁKOVÁ, Z.; ŠVEJDOVÁ, V. Český jazyk vyd. Praha : Alter, ISBN